Nukleární námořní majáky

Zpráva

Artaban001 · #46 Příspěvek od **Artaban001** » 30 zář 2015, 22:05

No, když chceš řešit vodík, tak podle jistých zdrojů vzniká stykem páry (rozuměj voda H2O) a žhavýho uhlíku (což je grafit) složitější reakce, než jen rozklad vody na vodík a kyslík.

Nakadah · #47 Příspěvek od **Nakadah** » 30 zář 2015, 22:06

Hlavne to byl RBMK reaktor, ktery se stane nestabilnim pokud z nej vyvari obsluha chladici vodu. Moderatorem je grafit, ktery je tam porad a bez vody se stepna reakce jeste zvysi. To byla hlavni pricina havarie.

#48 Příspěvek od **EKKAR** » 30 zář 2015, 22:10

fredis píše:Jen pro doplnění.. Ty regulační tyče alias absorbátory jsou z bórové oceli, ne z kadmia .A je to tandemové uspořádání, dole je palivová část a nad ní je ten absorbátor.

Bacha, nemůžeš srovnávat konstrukci aktivní zóny "veverky" alias reaktoru typu VVER-440 (tlakovodní, moderátor je destilka s příměsí kyseliny boritý přímo obklopující palivový pouzdra, přitom zároveň funguje jako primární teplonosnej okruh) a toho ve srovnání s ní zastaralýho grafitovýho zgarbu, kterej měli v Černobylský AES ...
VVER je odlišnej "minimálně" tím, že v něm nemá co hořet...

Artaban001 · #49 Příspěvek od **Artaban001** » 30 zář 2015, 22:55

Navíc v ty Ruský bestii ty tyče měly grafitový špice. A když si vzpomenu na nějaký "spekulatívní teorie", tak:
Černobyl měl při svém provozu vyrábět plutonium (píšu to laickým způsobem). Během havárie mělo dojít i k částečnému "blafnutí" vzniklého plutónia přes rychlé neutrony (druhý výbuch). Nebudu to rozvádět. Podávám to, jak to kdesi kdosi psal.
jinak třeba zde http://bestpage.cz/cernobyl/cernobyl.html je jedna novější stránka.. Jinak mělo původně dojít "jen k tomu", že - zda dokáže turbína při "stopnutí" páry setrvačností pár desítek vteřin dostatečně vyrábět elektřinu pro čerpadla chlazení, než naběhne záloha.
Edit: Jestli se vám chce, projděte si i ty komentáře:
http://proatom.luksoft.cz/view.php?cisl ... 2006020303

#50 Příspěvek od **EKKAR** » 30 zář 2015, 23:25

Černobyl VYRÁBĚL plutonium - jako nežádoucí odpadní produkt, protože používal jen středně obohacenej uran, ve kterým bylo jen asi 30% izotopu U235 (92 protonů + 143 neutronů) - "nezbraňová kvalita". Zbytek byl U238 (92 protonů + 146 neutronů), kterej po vystavení neutronovýmu toku v reaktoru nejdřív přechází zachycením neutronu na U239 (92 protonů + 147 neutronů) a pak dvojitým vyzářením "nadbytečnýho" elektronu neboli 2x rozpadem β na Pu239 (94 protonů + 145 neutronů).
Plutonium je "vedlejší produkt" a při zpracování "vyhořelýho paliva" ho s výhodou (pro sebe, samozřejmě) odebírali vojáci právě na konstrukci zbraní - a v Černobylu jak to celý hořelo, tak ho v celkový náplni reaktoru čítající víc jak 100tun paliva bylo několik % - prostě minimálně několik stovek kilo, který se žárem roztavilo a částečně shořelo - a tím i ulítlo v podobě kysličníků ven do atmosféry ... Ale (naštěstí) k sekundární jaderný reakci nedošlo, na to to plutonium bylo málo koncentrovaný na 1 fleku - plutoniový nálože vyžadujou k aktivaci silnou kompresi, aby se zmenšila meziatomová vzdálenost, jinak se reakce startuje jen hodně těžko ...

Artaban001 · #51 Příspěvek od **Artaban001** » 30 zář 2015, 23:33

viz zde cituji ze spodního odkazu. Názor nechám na vás ostatních, nejsem odborník. S jedinou radioaktívní látkou, co jsem se dotal do styku je Americium z požárního hlásiče

"Komentář ze dne: 17.05.2011 09:39:40 Reagovat
Autor: neregistrovaný - Blancman (Blancman*centrum.cz)
Titulek: Podstata výbuchu reaktoru v Černobylu
Dobrý den, rád bych zde vyjádřil svůj názor na havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Bylo o tom sice napsáno dost článků, ale většina z nich není odborná a dost se jich vyjadřuje i protichůdně. Všiml jsem si, že spousta lidí se ptá: byl výbuch jaderný, či jen chemický, nebo snad jen mechanický? I o tomto naši odborníci nejsou úplně zajedno. Nejsem jaderný inženýr a smekám před jejich znalostmi, ale..... k důkladné analýze je třeba znalostí i z oboru pyrotechniky, o podstatě výbuchů, jejich průběhu a následcích. Já jsem vzděláním elektrotechnik se zaměřením na řídící a regulační techniku. Ale jsem i bývalý pyrotechnik a za svůj život jsem viděl explodovat ledacos. Včetně následků. Černobylský reaktor, tedy jeho aktivní zóna (neměl ocelovou, tlakovou nádobu) měla průměr cca 12 m a výšku cca 7 m - jen pro představu velikosti (kolik by se do toho vešlo asi vodíku, nebo páry, viz níže). Jaderní vědci nás ujišťují, že standardní, komečně vyráběný reaktor nemůže explodovat jako jaderná bomba. V jistém smyslu mají hodně pravdu. Ale reaktor v Černobylu byl všechno, jen ne standardní a už vůbec ne komerční (viz odtajněné archivy KGB a dalších ruských složek, dnes již přístupných). Byl to zcela jednoznačně vojenský reaktor, který nebyl vůbec určen pro výrobu elektřiny, ale primárně vyráběl palivo do jaderných bomb (konkrétně Plutonium PU239) každodenně! Takže jak vlastně explodoval reaktor č. 4 v Černobylu?
Nejprve bych tedy specifikoval druh výbuchů:
Mechanický výbuch – je způsoben přetlakem média, buď plynného, nebo kapalného, či pevného, které se vlivem vnějších podmínek změní na plynné, nebo razantním způsobem dojde vlivem vnějších podmínek k zásadnímu objemovému rozdílu, která daná schránka, ve kterém je médium umístěno mechanicky nevydrží a poškodí se a médium tuto schránku velkou rychlostí opustí za vzniku velké, zvukové, popřípadě i tlakové vlny. Při mechanickém výbuchu nedochází k žádné chemické, látkové přeměně, tedy hoření, slučování, či rozklad. Příkladem mechanického výbuchu může být přetopený parní kotel, tlaková láhev s CO2 umístěná v centru požáru atd...
Chemický výbuch – je způsoben vzájemnou chemickou reakcí prvků a sloučenin, kdy dochází k látkové přemeně, slučování, či rozkladu, doprovázené rychlým hořením přecházejícím v detonaci, doprovázený zvukovou a tlakovou vlnou za uvolnění většího množství energie..
Jaderný výbuch - je okamžité, skokové, neboli rázovité uvolnění většího množství energie s destruktivními účinky na okolí způsobené nekontrolovatelným, jaderným štěpením, doprovázené vysokou dávkou světelné energie, zvukovou a tlakovou vlnou s následnou radiací...
Zcela jistě lze tedy opomenout tvrzení, že druhá, mnohem mohutnější exploze byla způsobena jen přetlakem páry v chladícím systému reaktoru. Viděl jsem v pražském, modřanském cukrovaru explodovat osm vysokotlakých parních kotlů, každý z nich měl průměr 3 m x 8 m délky a byly konstruovány na provozní tlak 30 atm. Když z kotelny utíkala havarijní četa, tak křičela 60 atm a pořád stoupá. Když přišla exploze, vyvalila se oblaka páry, trochu to zadunělo a spadla zadní, cihlová, chatrná a vždy promáčená stěna objektu, včetně jednoho dřevěného stropu. Toť vše. To jen pro představu parní exploze!

Dnes se jednoznačně vím, že exploze byly dvě (výpovědi svědků, přímých účastníků havárie) zhruba po 3 až 4 sec. následující po sobě. První exploze byla jednoznačně mechanicko - chemická. Ta byla opravdu způsobena obrovským přetlakem páry v chladícím systému reaktoru, protože jeho tepelný výkon velmi rychle stoupal. Když se chladící systém přetlakem páry roztrhal, dostala se pára do styku s jaderným palivem, v danou chvíli již rozžhaveným doběla, okamžitě se rozložila na své složky a tím vytvořila směs určitého množství kyslíku a vodíku, která následně explodovala. Byla doprovázena červeným zábleskem (stejně, jako vybuchovaly reaktorové budovy ve Fukušimě). Stačila však jen poodsunout horní víko reaktoru, nic víc. Ale co tedy druhá, následující exploze? Byla tedy „jaderná“, nebo jen chemická?
Na různých fotografiích zničeného reaktoru volně přístupných na netu si můžeme poměrně detailně prohlédnout následky druhého výbuchu. Železobetonová hala nad reaktorem, jejíž původní tloušťka stěn byla více než 1 metr tlustá a byla silně armována železem je totálně pryč (základy budovy měli sílu cca 6m), prostě není, uprostřed zeje hluboké ústí betonové šachty, kde byl reaktor. Víko reaktoru vážilo 1200t a přesto odlétlo jako pírko. Dá se i všimnout (a svědecké výpovědi to potvrzují), že beton je v okolí reaktoru silně roztavený! Síla výbuchu, která by dokázala způsobit takovouhle destrukci je odborně odhadnuta, respektivně vypočtena (výpočty ruských jaderných inženýrů Sergeje Pakhomova a Jurije V. Dubasova, kteří se dopodrobna zabývali analýzou exploze černobylského reaktoru) na 10 000 – 12 000 kg TNT (Trinitrotoluenu – vysoce brizantní, vojenská trhavina se kterou jsou srovnávány síly výbuchu jaderných bomb). To je údaj, týkající se síly výbuchu. Další údaj, je samotná teplota výbuchu. Tento výbuch trval řádově několik desetin sekundy až sekundu. Aby v takto krátké době dokázal roztavit železem armovaný beton, musí se teplota krátkodobě pohybovat vysoko nad hranicí 10 000°C! Ani sebelépe namíchaná směs plynného vodíku s kyslíkem nedokáže vyvinout teplotu větší, než cca 3000°C!
Ano, souhlasím s tím, že jaderný reaktor nemůže explodovat jako jaderná bomba v Hirošimě. Ale jen potud. Každý, kdo viděl výbuch vodíku na jaderném reaktoru č. 2 (ten byl z nich totiž největší) elektrárny ve Fukušimě si mohl všimnout, že v okamžiku výbuchu se objevil krátký červený záblesk u objektu reaktoru (tedy stejný, jako se objevil při první explozi reaktoru v Černobylu) a následný tmavý, hřibovitý oblak kouře vystoupal do nějakých cca 200m výšky. Když se kouř rozplynul a ukázal se pohled na reaktor (respektivně na objekt, ve kterém je reaktor umístěný), budova stála celá, jen okna byla vytlučena, pár konstrukcí bylo pokřiveno, ale toť vše. Nic z reaktorové části poškozeno nebylo. Černobylský druhý výbuch provázel mohutný, modrobílý záblesk se světelnou koulí, následně vystoupal radioaktivní mrak do několikakilometrové výšky, následován modrobílým paprskem světla způsobeného ionizací vzduchu, objekt nad reaktorem prakticky zmizel, víko „odplachtilo“ dopryč. Ať páni chemici zkusí spočítat, kolik vodíku s kyslíkem by bylo potřeba vyrobit, aby se to vyrovnalo síle výbuchu 10 000 – 12 000 kg TNT? A hlavně, ať to vyrobí za 3 – 4 sec. Odpověď je, že velmi, velmi mnoho, asi by jim nestačili ani všechny čtyři bloky narvané plynnou směsí po okraj. A hlavně by to množství ten reaktor ať by byl v jakkoliv katastrofálním stavu nevyrobil v průběhu několika sec.! A co je nejdůležitější, žádná konvenční trhavina, nedokáže vytvořit magnetický pulz, který byl v Černobylu zaznamenán.
Z toho všeho (nakonec na webu se dá stáhnout kompletní práce a analýza výbuchu černobylského reaktoru na základě podrobného rozboru a vzájemného poměru radionuklidů xenonu 133Xe/133mXe a dalších měření jaderných vědců S. Pakhomova a Jurije V. Dubasova) vyplývá, že druhá exploze byla jednoznačně jaderná, byť samozřejmě ne v rozsahu hirošimské jaderné bomby, která měla sílu výbuchu cca 20 000 tun TNT! Výkon reaktoru rostl tak rychle a katastrofálně, že během pár sekun narostl na více než stonásobek projektovaného maxima (projektované, tepelné maximum = 3200 MW) a dále raketově stoupal. A štěpná reakce letěla dál a nebyla již k zastavení, dostala se až na silně nadkritický stav a běžela již na „rychlých neutronech“ až přerostla v okamžité, skokové uvolnění většího množství energie s destruktivními účinky na okolí. Naštěstí tato exploze byla lokalizována jen na menší část jádra. V okamžiku rázovitého uvolnění energie (výbuchu) se totiž jádro, nebo jeho explodující část okamžitě rozletí a nekontrolovatelná, jaderná reakce je tak zastavena. Pokud by se reakce udržela v jádru tak, aby nadkritické množství zůstalo v případě nekontolovatelného, jaderného štěpení u sebe delší dobu (řádově desetiny sekundy, což v jaderné bombě zajišťuje speciální konstrukce bomby), došlo by potom opravdu k fatální, jaderné explozi srovnatelné s bombou v Hirošimě. Ale jaderné reaktory žádné takovéto konstrukce nemají, ani jiná zařízení k tomuto účelu používané a tak tedy opravdu nemohou explodovat, jako kvalitní, jaderná bomba určená k ničení. Nicméně i tato nešťastná konstrukce reaktoru je schopna v případě selhání napáchat fatální škody jak na majetku, tak na lidském zdraví.
K tomuto jsem došel podrobným zkoumáním faktů, měření a vyjádření jaderných inženýrů a také na základě mojich znalostí o explozích, jejich průběhu a následcích."

#52 Příspěvek od **EKKAR** » 30 zář 2015, 23:49

O nějakým EMI v Černobylu se z tvýho textu dovídám poprvé, hirošimská bomba (uranová s U235) měla tonáž přibližně 13kt a nagasacká (plutoniová implozní s Pu239) asi 22kt TNT.

A pokud někdo tvrdí, že tritol je "vysoce brizantní vojenská trhavina", tak se to vylučuje s jeho předchozím tvrzením, že byl pyrotechnik. Tritol je armádama využívanej právě proto, že je naopak právě dostatečně pomalej a "flegmatickej", takže si dá hodně líbit aniž by explodoval při náhodný iniciaci - a přitom je ještě pořád dost výkonnej pro military účely. Jeho detonační rychlost je kolem 3 000m/s.

"Vysoce brizantní trhavina" jsou třeba C4/Semtex, založenej na pentritu (detonační rychlosti podle poměrnýho zastoupení složek ve směsi 4 000 až 5 000m/s) nebo různý směsi hexogen / oktogen (detonační rychlosti až 8 000m/s).

samponek · #53 Příspěvek od **samponek** » 01 říj 2015, 07:16

RBMK v Černobylu byl konstruován jako ekonomický s obohacením 2.2 % U235.

Plutoniový vojenský reaktor je v Tomsku.

Reaktor v Černobylu se rozžhavil, protože ho prvně zastavili a potom chtěli provést zkoušku využitím kinetické energie rotujících částí na napájení pump.

Což se u RBMK navzájem vylučuje, ( nejde ho hned spustit, když je zastaven, protože xenon funguje jako požírač neutronů )
Proto vytáhli moc tyčí, aby to začalo hřát, chytlo to kladnou zpětnou vazbu ( něco jako u nf zesilovače ) v momentě, kdy se " vypálil zbylý xenon " se to začalo nadměrně žhavit. Voda začala bublat, vznikla disproporce mezi vytvořeným a odebíraným teplem. Tím se to vevnitř zkřivilo. Potom do toho pustili studenou vodu, tím ty trubky popraskaly, dírama vytekla voda. Regulační tyče už neměly kam zajet, zadrhnuly se. Jak se vyrovnal tlak s atmosferickým, vybublala všechna voda a disociací se začal tvořit vodík = druhý výbuch + chytly grafitový bloky.
K výbuchu ve smyslu jaderného nedošlo ( mechanické konstrukční uspořádání to neumožňuje ) aktivní zóna byla mechanicky vyvržena ven horkým sloupem vzduchu z hořícího uhlíku. ( Grafit hoří transparentním ( neviditelným) plamenem.
Když to mohli přibrzdit, nepovažovali to ještě za nutné. V okamžiku, kdy to prasklo se do toho dostal vzduch, došlo k poklesu tlaku, voda vytekla a vybublala a během několika vteřin bouchl vodík, nadzvedlo to víko, které se vzpříčilo, tlakovka shodila střechu budovy a část zdí a dírou ( teď už velkou ) to nasávalo vzduch dovnitř a plamen ven.
Výbuch a následný požár byl chemický na principu okysličování.

fredis · #54 Příspěvek od **fredis** » 01 říj 2015, 10:01

EKKAR píše:
fredis píše:Jen pro doplnění.. Ty regulační tyče alias absorbátory jsou z bórové oceli, ne z kadmia .A je to tandemové uspořádání, dole je palivová část a nad ní je ten absorbátor.
Bacha, nemůžeš srovnávat konstrukci aktivní zóny "veverky" alias reaktoru typu VVER-440 (tlakovodní, moderátor je destilka s příměsí kyseliny boritý přímo obklopující palivový pouzdra, přitom zároveň funguje jako primární teplonosnej okruh) a toho ve srovnání s ní zastaralýho grafitovýho zgarbu, kterej měli v Černobylský AES ...
VVER je odlišnej "minimálně" tím, že v něm nemá co hořet...

Já nic nesrovnával, byla to jen reakce na Šampónovy dezinformace. Navíc se tyto reaktory ani srovnávat nedají. Nic to ale nemění na tom, že pokud je RBMK provozován podle LaP je jeho provoz bezpečný bez ohledu na to, co a pro jaké účely vyrábí.Na to co tam operátoři provedli to dopadlo ještě relativně dobře

.

#55 Příspěvek od **mi-ro** » 01 říj 2015, 11:52

Sice už jedeme úplně mimo původní dotaz ale nevadí, mě tohle téma baví. V jednom dokumentu ČT jsme říkali, že kdyby z toho reaktoru vyletělo do luftu všechno, totálně by to zničilo 300km vzdálený Minsk a Evropa by se stala neobyvatelnou, tak nvm. PS škoda že nba EB není p. Drábová, ta by vám to vysvětlila, je v oboru dobrá.

samponek · #56 Příspěvek od **samponek** » 01 říj 2015, 12:27

To se stát nemůže, grafit hořel rychlosti cca tuna za hodinu ( od vrchu odhořívá ) a s sebou stoupajícím proudem horkého vzduchu vynáší rozšmelcované zbytky aktivní zóny a plyny do atmosféry. Zbytek, včetně konstrukčního materiálu se roztaví, rozprostře pod reaktorem a vytuhne.

Do reaktoru se nesypou neutrony z pytlíčku. Při spouštění se dovnitř zasune pomocný zdroj neutronů.

fredis · #57 Příspěvek od **fredis** » 01 říj 2015, 12:39

Ty jsi úplnej magor. Vypadá to, že jsi u toho zasouvání byl a hodně dlouho. Jedině že bys ten zdroj udělal ty z SUček ma KDček. Kdž o tom víš h...o, tak se do toho nemontuj. To není možný, jak jsi chytrý a úplně všemu rozumíš

.

samponek · #58 Příspěvek od **samponek** » 01 říj 2015, 13:13

KD503 je, nebo alespoň bylo na Dukovanech mnoho, doma mám deset zařízení s obsahem KD503, akorát do reaktoru se nesypou. Nyní končí v zesilovačích po čtyřech až dvanácti paralelně.

Šuntovací odpor 4Ω 500W, nyní slouží jako umělá zátěž

Celeron · #59 Příspěvek od **Celeron** » 01 říj 2015, 13:25

Zlatej Kolesa

fredis · #60 Příspěvek od **fredis** » 01 říj 2015, 13:35

Ten byl jen slabej odvar

! Třeba ho už někdo brzy zašuntuje..