Stavba elektronkového zesilovače 2xEL84, +ECC
Moderátor: Moderátoři
Tak se mi podařilo rozchodit jeden kanál zesilovače. Ze začátku to bylo dost zklamání. Hrálo to dost potichu a dost zkresleně. Hodně pomohlo přepojení g2 mřížky na odbočku primáru trafa. Zkreslení dost kleslo. Hodil jsem ještě na primár trafa kondenzátor 3n3, což zvukový projev taky trochu učesalo. Dále jsem se vrhnul na zpětnou vazbu. Dal jsem si do vazby potenciometr, vytočil hlasitost na max a hledal jsem ideální kompromis mezi hlasitostí a zkreslením. Na jeden kanál zesilovače a na to, že nemám repro s moc velkou citlivostí to nehraje vůbec špatně. Čekám na výkonější trafo. Na anodě mám teď tak 220 V. Chci to zvednout tak na těch 250 V a zkusím z toho vymáčknout co nejvíc.
To je dobrá zpráva a řekl bych, že se ubíráš správným směrem. Ten ultralineár s napájením g2 z odbočky trafa je dobrá věc, ale otázkou je volba místa odbočky na primáru, ono se mění i s napájecím napětím a pracovním bodem elektronky.
Zkusils měřit, jaký výkon na reproduktoru to umí při zkreslení ještě nepozorovatelným na osciloskopu?
Jestli jako ten reprák nemá tak mizernou účinnost, že to hraje slabě, i když tam těch 1,5 - 2 W je.
Zkusils měřit, jaký výkon na reproduktoru to umí při zkreslení ještě nepozorovatelným na osciloskopu?
Jestli jako ten reprák nemá tak mizernou účinnost, že to hraje slabě, i když tam těch 1,5 - 2 W je.
U jednočinných výstupních transformátorů je to na ±43% počtu závitů, počítáno směrem od kladného napájení. Takzvaná "brumová odbočka", která na továrních výstupácích je, se pro toto nehodí. Anoda má být správně zapojena na tu část primáru bez kompenzačního vinutí - jako ultralineární se použít nedá.
Jestli jsou na výstupáku a jeho primáru např. tři vývody, tak "čistý" anodový primár je tam, kde naměříš DRUHÝ NEJVYŠŠÍ odpor v pořadí.
Např. mezi 1. a 3. vývodem bude stejnosměrně 620 ohmů, mezi 1. a 2. vývodem naměříš ohmmetrem 600 ohmů. Ten správný primár, při kterém to dá největší výkon při nejmenším zkreslení, je těch 600 ohmů.
Ten zbytek je "kompenzační vinutí" a platí pro něj jiné zapojení, než pro běžný koncový stupeň třídy A.
Je to k vidění v Kottkovi u těch nejlacinějších, nejmenších přijímačů bez dostatečné filtrace - aby jim to tolik slyšitelně nebručelo, vymysleli tohle kompenzační zapojení, které je při nedostatečné filtraci překvapivě účinné - ale drobátko snižuje výkon.
U dvojčinných zapojení je vyzkoušeno, že nejlepší místo pro "ultralineární odbočku" je na 20% závitů jedné poloviny primáru, počítáno směrem od středu primárního vinutí.
Snajle, chceš do pdf oskenovat kompletní návrh výstupáku pro ECL82 ze Slezákovy knihy "Výstupní transformátory"?
Snadno ve výpočtu změníš požadavky na impedance, kmitočtový rozsah a další kritéria tak, aby vyšel výstupák pro EL84.
Našel jsem i prima prográmek na výpočet výstupáků, ten už ale jistě máš a jistě sofistikovanější.
Vrabci na naší střeše kecali cosi o tom, že když se zavolá do Tronicu a řekne se, že je zapotřebí kvalitního výstupáku /velké jádro, několik sekcí/ pro jednu EL84, tak prý už mají své vyzkoušené vzory, podle kterých to udělají. A vedlejší sýkory vypiskovaly, že prý je to pravda, že na to prý používají dobré 0,35mm plechy a prý to moc pěkně hraje.
To já bych zvedl telefon a poinformoval bych se, co je na tom pravdy.
Našel jsem jeden 9WN676.31 ze Stereodirigenta - jen jeden.
Má jádro EI20x25, takže dle starých československých norem je to I. kvalitativní třída, 30Hz-16kHz.
Pak je tu podobně velký, ruský výstupák pro 6P14P, což je vlastně EL84.
Nemáš-li to daleko, rád Ti vše věnuju, posílat to ale nebudu.
Jestli jsou na výstupáku a jeho primáru např. tři vývody, tak "čistý" anodový primár je tam, kde naměříš DRUHÝ NEJVYŠŠÍ odpor v pořadí.
Např. mezi 1. a 3. vývodem bude stejnosměrně 620 ohmů, mezi 1. a 2. vývodem naměříš ohmmetrem 600 ohmů. Ten správný primár, při kterém to dá největší výkon při nejmenším zkreslení, je těch 600 ohmů.
Ten zbytek je "kompenzační vinutí" a platí pro něj jiné zapojení, než pro běžný koncový stupeň třídy A.
Je to k vidění v Kottkovi u těch nejlacinějších, nejmenších přijímačů bez dostatečné filtrace - aby jim to tolik slyšitelně nebručelo, vymysleli tohle kompenzační zapojení, které je při nedostatečné filtraci překvapivě účinné - ale drobátko snižuje výkon.
U dvojčinných zapojení je vyzkoušeno, že nejlepší místo pro "ultralineární odbočku" je na 20% závitů jedné poloviny primáru, počítáno směrem od středu primárního vinutí.
Snajle, chceš do pdf oskenovat kompletní návrh výstupáku pro ECL82 ze Slezákovy knihy "Výstupní transformátory"?
Snadno ve výpočtu změníš požadavky na impedance, kmitočtový rozsah a další kritéria tak, aby vyšel výstupák pro EL84.
Našel jsem i prima prográmek na výpočet výstupáků, ten už ale jistě máš a jistě sofistikovanější.
Vrabci na naší střeše kecali cosi o tom, že když se zavolá do Tronicu a řekne se, že je zapotřebí kvalitního výstupáku /velké jádro, několik sekcí/ pro jednu EL84, tak prý už mají své vyzkoušené vzory, podle kterých to udělají. A vedlejší sýkory vypiskovaly, že prý je to pravda, že na to prý používají dobré 0,35mm plechy a prý to moc pěkně hraje.
To já bych zvedl telefon a poinformoval bych se, co je na tom pravdy.
Našel jsem jeden 9WN676.31 ze Stereodirigenta - jen jeden.
Má jádro EI20x25, takže dle starých československých norem je to I. kvalitativní třída, 30Hz-16kHz.
Pak je tu podobně velký, ruský výstupák pro 6P14P, což je vlastně EL84.
Nemáš-li to daleko, rád Ti vše věnuju, posílat to ale nebudu.
Nemám teďka k dispozici osciloskop. Jak ho budu mít, tak to důkladněji proměřím. JJ, s tím ultralineárem máš pravdu Sinclare. Já to zkusil jenom tak provizorně a experimentálně, co to udělá. V pohodě. Nic mi skenovat nemusíš ani věnovat. Ale díky za nabídku. Možná leda ten návod od Hyana na EL84 by možná nebyl špatnej. 
Spíš bych chtěl sehnat tyhle knihy jak píšeš, že bych měl aspoň z čeho studovat. Ale shání se dost blbě. Jinak ty trafa zkusím pozjistit jak to maj v Tronicu. Stejně si u nich budu brát ještě výkonější síťák. Uvidíme jaká bude cena. Zas nechci do toho vrážet nějak extra moc peněz. Předpokládám, že po tomhle projektu se vrhnu na Push-Pull zapojení.
Spíš bych chtěl sehnat tyhle knihy jak píšeš, že bych měl aspoň z čeho studovat. Ale shání se dost blbě. Jinak ty trafa zkusím pozjistit jak to maj v Tronicu. Stejně si u nich budu brát ještě výkonější síťák. Uvidíme jaká bude cena. Zas nechci do toho vrážet nějak extra moc peněz. Předpokládám, že po tomhle projektu se vrhnu na Push-Pull zapojení.
A já myslel že kvalitní výstupáky mají vinutí kladené nastřídačku do sekcí pro nejtěsnější vazbu, optimalizaci vzájemných kapacit atd. a ono najednou stačí zcela běžné vinutí jako na síťáku? Nebo se mhouří oko jen proto že jde o základní začátečnický projekt? Nerýpu, jen se ptám.
Snad se nikdo nebude zlobit že se vládám do již rozjetého vlákna, ale připomíná mi to že se mi tu už dlouho válí dvě moc hezká trafa na jádře 28x28mm pro jednočinný konec s EL84 vyrabovaná z jakéhosi velkého německého rádia či spíše hudební skříně, které však bylo na kaši takže nemělo smysl ho zachraňovat jako celek. Vinutí je rozděleno do několika sekcí, které jsou vzájemně proložené a zapojené buď sériově (primár) a nebo paralelně (sekundár). Odbočku na ultralineár nemají.
Co mě ale mate je to, že na štítku je uveden převod 10000/3,5 ohmu +-5%, 3VA, což se mi zdá na EL84 co tam byly poněkud mnoho. Síťák se mi z toho zachránit nepovedlo (už jsem ho nepobral a než sem se vrátil tak bylo pozdě) takže původní napájecí napětí neznám. Rád bych znal váš názor na tak vysokou primární impedanci toho trafa. Pokud uvažuju správně tak pro optimální podmínky v tom obvodu by pak EL84 už musela být napájená docela vysokým napětím. Říkal jsem si že bych si s tím časem udělal třeba něco malého do práce ale zase na druhou stranu když už si s tím hrát tak bych z toho rád vyrazil maximum, čeho ta trafa jsou schopna. Na štítku je uvedena výroba Josef Ehrl Elektroakustische fabrik 1969 Zwickau-Planitz, Betriebs Nr. 1435/4695 Bv. A-472 pokud to pomůže k identifikaci. Budu rád za jakékoliv vyjádření v tomto směru.
Nerýpu, jen se ptám.Snad se nikdo nebude zlobit že se vládám do již rozjetého vlákna, ale připomíná mi to že se mi tu už dlouho válí dvě moc hezká trafa na jádře 28x28mm pro jednočinný konec s EL84 vyrabovaná z jakéhosi velkého německého rádia či spíše hudební skříně, které však bylo na kaši takže nemělo smysl ho zachraňovat jako celek. Vinutí je rozděleno do několika sekcí, které jsou vzájemně proložené a zapojené buď sériově (primár) a nebo paralelně (sekundár). Odbočku na ultralineár nemají.
Co mě ale mate je to, že na štítku je uveden převod 10000/3,5 ohmu +-5%, 3VA, což se mi zdá na EL84 co tam byly poněkud mnoho. Síťák se mi z toho zachránit nepovedlo (už jsem ho nepobral a než sem se vrátil tak bylo pozdě) takže původní napájecí napětí neznám. Rád bych znal váš názor na tak vysokou primární impedanci toho trafa. Pokud uvažuju správně tak pro optimální podmínky v tom obvodu by pak EL84 už musela být napájená docela vysokým napětím. Říkal jsem si že bych si s tím časem udělal třeba něco malého do práce ale zase na druhou stranu když už si s tím hrát tak bych z toho rád vyrazil maximum, čeho ta trafa jsou schopna. Na štítku je uvedena výroba Josef Ehrl Elektroakustische fabrik 1969 Zwickau-Planitz, Betriebs Nr. 1435/4695 Bv. A-472 pokud to pomůže k identifikaci. Budu rád za jakékoliv vyjádření v tomto směru.
Odkaz je na stránce 2. úplně dole. Tady, v tomto vlákně.
V tomhle vlákně:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... sc&start=0
sháněl Peedros výpočty výstupního transformátoru,
většina z těch odkazů v něm je funkční
V tomhle vlákně:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... sc&start=0
sháněl Peedros výpočty výstupního transformátoru,
většina z těch odkazů v něm je funkční
Thalete, ty výstupáky jsou nejspíše z nějakého levnějšího mono či stereopřijímače od honekrů, které byly na konci osazeny EL95. Oni je vedle výkonnějších EL84 velice rádi používali - jsou poměrně úsporné, v áčku ty 3W dají, jsou to pentody a ne zdechlé tetrody, jako naše žravá a líná 6L31, ale potřebují vysokou primární impedanci, okolo těch 10k určitě. Pro EL84 je 10k moc, nedalo by to ani 2W.
Používali EL95 i ve dvojčinných zapojeních, kdy daly okolo 6-7W se všemi výhodami dvojčinného konce.
A co se honekrů týče - nepamatuju z čehokoliv, ať už to bylo rádio, nebo jakýkoliv zesilovač, aby v dotyčném přístroji byl odfláknutý výstupák, jako to bylo běžné u nás. Potrpěli si na to i u jednoduchých přijímačů, srovnatelných s naším 323A, jejich rádia prostě zvukem byla o třídu výš, než naše.
Etalonem kvality pro dvě EL84 a výkon cca 13-15W pořád zůstává výstupák z malého zesilovače MV3, nebo z Regentu 15 /je stejný, jen má sekundár na 5 ohmů/. Naprosto excelentní, teoreticky i prakticky HiFi je výstupák pro dvě EL34 a výkon 25W v kombech Regent 30/30H a pro ještě větší výkon /okolo 45-50W/ v elektronkovém mixážním zesilovači Regent 60.
To je pětivstupový, kompletně elektronkový "powermix", jak by se napsalo dneska. Pátý vstup je nekorigovaný, ale čtyři na panelu mají samostatné korekce, dva a dva mají odlišné charaktery /dva mikrofonní, dva spíše nástrojové/. Mám jej díkybohu kompletní ve svém vlastnictví i s původními soustavami. Každá se dvěma širokopásmovými 12" a s citlivostí, blížící se 100dB/W/m. Je až neuvěřitelné, kolik toho taková souprava s padesáti watty výkonu z elektronek dokáže ozvučit. Umí toho víc a líp, než náš tranzistorový zázrak Studiomix 6-130.
Prostě dederóni výstupáky uměli. Uměli pro to udělat a šikovně použít vhodné železo, které pro ně vyvinuli Hitlerovi machři, dát do výstupáku plechy 0,5 jako my, byl pro ně smrtelný hřích a nečinilo jim žádných problémů a potíží napráskat na jádra M34a/M34b klidně i 11 sekcí - 6 primárních a 5 sekundárních, jako to mají např. zmíněné Regenty 30/60.
Pouze malá MV3 má jen 4 sekce primární a 3 sekundární a některé série ještě se sekundárními odbočkami pro jiné impedance. Tím nechci v žádném případě nabádat k brakování těchto historických skvostů, jsou to jen příklady, že to vždy šlo dobře a když si dáte záležet, půjde to i dnes.
Ten návrh a realizace výstupáku v Jurkovičovi je rovněž excelentní, je totiž počítán /pokud mne paměť úplně nezrazuje/ na 30Hz-20kHz v pásmu 3dB a nakonec, po kontrole všech kapacit jim to vyšlo ještě na užší toleranční pásmo. Takže jedna EL84 s tímto výstupákem bude mít zvuk jako brus, ale pořád jen ty 4W a jednotky procent zkreslení.
Čistě teoreticky by se ty výstupáky s Ra=10k daly použít k nějaké méně výkonné pentodě, která vyžaduje podobný anodový zatěžovací odpor, ale zrovna mě nic nenapadá.
Používali EL95 i ve dvojčinných zapojeních, kdy daly okolo 6-7W se všemi výhodami dvojčinného konce.
A co se honekrů týče - nepamatuju z čehokoliv, ať už to bylo rádio, nebo jakýkoliv zesilovač, aby v dotyčném přístroji byl odfláknutý výstupák, jako to bylo běžné u nás. Potrpěli si na to i u jednoduchých přijímačů, srovnatelných s naším 323A, jejich rádia prostě zvukem byla o třídu výš, než naše.
Etalonem kvality pro dvě EL84 a výkon cca 13-15W pořád zůstává výstupák z malého zesilovače MV3, nebo z Regentu 15 /je stejný, jen má sekundár na 5 ohmů/. Naprosto excelentní, teoreticky i prakticky HiFi je výstupák pro dvě EL34 a výkon 25W v kombech Regent 30/30H a pro ještě větší výkon /okolo 45-50W/ v elektronkovém mixážním zesilovači Regent 60.
To je pětivstupový, kompletně elektronkový "powermix", jak by se napsalo dneska. Pátý vstup je nekorigovaný, ale čtyři na panelu mají samostatné korekce, dva a dva mají odlišné charaktery /dva mikrofonní, dva spíše nástrojové/. Mám jej díkybohu kompletní ve svém vlastnictví i s původními soustavami. Každá se dvěma širokopásmovými 12" a s citlivostí, blížící se 100dB/W/m. Je až neuvěřitelné, kolik toho taková souprava s padesáti watty výkonu z elektronek dokáže ozvučit. Umí toho víc a líp, než náš tranzistorový zázrak Studiomix 6-130.
Prostě dederóni výstupáky uměli. Uměli pro to udělat a šikovně použít vhodné železo, které pro ně vyvinuli Hitlerovi machři, dát do výstupáku plechy 0,5 jako my, byl pro ně smrtelný hřích a nečinilo jim žádných problémů a potíží napráskat na jádra M34a/M34b klidně i 11 sekcí - 6 primárních a 5 sekundárních, jako to mají např. zmíněné Regenty 30/60.
Pouze malá MV3 má jen 4 sekce primární a 3 sekundární a některé série ještě se sekundárními odbočkami pro jiné impedance. Tím nechci v žádném případě nabádat k brakování těchto historických skvostů, jsou to jen příklady, že to vždy šlo dobře a když si dáte záležet, půjde to i dnes.
Ten návrh a realizace výstupáku v Jurkovičovi je rovněž excelentní, je totiž počítán /pokud mne paměť úplně nezrazuje/ na 30Hz-20kHz v pásmu 3dB a nakonec, po kontrole všech kapacit jim to vyšlo ještě na užší toleranční pásmo. Takže jedna EL84 s tímto výstupákem bude mít zvuk jako brus, ale pořád jen ty 4W a jednotky procent zkreslení.
Čistě teoreticky by se ty výstupáky s Ra=10k daly použít k nějaké méně výkonné pentodě, která vyžaduje podobný anodový zatěžovací odpor, ale zrovna mě nic nenapadá.
ten odkaz tam není . . .barnodaj píše:Odkaz je na stránce 2. úplně dole. Tady, v tomto vlákně.
V tomhle vlákně:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... sc&start=0
sháněl Peedros výpočty výstupního transformátoru,
většina z těch odkazů v něm je funkční
teda, je je jich tam spousta, ale to co hledám tam není . . .
J. T. Hyan Zesilovače pro věrnou reprodukci r.1960
Znám to jen s touto obálkou, mám ho už léta a tenkrát vyřazeného z knihovny, ale naštěstí se všemi přílohami, akorát obálka v hrozném stavu no..
Jinak návod na přesně tento samej zesilovač, co je na obálce, vyšel i samostatně v AR, ale najít ho, to bude fuška..
Jinak návod na přesně tento samej zesilovač, co je na obálce, vyšel i samostatně v AR, ale najít ho, to bude fuška..
- Přílohy
-
- hyan_obalka.jpg
- (208.94 KiB) Staženo 66 x
Jinak - vzpomněl jsem si, že mladej, co ho tak trochu "trénuju", má v červnu narozky.
Nabízím pětibábu za zachovalého Jurkoviče "Príručka nízkofrekvenčnej techniky", ten exemplář v šedých plastových deskách a červeným potiskem desek. Kdybyste to někde uviděli, dejte prosím echo.
Dám poptávku i s obrázkem ještě do příslušné sekce, aby to někdo nespletl s jejím volným pokračováním Jurkovič/Zodl "Príručka nízkofrekvenčnej OBVODOVEJ techniky". Tu mám naštěstí díky moc hodným lidem znovu sehnanou.
Já sám už Jurkoviče-Škrovánka nemám, jak jsem psal, ukradli mi tu knihu spolu s ostatními /já už ji ale tolik nepotřebuju/, tak ale ať ji má aspoň on. Bude pro něj hodně poučná.
Myslel jsem tím přesně tuto:
Nabízím pětibábu za zachovalého Jurkoviče "Príručka nízkofrekvenčnej techniky", ten exemplář v šedých plastových deskách a červeným potiskem desek. Kdybyste to někde uviděli, dejte prosím echo.
Dám poptávku i s obrázkem ještě do příslušné sekce, aby to někdo nespletl s jejím volným pokračováním Jurkovič/Zodl "Príručka nízkofrekvenčnej OBVODOVEJ techniky". Tu mám naštěstí díky moc hodným lidem znovu sehnanou.
Já sám už Jurkoviče-Škrovánka nemám, jak jsem psal, ukradli mi tu knihu spolu s ostatními /já už ji ale tolik nepotřebuju/, tak ale ať ji má aspoň on. Bude pro něj hodně poučná.
Myslel jsem tím přesně tuto:
- Přílohy
-
- aahQVHmO.jpg
- (30.16 KiB) Staženo 48 x
Naposledy upravil(a) sinclair dne 11 dub 2017, 22:11, celkem upraveno 3 x.