Krystalka se zdvojovaèem napìtí (pøesunuto)

[pajosek2]

A máte někdo zkušenost s tzv. protiváhou místo uzemnění? Já to nikdy nezkoušel ,protože spotřeba mědi je dvojnásobná.
Ok1.. myslíš si opravdu,že u cívek je potřeba co nejužší šířka pásma? Někdy je to naškodu nebo chceš,aby Ti rádio hrálo jen v basech?
A u té antény není potřeba šířka pásma co nejširší z jednoho prostého důvodu.Psal jsem to už jednou. Nejlepší je anténu doladit přímo na stanici,kterou poslouchám.Ano je to jeden ladící prvek navíc,ale ten efekt za to stojí.

[Návštěvník]

... kapacitní nástavek, tedy tu vodorovnou èást...
K tomu bylo asi 10 metrù rovného drátu pro svislý "svod", èili pro vlastní anténu.

Zkusil jsem v prvním patøe drát 3m a pod okapem zavìšeno 25m horizontálnì. Uzemnìní provizornì na ochranný kolík v zásuvce.
115km od Libic (teoret E = 41mV/m)

Mezi anténu a uzemnìní kremikovou diodu (Ge nemam pøi ruce). Paralelnì k ní multimetr mìøí 0,56V.

[Hill]

A jak víš, že to je signál zrovna z Liblic?
Co když je tam ještě něco třeba méně výkonného, ale podstatně blíž?

Za další: určitě jsi měřil napětí usměrněné diodou a neměls multimetr přepnutý na měření úbytku na diodě?

[pajosek2]

Hlavně jestli ses netrefi do souběhu se silovým vedením ve zdi. Nechci to zlehčovat,ale Hill má pravdu. Za prvé si musíš být jistý,co se Ti tam indukuje a za druhé záleží na tom,jak to napětí klesne při zatížení sluchátky.

[Návštěvník]

Pravda, souvislost se signálem z Liblic je vyfabulovaná. Experiment probìhl v oblasti Žamberk (VÈ). Liblice jsou nejbližší silný AM vysílaè, ale nevím jak z Polska.

Mìøil jsem napìtí DC , multimetr DT9205A. Hodnota závisela na poloze kabelù. Je možné, že je to záležitost brumu ze sítì.

[Artaban001]

Na takový měření jedině analogový multimetr.. elektronický měřáky kolikrát kecají - přirovnávám to k brumu, který nastane, když se prstem dotknu živýho vývodu z přenosky gramofonu.. Některý levný multimetry se takhle chovají zvlášť v prostředí z VF polem.

[HonzaPB]

Tak jsem zapojil krystalku podle schéma které sem vložil ok1hga a fungovala podle oèekávání. Zachytil jsem na ni pravdìpodobnì èro2 to nevím jistì co to bylo za stanici ale ve chvíli kdy jsem ji zachytil tam mìl nìjaký svùj program Karel Gott Cívku i kondenzátor jsem použil stejnou a diodu jsem použil svou jedinou ga201 kterou jsem našel v té tzv. "smìsi diod". U kondenzátoru jsem zapojil pouze jednu jeho sekci a zapojil jsem ho: Rotor na zem stator k neuzemìnému koci cívky. Sluchátka 2x2000Ohm mi hrály na oba vývody stejnì. Zkusil jsem i piezomìniè kpe126 ke kterému jsem paralelnì zapojil rezistor 10k. Také jsem zkoušel pøipojit nf zesilovaè. Krystalka hrála po pøipojení nf zesilovaèe tak nahlas, že dostateènì nahlas ozvuèila tichou místnost...

[Hydrawerk]

Jen tak mě napadlo, že dnes asi bude docela těžké sehnat 2kOhm sluchátka. Do kterýho roku se vůbec vyráběla? Mám jakési vyrobené asi před rokem 1945, můj otec je zdědil po svým dědovi...

[mi-ro]

Kdysi dávno, když Liblice vysílaly ještě plným výkonem snad 2MW jsem na stejné zapojení krystalky (a pořádné anténě) připojil místo sluchátekl nějaké výstupní trafíčko a citlivý reproduktor hrál večer když byl klid na celý dvůr. Dokonce si vzpomínám, že mě místo sluchátka slabě svítila i červená LED. Jsem tak 50km od Liblic.

[Hill]

Ruská sluchátka Oktava (2,2kΩ) byla k dostání ještě v roce 1970, radistická sluchátka 2x2kΩ a víc se dají stále koupit na burzách.
S některými telefonními sluchátky 2x27Ω se také dalo poslouchat, ale tomu už slušel aspoň jeden Ge tranzistor a aspoň jedna tužkovka nebo citrón, do kterého se vrazil měděný zinkový plíšek, to k napájení také často stačilo.

[rnbw]

Pricom zohnat citron bol asi vacsi problem ako postavit vsetko ostatne

[ok1hga]

myslíš si opravdu,že u cívek je potřeba co nejužší šířka pásma? Někdy je to naškodu nebo chceš,aby Ti rádio hrálo jen v basech?

jsi takový pořád ?
nebo si jen tak děláš prdel ?

[ok1hga]

A máte někdo zkušenost s tzv. protiváhou místo uzemnění? Já to nikdy nezkoušel ,protože spotřeba mědi je dvojnásobná

zkus si to a uslyšíš . . .

[Honza PB]

A, jak jsem vidìl ten duál, už jsem se tìšil, jak budeme zvedat selektivitu druhým ladìným obvodem...

Jak by vypadala ta krystalka s druhým ladìným obvodem pro zvýšení selektivity? Jestliže jsem pùvodní jednoduchou krystalku již vyrobil mohl by jste sem nìkdo dát to schéma s dvìma ladìnými obvody? Pøedem dìkuji...

[Hill]

Těch schémat je víc, k večeru sem pár variant dám.

První věc, kterou bych pro zvýšení selektivity udělal, by byla odbočka na cívce, třeba v polovině počtu závitů, ze které bych vyvedl diodu. A do stejné odbočky přes kapacitu kolem 20pF bych připojil anténu. Už jen to zlepší selektivitu nejméně čtyřikrát.

Ale, ať máš zatím o čem přemýšlet:
1. indukční vazba: dva stejné, souběžně laděné obvody mají cívky umístěné tak, že magnetické pole vytvořené v jednom z nich indukuje napětí v druhém. Vzdáleností nebo polohou se řídí stupeň vazby.

2. linková vazba: dva stejné, souběžně laděné obvody mají cívky umístěné tak, aby mezi nimi nebyla induktivní vazba. V těsné blízkosti civky každého obvodu je umístěno po jednom či dvou závitech vazebního vinutí, které jsou mezi sebou propojené. Posuven vazebních cíveček v osách laděných cívek se mění stupeň vazby.

3. kapacitní vazba: dva stejné, souběžně laděné obvody mají cívky umístěné tak, aby mezi nimi nebyla induktivní vazba. Zemní vývody obou laděných obvodů jsou spojené (obvykle rotorem ladicího duálu). Z "živého" konce prvního obvodu se budí druhý obvod přes malou kapacitu, jejíž velikost určuje stupeň vazby.

...plus ještě několik variant podle možností mechanické konstrukce, potřeby měnit šířku pásma nebo naopak udržet ji v rozsahu přeladění obvodů pokud možno konstantní...

U všech přelaďovaných obvodů je ale nutný souběh, tedy že oba obvody jsou naladěné na stejný kmitočet.
Jinak je to na nic.