Robot UKS E23, prosba o radu od všech znalců
Moderátor: Moderátoři
Tak místo abych šel spát, tak sedím u compu a googluji... zinek nemá potravinářský atest, ba je přímo škodlivý. může být použit v určitém množství při výrobě ve slitinách, jen ale nějaké procento.
Vyhláška č. 38/2001 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy:Příloha 8
Seznam kovů, slitin a pájek pro výrobu materiálů a výrobků
1
Kovy a slitiny
1.1 Korozivzdorné ocele (tzv. nerez ocele obsahující nejvýše 21 %
chromu, 14 % niklu a 10,5 % manganu
1.2 Litina, různé druhy ocelí a slitiny železa, které snadno podléhají
rzi, musí být proti ní opatřeny vhodnou povrchovou úpravou
specifikovanou vyhláškou nebo musí být použity pouze pro styk se
suchými potravinami, a to za podmínek, kdy nebude docházet ke korozi
výrobku.
1.3 Hliník: kov s minimálním hmotnostním podílem 99,0 %. Hmotnostní
podíl každého jiného prvku nesmí překročit následující mezní hodnoty:
1,0 % (železo + křemík), 0,1 % mědi, jestliže obsah chromu a/nebo
manganu je větší než 0,05 % a/nebo jestliže obsah chromu je menší než
0,05 % a manganu větší než 0,05 %, 0,20 % mědi, za předpokladu, že ani
chrom, ani mangan nepřekročí hmotnostní podíl 0,05 %, prvky (bor,
chrom, hořčík, mangan, nikl, zinek) jednotlivě 0,10 %, ostatní prvky
méně než 0,05 % jednotlivě. 1/
1.4 Slitiny hliníku obsahující maximální hmotnostní podíl následujících
prvků: 13,5 % křemíku, 2,0 % železa, 0,5 % mědi, 4,0 % manganu, 11,0 %
hořčíku, 0,35 % chromu, 3,0 % niklu, 0,25 % zinku, 0,2 % antimonu, 0,10
% cínu, 0,2 % stroncia, 0,3 % zirkonia, 0,3 % titanu a jiných prvků,
celkem 0,15 % z toho maximálně 0,05 % jednotlivě. 1/
1.5 Neželezné slitiny různých prvků pokud obsahují nejvýše toto
množství prvků: 0,01 % arzénu, 5 % chromu, 0,01 % kadmia, 2,5 % mědi, 2
% niklu, 0,5 % olova, 5 % hliníku, ostatní prvky jednotlivě do 0,1 %,
úhrnně však do 0,8 %, s výjimkou slitiny britanium používanou podle
vyhlášky č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu,
zpracování a skladování lihu^6). Tyto slitiny mohou obsahovat cín,
hořčík, vápník, křemík, mangan, titan a stříbro bez omezení množství.
1.6 Cín obsahující nejvýše 0,1 % olova, 0,3 % arzénu, 0,1 % vizmutu a
0,05 % antimonu.
1.7 Stříbro, zlato, platina, iridium, rhodium a jejich slitiny.
1.8 Titan.
1.9 Měď a její slitiny se zinkem, cínem, nebo hliníkem (mosaz, bronz a
hliníkový bronz), pokud neobsahují více než 0,5 % olova, 0,01 % arzénu
a 0,1 % antimonu, avšak pouze pro tyto účely:
TAKŽE U MĚ JE ROZHODNUTO - CÍN.
Vyhláška č. 38/2001 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy:Příloha 8
Seznam kovů, slitin a pájek pro výrobu materiálů a výrobků
1
Kovy a slitiny
1.1 Korozivzdorné ocele (tzv. nerez ocele obsahující nejvýše 21 %
chromu, 14 % niklu a 10,5 % manganu
1.2 Litina, různé druhy ocelí a slitiny železa, které snadno podléhají
rzi, musí být proti ní opatřeny vhodnou povrchovou úpravou
specifikovanou vyhláškou nebo musí být použity pouze pro styk se
suchými potravinami, a to za podmínek, kdy nebude docházet ke korozi
výrobku.
1.3 Hliník: kov s minimálním hmotnostním podílem 99,0 %. Hmotnostní
podíl každého jiného prvku nesmí překročit následující mezní hodnoty:
1,0 % (železo + křemík), 0,1 % mědi, jestliže obsah chromu a/nebo
manganu je větší než 0,05 % a/nebo jestliže obsah chromu je menší než
0,05 % a manganu větší než 0,05 %, 0,20 % mědi, za předpokladu, že ani
chrom, ani mangan nepřekročí hmotnostní podíl 0,05 %, prvky (bor,
chrom, hořčík, mangan, nikl, zinek) jednotlivě 0,10 %, ostatní prvky
méně než 0,05 % jednotlivě. 1/
1.4 Slitiny hliníku obsahující maximální hmotnostní podíl následujících
prvků: 13,5 % křemíku, 2,0 % železa, 0,5 % mědi, 4,0 % manganu, 11,0 %
hořčíku, 0,35 % chromu, 3,0 % niklu, 0,25 % zinku, 0,2 % antimonu, 0,10
% cínu, 0,2 % stroncia, 0,3 % zirkonia, 0,3 % titanu a jiných prvků,
celkem 0,15 % z toho maximálně 0,05 % jednotlivě. 1/
1.5 Neželezné slitiny různých prvků pokud obsahují nejvýše toto
množství prvků: 0,01 % arzénu, 5 % chromu, 0,01 % kadmia, 2,5 % mědi, 2
% niklu, 0,5 % olova, 5 % hliníku, ostatní prvky jednotlivě do 0,1 %,
úhrnně však do 0,8 %, s výjimkou slitiny britanium používanou podle
vyhlášky č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu,
zpracování a skladování lihu^6). Tyto slitiny mohou obsahovat cín,
hořčík, vápník, křemík, mangan, titan a stříbro bez omezení množství.
1.6 Cín obsahující nejvýše 0,1 % olova, 0,3 % arzénu, 0,1 % vizmutu a
0,05 % antimonu.
1.7 Stříbro, zlato, platina, iridium, rhodium a jejich slitiny.
1.8 Titan.
1.9 Měď a její slitiny se zinkem, cínem, nebo hliníkem (mosaz, bronz a
hliníkový bronz), pokud neobsahují více než 0,5 % olova, 0,01 % arzénu
a 0,1 % antimonu, avšak pouze pro tyto účely:
TAKŽE U MĚ JE ROZHODNUTO - CÍN.
dzenkyns:
Jo, já se taky cínu nebráním. Když jsem si doma prohlížel ten konický šnek odšťavňovače, měl na povrchu takový ten "ledový květ", jak když je třeba pozinkovaný kýbl nebo rýny. Tak nevím, jestli tuto kresbu může vytvořit i cín nanášený chemicky nebo galvanicky, anebo je to záležitost pouze zinku...
V té normě není vůbec materiál chrom (ne jako základní materiál, ale povrchová ochranná vrstva), ale např. v této práci: http://is.muni.cz/th/214996/lf_b/text_BP.pdf str. 23 je chrom uveden, jako ochranná vrstva plechovek. Záleží na tom, v jaké formě je Cr vyloučen - šestimocný Cr je toxický, ale trojmocný Cr nevadí.
Ale vraťme se k Sn. Cínování nabízí na svých stránkách málokterá galvanovna a když už, tak uvádí ve vlastnostech povrchu dobrou pájitelnost - nejspíš půjde o "technické" cínování. Potravinářské cínování vyžaduje téměř čistý Sn (oněch 0,1 % Pb, ...) naproti tomu pro dobrou pájitelnost je Pb spíš žádoucí.
Budu muset zjistit u konkrétních galvanoven složení povlaku. I když, pokud si někdo doma něco "cínuje" sám, a vezme na to pájku, což je slitina Sn a Pb, tak si přítomnost Pb ani neuvědomí. Ale Pb asi škodlivé bude, obzvlášť pokud se šupinky povlaku šnekem oderou a pak se z toho zatepla vaří marmeláda.
Jo, já se taky cínu nebráním. Když jsem si doma prohlížel ten konický šnek odšťavňovače, měl na povrchu takový ten "ledový květ", jak když je třeba pozinkovaný kýbl nebo rýny. Tak nevím, jestli tuto kresbu může vytvořit i cín nanášený chemicky nebo galvanicky, anebo je to záležitost pouze zinku...
V té normě není vůbec materiál chrom (ne jako základní materiál, ale povrchová ochranná vrstva), ale např. v této práci: http://is.muni.cz/th/214996/lf_b/text_BP.pdf str. 23 je chrom uveden, jako ochranná vrstva plechovek. Záleží na tom, v jaké formě je Cr vyloučen - šestimocný Cr je toxický, ale trojmocný Cr nevadí.
Ale vraťme se k Sn. Cínování nabízí na svých stránkách málokterá galvanovna a když už, tak uvádí ve vlastnostech povrchu dobrou pájitelnost - nejspíš půjde o "technické" cínování. Potravinářské cínování vyžaduje téměř čistý Sn (oněch 0,1 % Pb, ...) naproti tomu pro dobrou pájitelnost je Pb spíš žádoucí.
Budu muset zjistit u konkrétních galvanoven složení povlaku. I když, pokud si někdo doma něco "cínuje" sám, a vezme na to pájku, což je slitina Sn a Pb, tak si přítomnost Pb ani neuvědomí. Ale Pb asi škodlivé bude, obzvlášť pokud se šupinky povlaku šnekem oderou a pak se z toho zatepla vaří marmeláda.
Pocházím ze Šumavy ale jsem ted dlouho v Praze, tak jsem dal cínovat do Galvaniky v Čakovicích, doufám že neporušuji nějaká pravidla...reklama atd... jsem zvedav, jak to bude vypadat, tam mi řekli, že cínují "potravinářsky", nemám se závadnosti obávat, nicméně obsah olova paní nevěděla.... nikde jsem se nedozvěděl obsahy lázně pro pokovení cínem. Domívám se, možná špatně, nejsem znalec, že při galvanickém pokovení, by měl na pokovované části ulpět jen čistý cín?
Tak pánové tady je výsledek cínování. Na cenu se ani neptejte. Základ je 11 kč za jeden dm2, tedy jestli jsem to nespletl. za předúpravu si berou navíc 150kč. - prý za nějaké stažení. některé věci museli prý před tím poniklovat a pak pocínovat.prý mají své technologie předúpravy.(odmaštění a povrchová koroze.) obsah olova nikdo nevěděl, ale nechájí si prý cínovat hotely i pekárny, takže pevně věřím že cín je potravinářský. na obrázku vidíte více jak polovinu, možná 2/3cínovaných věcí. takže k tomu přidejte kotlík, masomlýnek a teleso strouhace a pár jiných drobností a máme tu cenu - 3800,- bez daně bez papíru. šel jsem do kolen. a výsledek? Posuďte sami. Hrůza. s pár věcmi jsem spokojený, některé budu muset znova a jinde a jindy, už nejsou prachy. oba kotlíky mají zevnitř matný povch a nehůře dopadly strouhací bubínky. lak jsem se snažil odstranit, nicméně ta tam nechytlo a oni ten lak taky nedali pryč. Masořezka i těleso strouhače jsou uvnitř černé a i po vyčištění barví. Ach jo. sháněl jsem před tím v Praze kdo by pečlivě vyčistil - ultrazvukem, nikoho jsem nenašel. no neměl jsem to dávat všechno. Hlavně jsem do poslední chvíle nevěděl kolik to bude stát.
- Přílohy
-
- _IGP4314.jpg
- (154.52 KiB) Staženo 90 x
-
- _IGP4313.jpg
- (132.02 KiB) Staženo 96 x
-
- _IGP4312.jpg
- (108.15 KiB) Staženo 100 x
-
- _IGP4310.jpg
- (115.68 KiB) Staženo 131 x
-
- _IGP4311.jpg
- (89.5 KiB) Staženo 103 x