[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Uprimne mam z teba pocit, ze čisty ignorant. Moja trpezlivost s tebou tymto skončila.

převzato vědátore

Podle hodnoty vnitřního odporu a z toho vyplývajícího sklonu zatěžovací charakteristiky rozlišujeme zdroje na tvrdé a měkké. Tvrdý zdroj má malý vnitřní odpor a jeho svorkové napětí s rostoucí zátěží klesá jen málo. Měkký zdroj má velký vnitřní odpor a svorkové napětí klesá velmi rychle.

Mezi svorkami baterií i kondenzárorů je stálý odpor i když se zdá zanedbatelný má značný vliv na vybíjení. Tento odpor je i např. prach vytečený elektrolyt z baterie a samozřejmě odpor povrchu materiálu, který nikdy není nekonečný. Je to v podstatě malý odpor zátěže, který stále působí.

A co ved toto som napisal predtym vlastnymi slovami, nepotreboval som to nikde prevziať ani kopirovat ako ty.
Akože mat ta pri sebe, dostanes po hube

Ale ty tvrdíš, že nezáleží na vnitřním odporu jak se mi bude zdroj vybíjet. Hodně na tom záleží. Jsou tam přeci dva paralelní odpory a to mezi svorkami a vnitřní odpor.

Dopísal niečo čo tam predtým nebolo.

To čo píšeš je zvodový prúd t.j. paralelný odpor, nie vnutorný odpor (sériový).

Heno píše:Dopísal niečo čo tam predtým nebolo.

To čo píšeš je zvodový prúd t.j. paralelný odpor, nie vnutorný odpor (sériový).

Jasně, ale přece tenhle svodový proud se taky vypočítává ze sériového odporu součástky, který uvádí výrobce a je + - pár desetin definován.
Kdežto svodový odpor je vždy, ale nikdo nemůže konkrétně definovat kolik to dělá, protože záleží na konkrétní situaci. Jestli tam napadal na desku prach, vylila se nějaká kapalina nebo ošetřil výrobce tišťák nevhodným lakem zvyšujícím svodové proudy, což se taky občas stává. Pak může být vše v pořádku a svodový odpor bude minimální, ale přesto bude.
Ten svodový odpor může být milontina ohmu, ale může dělat taky 0,2 ohmu a jestli umíš počítat paralelní odpory snadno si spočítáš, že pak nejvíce svodový proud ovlivní právě negativní vnitřní odpor součástky.

Máš v tom nějaký zmatek. Opravdu si myslíš, že svod kondenzátoru je miliontina Ohmu? K čemu by takový kondenzátor byl?

lesana87 píše:Máš v tom nějaký zmatek. Opravdu si myslíš, že svod kondenzátoru je miliontina Ohmu? K čemu by takový kondenzátor byl?

To bych teda výrobce nepochválil co jsi na kreslila, že mi udělal svod už přímo v součástce.
Svodový odpor je na výstupu součástky, ale nehádám se může být i v součástce. To jsi tam nakreslila vnitřní odpor.
Když to tak vezmu kolem a kolem vše má nějaký odpor třeba v řádech piko ohmů. I takové dielektrikum má svůj miniaturní odpor.
Takže třeba takový kondenzátor. Má spoustu vnitřních odporů celou součástkou. Začněme přívod ke kladné desce , pak je to spojení s deskami např. bodováním (přechodový odpor) , odpor ve vlastním dielektriku, dále je odpor spojení z vodičem na záporné desce. Ano všechny tyto odpory jsou sériové, ale skrz celou součástkou a tvoří prostě jeden paralelní odpor ke kterému přičtu ještě odpor mezi vývody (svod).
To je prostě selská logika.

Pokud by tam něco nemělo odpor tak by to bylo perpetum mobile.
Vezmu takový peltiérův článek. Když na něj připojím napětí, tak se mi na jedné straně tvoří chlad a na druhé teplo. Tepla je více protože je tu vnitřní odpor a ztráty tepelné ztráty na něm. A protože jsme dosud nenašli nic, co by zabránilo přenosu, tedy perpetum mobile, tak po odpojení od zdroje se obě strany zahřejí.

Nakreslila jsem to správně, svod je paralelně k ideálnímu kondenzátoru, vnitřní odpor (u kondenzátorů se mu říká ekvivalentní sériový odpor - ESR) je sériově. Hádat se s tebou nebudu, to bych se sebe dělala stejnýho blbce, jako jseš ty.

Mira_A, asi by ti vazne nezaskodilo trochu studia, lebo motas piate cez deviate, podobne ako pri tom vybijacom odpore na vstupe filtra v zdroji

Mira_A, ztotožňuješ pojmy svod a odpor, což generuje ten zmatek. Malý svod neznamená malý odpor (piko-ohmy), ale malou vodivost - třeba mikro-siemensy.

Zdar, jsou horka a agresivita diskutujících roste . Když pomineme indukčnost, lze nakreslit náhradní schema reálného kondenzátoru buď jako sériové zapojení ideálního kondenzátoru a malého odporu, nebo jako paralelní zapojení ideálního kondenzátoru a velkého odporu. Pro tento účel je "velký odpor" řádově v MΩ, a malý odpor v mΩ až Ω. Každá reálná součástka je vždy kombinací prvků R, L a C. Podle toho která z těchto veličin se nejvíc v určitém oboru frekvencí projevuje se součástka nazývá . Tolik pro začátečníky, odborníkům je přece jasné .

Vždyť jsem netvrdil, že tam nejsou, ale jelikož jsou několika řády odlišné, není nutné je oba v náhradním schematu uvažovat. Postačí uvažovat jeden, jak jsem to napsal. Jestli se rozhodneme pro paralelní odpor nebo seriový, záleží na účelu kondenzátoru v konkrétním zapojení a co chceme pomocí náhradního schema řešit.
https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace ... le_id=7098
Náhradní schema je na str. 13

Tak to je perfektní ukázka teorie náhradního schématu.
Bohužel, praxe je jiná a schéma podle lesany je více praktické.
Pro teorie na měření indukčnosti stačí ten elaborát z odkazu.

No jen ten svodový odpor je často jinde a to na pouzdru součáskty. To už by byl svod při poruše součástky. Neříká se tomu odporu co Lesanka nakreslila jako SVOD vnitřní odpor součástky.