[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jistěže tam nějaký nabíjecí proud poteče, ale pokud jde o jeho střední hodnotu už bych tak klidný nebyl, protože při snížení sekundárního napětí z 25V~ na 17V~ (rozdíl vrcholové hodnoty o 11V) dojde kromě snížení amplitudy(o 63%) i k významnému zúžení proudového impulzu. Pak bude hodně záležet na velikosti ztrátových odporů v obvodu, abychom dosáhli žádané velikosti nabíjecího proudu.

Žádanou velikost nabíjecího proudu stejně můžeš vyhodnotit jedině v případě, že nabíjíš stejnosměrným vyhlazeným proudem - v každém jiném případě musíš počítat s korekcí, protože žádný běžný ampérmetr Ti bez matematické integrace nebude schopný změřit fakticky pulsní průběhy, většinou ještě tvarově zkomplikované fázovým řízením. Ano, snížením sekundárního napětí ze 26 na 17V klesne rozdíl napětí, ale pokud použije dvojcestné usměrnění, bude mít místo 50Hz frekvence nabíjecích pulsů dvojnásobný kmitočet a efektivní hodnota proudu vyjádřená velikostí náboje proteklého do akumulátoru se zase až o tolik nesníží. Stejně nejlepším indikátorem stupně nabití olověného akumulátoru je hustoměr - a nanejvýš jako pomocný údaj je využitelné napětí na svorkách akumulátoru během nabíjení. Měření proudu bude o něco více než informativní jen v případě harmonického průběhu nebo čistého stejnosměru...

Neharmonicky prud nie je problem merat
http://www.analog.com/static/imported-f ... AD536A.pdf

Nějak nemůžu pobrat důvod použití takového obvodu v nabíječce na startovací olovo.

Ale pokud něco jde udělat echt extra složitě a za draho, proč to dělat jednoduše a lacino, že jo...? Navíc jestli jsem to dobře pochopil (při rychlém přelétnutí), ten obvod neměří proud, ale jen převádí napětí na efektivní výstupní hodnotu. Což zase znamená kalibrovaný bočník atd...

1.Pouzitelne to je.Musel by tam dat ubytkovy odpor a na nom merat prud.
+ nejaky obvod na riadenie fazoveho otvorenia tyr.
V tom povodnom zapojeni da za hlinik+krabicu+vyk.dimenz.trafa viac ako za true rms konvertor+suciastky.
Ja som len naznacoval ,ze nie je problem merat neharmonicke prudy.A to dokonca z jednym cipom.
Tu je lacnejsia varianta obvodu:
http://pdf1.alldatasheet.com/datasheet- ... AD737.html
Okolo 10Eur.
2.Bocnik moze kalibrovat pri obycajnom striedavom napatii...z lacnym multimetrom.
To je tak vsetko ,co som chcel tym prispevkom povedat.

EKKAR píše:...Ano, snížením sekundárního napětí ze 26 na 17V klesne rozdíl napětí, ale pokud použije dvojcestné usměrnění, bude mít místo 50Hz frekvence nabíjecích pulsů dvojnásobný kmitočet a efektivní hodnota proudu vyjádřená velikostí náboje proteklého do akumulátoru se zase až o tolik nesníží...

To je ale změna "srovnávací základny". Ano, zmenšení sekundárního napětí lze kompenzovat změnou v zapojení nabíječky.
Co se týká měření nabíjecího proudu, myslím, že relevantní hodnotou je střední hodnota proudu, kterou magnetoelektrické systémy z principu měří a o jejich údaj se tedy lze směle "opřít".

Pánové chci se vás zeptat jestli by nebyla vhodná k regulaci nabíječky třeba PWM regulace ..Co sem četl je vhodná na regulací DC motorků ale jak by se chovala pokud by se místo motorčeku použila ona zmíněná Pb batérie .
Děkuji

PWM regulaci lze samozřejmě použít, jen se nesmí zapomenout na vhodné omezení amplitudy proudu, která vzhledem k velmi malému vnitřnímu odporu akumulátoru může dosahovat značných hodnot. Také není vhodné použití vysokých kmitočtů PWM(akumulátor není součástí nabíječky). Z tohoto pohledu není tyristorová nebo triaková regulace ničím jiným. Proto se častěji použije PWM v samostatném zdroji stabilizovaného ss napětí (patřičně vyhlazeného) s omezením maximálního proudu.

Jaká je ještě únosná maximální amplituda velikosti nabíjecího proudu při PWM regulaci? Na běžnou velikost baterie řekněme 50Ah?

Masare, než začneš kritizovat, zapoj si tu nabíječku - nejdřív podle schématu, který linknul mtajovsky - tam je kmitočet nabíjecích pulsů 50Hz, protože nabíjení se účastní jen jedno vinutí (to "horní" na obrázku - druhé je pomocné, slouží pro jednoduché získání zapalovacích impulsů pro výkonový tyristor) a nabíjecí proud je usměrněný jen jednocestně; a podruhé třeba podle Maliny, který doporučuje symetrický sekundár a k otevření tyristoru používá UJT nebo jeho náhradu z komplementární dvojice malovýkonových trandů. Tam je na tyristor přiváděno 100 pulsů za sekundu - a neříkej mi, že pokud ponecháš shodné napětí, zdvojnásobení počtu (jinak stejně velkých) impulsů za jednotku času nepovede ke zvýšení průchodu objemu náboje. Takže i když klesne rozdíl napětí při nabíjení, ale zároveň zvýšíš frekvenci z 50 na 100Hz prostým přechodem z jednocestného na dvojcestné usměrnění, výsledný objem náboje nebude odpovídat poklesu špičkového nabíjecího napětí. A je úplně jedno, jestli budeš měřit vrcholovou, efektivní nebo střední hodnotu proudu - dokud nezměníš fázový úhel sepnutí, bude to dvojnásobný počet půlvln = dvojnásobný proud.

Okam - okamžitá velikost proudu není až tak důležitá, klidně to může být puls o hodnotě 200A i do baterky 50Ah - ale musíš počítat s tím, jak takový impuls vytvoříš a jak často ho do baterie můžeš pustit. Obecně se tvrdí, že nabíjet by se mělo 1/10 hodinové kapacity - takže ani při impulsním nabíjení velkým proudem by se nemělo nějak radikálně překračovat tuto hodnotu - myšleno v elektrochemicky ekvivalentním významu.

okam píše:Jaká je ještě únosná maximální amplituda velikosti nabíjecího proudu při PWM regulaci? Na běžnou velikost baterie řekněme 50Ah?

v automobilu není velikost proudu nijak omezovaná. je omezené jen napětí. když na to přijde, může alternátor do aku tlačit i 50 ampér.

To je celkem dost, ale zase to netrvá dlouho. Jen chvíli po nastartování. Ovšem nabíjení nabíječkou s PWM regulací může trvat několik hodin a proto by mě zajímal názor na velikost proudových impulzů.
EKKAR: Díky za info. Mám takovou nabíječku a naměřil jsem na snímacím odporu (50mohm) pulsy 3V. Což odpovídá 60A a zdá se mi to trochu moc. Jasně, že střední hodnota je 1/10 kapacity.

EKKAR píše:Masare, než začneš kritizovat,...

Nic nekritizuji, jen jsem upozornil na fakt, že při stejném zapojení nabíječky způsobí zmenšení sekundárního napětí trafa zmenšení maximální velikosti nabíjecího proudu a že to zmenšení nemusí být nevýznamné.

EKKAR píše:... a neříkej mi, že pokud ponecháš shodné napětí, zdvojnásobení počtu (jinak stejně velkých) impulsů za jednotku času nepovede ke zvýšení průchodu objemu náboje. Takže i když klesne rozdíl napětí při nabíjení, ale zároveň zvýšíš frekvenci z 50 na 100Hz prostým přechodem z jednocestného na dvojcestné usměrnění, výsledný objem náboje nebude odpovídat poklesu špičkového nabíjecího napětí. A je úplně jedno, jestli budeš měřit vrcholovou, efektivní nebo střední hodnotu proudu - dokud nezměníš fázový úhel sepnutí, bude to dvojnásobný počet půlvln = dvojnásobný proud....

Asi jde o nedorozumění - nic takového jsem přece netvrdil. Jde o to, co už jsem napsal - o změnu "srovnávací základny"; zatímco ty tady srovnáváš dvě různá zapojení se stejným trafem, já jsem srovnával dvě stejná zapojení se dvěma různými trafy. A o to přece tazateli šlo. Nebo je to jinak?
S ostatními tvými tvrzeními nejsem v zásadním rozporu.

EKKAR píše:...Žádanou velikost nabíjecího proudu stejně můžeš vyhodnotit jedině v případě, že nabíjíš stejnosměrným vyhlazeným proudem...

Špatně.

EKKAR píše:... efektivní hodnota proudu vyjádřená velikostí náboje proteklého do akumulátoru ...

Špatně.

EKKARE, masar ti to napsal, já už kdysi taky, ale na tebe to pořád nezabírá. Píšeš pořád dokola stejnou nepravdu. Uvádíš lidi v omyl. Dochází až k paradoxním úvahám, jako vymýšlení TRUE RMS měřiče, který za hodně peněz poskytne naprosto nepotřebné údaje.

Nabíjecí proud se dá měřit skoro každým(nejběžnějším) měřákem (magnetoelektrickým i digitálním za stovku), protože tyto přístroje měří STŘEDNÍ hodnotu proudu. Dodaný náboj odpovídá STŘEDNÍ hodnotě proudu.

Shrnuto: Potřebujeme měřit střední hodnotu - máme měřák na střední hodnotu, => jsme v pohodě. Nepotřebujeme měřit efektivní hodnotu => nemusíme stavět TRUE RMS měřák. Byl by k ničemu(při nabíjení).

Efektivní hodnota ti o dodaném náboji nic nepoví, s jedinou výjimkou, a to je konstantní stejnosměrný proud (což nebývá často). Pak se totiž efektivní a střední hodnota shodují.

Tím nenapadám tvou ideu, že dva pulzy za danou dobu dají víc náboje než jeden. S tou samozřejmě souhlasím.

Pavle - ekvivalenci mezi nábojem a střední hodnotou proudu beru - ale problém je v těch měřácích. Ony sice měří střední hodnotu, ale indikují efektivní - a to ještě pouze efektivní hodnotu při měření harmonických průběhů. Pokud je sinusovka rozsekaná tyristorem, ničím jiným než TRUE RMS měřákem nic opravdu relevantního nenaměříš - všechny ty Tebou zmíněné jednoduché měřáky lze v takovém případě použít pouze jako indikátory, že nějaký proud protéká.