Hurá do vesmíru (odděleno)

Zpráva

konosuke · #46 Příspěvek od **konosuke** » 23 dub 2015, 07:57

Pro zajímavost něco ze sondy-dalekohledu Dawn:
http://www.novinky.cz/veda-skoly/367745 ... hlavy.html

xsc · #47 Příspěvek od **xsc** » 16 kvě 2015, 13:05

Poslední dobou se Rusům moc nedaří. Nedávno Progress, teď opět Proton:
http://technet.idnes.cz/proton-m-havari ... vesmir_kuz

konosuke · #48 Příspěvek od **konosuke** » 16 kvě 2015, 18:38

Též mám poslední dobou ten divnej dojem že nás někdo tam nahoře nemá rád...asi moc čumíme Pánu Bohu do oken...

#49 Příspěvek od **rnbw** » 16 kvě 2015, 18:46

Alebo maju tam v Rusku obycajny bordel, ked im zlyhava nieco, co predtym 100-krat fungovalo.

konosuke · #50 Příspěvek od **konosuke** » 16 kvě 2015, 18:53

pravděpodobně...raketoví konstruktéři éry CCCP tvořili pod tlakem rizika a hrozby doživotního gulagu za případný neúspěch, dneska je to legrace, poplatník - ovčan vše řádně zaplatí a lítá se dál...

Celeron · #51 Příspěvek od **Celeron** » 16 kvě 2015, 18:59

Asi na tom něco bude. četl jsem před časem Čertokovy memoáry a divím se, že v v technickejch a politickejch podmínkách, co měli, vůbec něco dokázali dělat.
Třeba tam bylo popsaný problematika nežádoucích příměsí v palivu. Turbíny a motory musely být funkční i po tom, co sežraly předmět o průměru 7 mm. Prostě po výrobě nádrží měli problém s různým bordelem jako piliny, okuje, matky a pod. Pár raket jim taky kvůli tomu bouchlo. Ale i jedna Ariana bouchla na zapomenutej hadr v trubkách. Nebylo by lepší zajistit čistotu těch nárdží?:)

konosuke · #52 Příspěvek od **konosuke** » 16 kvě 2015, 19:47

bylo ale spíš se počítalo se všeobecným šlendryánem a ruské (tenkrát sovětské) palivové čerpadlo muselo zkousnout i titanovou matku M6...inu, párkrát nezkouslo a raketa spadla

xsc · #53 Příspěvek od **xsc** » 16 kvě 2015, 20:26

konosuke píše:pravděpodobně...raketoví konstruktéři éry CCCP tvořili pod tlakem rizika a hrozby doživotního gulagu za případný neúspěch, dneska je to legrace, poplatník - ovčan vše řádně zaplatí a lítá se dál...

I tak bylo procento neúspěšných startů vysoké, viz třeba ten seznam misí na průzkum Měsíce. http://www.russianspaceweb.com/spacecra ... lunar.html
V bordelu se prostě spolehlivě dělat nedá.

konosuke · #54 Příspěvek od **konosuke** » 16 kvě 2015, 20:34

Někde jsem četl že spousta sovětských kandidátů na let k Měsíci se čestného úkolu dobrovolně vzdala když se blíže seznámili s modulem LEM, jeho řízením a letovými vlastnostmi...možná je to lež a cílená antipropaganda,
von ten amerikánský Eagle, plechový kontejner - telefonní budka na pavoučích nožkách, jeden zázrak že fungoval, neselhal...

Celeron · #55 Příspěvek od **Celeron** » 16 kvě 2015, 23:13

Že by Leonov byl ze všech největší tvrďák, měl být první na Měsíci. A nebo měl nízkej pud sebezáchovy, první vesmírnou vycházku málem zařval, přefoukl se mu natolik skafandr, že byl "neohebnej" a nemohl se procpat zpátky do Voschodu.

#56 Příspěvek od **EKKAR** » 16 kvě 2015, 23:39

Nepřefouknul se mu. Jen byl blbě navrženej skaf i ta přechodová komůrka - skaf se při normálně použitým tlaku 100kPa (obvyklej atmosférickej, Rusi ho používali od začátku) v kosmickým vakuu nadul, protože neměl dostatek výztuh - a komůrka mu tím pádem byla moc malá. Rusi dost dobře nedokázali vyzkoušet prolezení komůrkou při působení vzájemnýho tlakovýho rozdílu 100kPa (zkoušeli to i na palubě TU-104 při parabolickým letu = simulovaným stavu beztíže, ale rozdíl tlaků vně a uvnitř skafu měli minimální, jen asi 0,01MPa = 0,1baru). Skaf tudíž při zkouškách obstál, na orbitě málem Leonova zabil. Co naplat, za Chruščova i za Brežněva by chudáka Alexeje Archipoviče odepsali jako akceptovatelnou ztrátu položenou na oltář vědeckýho poznání...

A to, že kosmonauti odmítali "čest" letět na Měsíc - kdopak by si to troufnul SÁM, když Gluško Koroljovovi odmítnul postavit do N1 dostatečně výkonný motory a ta tudíž musela razantně snížit nosnost kvůli Kuzněcovovým 30 malovýkonovým agregátům, takže na dráhu k Měsíci by prostě 3člennou posádku s příslušným vybavením k přistání 2 členů nevynesla? Když se k tomu ještě navíc přičte příslovečně profláknutá "spolehlivost" sovětský elektroniky včetně její nadměrný konstrukční váhy...

konosuke · #57 Příspěvek od **konosuke** » 17 kvě 2015, 13:07

Zkrátka, lepší než vyvíjet nový Orion pro jeden let bude oprášit vyzkoušený raketoplán a uzpůsobit pro opakované cesty k Měsíci, do nákladového prostoru se přistávací modul snad vejde. Po zakončení mise může zůstat celý komplex na parkovací oběžné dráze blízko Země za účelem dotankování paliva pro další let a provedení nezbytné údržby, případných oprav.

Celeron · #58 Příspěvek od **Celeron** » 17 kvě 2015, 13:39

No no, moc si to zjednodušuješ.

Ty 3 hlavní kyslíkovodíky motory raketoplánu nejenže nejdou ve vákuu podškrtnout ale taky nemají z čeho běžet, takže k Měsíci pouze nepotřebný závaží. No a ty dva hydraziny vzadu u směrovky pro korekce na oběžný dráze jsou slabý na 2KR a nemaj dost paliva na brždění u Měsíce a odpich zase domů. Prostě to byl kočár jen na oběžnou dráhu.

#59 Příspěvek od **EKKAR** » 17 kvě 2015, 14:16

A co teprve takovej Buran - ten pro jistotu nic jinýho, než korekční trysky neměl (na dráhu ho vynášela jedna z vícero uvažovanejch variant nosný rakety Eněrgia, takže vlastní nosný motory ani nedostal).

Yarda1 · #60 Příspěvek od **Yarda1** » 17 kvě 2015, 16:05

Celeron píše:...Ty 3 hlavní kyslíkovodíky motory raketoplánu nejenže nejdou ve vákuu podškrtnout ale taky nemají z čeho běžet, takže k Měsíci pouze nepotřebný závaží. ...Prostě to byl kočár jen na oběžnou dráhu.

Vzpomínám si matně, USA připravovala program, kde měl být raketoplán, ale takový, že startovací stupeň mělo být taky letadlo a vracet na Zem se mělo celé, raketoplán měl sloužit pro dopravu na nízkou oběžnou dráhu, pak měl být kosmický tahač pro dopravu z nízké na vyšší oběžnou dráhu a měl být schopen přistání na Měsíci a pak nukleární tahač - ten měl sloužit k cestám do vzdálenějšího vesmíru. A zbyl z toho akorát odrbaný raketoplán.
Tohle bylo někde publikováno ještě před internetem - nevíte někdo, jestli to někde není ke stažení jako historie?