Stránka 4 z 13
Napsal: 25 dub 2016, 11:03
od radovanhlavacek
kokun píše:stasek píše:Naopak, se zájmem jsem si prohlídl všechny videa, ale měl bych strach při vsypávání drátů do drážek statoru, protože horní ostrá hrana není izolovaná. Každopádně to bude piplačka.
radovanhlavacek píše:no, na tohle jsme právě používali ty delší okraje....ty vytvořily ochranu hrany statorové drážky.
Co s tím v případě Uček, je na uváděném videu v úvodu, kdy do drážek strkají pomocné papírky. Obdobně je to popsáno v knize..
...
V letech 1960-62 jsem se v MEZu Vsetín učil elektromechanikem. V rámci praxe jsme se mj. učili i převíjet el-motory - samože jen pár kousků.
Ještě hned po vyučení jsem sám převinul mému tátovi motor k cirkuli (cca 5kW).
Od té doby jsem se k tomu nikdy nedostal.
Přesto si ještě něco z toho pamatuju (jaký div - i přes "toho němce"):
Někdy se "spodní Účko" dělá tak, že boční stěny se nechají vyšší než je výška drážky - právě proto, aby se při vsypávání vinutí neodíral smaltdrát o plechy.
Po vsypání všech cívek se pak "převýšené bočnice Úček" seřízly a přehnuly (nad vinutí) do drážek. Pak nebylo třeba žádných "horních Úček". Drážky se pak uzavřely vsunutím dřevěných-bukových (příp. gumoidových, texgumoidových, anebo sklotextitových) uzavírajících lišt. Ty se specielně frézovaly na jednoúčelové mašině, z desek patřičné tloušťky!
Pokud se "spodní Účko" dělalo bez převýšení drážek, tak se při vsypávání konkretní drážky použily pomocné "prešpánové" (hnědá izol. lepenka) vložky, které se po vsypání vinutí vyndaly a použily pro následující drážku!
Videa z YT jsem zatím nezhlédl.
Takhle jak to povídáš, mi něco říká, že děda měl nastříhané pásky z textitu a ty tam zašupoval, místo špalíků. Pro můj případ bude jednodušší ty Učka..
Napsal: 25 dub 2016, 11:06
od radovanhlavacek
Pokud se rozhodnu pro dráty, které mám, budu muset ještě udělat dvě náhradní cívky, na které navinu pracovně "zásobník" pro trojité vinutí. Musím mít na vinutí 3 zdrojové cívky, neb trojité (paralelní) vinutí se musí motat najednou. Je to tak? nebo to jde nějak jinak obejít? Babička motala bifilární vinutí najednou ze dvou zdrojů drátů, tak mi to říkala.
Napsal: 25 dub 2016, 12:49
od kokun
radovanhlavacek píše:. . . Babička motala bifilární vinutí najednou ze dvou zdrojů drátů, tak mi to říkala.
Samozřejmě že se bifilární vinutí vine dvěma dráty současně (ze dvou špulí) - jak jinak?
A ještě k těm "Učkům":
Taky se zasouvaly i uprostřed, kvůli spolehlivému oddělení (izolačně) dvou cívek!
Napsal: 25 dub 2016, 13:01
od radovanhlavacek
jo to oddělování sem si taky všimnul v knížce... v mém případě to čína neřešila..ani neoddělovala vinutí ve věnci.
Ok tedy musí být více cívek. Jak poznat délku navinutého drátu na pracovní cívku? Musím odmotat na dvě pracovní cívky po 200m drátu.
Spočítat z průměru na co se to motá x počet závitů a nebo z měrné hmotnosti..? Nebo je nějaký jednodušší fígl? Toto musím řešit v případě použití menšího průměru vodiče, které mám.
Napsal: 25 dub 2016, 13:02
od danhard
Taky mám drát na bifilární vinutí, 2x0,1 smalt a hedvábí
Napsal: 25 dub 2016, 13:04
od radovanhlavacek
danhard píše:Taky mám drát na bifilární vinutí, 2x0,1 smalt a hedvábí
to bych chtěl motat..0,1mm
Napsal: 25 dub 2016, 13:18
od danhard
U těch motorů je takovejch vychytávek, že bych se na to vyprd.
Předělával jsem akorát různý motorky do gramofonů, kde sice byly sypaný cívky (resp. ovinutý banndáží), ale jenom na dva póly
Napsal: 25 dub 2016, 13:25
od kokun
Z té hnědé izolační lepenky (příp. z té zelené, potažené průhlednou fólií - ta se používala pro vyšší tepelnou třídu, pro "tropy") se rovněž stříhaly takové "půlměsíce", kterými se na čele vinutí izolovaly cívky dvou různých fází (zase pro jejich spolehlivé izol. oddělení) - samozřejmě se to týká motorů třífázových.
V tvém případě bych takto odděloval (izolačně) cívku hl. vinutí od pomocného.
Rovněž - pokud budou v jedné drážce cívky obou vinutí, tak je oddělit tím "Učkem".
Po navinutí (a proložení těmi "půlměsíci") se pak pomocí gumové paličky čela hotového vinutí "vyklepala" tak, aby byla spolehlivě oddálena od rotoru a nemohlo dojít k jeho prodření. Pak se propojily jednotlivé cívky - na spoje se natáhly ty fermež-trubičky.
Poté se pak tyto čela "prošily" makko (bavlněnou) tkanicí (pro "tropy" to byla skelná tkanice!), než se celý stator impregnoval (nejlépe vakuově), a pro "tropy" 2x!.
Napsal: 25 dub 2016, 14:19
od BOBOBO
No jo , jenže byly tkanice na šíři tkané , velmi pevné , dnes jsou řezané , něco hnusnýho .
Napsal: 25 dub 2016, 14:37
od radovanhlavacek
díky za odpověď. Ano tkanice doma mám. babička s nima přivazovala rajčata a vydržely sluníčko, déšť, mráz, úplně v poho. I několik let v hlíně, když se náhodou zaryly...
Napsal: 25 dub 2016, 14:46
od kokun
Bavlněné tkanice byly dvojí:
Makko (ty nebyly moc pevné, avšak na prošití čel vinutí to stačilo. Impregnace to zpevnila.),
potom byly daleko pevnější: "keprovky".
Skelné tkanice sice snesly daleko vyšší teploty, ale taky neměly nijak velkou mech. pevnost - docela lehce se trhaly.
A když tkanice, tak tkané - žádné řezané!
Napsal: 25 dub 2016, 14:49
od radovanhlavacek
kokun píše:Bavlněné tkanice byly dvojí:
Makko (ty nebyly moc pevné, avšak na prošití čel vinutí to stačilo. Impregnace to zpevnila.),
potom byly daleko pevnější: "keprovky".
Skelné tkanice sice snesly daleko vyšší teploty, ale taky neměly nijak velkou mech. pevnost - docela lehce se trhaly.
A když tkanice, tak tkané - žádné řezané!
toto, co mám je bílá plochá tkanice cca 8-10mm široká uprostřed červený proužek. Zda hoří nevím, to sem nikdy nezkoušel. Ale je velice pevná. Rukou sem jí nikdy nepřetrhnul.
Napsal: 25 dub 2016, 14:52
od BOBOBO
Jenomže vo tom to je , dnes jiné než řezané neseženeš , nová doba . Asi ani nevíš , jak to vypadá .
Napsal: 25 dub 2016, 14:54
od kokun
radovanhlavacek
Už po několikáté cituješ celý předchozí příspěvek - to se nedělá, tohle nemají admini rádi.
Pokud reaguješ bezprostředně na něj, netřeba citovat !!!
Napsal: 25 dub 2016, 15:01
od kokun
BOBOBO píše:Jenomže vo tom to je , dnes jiné než řezané neseženeš , nová doba . Asi ani nevíš , jak to vypadá .
Bořku - sice píšu o padesátileté historii, ale myslím že ještě i dnes se dá ledacos sehnat.
Jenom namátkou, co jsem narychlo vyguglil:
http://www.labara.cz/elektroizolacni-tkanice 