Gramofón Tesla MC600Q, netočí sa tanier
Moderátor: Moderátoři
Já mám tento gramofon taky. Při měření otáček talíře jsem zjistil, že se točí asi o 4% rychleji, než by měl. Tak jsem kontroloval desku řízení motoru a samozřejmě hlavně výše zmiňované kondenzátory. Narazil jsem na dva, které měly místo 2uF (podle schématu) asi 5nF, tak jsem je samozřejmě vyměnil. Od té doby poblikávaly synchro diody. Zkoušel jsem pohnout trimrem P2 (nastavení otáček) a stejny. Radši jsem ho vrátil do původní polohy, vyměnil i kondenzátory za ty původní a už je to zas v cajku. Dokonce i otáčky jsou v pořádku. Nerozumím tomu. Je teda pravda, že jsem vyčistil odporovou dráhu toho trimru, byla pěkně zanesená. Ten přístroj se mi hodně líbí, jenže ta elektronika je opravdu strašně složitá. Nejhorší je, že k tomuto přístroji údajně neexistuje servisní manuál. Uživatelský manuál nic neřekne.
Taky se nejedná o trimr nastavení otáček!!!Zkoušel jsem pohnout trimrem P2 (nastavení otáček) a stejny.
Servisní dokumentaci připravuju delší dobu a mám přislíbenou spolupráci člena fóra jménem EKKAR (v roli editora/korektora).Ten přístroj se mi hodně líbí, jenže ta elektronika je opravdu strašně složitá. Nejhorší je, že k tomuto přístroji údajně neexistuje servisní manuál. Uživatelský manuál nic neřekne.
Jenže prosincová autonehoda zhatila všechny plány a tím pádem byly přes zimu jiné starosti, než tvořit dokumentaci tohoto stroje. Zatím mohu slíbit kompletní rozbor desky řízení motoru (i použití P2), ovládací logiky, motoru samotného, drobné servisní pokyny a popis nejčastějších závad (na které jsem narazil).
A vyvrácení mnohých mýtů okolo tohoto stroje, které se v diskusích na různých webech vyskytují.
Naposledy upravil(a) judeware dne 01 dub 2017, 00:27, celkem upraveno 1 x.
Kdyz jsem tim trimrem steloval, otacky se skutecne menily. Mam merici desku LB 41 a kdyz jsem meril frekvenci, menila se. Vycetl jsem to zde:
https://www.jmacusik.cz/gramofony/vlajk ... y-k-nakupu
Jakakoliv dokumentance by byla urcite uzitecna.
Nejaky datasheet k tomu obvodu jsem videl ke stazeni v jinem tematu.
https://www.jmacusik.cz/gramofony/vlajk ... y-k-nakupu
Jakakoliv dokumentance by byla urcite uzitecna.
Nejaky datasheet k tomu obvodu jsem videl ke stazeni v jinem tematu.
Nezbyde, než něco z pracně získávaného know how prozradit hned.Kdyz jsem tim trimrem steloval, otacky se skutecne menily. Mam merici desku LB 41 a kdyz jsem meril frekvenci, menila se.
Trimrem se nastavuje pomocný obvod pro urychlení rozběhu motoru (můj pracovní název), který, pokud není správně nastaven (nebo má závadu), promlouvá do řízení integráči MDA1533A (TDA1533) i v době, kdy by neměl.
Pramení z toho skoro všechny nářky na špatnou funkci (nepřesný chod) motoru. Nebudu teď rozepisovat, které součástky za toho mohou nejčastěji, ale řídící IO to není na 99%. Mám jich otestovaných 110 ks ve čtyřech gramofonech.
V popisu bude uvedené všechno podstatné.
Naposledy upravil(a) judeware dne 02 dub 2017, 11:21, celkem upraveno 2 x.
Datasheet k TDA1533A je běžně k dosažení, MDA1533A je okopírovaná tak přesně, že po záměně není třeba ani nic doštelovávat. Nedávno jsem jednu MC600Q ač nerad opravoval - doslova shořelé /neúplně probité a svodovým proudem ohořelé/ blokovací keramiky 100n/25V/Nq ve zdroji-stabilizátoru, dvě probité KDčka konce pro motor, všecky TE002-006 pryč, protože mají vždy svod jako kráva, totéž řada TE98x. Preventivně jsem všecky ty blokovací keramiky ze Supermitu vyměnil všecky za české modré monolity na 50V, které Hradec vyráběl na sklonku 80. a začátkem 90.let. Vypadají podobně, jako současné žluté blokovací monolity, ale jsou tyrkysově modré, mají nahoře zálivky "růžky" od vývodů a pocínované vývody 0,6 dlouhé 40mm. Vydrží dlouhodobě i 100V, ale do důležitých aplikací bych je takto nepoužíval. Těch svých 50V ale vydrží dlouhodobě a spolehlivě, navíc se u nich nemusí dávat pozor na polaritu.
Nevím, zda je to tu obecně známo, ale pokud vypájíte jakýkoli blokovací kondenzátor ze Supermitu /řada TK781-784/ připojený na ss napětí, tak jej zpět musíte zapájet se stejnou "polaritou", i když keramický kondenzátor běžně polarizován není. Pokud jej po kontrole a vpájení zpátky "přepólujete", chytne kondenzátor poměrně velký svod /řádu desítek uA i při svém pracovním napětí/ a v poměrně krátkém čase se prorazí do zkratu s příslušnými následky pro blokované obvody. Tuhle skutečnost vím už od doby svého působení v opravně, kde si staří psi nenechávali "špeky" pro sebe, ale poradili i mladým - to už dnes neexistuje...
Moc se o tomto jevu u supermitových blokovacích kondů nikdy nepsalo, ale myslím, že jsem tuto poznámku zahlédl přímo ve hradeckém katalogu keramických kondenzátorů a všelijakých rezonátorů a krystalů.
Proto nejsou doporučovány ani jako vazební, i když s nějakou drobnou polarizací by tam vyhověly a změna jejich kapacity s teplotou by tam až tolik nevadila - zřejmě měli strach z působení vyšších střídavých napětí na Supermit.
Například do obvodů s MBA810, které byly zapojeny bez vstupního kondenzátoru, vstup připojen přímo na běžec potenciometru ve snaze ušetřit jeden kondík a jeden TR112 - takováto sestava bez vstupního kondíku začala po celkem krátkém zaprášení příšerně chrastit až doslova práskat. Tak tam jsem tyhle supermitové 150n/Nq používal jako izolační - vazební naprosto úspěšně, samozřejmě ve spojení se svodovým odporem 220k od vstupu MBA810 proti zemi. A bylo po chrastění a práskání, i když se poťáky ani nečistily.
Co se týče MC600Q jako takové - při jakémkoli problému běžte jako první po elytech, pak těchto blokovacích kondech a někdy zlobí i zdrojová část.
Nevím, zda jste se s tím setkali - zdroj MC600Q existuje ve dvou variantách, první je s KD135/136/MA1458, druhá podstatně jednodušší s východněmeckými B3170/B3370. V nejnovějších exemplářích byly už používány LM317/LM337 Motorola a myslím podle loga ještě NSC, ale nejsem si úplně jist. TDA/MDA1533 odcházely jen málokdy, já sám jsem měnil jen jeden originální TDA z celkového počtu asi tak 40-50 opravovaných gramofonů. Někde zlobily i mikrospínače, záhadně přestávaly svítit enderácké LED obdélníky VQA a protože stabilizátor, resp. ten jeho chladicí plech docela topil, tak vysychaly i filtrační elyty přímo ve zdroji. Kromě KDček ale nepamatuju žádný jiný vadný tranzistor, nebo diodu. Pokud se s tím někdo setkal, muselo jít o následky předchozích zásahů. Já měl vždy to štěstí, že se mi MC600 dostaly do rukou vždy včas a jako prvnímu, neznesvěceny prackami hloupých amatérů.
Pokud se do konců pro motor osadily KD139/140 či BD139/140 od STM, tak už nikdy neodešly. To samé servo-konce pro raménko - namísto KC635/636 dát na betu vybrané KC637/638 či KC639/640 a byl navždy pokoj. Teslácké tranzistory s vyššími závěry měly nevýhodu nižší bety a opačně a musely se vybírat. U KC237V/KC307V jsem narazil na kusy s betou i pod 50, to samé KC639/640 i KD139/140.
Nízkonapěťové verze, třeba KC637/638 naopak šly dávat i do diferáků, pokud stačilo 40 či 60V - mívaly betu běžně i přes 400.
MC600Q - celkem slušně vymyšleno, krach na mizerné součástkové základně.
Jestliže si Litovel ještě v roce 1988 dovolil předepsat do výroby jejich zesilovačů podobný hnůj, jako TC235-237, nedejbože TC180-181, tak to hovoří za vše..Všecky zesilovače až po AZS220 pro Litovel sice dělaly Vráble, ale podle toho to taky vypadalo. To ve Vrábloch nebylo nikoho, kdo by litovelským řekl "tohle a tohle tam nedávejte, stojí to za hovno"?
Jinak podrobný servisní manuál existuje, ale jen v několika exemplářích, jeden z nich leží v Elektroservise Daševský /nevím zda ještě existuje/. Kde skončily ostatní netuším, v Brodě jsme jej měli také, ale ztratil se ještě dřív, než bolševik..
Nevím, zda je to tu obecně známo, ale pokud vypájíte jakýkoli blokovací kondenzátor ze Supermitu /řada TK781-784/ připojený na ss napětí, tak jej zpět musíte zapájet se stejnou "polaritou", i když keramický kondenzátor běžně polarizován není. Pokud jej po kontrole a vpájení zpátky "přepólujete", chytne kondenzátor poměrně velký svod /řádu desítek uA i při svém pracovním napětí/ a v poměrně krátkém čase se prorazí do zkratu s příslušnými následky pro blokované obvody. Tuhle skutečnost vím už od doby svého působení v opravně, kde si staří psi nenechávali "špeky" pro sebe, ale poradili i mladým - to už dnes neexistuje...
Moc se o tomto jevu u supermitových blokovacích kondů nikdy nepsalo, ale myslím, že jsem tuto poznámku zahlédl přímo ve hradeckém katalogu keramických kondenzátorů a všelijakých rezonátorů a krystalů.
Proto nejsou doporučovány ani jako vazební, i když s nějakou drobnou polarizací by tam vyhověly a změna jejich kapacity s teplotou by tam až tolik nevadila - zřejmě měli strach z působení vyšších střídavých napětí na Supermit.
Například do obvodů s MBA810, které byly zapojeny bez vstupního kondenzátoru, vstup připojen přímo na běžec potenciometru ve snaze ušetřit jeden kondík a jeden TR112 - takováto sestava bez vstupního kondíku začala po celkem krátkém zaprášení příšerně chrastit až doslova práskat. Tak tam jsem tyhle supermitové 150n/Nq používal jako izolační - vazební naprosto úspěšně, samozřejmě ve spojení se svodovým odporem 220k od vstupu MBA810 proti zemi. A bylo po chrastění a práskání, i když se poťáky ani nečistily.
Co se týče MC600Q jako takové - při jakémkoli problému běžte jako první po elytech, pak těchto blokovacích kondech a někdy zlobí i zdrojová část.
Nevím, zda jste se s tím setkali - zdroj MC600Q existuje ve dvou variantách, první je s KD135/136/MA1458, druhá podstatně jednodušší s východněmeckými B3170/B3370. V nejnovějších exemplářích byly už používány LM317/LM337 Motorola a myslím podle loga ještě NSC, ale nejsem si úplně jist. TDA/MDA1533 odcházely jen málokdy, já sám jsem měnil jen jeden originální TDA z celkového počtu asi tak 40-50 opravovaných gramofonů. Někde zlobily i mikrospínače, záhadně přestávaly svítit enderácké LED obdélníky VQA a protože stabilizátor, resp. ten jeho chladicí plech docela topil, tak vysychaly i filtrační elyty přímo ve zdroji. Kromě KDček ale nepamatuju žádný jiný vadný tranzistor, nebo diodu. Pokud se s tím někdo setkal, muselo jít o následky předchozích zásahů. Já měl vždy to štěstí, že se mi MC600 dostaly do rukou vždy včas a jako prvnímu, neznesvěceny prackami hloupých amatérů.
Pokud se do konců pro motor osadily KD139/140 či BD139/140 od STM, tak už nikdy neodešly. To samé servo-konce pro raménko - namísto KC635/636 dát na betu vybrané KC637/638 či KC639/640 a byl navždy pokoj. Teslácké tranzistory s vyššími závěry měly nevýhodu nižší bety a opačně a musely se vybírat. U KC237V/KC307V jsem narazil na kusy s betou i pod 50, to samé KC639/640 i KD139/140.
Nízkonapěťové verze, třeba KC637/638 naopak šly dávat i do diferáků, pokud stačilo 40 či 60V - mívaly betu běžně i přes 400.
MC600Q - celkem slušně vymyšleno, krach na mizerné součástkové základně.
Jestliže si Litovel ještě v roce 1988 dovolil předepsat do výroby jejich zesilovačů podobný hnůj, jako TC235-237, nedejbože TC180-181, tak to hovoří za vše..Všecky zesilovače až po AZS220 pro Litovel sice dělaly Vráble, ale podle toho to taky vypadalo. To ve Vrábloch nebylo nikoho, kdo by litovelským řekl "tohle a tohle tam nedávejte, stojí to za hovno"?
Jinak podrobný servisní manuál existuje, ale jen v několika exemplářích, jeden z nich leží v Elektroservise Daševský /nevím zda ještě existuje/. Kde skončily ostatní netuším, v Brodě jsme jej měli také, ale ztratil se ještě dřív, než bolševik..
Tome, už jenom vytištěný na papíře u mě.
Jinak mám origo DS, stahovaný kdysi okolo 2000 na HD následně havarovaného kompu. Z dotyčného HD a ještě jednoho z laptopu teď bude dolovat data Mirek Čejka s kámošema. Je tam víc datasheetů, co už zmizely ze světa, tak snad se jim to podaří z nich vydolovat. Byly tam toho kvanta, dokupy několik GB.
Jestli ho potřebuješ, oskenuju to a pošlu.
Jinak mám origo DS, stahovaný kdysi okolo 2000 na HD následně havarovaného kompu. Z dotyčného HD a ještě jednoho z laptopu teď bude dolovat data Mirek Čejka s kámošema. Je tam víc datasheetů, co už zmizely ze světa, tak snad se jim to podaří z nich vydolovat. Byly tam toho kvanta, dokupy několik GB.
Jestli ho potřebuješ, oskenuju to a pošlu.
Článek Jaroslava Macušíka je podrobný a velmi pěkný. Tím pádem se v servisní dokumentaci můžu vyhnout "civilnímu slohovému pojetí" a omezit se jen na rozbor techniky a popis běžných oprav. J.M. se plete jen ve zmínce o těch trimrech:
"Na doskách je viacero trimrov. Na doske pre pohon taniera sú dva, jeden nastavuje otáčky a druhý ich kompenzáciu. Na doske motoru sú tiež dva malé."
[Trimry desky řízení motoru]
P1 - nastavení výstupního napětí stabilizátorů
P2 - nastavení pomocného obvodu pro urychlení rozběhu motoru
Leoš je zkušený praktik a tak se vyjádřím jen ke dvěma věcem:
(1) Já měl většinu oranžových elytů v MC600Q v pořádku (zelené tam nebývají). Aby gramce po repasi neztratily na originalitě, snažil jsem se tam dávat náhražek absolutní minimum.
(2) To s tím "dodržováním polarity" keramik TK je docela šok a čtu to poprvé. Ale je pravdou, že jsem u dvou strojů narazil na prasklé kondíky osazené paralelně k diodám zdrojového můstku.
O TDA1533A jsem nikdy nečetl. Všude se píše o jen TDA1533 (odtud česká kopie - MDA1533). MDA1533A je zřejmě teslácká inovace a liší se v absenci funkcí na vývodech 5 a 16. V gramci tyto vývody nejsou využity. A pochopitelně je v praxi jedno, jestli se použije originál TDA1533 "bez A", nebo MDA1533A.
Naposledy upravil(a) judeware dne 02 dub 2017, 12:16, celkem upraveno 3 x.
Pokusím se ten správný katalog najít a to o tom Supermitu "ozdrojovat", jak je dnes moderní a jak se to všude píše
Mám na plastové elyty TE002-006 už vypěstovanou alergii a u přístrojů, jejichž majitelům na historické původnosti nezáleží tolik, jako na správné funkci, je měním automaticky. Nadělaly mi za dobu, co se vyrábějí, už tolik problémů a ostudy, že i v rámci "historické původnosti" je ve svých sbírkových aparátech měním za enederácké černé elektrolyty TGL38928, neboť ty pocházejí zhruba ze stejného období /konec 70. a celé 80.léta/, alebo bleděmodré radiální Iskry.
Všecky, zvlášť ty od RFT jsou na tom mnohem líp a chovají se mnohem líp, než i ten nejlepší ze "zeleniny". Dobře doformované TGL38928 mají svod naprosto minimální a i jako blokovací se chovají velmi dobře. Vzhledem k jejich širokému sortimentu napětí i kapacit ze svých zásob to bohudíky můžu dělat takto
Mám na plastové elyty TE002-006 už vypěstovanou alergii a u přístrojů, jejichž majitelům na historické původnosti nezáleží tolik, jako na správné funkci, je měním automaticky. Nadělaly mi za dobu, co se vyrábějí, už tolik problémů a ostudy, že i v rámci "historické původnosti" je ve svých sbírkových aparátech měním za enederácké černé elektrolyty TGL38928, neboť ty pocházejí zhruba ze stejného období /konec 70. a celé 80.léta/, alebo bleděmodré radiální Iskry.
Všecky, zvlášť ty od RFT jsou na tom mnohem líp a chovají se mnohem líp, než i ten nejlepší ze "zeleniny". Dobře doformované TGL38928 mají svod naprosto minimální a i jako blokovací se chovají velmi dobře. Vzhledem k jejich širokému sortimentu napětí i kapacit ze svých zásob to bohudíky můžu dělat takto
Ještě jednou k článku na který tu byl uvedený odkaz:
https://www.jmacusik.cz/gramofony/vlajk ... y-k-nakupu
Teď je praktický důvod se o tom zmínit.
V době výroby MC600Q byly k mání tuzemské (a RVHP) obvody CMOS, CPU MHB8080 a např. MCU MHB8748. Takže ty "mikroprocesory" tehdá byly a ne, že ne! Neříkám, že moderní a bezvadné. Zato poměrně drahé (platí pro CMOSy, CPU i MCU).
Doba se změnila, CMOSy jsou za pár korun (a spolehlivé). Možná je tedy dobře, že gramo žádný obvod se softwarovou náplní nemá.
Na desce řízení přenosky by ani MCU nebo CPLD podle mě nebylo to pravé ořechové. Kdo ví, jak by se firmware (i obvodové řešení) vyvíjel a odlaďoval, je tam spousta vazeb mezi původními CMOSy a částmi schematu s "analogovým charakterem". Podle mě by se ani dnes součástkově příliš neušetřilo. Buďme rádi, že je přístroj navržen tak, jak je. Po náhradě nejproblematičtějších součástek nemá chybu!
https://www.jmacusik.cz/gramofony/vlajk ... y-k-nakupu
Autor tady používá pojem mikroprocesor a určitě tím nemyslí IO, který je prvkem počítače Von Neumannovy koncepce. Spíš myslí součástku správně nazvanou mikrokontrolér, mikrořadič, nebo (dřív užívaný pojem) monolitický mikropočítač. Jenže dnes se při vyslovení slova "procesor" (nebo jeho pubertálních zdrobnělin) v drtivé většině případů myslí MCU a nikoliv ryzí CPU. Tohle matení pojmů se táhne celým českým internetem!V čase komunizmu nemala Tesla k dispozícii mikroprocesory, ako tomu bolo u zahraničných vyspelých firiem. Musela pracovať so súčiastkovou základňou, ktorú mala dostupnú. Gramofón je teda plný TTL CMOS integrovaných obvodov. V prípade potreby sa dá väčšina z nich ešte dnes zohnať. Výnimkou sú integrované obvody MH 2009 a MHB 4011, tie už dostupné nie sú. So súčasnými náhradami týchto integrovaných obvodov, napríklad CD4011 od Texas Instruments si gramofón nerozumie. Zatiaľ som sa však nestretol s vadným IO v tomto gramofóne.
Teď je praktický důvod se o tom zmínit.V době výroby MC600Q byly k mání tuzemské (a RVHP) obvody CMOS, CPU MHB8080 a např. MCU MHB8748. Takže ty "mikroprocesory" tehdá byly a ne, že ne! Neříkám, že moderní a bezvadné. Zato poměrně drahé (platí pro CMOSy, CPU i MCU).
Doba se změnila, CMOSy jsou za pár korun (a spolehlivé). Možná je tedy dobře, že gramo žádný obvod se softwarovou náplní nemá.
Na desce řízení přenosky by ani MCU nebo CPLD podle mě nebylo to pravé ořechové. Kdo ví, jak by se firmware (i obvodové řešení) vyvíjel a odlaďoval, je tam spousta vazeb mezi původními CMOSy a částmi schematu s "analogovým charakterem". Podle mě by se ani dnes součástkově příliš neušetřilo. Buďme rádi, že je přístroj navržen tak, jak je. Po náhradě nejproblematičtějších součástek nemá chybu!
Naposledy upravil(a) judeware dne 02 dub 2017, 12:20, celkem upraveno 1 x.
J. Macušík v článku uvádí, že mu to nechodilo s CMOSy Texas, s Teslami ano. To už jsem tu četl nejednou, že v nějaké aplikaci (např. TTLka) obvody nějaké značky chodily a jiná značka v témže zapojení ne.
Tipuju to na desku řízení přenosky. Např. na výstupy OZ se "dá dívat" analogově i digitálně (neberte doslova). Bude navazující logika reagovat za všech okolností shodně? A sem tam je mezi hradly nějaký vazební kondík a odpory vysokých hodnot - nebude se něco nečekaně překlápět jinak/"trochu jindy", než s jinou značkou?
Deska řízení motoru - tady mě napadá jen obvod s pamětí "jedním stiskem tlačítka výstup do HIGH, dalším stiskem do LOW". Ve zpětné vazbě je odpor 1M a kondík 22n proti GND. Nikdy mě nenapadlo to zkoušet s jinými IO, měl jsem je vždycky bez závad.
Tipuju to na desku řízení přenosky. Např. na výstupy OZ se "dá dívat" analogově i digitálně (neberte doslova). Bude navazující logika reagovat za všech okolností shodně? A sem tam je mezi hradly nějaký vazební kondík a odpory vysokých hodnot - nebude se něco nečekaně překlápět jinak/"trochu jindy", než s jinou značkou?
Deska řízení motoru - tady mě napadá jen obvod s pamětí "jedním stiskem tlačítka výstup do HIGH, dalším stiskem do LOW". Ve zpětné vazbě je odpor 1M a kondík 22n proti GND. Nikdy mě nenapadlo to zkoušet s jinými IO, měl jsem je vždycky bez závad.