[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nešel by k tomu magnetu dát RC obvod místo té diody? Pak by se to zpoždění tolik neprojevovalo.

Jojo, vyšlo jich víc: pro B42 vyšla úprava M.Kristlíka v AR 4/68, strana 126, ale ta spočívala v přivinutí jednoho sekundáru 17V na trafo a napájení obvodu MPK z takto odděleného zdroje. Obvody zesilovačů zůstaly na zdroji původním a lupance se do nich nedostaly.
Úprava, kterou tu předkládám, je vlastně úprava úpravy Adély Urbanové ze strany 6 AR 1/70, která doporučila odpor 15 Ω a kondenzátor 5000 µF, ale ten byl jaksi těžko sehnatelný dál od Pardubic či Prahy, kde ho aspoň někdy někde měli. Tak jsme s kámošem vyzkoušeli zapojení se dvěma kondíky 1G paralelně, jenže při přestavbě jedné B42 na stereo třírychlostní jsme je vyndali a při pokusu pouýít je jinde se ukázalo, že jeden z nich je uvnitř přerušený (nebo ztratil kapacitu), takže to vlastně šlapalo jen na jeden z nich.
Samozřejmě, je-li magnet seřízený tak, že pérový svazek rozpojí až úplně na konci, bude třeba kapacitu ještě zvýšit, pak tedy i ten odpor.

Hill píše:Úprava, kterou tu předkládám, je vlastně úprava úpravy Adély Urbanové ze strany 6 AR 1/70

Ano, přesně tu jsem měl na mysli.

Ještě se vrátím k jednotlačítkovému zapínání záznamu: Mně naopak dříve vadilo, že jsem musel záznam u jiných typů zapínat kombinací ovladačů. A kladl si otázku, proč nebyly novější magnetofony tak fantasticky řešené, jako B4. To mi bylo asi 10 let. Přístroje se šestitlačítkovou (bezšoupátkovou), ovládací skupinou měly záznam blokovaný- muselo se pro odblokovaní nejprve stisknout tlačítko STOP. Někteří uživatelé to nevěděli, nebo na to zapomněli, a snažili se spustit záznam násilím. Pak se zdeformovala závora a záznam buď nedržel zaaretovaný, nebo přepínač spínal nespolehlivě. Opravoval jsem u obou B444.

B4 a B400 se poněkud vymykaly v té době všude ve světě, a vlastně u nás už předtím také, běžným zvyklostem, že záznam musí být blokovaný proti neúmyslnému spuštění. Vždyť to měly předtím i Sonety...
Nevím, co konstruktéry vedlo k jednotlačítkovému ovládání záznamu, ba dokonce ani to, co nikdy předtím ani nikdy potom nepoužili: univerzální hlavu přepínanou každým z tlačítek do režimu záznamu nebo snímání, zatímco v klidové poloze tlačítek jsou oba systémy zkratované na kostru. To vedlo k tomu, že při zapnutí posuvu se teprve hlava připojovala na vstup nebo na výstup zesilovače a, pokud zrovna nebylo ustálené napětí na vazebních kondenzátorech, nahrál se lupanec.
Dokud byly přepínače nové a kontakty přepínaly správně, tato chyba byla nepatrná a neslyšitelná. S časem se ale problém zvětšoval.
Ostatní magnetofony se pak už zase zapojovaly normálně, a to tak, že v klidu je hlava připojená na vstup snímacího zesilovače, a zůstane tak i při snímání. Jinak řečeno - tlačítko snímání její způsob zapojení nemění.
Teprve kontakty tlačítka záznamu přepnou hlavu na výstup, přesněji na zdroj záznamového a předmagnetizačního proudu.
Jo - a nelze ho stisknout samotné, což účinně omezuje neúmyslné přepnutí do funkce záznamu. Má to tak i B43, jakkoli to šílené zapojení přepínačů s mechanickým kódováním funkcí slibuje daleko víc potíží. Ale při snímání lupance nenahrává.
Tuto vymoženost typ B4/400 jaksi nemá.

elektrosvit píše:Nechte toho..."jihra" v tom bude mít akorát zmatek. A dokud si nedá do poøádku mechaniku a elektroniku tak, aby magnetofon spolehlivì pøehrával, jsou to všechno zbyteèné dohady.

Magnet by mìl být u všech pøístrojù stejný, B41 až B45 akorát nemìly relé pro koncové zastavování.

Jo, jsem už z toho "vo¾aký zmätený". Ale uèím se, chytám moudra.

Hill píše:Nevím, co konstruktéry vedlo k jednotlačítkovému ovládání záznamu, ba dokonce ani to, co nikdy předtím ani nikdy potom nepoužili: univerzální hlavu přepínanou každým z tlačítek do režimu záznamu nebo snímání, zatímco v klidové poloze tlačítek jsou oba systémy zkratované na kostru...

Možná, že důvodem k tomu bylo snadnější řešení zemních spojů. Toto zapojení mohlo použít oddělené vstupní a výstupní země, což nebylo "k zahození" vzhledem k relativně velkému rozdílu mezi úrovněmi vstupního a výstupního signálu a úrovní předmagnetizace. Zjednodušení na použití jedné společné země je relativně "prekérní" záležitost. Kdysi jsem na tom ztroskotal při "upgrade" B5 na B100 a nevhodném vedení zemních spojů na DPS.

To bude asi skutečně hlavní důvod.
Jde o zamezení vzniku zemní smyčky. Při snímání přednostně kvůli odstupu rušivých napětí, při záznamu kvůli stabilitě zesilovače, Ale to je už zase na delší rozbor a nemám zájem na tom, aby se v tom jihra a jiní zkušenosti sbírající ztratili.

Takže zpět: mechanicky už to běhá správně?

Máte pravdu, trochu jsme tazatele doblbli těmi rozbory konstrukcí a zapojení bé čtyřek (z velké části za to mohu já) ale stejně si neodpustím, B444 lux super (nejhezčí československý magič cívkáč) a 19.05 cm/s, to by bylo něco ! no když příbuzná B43A ji měla...ale byla stereo, ten první ne, no a 2.4 cm/s celkově k ničemu, pro záznam řeči byla lepší 4.75 cm/s nehledě na ceny tehdejších pásků Agfa a Basf nebo Scotch.

Jó tu B444 Lux Super jsem kdysi mìl. Byl to neznièitelný magiè. Jednou dokonce dostal na velikonoce plný zásah asi 10 litry vody z kbelíku, když holka, která mìla sprchu dostat, uhnula a schytal to chudák magiè. A to byl v chodu! Trochu to zaprskalo a magiè se zastavil. Tož jsem jej nechal vysušit na ústøedním topení a ejhle - vše fungovalo.

No, já nevím, ale B444 byl sice pěkný, ale nejnižší rychlost (dva a nějaké drobné) měla legrační zvyk. Zhruba ve třetí třetině se občas zastavovala.
Kamarád, který ho na kolejích měl, na dvojku nahrával písničky, aby jich měl co nejvíce. Pokud se pásek nezastavil, byl to poslech z hooodně hlubokého sklepa. Ale devítka rychlost už byla dobrá.

Přesně 2,38cm/s.
Je to divné, řada B4 i B5 má váhové spojky a při třetí třetině, tedy s větší vahou navinutého pásku by právě měla táhnout dobře.
Nejspíš to bylo opačně - na tu dvojku asi v první třetině. Tehdy je sama lehká, pravá cívka téměř prázdná, malá váha navinutého pásku, tak váhová filcová spojka příliš netáhla. U typů řady B4 s bílým dolním, hnaným kotoučem pravé spojky se to skutečně na tu dvojku občas stávalo. Zajímavé na tom je, že s černými kotouči, ať byly oleštěné jak chtěly, tak s těmi nee. Používalo se to výhradně jenom v kanclech na záznamy porad, schůzí a další podobný pčoviny.
I ti zkurrvení pojebaní estébáci v Uh. Hradišti nahrávali na devatenáctku, na Revoxu G36. Pamatuju si nažloutlou vnější stranu pásku - myslím LGS26 nebo LGS35, ale určitě Basf.
Nemáte ani ponětí, jak nás tady, na východní Moravě dodnes sere, že ten starý zkurrvysyn Grebeníček zdechl přirozenou smrtí. Ten sviňa chlap měl viset na trnce, ale nikdo tady neměl odvahu - nechat se zavřít skrz takového zmrrda a nechat tu rodinu v tom hnoji.

no tak odešel a je od něj jednou pro vždy pokoj...co mě uráží, sere ? že stáda bolšánů beztrestně rozkradla státní fabriky a dodnes tam parazitujou s celými rodinami něfachčenků co jakživ nešáhli na práci, obyčejné lidi vyhazujou z míst na dlažbu

Rudolf02 ale neřešil zastavení pravé cívky, nýbrž zastavení posuvu pásku dráhou vlivem zastavení setrvačníku. Taky jsem se s tím setkal u několika kusů. Podle mě za to může nedostatečný přítlak mezikola k setrvačníku a k předlohové řemenici. Při vyšších rychlostních stupních je pružina zajišťující přítlak více napnutá a problém se nevyskytuje.

U řady B5 je problém s nespolehlivostí přivíjení v případě vytahaného řemínku, jinak fungují u B4 a B5 váhové spojky zcela spolehlivě, na rozdíl od špagátových brzd v prvních B70 a B90.

B5, B54...hmm, přinesly úsporu železa (trafa) utáhly cívky Φ180mm (stejně tenkrát nedostupné) pomalé převíjení, dizajnem obstál hezký dřevěný B588, bez transportního držadla (jako B444 LS) ale jako bytový stacionar dobrý

Přidám se s dotazem v tomhle postarším vláknu:
nezná někdo ohmické odpory obou cívek motoru B4x? v servisním manuálu jsem to nenašel.