Mně to zpočátku taky nechtělo chodit, ale nakonec se umravnila. Těch tehdejších 272kHz Hvězdu to hrálo skvěle a na jeden knoflíček i celkem dlouho. Největší otrava bylo jej přes odpor nabíjet drapnutý v kolíku na prádlo
On to tam Šrait i psal, že to nemusí chodit hned a taky všem /určitě myslel ty SV/ a že těch 1,2V je prostě na limitu funkce všeho. Ale hrálo to až do 1,05V na knoflíku. Pak začala zkreslovat. Zachovalo se jen ALS202, dokázal jsem tehdy vyrobit do té Algeny i protikus ke "konektoru" toho sluchátka, dvě splácnutý dutinky z nějaké lampové objímky.
Takový práce...a přitom taková blbost!
Já tenkrát měl ten problém, že jsem nesehnal knoflíkovej akumulátor NiCd225, ale napájel jsem to "normální" zinkoburelovou tužkovkou - alkalický samozřejmě tenkrát na začátku 80. let byly nedostatkový zboží. Dneska už vím, co všechno umí na funkci zapojení spíčit nevhodnej vnitřní odpor zdroje, tenkrát mi to nějak moc nedocvakávalo. Ale reflexní zapojení nemám rád do dneška ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Řeknu ti to takhle - reflexák rozhodně není zapojení pro člověka začínajícího s bastlením. A už vůbec není vhodnej jako první pokus o rádio. Neboli dávat ho jako návod do knížky pro začátečníky je poněkud duševně zpozdilej nápad. On pan Šrait to možná myslel dobře, ale vyšel mu z toho paskvil ... Prostě s reflexákem napoprvé potřebuješ něčí pomoc - a když ji nedostaneš, zvošklivíš si ho na věky. Ústřice nebo tatarák ti taky nemusejí zachutnat napoprvé - a někomu nezašmakujou nikdy ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Já si vzpomínám, že minitužky alias AAA baterie jsem poprvé potkal v dálkovým ovladači televize někdy kolem roku 1990. Do tý doby jsem běžně z krámu znal "velký buřty", "malý buřty", "tužkovky", "třívoltovky", "plochou" a "devítivoltovou" - jiný sehnat (hlavně ty malý knoflíkový články AgO do digitálek) znamenalo obíhat Tuzexy a veksláky ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
ok1hga píše:...víš kolik mladých pionýrů musel Šrait nasrat...???
Nemusel to být ani reflex, řada pionýrů nerozchodila ani připravené bezproblémové stavebnice jako Junosť apod. Většinou si to od někoho nechali oživit, nebo rovnou celé postavit a tím zájem o radiotechniku skončil. Juností a Zvězdoček jsem takto stavěl několik, někdy i pro majitele neoživitelné přijímače ze stavebnice "Radiokonstruktér Kyjev."
Spíš neuměli rusky, návod u těch stavebnic byl dostatečný, ale v češtině jsem ho nikdy neviděl. Nejčastější chyby pokusníků byly chybně osazené součástky a mizerné pájení. Pro Junosť se muselo navinout trafo na feritovém toroidu, to většina předem vzdala. Zvězdočka se prodávala i jako polotovar s osazenou deskou, stačilo připájet feritovou anténu, repro, baterku a složit do krabičky. Nicméně i toto bylo pro některé problém.
S tím reflexem nemáš prvdu Kájo, pro začátečníka je naopak nevhodný třeba audion a superhet už vůbec ne.
Superhetu totiž začátečník ani nemůže zpočátku porozumět, při pohledu na schéma se úplně každý zhrozil, jak je to složitý, kolik to bude stát a kde se do toho všecko sežene.
Audiony zas většině mladých nechodily v daném rozsahu, resp. neuměli si to sami přizpůsobit jak rozsahem, tak silou vazby. Pokud to stavěli sami doma a ne v kroužku, tak bylo vždycky s audionem i suprákem zle.
Na tohle je reflex naopak bezvadnej a jak je třeba ve Vlaštovce - ani nezbytně nutně nepotřebuje vf trafo.
Všecky reflexy, co jsem kdy postavil já či kámoši v kroužku fungovaly perfektně, po počátečním změření bodů se konalo podle pokynů vedoucího dotažení vazeb, doladění vstupu, popř. odporem zatlumení vf trafa, pokud měl někdo "moc dobré".
Hned po vypiplání reflexu se pár lidí, kteří chtěli pokračovat, pustili do supráku, včetně mě. Vedoucí předem ve velkým posháněl vhodný cívkový sady i s ladičákama a vhodný mefky, stejně se upravovaly, zbytek si nakoupil každý sám.
Měl jsem to hotový už v 1.pololetí, fakticky za měsíc a hned pak jsem se pustil do TW3G. Vedoucí viděl moje sklony k audiu a doporučil mi to.
Tisíce mladých stavěly např. Vlaštovku a často i z hodně odlišného matroše a chodilo jim to.
Mně Junosť s tím vf toroidem taky nechtěla chodit napoprvé, ale šel jsem se poradit a změnou dvou odporů se všecko vyřešilo - zbytek jsem měl namotanej přesně podle stavebky, byl jsem pečlivka. Mohly za to ultramizerné P423, co v tom byly - nf chodilo hned.
A fakt si nemyslím, že by Šrait bůhvíkolik pionýrů nasral. Moje okolí teda moc ne - většina věcí, co vyšly v ABC /včetně legendární vnitřní přílohy s přijímačem "na chatu" a několika zdrojema/ po nějakém doladění, nebo i výměně trandu za nějaký lepší, než 102NU70 chodila. Šraitův "polní telefon" nám s bráchancem chodil asi na 400m, po zadních plotech baráků, zčásti i zakopaných, různě izolačkou pospojovaných kusů telefonních káblů. Ty jsme vysomrovali z ohrady na dvoře pošty, všecko starý SEKU a podobný, odněkud demontovaný a vyvlíkali je ze spirál.
Ten "přijímač na chatu" z ábíčka chodil bezvadně, bráchanec to fakt měl na chatě, vestavěný v dřevěný skříňce repráku RPD. Když se na to dneska podíváš, tak je zapojením až podezřele podobný Vlaštovce, ta má zase nf zesilovač silně podobný 4T76 - holt některý věci se nemění, jen v detailech. V AR vycházely různý verze reflexů, ale pokud to vyloženě nebylo v nějaké rubrice R15 či pro mladý, tak s tím bylo nutný ještě dál čarovat.
Viděl jsem pár, opravdu extrémně překombinovaných reflexů, kdy už si člověk říkal, že by jednoduchý suprák snad vyšel i jednodušeji - to potvrzuju, pár takových bylo.
Pamatuju si taky Myslíkův seriál "Začínáme od krystalky" v AR1971 - to byl vyslovený manuál pro spousty kroužků, včetně našeho. Pochopitelnějším a přitom obecně úsporným způsobem, než to tehdy napsal a realizoval Myslík, to asi podat nejde.
Pokud se ten Myslík pravidelně doplňoval zábavnýma věcma od Šraita, tak bylo o zábavu na celý rok postaraný.
