[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

ruská stavebnice rádijka Zvězdočka s přímým zesílením ze závodu MEZON v Leningradu
http://img24.cz/images/62827775313205223581.jpg

RADIETA
https://drive.google.com/open?id=0B6ga9 ... WdOTDFtWVU
Pro zájemce - skica základní desky sestavená na základě zveřejněných fotografií.

Tonda

Z dostupných foto jsem vytvořil pro Radietu šablonu č. 3
Luboš

Tak se po delší době hlásím, ten VF tranzistor se asi nějak uzdravil či co,už mi na novém měřáku UT 33A ukazuje 0020. Ale ten koncový jeden asi odešel do věčných lovišť. Daly by se ty koncové trantistory nahradit GC521?
ty bych sehnal, ale někde se psalo, že vyžadují chladič.
a jaké nároky má ta radieta na napájení, resp jak dlouho ty ploché baterie vydrží?

Nároky má odhadem podobný jako VEFka - kolem 40mA na max příkonu. Jinak pokud bys potřeboval komplementární pár v němcoviu, GC511/521 bych měl, možná bych někde vyšťoural 512/522. Jako chladiče tyhle dárečci používají odlívanou hnilíkovou kostku asi 15mm vysokou s průřezem cca 6,5x6,5mm, navrchu napříč navrtanou pro M3,5 šroubek - tou se přitáhly na cokoliv kovovýho, co může odvádět teplo.

Já si pamatuju na ten reflexní radiopřijímač "Junosť", který mi tak nějak nechtěl fungovat. A protože jeho součástí byla jakási toroidní cívka, která se musela navinout pomocí "šitíčka", což byla neuvěřitelně zdlouhavá procedůra, tak mě to docela vzalo. Jak ten vůbec fungoval, když fungoval?
http://www.radiohistoria.sk/Oldradio/ma ... KP-101.pdf

Vidim tam konektor pre 9V bateriu 6F22 - asi to nemalo velky odber, pretoze tieto baterie maju velmi malu kapacitu.

Inak videl som viac malych sovietskych radii na tieto baterie - vyrabali sa vtedy vobec tieto baterie u nas? Zda sa mi, ze nevyrabali, aspon si ich nepamatam.

To byla "ká-pé stojednička", pak byla ještě "stopětka", ta měla větší škatulku a uvnitř šachtu na 4ks AA baterek. Někde bych možná ještě vyhrabal ten papír zevnitř, ale zapojení bylo von voko stejný s tou Junosť KP101. Popisovaná špulka byla na toroidním jadýrku motaná tlumivka do kolektoru, jen s odporem neměl ten ruskej trand dostatečný vf zešílení ....


A jinak tuším v roce 1988 se mi povidlo zachytit v ruským "Rádiu" jakousi soutěž, kde měli lidičky bastlířský navrhovat plánky na přijímač s využitím právě co nejvíc komponentů ze stavebnice KP105 a s co nejlepšíma parametrama (přeladitelnost, selektivita, reprodukovatelnost). Originály už asi nikde nevyčuchám, ale některý ty plánky jsem si obkreslil - jestli je najdu ... Bohužel v tom většinou bylo počítaný s těma bakelitovýma žlutýma, hovnově hnědýma nebo oranžovýma šitkama NPN KT312/315 a PNP KT361 ... Vesměs přímý zesílení a koncovej push-pull s využitím aspoň jednoho předbalenýho trafáčku, ale někdo se pustil i do nízkonapěťovýho beztrafovýho konce. Tam bohužel použil výkonový trandy KT814/815, který do stavebnice nikdy nepatřily, tak za to dostal spíš pojeb než pochvalu ... Ale našly se i zapojení s přepínáním DV/SV (původní Junostík byl jen SV).

V CCCP to byla 9V "bataréja Króna".

A v Československu 9V baterie z n.p. Bateria Slaný, typ IEC 6F22.
Se stejným patentkovým konektorem se dělaly i některý verze anodovejch baterií a s konektorem na kabílkách minimálně 2 typy zvonkovejch baterií = skládanejch do papírový škatulky z "velkejch buřtů" R6. Menší byla 4R6 = 6V a větší byla 6R6 = 9V.

Bateria Slaný pokud vím 9V destičkovou dělal, ale kvalita byla nic moc, vozily se polské a ty byly ještě horší, ale šly občas sehnat Maxell a snad Varty. Junosť KP101 brala snad 10-30mA co pamatuju.

EKKAR píše:A v Československu 9V baterie z n.p. Bateria Slaný, typ IEC 6F22.
...

První (původní) destičkové baterie z n.p. Bateria Slaný (ze 60. let) měly označení "Typ 51D"
( http://www.oldradio.cz/schemata/ts2701bsn.pdf - str. 3 pdf)
a ve stejném provedení (v papírovém obalu!) se tam vyráběly i (o něco rozměrově větší) "kostky" 6V (typ už se mně nepodařilo dohledat a "hlava je děravá").
Mohla se použít (a taky se používala) namísto 4 tužkovek (tehdejší označení "Typ 150" - později "Typ 5081") např. v trp "DORIS", apod.

Jejich společnou nectností bylo, že po vybití (ponechané v uzavřeném prostoru trp) "mokvaly".
Toto se ostatně projevuje i u daleko novějších typů (dovozových) v plechových obalech, že při úplném vybití jejich pouzdro koroduje od vytečeného elektrolytu.

Ano, 51D byly 9V, a 71D byla 6V trochu většího rozměru - tuším to byly 4 kusy tužek zalité v asfaltu v papírovém obalu.

Kdysi existovaly kromě anodových i mřížkové baterie. Taky existovala "velká 6V" typ 5102 a "Velká 9V" typ 5100, to byly asi články jako v ploché 4,5V, ale ve velké papírové krabici a používalo se to mj. na napájení zvonků.