Identifikace zesáčku (je to DPA235)
Moderátor: Moderátoři
Tak jsem asi našel, v čem je dílo proč ujížděly klidový proudy DPA . Celou dobu jsem to měl na očích ale nevšiml si. Je to dioda v emitoru trandu stabilizace. Dle rozpisky má být KA262 (nebo libovolná Si). Na všech čtyřech pozicích byla dioda se značením červený, černý, žlutý proužek. Červený, černý je značení KA26x, ale žlutá v řadě KA261 až 267 není!! 
Podle katalogu Tesla to jsou KZ241!! 
Vytáhl jse je a opravdu mají zenerkový koleno na cca 4V. Dal jsem místo nich KA261. Celkem by mě zajímalo, zda je teoreticky možný, že by zenerka v tomto zapojení dělala tu nestabilitu klidovýho proudu.
Sinclaire, víš o tom, že u DPA235 je rozdíl mezi plošákem a schématem? Sice to asi nebude mít vliv na funkci rostlináře, na plošáku je dělič R3 a R5 zapojen až na bázi T1 a ne do spoje mezi C1 a R4 jak je ve schematu.
Včera jsem se pokoušel vyměřit komplementy KC30x a KC23x. Teslácký KC30x mají betu max 150, KC23x minimálně 300, aspoň ty, co jsem měl doma se nedaly použít.
Tak jsem šáhl po zásobě BC546 a BC556 a z nich se dalo celkem dobře vybrat potřebnej počet párů s betou mezi 250 a 300.
Musím jít dělat něco jinýho, snad DPA večer prubnu.
Podle katalogu Tesla to jsou KZ241!! Vytáhl jse je a opravdu mají zenerkový koleno na cca 4V. Dal jsem místo nich KA261. Celkem by mě zajímalo, zda je teoreticky možný, že by zenerka v tomto zapojení dělala tu nestabilitu klidovýho proudu.Sinclaire, víš o tom, že u DPA235 je rozdíl mezi plošákem a schématem? Sice to asi nebude mít vliv na funkci rostlináře, na plošáku je dělič R3 a R5 zapojen až na bázi T1 a ne do spoje mezi C1 a R4 jak je ve schematu.
Včera jsem se pokoušel vyměřit komplementy KC30x a KC23x. Teslácký KC30x mají betu max 150, KC23x minimálně 300, aspoň ty, co jsem měl doma se nedaly použít.
Tak jsem šáhl po zásobě BC546 a BC556 a z nich se dalo celkem dobře vybrat potřebnej počet párů s betou mezi 250 a 300.
Musím jít dělat něco jinýho, snad DPA večer prubnu.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Ale no tak, jedna jiná barevná čárka ze tří na futrálu. 
Koho by napadlo, že tam někdo dokáže dát zenerku. Už jsem zjistil, kdo to tenkrát stavěl. Jeden zaměstnanec Přeloučskýho speciálu. Kurňa, to musela jejich produkce vypadat, když tam byli takhle schopní lidé.
V tý době, co jsi mi psal že to je někde kolem termistoru jsem ještě nevěděl, z jakýho hnoje to je polepený a jaký "kvality" autor dosahoval. Přitom něco podobnýho jsem zažil už kdysi ve škole. Kantor, co vyučoval měření nám přinesl zesák co si postavil, myslím, že to byl TW 30G. Že to vrčí jako sviňa. Našli jsme to oscilem, v usměrňovači bylo něco z řady xNZ70. Nebyly kdysi v tom samým futrálu i germániový usměrňovačky cca 1A?
Takže DPA jede jak víno.
Na 15V dává do 2R zátěže těsně před limitací 9,55V což je 45W! Vstup 10kHz, 0,5V. Mordoval jsem ho na plnej cca 5 minut, teplota chladiče 52 st, budiče všechny stejně 64 st. Pokud odpojím vstup při tom mordování, odběr ze zdroje (oba kanály+relé) spadne na 250 mA. Při 20W do 2R je od 18 Hz do 52kHz "rovnej" na 1,5 dB. To je lepší než je v popisu v AR.
V podstatě hotovo a velké díky za rady.
Koho by napadlo, že tam někdo dokáže dát zenerku. Už jsem zjistil, kdo to tenkrát stavěl. Jeden zaměstnanec Přeloučskýho speciálu. Kurňa, to musela jejich produkce vypadat, když tam byli takhle schopní lidé. V tý době, co jsi mi psal že to je někde kolem termistoru jsem ještě nevěděl, z jakýho hnoje to je polepený a jaký "kvality" autor dosahoval. Přitom něco podobnýho jsem zažil už kdysi ve škole. Kantor, co vyučoval měření nám přinesl zesák co si postavil, myslím, že to byl TW 30G. Že to vrčí jako sviňa. Našli jsme to oscilem, v usměrňovači bylo něco z řady xNZ70. Nebyly kdysi v tom samým futrálu i germániový usměrňovačky cca 1A?
Takže DPA jede jak víno.
Na 15V dává do 2R zátěže těsně před limitací 9,55V což je 45W! Vstup 10kHz, 0,5V. Mordoval jsem ho na plnej cca 5 minut, teplota chladiče 52 st, budiče všechny stejně 64 st. Pokud odpojím vstup při tom mordování, odběr ze zdroje (oba kanály+relé) spadne na 250 mA. Při 20W do 2R je od 18 Hz do 52kHz "rovnej" na 1,5 dB. To je lepší než je v popisu v AR.V podstatě hotovo a velké díky za rady.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Neměř je, už mám hotovo. Udělal jsem si z bastl z 3,3V PC zdroje, kusu chladiče, emitorovýho odporu 1R/10W a z drátovýho poťáku na zkoušení trandů při Ic 1-8A. Pak jsem z toho, co v DPA už bylo a z toho, co jsem měl doma jakž takž vybral čtyři dvojce který se moc nelišily. Jeden KD607 z původního osazení byl dost jinej, Ic/Ib bylo při 8A kolem 11, naštěstí jsem našel do páru použitelnou KD606. Ostatní při 8A měly mezi 29 až 46.alxa píše:Teď jsem zesílení neměřil, měřil jsem je kdysi, když jsem je pároval do konců. Můžu je změřit.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Ano Celerone, ve stejném futrálu, jako jsou zenerky xNZ70, se vyráběly i Ge a Si 0,5A a 1A slitinové/plošné usměrňovačky, přesněji to bylo takto:
Ge 0,3A: 21-25NP71, toto pouzdro měly až poslední série výroby
Ge 0,5A: 31-35NP71, toto pouzdro měly až poslední série výroby
Si 0,5A: 32-36NP75, všechny v tomto pouzdru, nálepka
Si 1A: 42-46NP75, všechny v tomto pouzdru, nálepka
0,5A Si typy se v neoznačených pouzdrech a v sériovém počtu 2-4ks dají najít na bývalých, Oravou dost používaných, jednocestných "pertinaxových" anodových TV usměrňovačích KA220/05. Z dražších 1A typů na vyšší napětí byly sériově s odpory skládané i nějaké další, zásadně průmyslové usměrňovací bloky, jako náhrady za dosluhující rtuťovky.
Jednotlivě či po dvou se občas, ale fakt jen semtam, s malým nárazovým odporem a dvě v sérii objevily i ve spotřebce, v menších televizorech řady Orava tuším.
V elektronkových, hromadně vyráběných stolních přijímačích z Bratislavy se tyhle diody snad ani nevyskytly, snad až do konce éry elektronek tam statečně kralovaly laciné, ploché, odolné, smradlavé 75-100mA selenové potvory PM28RA, B250C75, SORAL 280/80 a pak u větších tranzistorových věcí rovnou řada KY.
V amatérských, i elektronkových aparátech je ale bastlíři používali poměrně hodně, trochu jejich použití ušetřilo na trafech, pracnosti i teplu, protože se daly vypustit vytápějící vakuové AZ-EZ-6Z a už se snadno daly dělat můstky. Nejpopulárnější asi byly 32-34NP75, ty šlo najít prakticky ve všech zdrojích pro tranzistorové věci.
1A typy ale byly vecpané prakticky ve všech průmyslových výrobcích z let 1962-1968 /asi zhruba podle výskytu v přístrojích i kapesních katalozích/, ve spotřebce prakticky ne, protože pro výrobu byly drahé a na anody zbytečně předimenzované. Ale v sériově vyráběných síťových zdrojích pro tranzistorové záležitosti je lze kvůli velkým kapacitám elytů najít, jsou např. v zesilovačích AZS171 "sporáku" podle těch ohavností vpředu a první části výroby AZS175 "dřevníku" podle sypajících se pilin z nových aparátů.
Jiří Janda používal polovodičové diody téměř zásadně, v žádné jeho věci jsem neviděl vakuovou usměrňovačku či selén - i jeho 10W elektronkový koncový zesilovač bez výstupního trafa, s přímým výstupem 100V má sériově řazené 2x2 0,5A Si diody.
Tento parametrově i konstrukčně poměrně zajímavý zesilovač, postavený i s C-síťákem na DPS je k nalezení v AR11/60 a AR1/61. Naprosto univerzální, parametrově výborný elektronkový předzesilovač, určený víceméně jako další díl stavebnice k němu, rovněž na DPS a pod názvem "Univerzální předzesilovač pro elektroakustiku" je pak někde velmi poblíž - myslím, že v ročníku 1960. Je velmi zajímavé to dnes číst.
Od tohoto ročníku /1960/ Janda Amatérské Radio doslova kobercově bombardoval, jak tranzistorovým předzesilovači, tak i úplně prvním tranzistorovým, 10W koncovým zesilovačem a spoustou dalších doplňků.
Byl velký propagátor polovodičů od samého začátku a dělal s nimi někdy až těžko uvěřitelné věci - na jím stvořený "Všestranný tranzistorový předzesilovač pro věrnou reprodukci" by si troufl v té době málokdo z poměrně dosti konstruktérů, přispívajících do AR. Tři ss vázané bambusáky, odzadu až dopředu zatažené silnou vazbou a přitom dobře stabilní kmitočtově i tepelně - klobouk dolů. Na rozdíl od některých T,JJSN! z nedávné minulosti, tam v jedné stati Jiří Janda
slušně poděkoval jmenovitě ing. Čermákovi za spolupráci ohledně tranzistorů všeobecně.
Bombardování AR vyvrcholilo tuším ročníkem 1965, prvním výsledkem spojení Jandovy obecné propagace HiFi, tranzistorů a propojením se Svazarmem - kompletním stavebním návodem na první amatérský tranzistorový stereozesilovač Transiwatt 3G, včetně podrobných výkresů celé mechaniky. Elektrická část TW3G, poznámky k němu a dost tranzistorových věcí měl Janda i v RK2/65. Kompletní stavební návody včetně mechaniky na jeho stavebnicové předchůdce se dají najít asi od pořadového čísla 22 výše v sešitech "Stavební návod a popis" Domácích potřeb Praha. Kompletní mechanika i s rozpiskou, specifikacemi, náhradami, alternativami - to byla Jandova specialita, to téměř nikdo jiný nedělal. Slepé kopírování 1:1 se mezi československými bastlíři ale myslím moc nechytilo - každý stejně dělal podle svých možností - ale Jandovy komplety byly skvělé vodítko, nic lepšího už pak nikdo nevymyslel. Praktikoval to takto průběžně až do druhé poloviny 80.let.
Když pominu doslova vodíkové pumy v podobě TW40 Junior a TW120 Junior, statisíce stavebnic a prodaných dílů na ně, tak i na modernější tranzistorové 2x15W TW077 Pionýr a 2x25W TW44 Junior přece vyšla vodítka - zjednodušené, ale pořád ještě dost podrobné stavební návody a prodávaly se skoro všecky, hlavně mechanické díly, ale i osazené a oživené celé elektrické moduly - to byla trochu novinka, do té doby to byly jen sypané díly a DPS.
Jednoho, vzorově z nakoupených jednotlivých dílů poskládaného TW44 Junior mám mimo sbírku, na půdě. Jinak hezký a neomlácený čelní panel je "doplněn" vyvrtáním dvou 6,5mm děr a instalací dvou 5mm červených LED v černých kroužcích, poměrně plynule se rozsvěcujích podle výstupního výkonu a větších špiček. Škoda, že tam jsou ty díry, někdo mohl mít celkem prima funkční zesík 2x35W/4R do sbírky, nebo i na běžné používání. Trochu jsem se povrtal v koncích, standardně jdoucích zcela bez Iq, prakticky ve třídě B. Opravil klidové proudy na asi 35mA i ss složku ve výstupu pod 10mV a vůbec..prostě je tak drobně vylepšený a nemá původní trafo, to tam bohužel chybělo. Proto to zesilovač za trest odskákal těmi 10W na kanál navíc
Ještě maličkosti:
1A typy 4xNP75 mají v praxi stejné vlastnosti, jako řada KY721-726 /F,R/ až na jednu drobnůstku.
Mají při plném Iak poněkud jiné úbytky Uak, než difúzní řada KY72x.
Katalog to sice nikde nepíše, ale já to při restaurování AZS171 měřil mimo. Chtěl jsem totiž původními typy diod /44-45NP75/ nahradit ohavně nasoplené KY132/300. Ty tam nemají samozřejmě co dělat, tak jsem vybíral z letitých zásob NP/KY a měřil.
Je to rozdíl jen něco okolo 0,12 až 0,15V ve prospěch 44NP75, který jsem při srovnávání s KY723F naměřil a je možné, že šlo jen o jednorázově nepovedenou sérii KY723F, srovnávanou se 45NP75. V praxi to nehraje žádnou roli - snad jen tam, kde pracují bez chlazení. Dovolené opakovatelné nárazové proudy má 1A řada 4xNP75 o cosi málo větší, než řada KY72x, přesné rozdíly lze najít v jednotlivých konstrukčních katalozích. On asi není jeden společný -nebo o něm nevím- kde by se vyskytovaly společně řady NP a KY. Takže tam nakonec šly čtyři 44NP75, jichž se mi povedlo najít i víc vzhledově stejných.
Ještě jednu:
Ve stejných pouzdrech, jako xNZ70 a NP byly i "symetrické omezovače" KZ799. Byly to dvě antisériově spojené 7NZ70, vybírané na cca 15V, ale spolu stály méně, než dvě 7NZ70 samostatně. Jen nebyly nijak označené, prodávaly se v sáčku se žlutým záručákem a označením KZ799, jen smotané drátové vývody k sobě.
Pokud vím, tak v těchto pouzdrech byly i přeznačené "průmyslové" KZY51-KZY58, ani neměly užší tolerancemi Uz, než měly xNZ70. Podle mě je chtěli udržet v sortimentu a výrobě co nejdýl, tak jen přeznačili, aby nevypadaly tak staře a už definitivně jako pětiwattové.
Je to v podstatě dost univerzální 1,25-5W Zenerka, co hodně vydrží.
Ty velké 10W typy KZ703-715 už byly téměř všude moc a bylo na ně i dost stížností /mohu potvrdit mnoha causami/ ohledně nestandardního chování, ještě když se dělaly v ČSSR.
Jedna KZ714 v AZS217 dokonce i hodně silně vysílala šum, ale jakej!, i přes zabouchnutí 500uF kýblem silně generovala kus souvislého spektra někde za 5MHz a dál , přechody kácéček a káefek v AZS217 to vyhodnotily jako silný šum, asi až o hodinu později jsem zjistil, že přes napájení, nenapadlo by mě to ani omylem-snad proto, že to bylo úplně prvé setkání s něčím takovým.
Byla to už jedna z těch lesklých a jiných, jejichž výrobu předali myslím do Rumunska? Kdo to ví, kde ty krásné, nablýskané KZ703-715 a další s okamžitě setřeným potiskem vlastně dělali?
Používám KZ713-715 dodnes, v ochranách háklivých výškáčů a driverů v bednách, hned za žárovku. Myslím, že dvěma KZ703 mám chráněné i ART481 v KE150, ještě před trafem.
Vím, jsem prase. Skoro celou stránku pro sebe a svoje bláboly.
Není mi moc dobře a tak sedím u PC tady s Váma a tolik to nebolí.
Ge 0,3A: 21-25NP71, toto pouzdro měly až poslední série výroby
Ge 0,5A: 31-35NP71, toto pouzdro měly až poslední série výroby
Si 0,5A: 32-36NP75, všechny v tomto pouzdru, nálepka
Si 1A: 42-46NP75, všechny v tomto pouzdru, nálepka
0,5A Si typy se v neoznačených pouzdrech a v sériovém počtu 2-4ks dají najít na bývalých, Oravou dost používaných, jednocestných "pertinaxových" anodových TV usměrňovačích KA220/05. Z dražších 1A typů na vyšší napětí byly sériově s odpory skládané i nějaké další, zásadně průmyslové usměrňovací bloky, jako náhrady za dosluhující rtuťovky.
Jednotlivě či po dvou se občas, ale fakt jen semtam, s malým nárazovým odporem a dvě v sérii objevily i ve spotřebce, v menších televizorech řady Orava tuším.
V elektronkových, hromadně vyráběných stolních přijímačích z Bratislavy se tyhle diody snad ani nevyskytly, snad až do konce éry elektronek tam statečně kralovaly laciné, ploché, odolné, smradlavé 75-100mA selenové potvory PM28RA, B250C75, SORAL 280/80 a pak u větších tranzistorových věcí rovnou řada KY.
V amatérských, i elektronkových aparátech je ale bastlíři používali poměrně hodně, trochu jejich použití ušetřilo na trafech, pracnosti i teplu, protože se daly vypustit vytápějící vakuové AZ-EZ-6Z a už se snadno daly dělat můstky. Nejpopulárnější asi byly 32-34NP75, ty šlo najít prakticky ve všech zdrojích pro tranzistorové věci.
1A typy ale byly vecpané prakticky ve všech průmyslových výrobcích z let 1962-1968 /asi zhruba podle výskytu v přístrojích i kapesních katalozích/, ve spotřebce prakticky ne, protože pro výrobu byly drahé a na anody zbytečně předimenzované. Ale v sériově vyráběných síťových zdrojích pro tranzistorové záležitosti je lze kvůli velkým kapacitám elytů najít, jsou např. v zesilovačích AZS171 "sporáku" podle těch ohavností vpředu a první části výroby AZS175 "dřevníku" podle sypajících se pilin z nových aparátů
. Jiří Janda používal polovodičové diody téměř zásadně, v žádné jeho věci jsem neviděl vakuovou usměrňovačku či selén - i jeho 10W elektronkový koncový zesilovač bez výstupního trafa, s přímým výstupem 100V má sériově řazené 2x2 0,5A Si diody.
Tento parametrově i konstrukčně poměrně zajímavý zesilovač, postavený i s C-síťákem na DPS je k nalezení v AR11/60 a AR1/61. Naprosto univerzální, parametrově výborný elektronkový předzesilovač, určený víceméně jako další díl stavebnice k němu, rovněž na DPS a pod názvem "Univerzální předzesilovač pro elektroakustiku" je pak někde velmi poblíž - myslím, že v ročníku 1960. Je velmi zajímavé to dnes číst.
Od tohoto ročníku /1960/ Janda Amatérské Radio doslova kobercově bombardoval, jak tranzistorovým předzesilovači, tak i úplně prvním tranzistorovým, 10W koncovým zesilovačem a spoustou dalších doplňků.
Byl velký propagátor polovodičů od samého začátku a dělal s nimi někdy až těžko uvěřitelné věci - na jím stvořený "Všestranný tranzistorový předzesilovač pro věrnou reprodukci" by si troufl v té době málokdo z poměrně dosti konstruktérů, přispívajících do AR. Tři ss vázané bambusáky, odzadu až dopředu zatažené silnou vazbou a přitom dobře stabilní kmitočtově i tepelně - klobouk dolů. Na rozdíl od některých T,JJSN! z nedávné minulosti, tam v jedné stati Jiří Janda
slušně poděkoval jmenovitě ing. Čermákovi za spolupráci ohledně tranzistorů všeobecně.
Bombardování AR vyvrcholilo tuším ročníkem 1965, prvním výsledkem spojení Jandovy obecné propagace HiFi, tranzistorů a propojením se Svazarmem - kompletním stavebním návodem na první amatérský tranzistorový stereozesilovač Transiwatt 3G, včetně podrobných výkresů celé mechaniky. Elektrická část TW3G, poznámky k němu a dost tranzistorových věcí měl Janda i v RK2/65. Kompletní stavební návody včetně mechaniky na jeho stavebnicové předchůdce se dají najít asi od pořadového čísla 22 výše v sešitech "Stavební návod a popis" Domácích potřeb Praha. Kompletní mechanika i s rozpiskou, specifikacemi, náhradami, alternativami - to byla Jandova specialita, to téměř nikdo jiný nedělal. Slepé kopírování 1:1 se mezi československými bastlíři ale myslím moc nechytilo - každý stejně dělal podle svých možností - ale Jandovy komplety byly skvělé vodítko, nic lepšího už pak nikdo nevymyslel. Praktikoval to takto průběžně až do druhé poloviny 80.let.
Když pominu doslova vodíkové pumy v podobě TW40 Junior a TW120 Junior, statisíce stavebnic a prodaných dílů na ně, tak i na modernější tranzistorové 2x15W TW077 Pionýr a 2x25W TW44 Junior přece vyšla vodítka - zjednodušené, ale pořád ještě dost podrobné stavební návody a prodávaly se skoro všecky, hlavně mechanické díly, ale i osazené a oživené celé elektrické moduly - to byla trochu novinka, do té doby to byly jen sypané díly a DPS.
Jednoho, vzorově z nakoupených jednotlivých dílů poskládaného TW44 Junior mám mimo sbírku, na půdě. Jinak hezký a neomlácený čelní panel je "doplněn" vyvrtáním dvou 6,5mm děr a instalací dvou 5mm červených LED v černých kroužcích, poměrně plynule se rozsvěcujích podle výstupního výkonu a větších špiček. Škoda, že tam jsou ty díry, někdo mohl mít celkem prima funkční zesík 2x35W/4R do sbírky, nebo i na běžné používání. Trochu jsem se povrtal v koncích
, standardně jdoucích zcela bez Iq, prakticky ve třídě B. Opravil klidové proudy na asi 35mA i ss složku ve výstupu pod 10mV a vůbec..prostě je tak drobně vylepšený a nemá původní trafo, to tam bohužel chybělo. Proto to zesilovač za trest odskákal těmi 10W na kanál navíc Ještě maličkosti:
1A typy 4xNP75 mají v praxi stejné vlastnosti, jako řada KY721-726 /F,R/ až na jednu drobnůstku.
Mají při plném Iak poněkud jiné úbytky Uak, než difúzní řada KY72x.
Katalog to sice nikde nepíše, ale já to při restaurování AZS171 měřil mimo. Chtěl jsem totiž původními typy diod /44-45NP75/ nahradit ohavně nasoplené KY132/300. Ty tam nemají samozřejmě co dělat, tak jsem vybíral z letitých zásob NP/KY a měřil.
Je to rozdíl jen něco okolo 0,12 až 0,15V ve prospěch 44NP75, který jsem při srovnávání s KY723F naměřil a je možné, že šlo jen o jednorázově nepovedenou sérii KY723F, srovnávanou se 45NP75. V praxi to nehraje žádnou roli - snad jen tam, kde pracují bez chlazení. Dovolené opakovatelné nárazové proudy má 1A řada 4xNP75 o cosi málo větší, než řada KY72x, přesné rozdíly lze najít v jednotlivých konstrukčních katalozích. On asi není jeden společný -nebo o něm nevím- kde by se vyskytovaly společně řady NP a KY. Takže tam nakonec šly čtyři 44NP75, jichž se mi povedlo najít i víc vzhledově stejných.
Ještě jednu:
Ve stejných pouzdrech, jako xNZ70 a NP byly i "symetrické omezovače" KZ799. Byly to dvě antisériově spojené 7NZ70, vybírané na cca 15V, ale spolu stály méně, než dvě 7NZ70 samostatně. Jen nebyly nijak označené, prodávaly se v sáčku se žlutým záručákem a označením KZ799, jen smotané drátové vývody k sobě.
Pokud vím, tak v těchto pouzdrech byly i přeznačené "průmyslové" KZY51-KZY58, ani neměly užší tolerancemi Uz, než měly xNZ70. Podle mě je chtěli udržet v sortimentu a výrobě co nejdýl, tak jen přeznačili, aby nevypadaly tak staře
a už definitivně jako pětiwattové. Je to v podstatě dost univerzální 1,25-5W Zenerka, co hodně vydrží.
Ty velké 10W typy KZ703-715 už byly téměř všude moc a bylo na ně i dost stížností /mohu potvrdit mnoha causami/ ohledně nestandardního chování, ještě když se dělaly v ČSSR.
Jedna KZ714 v AZS217 dokonce i hodně silně vysílala šum, ale jakej!
, i přes zabouchnutí 500uF kýblem silně generovala kus souvislého spektra někde za 5MHz a dál , přechody kácéček a káefek v AZS217 to vyhodnotily jako silný šum, asi až o hodinu později jsem zjistil, že přes napájení, nenapadlo by mě to ani omylem-snad proto, že to bylo úplně prvé setkání s něčím takovým.Byla to už jedna z těch lesklých a jiných, jejichž výrobu předali myslím do Rumunska? Kdo to ví, kde ty krásné, nablýskané KZ703-715 a další s okamžitě setřeným potiskem vlastně dělali?
Používám KZ713-715 dodnes, v ochranách háklivých výškáčů a driverů v bednách, hned za žárovku. Myslím, že dvěma KZ703 mám chráněné i ART481 v KE150, ještě před trafem.
Vím, jsem prase. Skoro celou stránku pro sebe a svoje bláboly.
Není mi moc dobře a tak sedím u PC tady s Váma a tolik to nebolí.
Ale jinak samostatná gratulace, dal jsi to do pucu pěkně.
Nech si prosím poradit - až bude čas, tak od doprodejců si nakup třeba 20+20ks BC211/BC313, někde jsem viděl i origo páry.
Denkl, Hadex, Pesimat, Neon, RaC, dobrý den, Galveos.
Tipa už je s Teslou mimo, hodili to někam jinam.
Jak jsem už psal, BC211/BC313 vydrží mnohem víc, než KFY/KF jako budič, mají Ic standardně dovolený 1A a to budeš potřebovat, pokud to pojede do 2R. Taky mají betu jak kráva, pokud se povede narazit na origo polské zapouzdřené čipy Siemens. Mají ne malý tiskací, ale velký potisk CEMI. Pak jsou ještě jedny s potiskem na horní ploše klobouku - ty myslím dělali Jogurti či kdo.
Časem bys některé to KFY/KF díky velkému odběru budicího proudu upálil.
Psal to už Vašek či Tomáš - upaluje to emitorové přívody, je to jak tavná pojistka, přechody zůstávají jinak v pohodě.
Případně KCY33/34, KCY35/36. Jsou vynikající, mají taktéž 1A, nejnižší dvojče má 40V a pasují k sobě i vysokou betou - jedním slovem výborný.
Ty 33R omezovací odpory můžeš s 1A trandy zmenšit na polovinu.
Nech si prosím poradit - až bude čas, tak od doprodejců si nakup třeba 20+20ks BC211/BC313, někde jsem viděl i origo páry.
Denkl, Hadex, Pesimat, Neon, RaC, dobrý den, Galveos.
Tipa už je s Teslou mimo, hodili to někam jinam.
Jak jsem už psal, BC211/BC313 vydrží mnohem víc, než KFY/KF jako budič, mají Ic standardně dovolený 1A a to budeš potřebovat, pokud to pojede do 2R. Taky mají betu jak kráva, pokud se povede narazit na origo polské zapouzdřené čipy Siemens. Mají ne malý tiskací, ale velký potisk CEMI. Pak jsou ještě jedny s potiskem na horní ploše klobouku - ty myslím dělali Jogurti či kdo.
Časem bys některé to KFY/KF díky velkému odběru budicího proudu upálil.
Psal to už Vašek či Tomáš - upaluje to emitorové přívody, je to jak tavná pojistka, přechody zůstávají jinak v pohodě.
Případně KCY33/34, KCY35/36. Jsou vynikající, mají taktéž 1A, nejnižší dvojče má 40V a pasují k sobě i vysokou betou - jedním slovem výborný.
Ty 33R omezovací odpory můžeš s 1A trandy zmenšit na polovinu.
No ty ses nám tedy rozepsal! Já si ty diody (a pár odporů) na pertinaxu pamatuju zalitý na výšku jako amatérskou náhradu v paticích usměrňovaček v zesáku KZ50, co se ke mě před mnoha lety dostala. Myslím, že tam byly dvě, jedna pro koncový pentody a druhá pro zbytek.
Koukal jsem do A4 brožůrovanejch katalogů Tesla z 80-tých let a tam už nejsou. Ale ve starým "elektronkovým" katalogu formátu cca A6 z 70-tých let jsem je našel.
Já si ty diody (a pár odporů) na pertinaxu pamatuju zalitý na výšku jako amatérskou náhradu v paticích usměrňovaček v zesáku KZ50, co se ke mě před mnoha lety dostala. Myslím, že tam byly dvě, jedna pro koncový pentody a druhá pro zbytek.Koukal jsem do A4 brožůrovanejch katalogů Tesla z 80-tých let a tam už nejsou. Ale ve starým "elektronkovým" katalogu formátu cca A6 z 70-tých let jsem je našel.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Jojo, jsou už v "kapesním" rožnováckém 1960, ale ne všecky, ty velké 10 a 20A typy tam ještě nejsou a ani všechen Si.
Tak do KZ50 to byla amatérská náhrada - ofiko diodová náhrada za AX50 se totiž nedělala a ani to dost dobře nejde, jen tak jednoduše vyměnit výboj za kousek křemíku
V KZ50 i tak jedou 4654 na hraně a ještě by se jim o dalších 20-30V zvedly anody. Sice rtuťovky na oblouku nemívaly velký úbytek, ale je zjištěný, že po náhradě PV200/600 diodama v KZ25 to fakt takhle vylítne. V KZ25 to ještě jde, ale KZ50 je skurvenec a fakt jede na hraně bezpečí těch koncovek.
Při současných 235V to může být i pro dobrý 4654 smrtelný, drobné přežhavení nevadí - to je spíš líp.
Zvednutá teplota katody vyžene z emisní vrstvy všechnu otravu.
Delším přežhavením, ale tak den - dva bez Ua se dá spravit i vakuum - pokud se tedy nebude rovnou prošlehávat mezi g2 a anodou - je tam dost velký potenciálový rozdíl, už přes 250V v tomto stavu.
To pro báně téhle starší konstrukce není moc fajn. Mají prý g2 dost tenkým drátem, prej o dost tenčí než třeba EL34 a mohlo by to drát mřížky urvat, ten průšleh.
Já do své KZ50 kvůli snížení Ua musel dát PV200/600 taky.
Plynovky mají až o dalších 15V vyšší úbytky, než čisté rtuťovky.
Mám tu večer 240V běžně, takže 55W dostávám i tak, Ua je i tak bez buzení přestřeleno.
Tak do KZ50 to byla amatérská náhrada - ofiko diodová náhrada za AX50 se totiž nedělala a ani to dost dobře nejde, jen tak jednoduše vyměnit výboj za kousek křemíku
V KZ50 i tak jedou 4654 na hraně a ještě by se jim o dalších 20-30V zvedly anody. Sice rtuťovky na oblouku nemívaly velký úbytek, ale je zjištěný, že po náhradě PV200/600 diodama v KZ25 to fakt takhle vylítne. V KZ25 to ještě jde, ale KZ50 je skurvenec a fakt jede na hraně bezpečí těch koncovek.
Při současných 235V to může být i pro dobrý 4654 smrtelný, drobné přežhavení nevadí - to je spíš líp.
Zvednutá teplota katody vyžene z emisní vrstvy všechnu otravu.
Delším přežhavením, ale tak den - dva bez Ua se dá spravit i vakuum - pokud se tedy nebude rovnou prošlehávat mezi g2 a anodou - je tam dost velký potenciálový rozdíl, už přes 250V v tomto stavu.
To pro báně téhle starší konstrukce není moc fajn. Mají prý g2 dost tenkým drátem, prej o dost tenčí než třeba EL34 a mohlo by to drát mřížky urvat, ten průšleh.
Já do své KZ50 kvůli snížení Ua musel dát PV200/600 taky.
Plynovky mají až o dalších 15V vyšší úbytky, než čisté rtuťovky.
Mám tu večer 240V běžně, takže 55W dostávám i tak, Ua je i tak bez buzení přestřeleno.
Sinclaire, mám možnost koupit asi za 9,- kus trandy z řady KCY35B/36B. (45V/1A trvale/h21e 63-160/3,7W). Nikdy jsem je neměl v ruce, byly by do DPA vhodný? Ty KFY34/18 přece jen dost topěj. Otázka je, jestli plošák zvládne další výměnu. Musel bych pod ně už asi dávat plastovou podpěrku.
Díky
Díky
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Koukám jak dělaný pro trochu vybíraný páry KD135/136 až 139/140 nebo dokonce i pro KC635/636 až 639/640, případně pro jejich vzory BD a BC (BC mají pinout stejnej jako BD = kolektorovej vývod uprostřed, na rozdíl od KC - ty mají uprostřed bázi)....Celeron píše:Sinclaire, mám možnost koupit asi za 9,- kus trandy z řady KCY35B/36B. (45V/1A trvale/h21e 63-160/3,7W). ....
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Nojo, ale ty KD1xx se do plošáku nevejdou, malý pájecí body, navíc by se musely překroutit vývody. A plastový KC63x vypálej jen 0,7W, kdežto plecháče KCY3x mají psáno 0,7/3,7W s odkazem na graf. Ten ale v teslakatalog.cz bohužel není. Ty plechový KFY budiče dost topěj a nevím, jak by to zvládaly KC63x v plastu.
to sinclair: Koukám do zmíněnýho katalogu a píšou tam dokonce k KCY 35/36 přibližnej ekvivalent BC211/313.
to sinclair: Koukám do zmíněnýho katalogu a píšou tam dokonce k KCY 35/36 přibližnej ekvivalent BC211/313.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!