Stránka 4 z 4
Napsal: 27 zář 2018, 10:11
od FERYACT
Danharde: Nikde jsem netvrdil, od kdy musí mít vypínač zhášecí komory. Nevím co je to autorelé. Znám jen pojem relé. Co je "mezní křivka" určitě víš a nachytals mne na hruškách. Pokud jsem se zmiňoval o vypínači 1kA=1000A tak jen proto, jak složitě se musí řešit vypínací proces.
Napsal: 27 zář 2018, 10:46
od danhard
FERYACT píše:Nevím co je to autorelé.
Když něco nevíš, použij Google
Napsal: 27 zář 2018, 10:50
od microlan
Nikde jsem netvrdil, od kdy musí mít vypínač zhášecí komory
Vypínač stejnosměrný pro napětí nad 5-6V a na pár ampér musí mít zhášecí komory.
Napsal: 27 zář 2018, 11:47
od sinclair
S tou druhou větou se dá polemizovat. Mám tu ještě mírnou zásobu relé, vyráběných koncernem RFT. Je to celkem běžné, mírně větší fastonové autorelé na 24V, s jedním přep. kontaktem a podle potisku i skutečnosti umí 28V/20A.
Nemá uvnitř zhášecí komory žádné, jenom kontakty jsou opravdu festovní "čočky" s průměrem asi 6mm. Odskok je jenom asi 1,5mm, víc asi ne.
Používaly se u enderáckého naftového topení do autobusů Karosa, kde od modelu elektroniky .01 běžně spínaly silnou indukci - oběhové čerpadlo 24V/12A, motor ventilátoru 24V/8A a v pozdějších modelech elektroniky .06 spínaly i žhavicí svíčku s předřadným odporem - odběr asi 20A.
Myslím si, že je to hodně daný použitým napětím. Dokud to nepřekročí těch 24-28V, tak to asi nemá tendence tahat nudle.
V přiloženém souboru je 30A relé /spíš stykač/, co Aldax používal u SPD400-600-800.
Napsal: 27 zář 2018, 18:41
od ZdenekHQ
Václave, nenech se prosit a pošli sem ten graf. Za sebe si dokážu představit asi 4 nejdůležitější faktory, který ten oblouk ovlivní. Nejsem svářeč. Do grafu se vlezou maximálně 3, pokud nebude 3D.
A neodpovídej prosím otázkou.
Napsal: 27 zář 2018, 18:57
od danhard
Napsal: 27 zář 2018, 18:59
od EKKAR
Vzhledem k tomu, že ke svařování jsem dá se říct minimálně "přičuchnul" musím podotknout, že u svařovacího oblouku jsou důležitý dvě hodnoty napětí - zápalný, který vytváří minimální ionizaci nutnou ke vzniku plazmatu, ve kterým pak hoří vlastní oblouk a pracovní, který je nutný pro jeho udržení. Zápalný napětí je v běžným vzduchu kolem 70V, dá se snížit použitím vf výboje, kterej tu ionizaci vytvoří i při napětí menším. Pracovní napětí na oblouku se mění podle jeho dýlky, ale obvykle kolísá právě někde na hranici 20-30V, pro střídavej proud je dolní mez udržení oblouku vyšší (kvůli přerušování se snáz zhasne). U strojních svářeček, kde je dýlka oblouku udržovaná mašinou s minimálním kolísáním (neboli ne klepavý lidský paprče) se dá oblouk udržet ještě při napětí kolem 10V, ale jen na stejnosměrným proudu a ne za každejch podmínek a ne na každým svařovaným materiálu.
A protože výrobci kontaktů do relé s něčím takovým počítají, minimálně materiálově budou mít podobný relé pro autotechniku ošetřený. Nevím jak to budou dělat v budoucnosti, kdy se uvažuje (kvůli hybridům a podobnejm zhovadilostem) o přechodu z 12V/24V soustavy automobilovýho napájení na soustavy s napětím 48 až 96V kvůli daleko menším proudům při zachování stejnýho výkonu, protože tam už se ty oblouky vytahujou daleko častějc a snadnějc, ale asi to chtějí všecko spínat v pevný fázi ...
Napsal: 27 zář 2018, 19:08
od ZdenekHQ
Vašku, ty jsi skvělej. Když někdo napíše "mezní křivka oblouku", já marně doufám, že to někdo dokázal (za splnění určitých podmínek) nacpat do jednoho grafu. Sice dokázal, ale velmi zjednodušeně.
Nehraje tam náhodou roli i tlak?
Já vím, že to jednoduše nejde. Proto ty elaboráty, ale ty jsem našel taky. Když se oblouk jednou zapálí, jen tak toho nenechá. A naopak. Proto ten návrh 3D grafu.