Aritma labor. zdroj

Zpráva

Celeron · #46 Příspěvek od **Celeron** » 06 bře 2020, 18:56

Trochu jsem měřil OPčko.
Na nejnižším hrubým rozsahu levýho zdroje 0-2V je na elytu za grécem 10V. Přepnutí na rozsah 2-4V je tam 12,5V a každým dalším přepnutím se to zvýší o dalších 2,5V. Na rozsahu 22-24V je na elytu 38V.
Na nejnižším hrubým rozsahu pravýho zdroje 12-14V je na elytu za grécem 25V. Po přepnutí na vyšší rozsah se to zvýší o dalších 2,5V. Na rozsahu 34-36V je na elytu 50V. Je vidět, že je to navržený na 220V, elyt je na 50V takže při napájení 230V na něm není žádná rezerva.

Na nezatíženým levým zdroji je na koncovým trandu na rozsahu 2-4V 10V, na rozsahu 22-24V jen 14V.
Na nezatíženým pravým zdroji je na koncovým trandu na rozsahu 12-14V 13V, na rozsahu 34-36V jen 16V.

Při zatížení levýho zdroje reostatem aby zdroj dával při na rozsahu 10-12V na výstupu 10V a proud 1A, se po přepnutí na rozsah 12-14V se rozsvítí nadproud a do odporu teče cca 1,2A. Pokud přepnu na rozsah 14-16V tak proud polkesne na 0,9A a při přepínání na vyšší napětí je výstupní proud cca 0,6A.
Při tom zatížení 1A je na koncovým trandu při poťáku "napětí jemně" vlevo 7V a vpravo 5V. Při přetížení při proudu 1,2A je při "napětí jemně" uprostřed na trandu 4,3V. V okamžiku, kdy na rozsahu 16-18V a vyšších poklesne proud na těch 0,6A, tak napětí na trandu vyskočí na 12V.
Na tom 12,5W NU-čku se tedy opravdu v žádným režimu nevypálí víc než
8W. Kdoví kdy to bylo navržený, možná polovina 60-tých let a v tý době asi ještě nebyly germánia 50W řady xNU74 k dispozici.

Docela dobře vymyšlenej zdroj, kdyby to umělo to samý s výstupním proudem
kolem 5A, to by byla paráda.

Takže Lesano, co jsem psal ve čtvrtek je měřením potvrzená pravda.

lesana87 · #47 Příspěvek od **lesana87** » 06 bře 2020, 19:19

Já psala o přetěžování až do zkratu, kdy je na tranzistoru plné nastavené napětí. Ale to už tu vysvětlil danhard, že je tam foldback.

sinclair · #48 Příspěvek od **sinclair** » 06 bře 2020, 19:50

Já jsem u všech podobných, i větších zdrojích vždycky viděl snahu konstruktéra o maximální míru blbuvzdornosti. I za tu cenu, že to bude o hodně složitější. Myslím, že to jistě bylo i v zadání, neboť s podobnými zdroji museli pracovat jen zaučené síly, které ani nemohly vědět, jak se k podobné technice chovat. Typicky nějaká kontrolní pracoviště v sériové výrobě.
Mesity zevnitř vypadají jak malej Temelín, ZPA-AUL dost podobně, jen v mírně menším. Ale ať na nich nastavíš co chceš, nebo připojíš co chceš, tak je zvenčí prostě nejde zničit, ani úmyslně.

Jirko, já bych v tom bambusu neviděl ten zásadní problém.
Výkon zdrojů stejně nezvýšíš, musel bys měnit trafa, měřáky...
Na Tvým místě bych ho prostě opravil origoš, nebo lehce selektovaným Ge materiálem a nechal to tak.
Pokud Ti do toho něco zásadního chybí, tak tady na EB se to určitě najde.
Jestli to nehodláš používat na slunku v létě, nebo nabíjení akumulátorů, tak "na doma" musí vyhovět podobně dobře, jako jiným bohatě vyhovují, dokonce i na "vážný bastlení", třeba ty ZPA AUL. Vráble byly těch AUL310 plný. Na výstupních kontrolách tím napájeli přípravky pro všecky testovaný desky, včetně výkonových.

Opravdu jsi nenašel ani fragmenty původního schématu?

50V elektrolyty trvale vydrží Ujm +10% bez zvýšení svodového proudu, je to v katalogu. Je-li to TC937a, neboj se.
Pro 100% jistotu ten TC937a snadno prohodíš za dostupný TE925, 4G7/63V. Jen distanční vložka z průměru 40mm na objímku 45mm.

danhard · #49 Příspěvek od **danhard** » 06 bře 2020, 21:44

http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... c&start=20

Celeron · #50 Příspěvek od **Celeron** » 07 bře 2020, 18:11

sinclair píše: Výkon zdrojů stejně nezvýšíš, musel bys měnit trafa, měřáky...
Na Tvým místě bych ho prostě opravil origoš, nebo lehce selektovaným Ge materiálem a nechal to tak.

Opravdu jsi nenašel ani fragmenty původního schématu?

Schema je, akorát příšerně namalovaný trandy postaru a spousta chyb. Lesana dokonce část překreslila do Eagle, takže je z čeho vycházet. Ale třeba demontáž aby ses dostal na pločák krytej chladičem, to vypadá na odpájení kupy drátů.
Tafo tam je M 40 vysoký 42 mm. To je jestli se nepletu cca 250W. Oba zdroje maj dohromady cca 100W takže trafo je předimenzovaný jako kráva. Možná by stálo za to když je rozkuchanej, ho zkusit po prohozu pár součástek dotlačit na dvojnásobnej proud. Ampérmetrům se můžou dát bočníky, KY721 se můžou vyměnit za nějakej 3A blok nebo diody. A koncáky se můžou dát 7NU74.
Z polovodičů tam jsou exoty, co jsem snad ani za mlada neměl v ruce, třeba 2NP70, 42NP75, OC77, 5NU72. Diody není problém, ale proč tam je mezi hromadou GC509 jedna nebo dvě OC77, která je parametrama téměř stejná, netuším.
Blbý je, že je z jednoho kuchlej i dráťák WN691 70 220/B a na druhým je uražená hřídelka. Ty budou dnes nesehnatelný.

Crifodo · #51 Příspěvek od **Crifodo** » 07 bře 2020, 18:59

Celeron píše:akorát příšerně namalovaný trandy postaru

Nic děsivého na tom není, emitor je linka s šipkou, kolektor druhá strana, báze linka kolmo na ni. xNU72 jsou běžný germania 4W, byly snad i v B43 na nf koncích.
To kreslení byl ovšem v roce 73 těžký anachronismus, stará norma na kreslení trandů platila tak o 10-12 let dřív.

Celeron · #52 Příspěvek od **Celeron** » 07 bře 2020, 19:04

Crifodo píše: xNU72 jsou běžný germania 4W, byly snad i v B43 na nf koncích.

Nevím jak v B43 ale v B4 byly OC26 12,5W.
Trandy, co se nevyrábějí již asi 45 let mi nepřijdou moc běžný.

Crifodo · #53 Příspěvek od **Crifodo** » 07 bře 2020, 19:10

Nebyl ten 12,5W trand spíš ve zdroji? nezdá se mi, aby dávali s takovou přesilou nf tranzistory na konec u nenáročnýho mono a pro lepší hifi s 19 rychlostí ty 4wattový.

Když se bavíme o 45 let starým zdroji, tak jsou snad všechny jeho součásti běžný/neběžný. Proč jen jedna.

Celeron · #54 Příspěvek od **Celeron** » 07 bře 2020, 19:18

Asi máš pravdu a v koncáku byly menší futrály OC30. OC26 tam ale jedna nebo dvě určitě byly, jestli zdroj a nebo přítah elektromagnetu funkce pauza, to už nepamatuju. Bozděcha po ruce nemám.

Crifodo · #55 Příspěvek od **Crifodo** » 07 bře 2020, 19:21

sinclair · #56 Příspěvek od **sinclair** » 07 bře 2020, 19:30

Definitivně: 0C26 byly pouze na koncích v B100 a v B57. Patřičně nesmrtelný

V žádném modelu řady B4 pouzdro TO3 nikdy nebylo.

Jinak tam Jirko fakt nic nesehnatelného není, ani ty 45 let starý polovodiče, ani ten poťák.

Jestli je tam to největší, sériové jádro M34a x 40, tak to není 250VA ani špatným omylem, Jirko.
Jedině, že by to bylo M34b x 52, to je největší sériové Mko, přibližně na 180VA.

Celeron · #57 Příspěvek od **Celeron** » 07 bře 2020, 23:30

sinclair píše: Jestli je tam to největší, sériové jádro M34a x 40, tak to není 250VA ani špatným omylem, Jirko.

Tak snad umím měřit šuplérou.

Doufám, že je to stejný jako u E, že střední sloupek je 1/3 celkový šířky plechu.
Ono to možná není klasický český M, plechy maj z boku v místě středního sloupku půlkruhovej výsek asi tak fi 10 mm. Netuším, k čemu to tam je.

sinclair píše: nic nesehnatelného není, ani ty 45 let starý polovodiče, ani ten poťák

Hmm, jak pro koho....

sinclair píše: V žádném modelu řady B4 pouzdro TO3 nikdy nebylo.

A co ta OC26 ve zdroji B43? Viz schema od Crifodo dva příspěvky výše.

#58 Příspěvek od **EKKAR** » 08 bře 2020, 01:25

Celeron píše:
sinclair píše: Jestli je tam to největší, sériové jádro M34a x 40, tak to není 250VA ani špatným omylem, Jirko.
Tak snad umím měřit šuplérou.
Doufám, že je to stejný jako u E, že střední sloupek je 1/3 celkový šířky plechu.
Ono to možná není klasický český M, plechy maj z boku v místě středního sloupku půlkruhovej výsek asi tak fi 10 mm. Netuším, k čemu to tam je.
...

Ne Jirko, u "emka" není střední sloupek 1/3 celkový šířky. Okýnka jsou širší než krajní sloupky - a střední sloupek taky nejspíš není součet šířky obou bočních částí. U plechů EI jsou ty normový rozměry daný požadavkem na co nejekonomičtější využití výchozího matroše = trafoplechu. Když totiž z pásu vysekneš dvě "éčka" v pozici "E3" (jako hřebeny obrácený zubama k sobě), "odpadem" jsou dva plechy "I" pasující k daným "éčkům". Naproti tomu "emko" při vysekávání odpad má ...

sinclair · #59 Příspěvek od **sinclair** » 08 bře 2020, 07:25

Jo, na ten stábl v B43 jsem zapomněl. Já B43 do sériovky ani moc nepočítám, je to exot, bylo jich jak šafránu, stály mraky prachů a byla i jediná z celé řady, kde fakt tento výkoňák ve zdroji byl.
Ohledně těch součástek se dá furt ještě domluvit s Hančovými a co nebudou mít, to se jistě najde mezi lidmi odsud.
2NP70, 42NP75 až 46NP75 - v pohodě kdykoliv i nepoužitý, ta 2NP70 je dokonce dostupná i ve dvou druzích pouzder.
0C70 až 0C77, GC507-509, GC515-519, 2-5NU72, 2-7NU73 a všecko podobný - nápodobně, dyť to je úplně běžný matroš, proč by klidně i po 45 letech nešel sehnat, dyť je tuzemský?

Je to jenom na Tobě. Např. 42NP75 se nedá úplně přímo vyměnit za KY721, mají vzájemně opačnou polaritu.

Větší plechy, než M34 používali občas opravdu v ZPA.
Má jít o nějaké plechy z NDR a ZPA je používali na trafa s hodně odbočkami, protože M-ko má obecně o dost víc místa pro vinutí.
Změř to jádro jenom zvnějšku a porovnej s tabulkovým plechem M34.
Ale ani trafo se sloupkem 40x42 nebude navinutý na 250VA, ale max. 200VA.
Taky jsem kdysi na dobrý, zelený plechy EI50x50 namotal festovní primár na 600VA, 400 závitů 1,12. Moc to nedopadlo

#60 Příspěvek od **masar** » 08 bře 2020, 09:57

Tabulka a rozměry plechů "M":