[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Karle, čerpadla pro vznětové motory u nás vyráběl Motorpal Jihlava (případně Velké Meziříčí). Jikov (v Českých Budějovicích) dělal karburátory a podávací čerpadla pro zážehové motory.
Avie měly motor slabý, to mělp podle verze 55-60 kW. No co bys od toho chtěl... A ty Čabajky byly nakoupený s nejslabším motorem (141 kW). Příbuzná dálková verze (která se k nám nevozila) bylo něco jinýho, to žádný ořezávátko nebylo.

RTO (v modrém linkovém provedení) jezdil počátkem devadesátých let ještě na lince č. 6 MHD Jablonec nad Nisou. Ta linka vedla z Janova nad Nisou (od Samoobsluhy) nahoru do Hrabětic ke kapličce. Jelo to částí zvanou Semmering, takže serpentýny a pěkný krpál. Linku pokryl jeden bus, jelo to asi čtyřikrát denně a navíc jen v pracovní dny.
Tam naopak byl "erťák" dobrý. Taky pamatuju, jak to jezdilo našlapaný lidma.

A ten smrad, obcas to bolo v Ikarusoch vnutri ako plynova komora...

Městský byly červený, dálkový modrý...
https://praha.idnes.cz/ikarusy-v-praze- ... -zpravy_ab

Nedávno při dnech PID přijely do Prahy i další kousky. Mimochodem, ten klasický není typ Z80, jak to vypadá, ale blbým fontem napsané 280

U nas jazdili este Ikarusy 415 a klbove 435.

Hubert_79 píše:Karle, čerpadla pro vznětové motory u nás vyráběl Motorpal Jihlava (případně Velké Meziříčí). Jikov (v Českých Budějovicích) dělal karburátory a podávací čerpadla pro zážehové motory.
Avie měly motor slabý, to mělp podle verze 55-60 kW. No co bys od toho chtěl... A ty Čabajky byly nakoupený s nejslabším motorem (141 kW). Příbuzná dálková verze (která se k nám nevozila) bylo něco jinýho, to žádný ořezávátko nebylo.

Vono je v podstatě buřt, kterej podnik to vyráběl, když to nebyla ani licenční rotačka, ale byl to klikovkou poháněnej pístek. Průběh vstřikovacího tlaku tam je jinačí a ty motory konstrukce MAN mají právě na ten pomalu stoupající tlakovej impuls rotačky zajímavě vyřešenej spalovací prostor - vstřikuje se jednoděrovou tryskou ne kužel mlhy, ale proud kapaliny na hrot srdcovitý prohlubně ve dnu pístu - o ten se teprve nafta roztříští do stran na směs kapek a mlhy a teprve pak chytne. Celej vznět taky trvá zhruba 2-3x tak dlouho než vznět mlhový trysky vstřikující do volnýho prostoru plnýho horkýho stlačenýho vzduchu nad pístem - prostě tam nevzniká prudká rána a motor jde s menším kraválem. Průběh tlaku během vznětu je podobnej jako u komůrkovýho dehtu - nekřápe, ale "bublá". Výkon s tím nemá co dělat, u Avií to bylo hlavně objemem, dyk tam byl jen třílitr - a mělo to tahat v maximu až 3 tuny na korbě ... No a ty Ikarusy to měly podobný, byly navržený na dopravu po rovinách uherský lidový republiky včetně odstupňování převodovek a stálýho převodu v diferákách, na to jim těch zhruba 190 kobyl stačilo - ale už nikoho z (vy)mazanejch hlav soudruhů nenapadlo, že v Československu, kde je placato jen kolem Poděbrad až k Mělníku a na Slovači od Prešporka ke Štúrovu jsou v podstatě všude jinde větší nebo menší kopce - včetně samotný matičky Práglu, která leží na fůře kopců a kopečků. Rovně tam jde cesta jen po nábřeží Vltavy - všude jinde máš nějakej sklon. A do tohohle komančéři objednali v rámci RVHP tyhlety nijak neupravovaný uherský čabajky - motor licenční MAN, převodovka, diferák & náprava RÁBA ... strašný sračky ... Já si pamatuju, tady to jezdilo paralelně s Karosama ŠM11 a ŠL11 - ty městský tady byly nasazený na lince do Litomyšle a osazený byly tím pověstným 3-rychlostním automatem Praga - číselný označení nevím, ale pamatuju si jejich způsob jízdy... Šofér zavřel dveře, odbrzdil ručku, šlápnul na plyn, motor se rozeřval, autobus se líně pohnul, motor furt řval jak pominutej a šiml se pomalu rozjížděl, rozjížděl a když už se hejbal cca 20km rychlostí, udělao to BÁC a s ohromným cukancem převodovka přeřadila na "dvojku", kde se po počátečním prudkým poklesu otáček opakovala situace při rozjezdu - řvoucí motor na cca 2200RPM a pomalu zrychlující bus s tím, že když přišel v týhle fázi kopeček a motor nestačil s krouťákem a začaly mu padat točky, automatika zas bezchybně řadila rozjezdovej stupeň ... Stačí se podívat na vejškovej profil trasy, aby bylo jasný, jak to vypadalo ... Do směru do Údolí Opic pak jezdil Ikarus jako "cou.rák" (ZBYTEČNÁ CENZŮRA!!!!) paralelně s ŠL11 "rychlíkovým" - ten zastavoval jen na některejch zastávkách, část jich projížděl, zatímco velkoobjemová čabajka "vyžírala pankejt" na všech. Velká změna nastala příchodem Karos řady C734 a úplnej konec čabajek způsobily "kloubáky" C744, který jak díky motoru se zhruba 250 kobylama, tak i díky slušně odstupňovaným převodům dokázaly jezdit stejnou trasu na rozdíl od čabajkánců v tempu podobným "sólo" autobusu.

kloubový erťák ? nepamatuji se, asi nebyl u nás v okrese nasazen
pro horníky a hutníky stačil solo vůz - tahač s odpojitelným vlekem
zakulacených tvarů no a protivná baba průvodčí z kabelou plnou drobnejch
nesměla chybět

Ten snad nebyl nasazen skoro nikde, zůstalo fakticky u prototypů. U nás se pak dál klouby nevyráběly až do nástupu hranatých Karos. RVHP...

ano, i to žluté číslo linky je nějaké netypické, odhaduji PLR nebo tak něco

rotačka, ale byl to klikovkou poháněnej pístek.

Nechci být Karle neuctivý, ale dost se mýlíš. Mechanických čerpadel máme dva druhy. Rotační (používáno především na západě v menších motorech - typicky osobní vozy) a řadové.
V řadovém není tlak na pístek vyvíjen klikovou hřídelí, ale vačkou; což je dosti podstatný rozdíl.
Obě čerpadla jsou pak samozřejmě poháněna od klikové hřídele převodem, společným s pohonem vačkové hřídele ovládající rozvod motoru.
Řadové čerpadlo není horší než rotační; jen se toho v něm hejbe trochu víc součástek. Jen na okraj - ještě Mercedesy řady W124 (1984-95) byly vybavené řadovým čerpadlem.
Ústup mechanických čerpadel byl dán tím, že se zpřísňovaly emisní limity a u mechanik je dosti omezen prostor pro snižování spotřeby a lepší variablility v řízení vstřiku.
A buřt co kdo vyráběl není - když se zmýlím, taky to nehodím pod stůl "že je to buřt"...

osazený byly tím pověstným 3-rychlostním automatem Praga - číselný označení nevím

Byla to Praga 2M70. Dvoustupňová převodovka. Tou byly osazeny výhradně ŠM 11, tedy třídveřové. ŠL 11 (dvoudveřové) a dálkové ŠD 11 byly osazeny pětistupňovou převodovkou Praga 5P80.

Kloubový RTO vzniklo v pár prototypech a původní se nezachoval ani jeden. To, co někde je, je replika.

Kloubové RTO, resp. Jelcz se vyráběl v Polsku, což je i ten případ fotky výše. U nás se vyrobil jen jeden prototyp, který se nedochoval, ale nedávno jeden sběratel udělal repliku. Existovala i ověřovací série kloubových ŠM, ta se ale bohužel taky nedochovala.

Asi generálka motoru Brejlovce: