Ten přístroj co máš, není AZK052, ale něco jiného.
AZK052 se od počátku výroby vyrábí s koncovým stupněm, jenž je tady nahoře vyfocen. V osmdesátých letech jsem byl jako technik Tesly Eltos ve Vráblích nejméně jednou měsíčně a poměrně dobře si pamatuju, co se kdy začalo vyrábět a v jakém provedení. A někdy to byly docela kotrmelce.
Například prototyp AZK052, který jsem na OTR viděl, měl původně čtyři vstupní kanály, z toho dva přepínatelné pro magnetofony, tuner, přenosky a kytary, LED indikátor vybuzení, vypínatelný limiter a měl to původně být polovodičový nástupce nesmírně populární, ale relativně nespolehlivé hybridní MUSIC 130-ky.
Jenže komunistické vedení rozhodlo, že se nebude vyrábět zesilovač pro máničky, nýbrž zesilovač do řečnické soupravy pro přednáškové sály apod.
Z toho důvodu byl počet vstupních kanálů zredukován ze čtyř na dva a zesilovač dostal z úsporných důvodů odpornou podobu s ohavným ručkovým budíkem MP80, jak ho známe dnes.
K tomu Tesla Vráble vyráběla dva reproduktorové sloupy ARS7300, osazené 4xARO6604+2xARV168, řečnický pult s držákem mikrofonu a celé se to jmenovalo "Řečnická souprava RSA051".
http://www.aukro.cz/item678378733_azk_052.html
Tesla AZK 052
Moderátor: Moderátoři
Já se zatim s tutim taky nesetkal. Tlety konce (AUJ 635) se dávaly do zesíků Studiosolo, Studiomix a Studiobass 130 - byly to první konce s čls. tranzistory pro takovyde výkony(100 W min.). Vim, že v Tesle Vráble si tehdá dělali co chtěli, nikdo zřejmně nad nima neměl hůl. Rozhodě to ale nebyly žádný blbcí !!! Říkáš dvě desky za výstupákem ????????
-
Návštěvník
Ano vzadu za výstupním trafákem co jsou výstupy tak sou dvì destièky. Na každý je pojistka a kondíky s diodama. Je to hodnì podbný zesíkùm 100 v ale je to pøece jiný. Ty karty co se zasouvají jsou stejný ale jinak se to dost liší. Ty zasunovací zesilovaèe z ústøedny jsou hodnì podobný, ale neni to ono . Mám schéma Aua 230 a tøi zesíky z toho ale ty destièky tam nejsou.......... Jsou tu Zenerovy diody na chladièích a výkonný váleèkový rezistory, žádný destièky tu ale nejsou. Co když tam místo toho dam integráè STK... ?
Co se týče STK, je to spíš takovej moderní jednoduchej a drahej luxus. Je třeba dodržet napájecí napětí a hlavně uchladit to !!! (o dynamice atd. rači nemluvim). Co vim, tak snad max. výkon těchle švábů je 200 W (viz. katalog GES, GM). Osobně tomu nevěřim ani trochu, je to moc malá plocha na takovej výkon a furt platí nějaký zákony fyziky... U zesíků s diskrátníma souč. se teplo rozloží na jednotlivý tranzistory, navíc návrh a konstrukce může bejt inviduální 
STK je vhodnej tak akorád do věží co máš doma v obíváku. Když to dostane pořádnej zápřah, jde do háje. Když se podíváš na ňáký PAčko, tak žádnej podobnej šit tam nenajdeš. Jinak konstrukce od Tesly Vráble byly navržený né do "obíváku", ale pro dráťák, čily ty zesíky jely od rána do večera na plný koule do jmen. zátěže - takže to muselo, a taky to něco vydrží. A to nemluvim o tom, že to všechno měli úmyslně poddimenzovaný, protože spolehlivost spočívá kromě jinýho taky v max. zatížení cca 70 %. Konec o kterým píšeš je spíš nějakej nestandadní exot, do AZK 052 se normálně neosazoval. Jinak ty destičky za výstupákem o kterých píšeš to dělají ještě exotičtějším, ale jsou reálný. Používalo se to v koncích AUJ (ADJ) 636, což byl v podstatě upravenej 635. Bylo jich málo, šlo o rychlý zkvalitnění před náběhem výroby konců řady 637 (nezmar). Šlo o to, že původní 635tky se přehřívaly (odpory, Zenerky) a hlavně to nevydrželo zkrat, čili nespolehlivý kord pro vývoz (SSSR). Schéma k tomu neseženeš, je to Vrábelský tajemství....
STK je vhodnej tak akorád do věží co máš doma v obíváku. Když to dostane pořádnej zápřah, jde do háje. Když se podíváš na ňáký PAčko, tak žádnej podobnej šit tam nenajdeš. Jinak konstrukce od Tesly Vráble byly navržený né do "obíváku", ale pro dráťák, čily ty zesíky jely od rána do večera na plný koule do jmen. zátěže - takže to muselo, a taky to něco vydrží. A to nemluvim o tom, že to všechno měli úmyslně poddimenzovaný, protože spolehlivost spočívá kromě jinýho taky v max. zatížení cca 70 %. Konec o kterým píšeš je spíš nějakej nestandadní exot, do AZK 052 se normálně neosazoval. Jinak ty destičky za výstupákem o kterých píšeš to dělají ještě exotičtějším, ale jsou reálný. Používalo se to v koncích AUJ (ADJ) 636, což byl v podstatě upravenej 635. Bylo jich málo, šlo o rychlý zkvalitnění před náběhem výroby konců řady 637 (nezmar). Šlo o to, že původní 635tky se přehřívaly (odpory, Zenerky) a hlavně to nevydrželo zkrat, čili nespolehlivý kord pro vývoz (SSSR). Schéma k tomu neseženeš, je to Vrábelský tajemství....limaku nežvaň blbě.
Taková STK4050 má v sobě čtyři výkonové tranzistory, ale dosedací plochu má daleko větší, než čtyři pouzdra TO3, takže v ohledu chlazení není vůbec co řešit.
Spíše jde hlavně o to, že firma Sanyo už tyto nf hybridy několik dlouhých let nevyrábí, dodávají je OEM výrobci a kvalita je různá, od otřesné po prvotřídní. Důležitý moment je nesnažit se koupit ten nejlevnější jako v hypermarketu hranolky, ale právě naopak vybrat si ten nejdražší.
Já jsem například nedávno opravoval dva postarší italské PA odposlechy, ve kterých odešly přepětím ze sítě STK4050. Koupil jsem je od jednoho německého dodavatele /hodně draho, vyšly na téměř 45E/, ale kvalita je slušná, zesilovač přežil všechny moje testovací metody.
Úprava z výkonových zenerek na moduly se dvěma elyty, pár diodami a pojistkami skutečně existuje, mám tři takové moduly, označené AUJ636 z ústředen AUA230 a další tři, označené ADJ636A z rozhlasu po drátě. Byl to vývojový mezičlánek, mám informace o tom, že byly už hotové stojany pro AUJ637, ale samotný modul AUJ637 ještě procházel typovými zkouškami a schvalovacím řízením a oni do těch stojanů hlavně pro export neměli co osadit, proto tahle úprava vznikla.
Pokud si ale ze své rozsáhlé servisní praxe pamatuju, nikdy se konec s touto úpravou nemontoval do přenosných zesilovačů řady STUDIO.
Autor toho příspěvku by měl dodat fotky, ať můžeme posoudit, zda jde o bastl, či něco jiného.
Taková STK4050 má v sobě čtyři výkonové tranzistory, ale dosedací plochu má daleko větší, než čtyři pouzdra TO3, takže v ohledu chlazení není vůbec co řešit.
Spíše jde hlavně o to, že firma Sanyo už tyto nf hybridy několik dlouhých let nevyrábí, dodávají je OEM výrobci a kvalita je různá, od otřesné po prvotřídní. Důležitý moment je nesnažit se koupit ten nejlevnější jako v hypermarketu hranolky, ale právě naopak vybrat si ten nejdražší.
Já jsem například nedávno opravoval dva postarší italské PA odposlechy, ve kterých odešly přepětím ze sítě STK4050. Koupil jsem je od jednoho německého dodavatele /hodně draho, vyšly na téměř 45E/, ale kvalita je slušná, zesilovač přežil všechny moje testovací metody.
Úprava z výkonových zenerek na moduly se dvěma elyty, pár diodami a pojistkami skutečně existuje, mám tři takové moduly, označené AUJ636 z ústředen AUA230 a další tři, označené ADJ636A z rozhlasu po drátě. Byl to vývojový mezičlánek, mám informace o tom, že byly už hotové stojany pro AUJ637, ale samotný modul AUJ637 ještě procházel typovými zkouškami a schvalovacím řízením a oni do těch stojanů hlavně pro export neměli co osadit, proto tahle úprava vznikla.
Pokud si ale ze své rozsáhlé servisní praxe pamatuju, nikdy se konec s touto úpravou nemontoval do přenosných zesilovačů řady STUDIO.
Autor toho příspěvku by měl dodat fotky, ať můžeme posoudit, zda jde o bastl, či něco jiného.
Je to dost možný Sinclaire, moc do těhle výkonových operáků nedělam. Na ty odposlechy určitě jo, ale jinak fakt nevim-asi holt prachy (to je ale dneska běžný).
S tim označením ADJ636A ses asi splet, to sem nepatří. Správně ADJ 636-A je "vyšší kategorie", nezničitelný Vrábelský hovado 500 W/240 V, 120 V pro dráťák. Jinak s malýma odlišnostma taky TB 500 A(B) - Bouře II. Kdo by to z vojny neznal, nedotknutelné zásoby (NZ), UAZ.................
S tim označením ADJ636A ses asi splet, to sem nepatří. Správně ADJ 636-A je "vyšší kategorie", nezničitelný Vrábelský hovado 500 W/240 V, 120 V pro dráťák. Jinak s malýma odlišnostma taky TB 500 A(B) - Bouře II. Kdo by to z vojny neznal, nedotknutelné zásoby (NZ), UAZ.................
..svatá pravda ADJ 636 A tahám po světě jako kočka koťata a ozvučujeme závody. Mj Trucky v Mohelnici, ETT v Ostravě-Vřesině, 300 ZGH Hořice a nechci to zakřiknout ale ještě mě nezklamaly. Vyzkoušely si i zkraty na vedení a jiný zvěrstva. Peru to linky 240V aby to na "PK-čku" jelo i po 5-ti kilometrech a hraje to. Teda spíš mluví, na hraní jsou jiný.
..to bude jen ňákej odpůrek
Tak moc o tom zase nevim. Mam TB 500 A i B. K tomu Béčku jsem přišel jak slepej k houslím, ze zrušenýho sklasu CO. TB 500 A byl sprasenej jako svině, nevim kdo se na tom podílel.... , dával jsem tam spárovaný KD 503 ze zmiňovanejch 635tek. Při napětí sítě 230 V dají oba frajeří naprosto s přehledem min. 570 W, nějakej zkrat nebo přetížení tu fakt vůbec nic neznamení !!! Deset Watt sem, nebo tam ))
))Z naprosto stejného zdroje /uloženky ČSLA/ mám i já svou funglovku TB500-B.
Byla zatlučená v dřevěné bedně obložená dřevitou vatou, včetně síťové šňůry, průvodní dokumentace, měřicího protokolu konkrétního kusu a záručního listu. Stála mě jen tisícovku. Ti volové, co mi to prodávali ani nevěděli, co to je, mysleli si, že nějaký nabíječ...
Po opatrném naformování zdrojových kýblů běžela na první šup, nechá si při plném výstupním napětí 100V líbit zátěž až 600W naprosto bez protestů.
TB500-A mám také, ale bohužel mi v ní chybí jeden zásuvný modul /ten vstupní zesilovač/ a ještě jsem neměl čas srovnat, jestli to náhodou nepasuje z ADJ636A.
Dost fuška byla sehnat protikusy originál výstupních konektorů ŠR, protože na něco jiného jsem to předělávat nechtěl. Nakonec se našly na kabelech v hromadě vojenského elektrošrotu na automotoburze v Březolupech.
Byla zatlučená v dřevěné bedně obložená dřevitou vatou, včetně síťové šňůry, průvodní dokumentace, měřicího protokolu konkrétního kusu a záručního listu. Stála mě jen tisícovku. Ti volové, co mi to prodávali ani nevěděli, co to je, mysleli si, že nějaký nabíječ...
Po opatrném naformování zdrojových kýblů běžela na první šup, nechá si při plném výstupním napětí 100V líbit zátěž až 600W naprosto bez protestů.
TB500-A mám také, ale bohužel mi v ní chybí jeden zásuvný modul /ten vstupní zesilovač/ a ještě jsem neměl čas srovnat, jestli to náhodou nepasuje z ADJ636A.
Dost fuška byla sehnat protikusy originál výstupních konektorů ŠR, protože na něco jiného jsem to předělávat nechtěl. Nakonec se našly na kabelech v hromadě vojenského elektrošrotu na automotoburze v Březolupech.
S těma ŠR konektorama to fakt neni jednoduchý. Sice je to skládačka, ale třeba ze čtyřkolíku trojkolík neuděláš-vzdálenost děr je jiná. Mam schéma akorád k Bčku a k dráťáku-to i nastavovací předpis a část dokumentace. Před časem to tady někdo upnul. Ty desky z A i B by měli bejt vzájemně záměnný (pozor ale na dráťák !!). Co jsem zjistil, tak se to liší jenom minimálně. Třeba v desce emitorových budičů jsou odlišně zapojený KF 508 s KC 507 a u Ačka je zdroj řešenej KU 612 atd., zatimco v Bčku je MA 7812 s vypodloženou zemí. Trochu je rozdíl i ve zdroji, konkrétně v Bčku se reference pro kladnou větev odebírá z tý záporný (15 V) . TB vůbec oproti ADJ mají na desce vst. zesíku diferák MBA 145, zatim co ADJ je řešenej diskrétně s KC. TB nemaj limitér, ale hlavně mají jinej výstupák. Jedou totiž až od 125 Hz, kdešto dráťák fičí už od 20 Hz ! Taky v něm to trafo je hovado stejně velký jak síťák Rozhodně ale nedoporučuju zaměňovat desky vst. zesilovače, protože TBčka maj ve zpětný vazbě korekční filtr, kterej to nepustí právě pod 125 Hz. V opačným případě začne protestovat konec (malá Z)... Čim nižší kmitočty se přenášejí, tim větší musí bejt průřez středního sloupku trafáku (malá indukčnost při nízkých f). Výstupáky se počítaj úplně jinak, než síťový trafa. Ty vzorce pro výpočet jsou hustý jako svině, málo kdo o si to uvědomuje, trafo jako trafo, né přeci
Rozhodně ale nedoporučuju zaměňovat desky vst. zesilovače, protože TBčka maj ve zpětný vazbě korekční filtr, kterej to nepustí právě pod 125 Hz. V opačným případě začne protestovat konec (malá Z)... Čim nižší kmitočty se přenášejí, tim větší musí bejt průřez středního sloupku trafáku (malá indukčnost při nízkých f). Výstupáky se počítaj úplně jinak, než síťový trafa. Ty vzorce pro výpočet jsou hustý jako svině, málo kdo o si to uvědomuje, trafo jako trafo, né přeci Mám i TB 500-B a můžu potvrdit že moduly do ní z ADJ určitě nepůjdou. Jsou elektricky a mylsím že i mechanicky odlišné. A konektory jsem získal ze stejnýho zdroje, kovošrot, který likvidoval pozústaky po armádě a tam byla hromada kabeláže a v ní desítky různých konektorů. Naštěstí oba typy, jak pro 100V tak pro 200V výstup. Pro mě má ADJ ještě jedno "kouzlo". Výstupák má na sekundáru několik sekcí a tak si můžu přepínačem vybrat 30-60-120-180-240V.
..to bude jen ňákej odpůrek
Ujišťuju tě, že karty z ADJ do TB pasujou (kromě kapacitní baterie 12 G, která je tam přiletovaná. Ty konektory na kartach jsou všude stejný, dávali to i do Almesů (čsl. Rack). Jediná deska vst. zesil. tam dobrotu dělat nebude, na to vem jed. Ty TBčka jsou v podstatě oplechovaný ADJ. Jinak je taky zapojená deska signalizačních obvodů. V ADJ chybí signalizace přetížení tlak. repráků, k čemu by tam taky byla. Mam to dzkoušený, známej sehnal dvě ADJčka a v práci jsme s tim skusily všechno možný... Je fajn, že to nemusíš hlídat, je to vysoce spolehlivý a hlavně blbůmvzdorný. I když kdo ví co to udělá, když do výstupu pusstíš třeba 380 V z motor. zásuvky. Takovej nekňuba se snad ani nenaje 