Návrh konstrukce 3D tiskárny
Moderátor: Moderátoři
Prepinani neni problem, horsi je to s potrebou vycisteni trysky. Muze se lehce stat, ze na komin kde ji budes cistit vyplacas vic matrose nez na vlastni tisk. Navic si moc nedovedu predstavit jak tisknes treba 20cm vysoky komin se zakladnou 2x2cm. A to bowdenove reseni neni taky nic moc. Ty preklapeci systemy se mi zdaji urcite lepsi, na tom linku sice nevidim obrazky, ale pokud je to udelane dostatecne presne a bez vuli, vcelku nevidim duvod proc ne.
Takže abych to (možná zbytečně) trochu shrnul. Je pár možností:
a) dva nezávislé vozíky - hezké řešení, ale nelze použít pro 4 barvy, jen pro dvě. Nemusí se čistit tryska a nic jiného kromě použití extra softwaru a desky. Musí být dva celé extrudery a dva pohony řemenem. Mohou být různé velikosti trysek i materiálů
b) dva či čtyři celé extrudery na jednom vozíku vedle sebe nebo kombinace 2+2 atd. Nepříjemností je seřizování výšky jejich trysky v ose Z a potřeba více místa v ose Y, aby se tisková oblast nezmenšila. Musí být SW a deska pro funkci 2-4 extruderů. Mohou být různé velikosti trysek a materálů. Musí se někde odkapávat (čistit) materiál, který zrovna netiskne ale je zahřátej k tisku.
c) Dva či čtyři pohony podávání filamentů mimo tiskovou oblast (nahoře) v prostoru uchycení cívek a dole jen spojení do hotendu. Nevýhoda je odstřik někde mimo tisk při změně barvy či materiálu. Výhodou je jediná tryska, kterou to leze ven. Nevím jak je vyřešené povytažení původního materiálu nebo jeho přerušení při změně na další. SW a deska musí být funkční pro 2-4 pohony podávání filamentů (pro 2-4 extrudery se společnými souřadnicemi)
d) přepínání jak naznačil Celeron
Nejméně problémů by mělo být řešení, které je možné použít i pro více jak 2 barvy (3,4) už jen proto, že by mělo spolehlivěji fungovat (je jednodušší). Provedení za b) řeší více "výrobců", provedení za c) je vlastně za b), ale jako nádstavba bez štelování výšky trysek v ose Z (jen jedna).
Líbí se mi provedení c), protože je vlastně ohledně SW a desky nutno mít to samé jako v ostatních případech, ale hardwarově se to dá udělat do již existující a složené tiskárny. Neříkám, že je to nejlepší, ale je to asi cesta nejmenšího odporu.
Při stavbě kostky se stejně musí počítat (logicky) s uchycením cívek s filamentem nahoře a podávání hned tam, by vlastně řešilo více problémů mimo tiskovou oblast. Tam by se jen "nějakým" způsobem přepínala cesta filamentu dál do hotendu, ale to nevím jak spolehlivě. Dále potom i ten odstřik při změně filamentu a najíždění zpět na pozici tisku.
a) dva nezávislé vozíky - hezké řešení, ale nelze použít pro 4 barvy, jen pro dvě. Nemusí se čistit tryska a nic jiného kromě použití extra softwaru a desky. Musí být dva celé extrudery a dva pohony řemenem. Mohou být různé velikosti trysek i materiálů
b) dva či čtyři celé extrudery na jednom vozíku vedle sebe nebo kombinace 2+2 atd. Nepříjemností je seřizování výšky jejich trysky v ose Z a potřeba více místa v ose Y, aby se tisková oblast nezmenšila. Musí být SW a deska pro funkci 2-4 extruderů. Mohou být různé velikosti trysek a materálů. Musí se někde odkapávat (čistit) materiál, který zrovna netiskne ale je zahřátej k tisku.
c) Dva či čtyři pohony podávání filamentů mimo tiskovou oblast (nahoře) v prostoru uchycení cívek a dole jen spojení do hotendu. Nevýhoda je odstřik někde mimo tisk při změně barvy či materiálu. Výhodou je jediná tryska, kterou to leze ven. Nevím jak je vyřešené povytažení původního materiálu nebo jeho přerušení při změně na další. SW a deska musí být funkční pro 2-4 pohony podávání filamentů (pro 2-4 extrudery se společnými souřadnicemi)
d) přepínání jak naznačil Celeron
Nejméně problémů by mělo být řešení, které je možné použít i pro více jak 2 barvy (3,4) už jen proto, že by mělo spolehlivěji fungovat (je jednodušší). Provedení za b) řeší více "výrobců", provedení za c) je vlastně za b), ale jako nádstavba bez štelování výšky trysek v ose Z (jen jedna).
Líbí se mi provedení c), protože je vlastně ohledně SW a desky nutno mít to samé jako v ostatních případech, ale hardwarově se to dá udělat do již existující a složené tiskárny. Neříkám, že je to nejlepší, ale je to asi cesta nejmenšího odporu.
Při stavbě kostky se stejně musí počítat (logicky) s uchycením cívek s filamentem nahoře a podávání hned tam, by vlastně řešilo více problémů mimo tiskovou oblast. Tam by se jen "nějakým" způsobem přepínala cesta filamentu dál do hotendu, ale to nevím jak spolehlivě. Dále potom i ten odstřik při změně filamentu a najíždění zpět na pozici tisku.
To přepínání je podle mě hezká teorie, ale jak to realizovat pro 2-4 materiály? To by se tam musel ten původní materiál snad nějak střihnout, aby tam šel potom jiný bez odstřiku, ale to by byl problém asi vždy.termit256 píše:Prepinani neni problem, horsi je to s potrebou vycisteni trysky. .... Ty preklapeci systemy se mi zdaji urcite lepsi, na tom linku sice nevidim obrazky,
Jo, jen připomínka k tomu elaborátu předtím. Je to jen probírání (teoretizování) a ani nevím, jestli správné. Takže to klidně popsujte, ať si spravím názor.
Průša zavrhl dvě a více trysek. Šel cestou automatické výměny filamentu. Věřím mu, že měl pádné důvody pro tuto cestu. Pro šetření plastem dělají úpravu sw, aby se "přechodové" barvy používaly pro vnitřní výplně a pokud možno se "neplivalo" mimo tisk. Výměnu filamentů má na starost samostatná deska.
Video jak to funguje.
Nějaké povídání o multi material
Video jak to funguje.
Nějaké povídání o multi material
Něco od Průši jsem taky viděl pro 4 podávání filamentu. Všechny varianty jsou s nějakými komplikacemi, malými či většími. Taky mě napadlo, že se nemusí tahat až 4 dráty k hotendu, ale připadalo mi to dost zdlouhavé.
Z čeho má tu trubičku, ve které to tahá? A jak se dá vyřešit právě vytažení toho drátu z extruderu. Já měl problém ho vytáhnout zpět i když tam bylo 200° C, nějak to tam vázlo.
Z čeho má tu trubičku, ve které to tahá? A jak se dá vyřešit právě vytažení toho drátu z extruderu. Já měl problém ho vytáhnout zpět i když tam bylo 200° C, nějak to tam vázlo.
Teď stavim deltu s Diamondem, tak pak se pochlubim, mixovanim barev to umi docela dost i bez kominku.
https://www.reprap.org/wiki/Repetier_Color_Mixing
https://www.reprap.org/wiki/Repetier_Color_Mixing
U té verze dva spíš jde o celkovou změnu konceptu než o přidání jedné barvy.Prusa to podle mne zavrhl z toho duvodu, ze pro tak vanklavou konstrukci neni mozne seridit 2 a vice trysek. Na tiskarnu se trosku zatlaci a cela geometrie se rozhodi natolik, ze nektera z trysek zacne strejchat o model apod. Pokud ma jednu trysku "vyresi" to tim jeho autolevelingem.
Co se tyka systemu kde je podavani nekde u civky, ty jsem zavrhl hned zpocatku kvuli nepresnemu davkovani filamentu. Ta struna ma v dlouhe teflonove trubicce (bowdenu) mnohem vetsi vuli nez kdyz je podavani tesne nad hotendem. U tisku vazicek, lodicek a podobnych ptakovin to vadit nemusi, ale pri tisku detailu to muze zpusobovat ruzne tezko odstranitelne defekty.
To same plati o cisticim kominu. U te lodicky je celkem jedno jestli se nekde vytiskne kousek modelu s namixovanym plastem. Pokud se ale tiskne z ruznych materialu nebo detail jako napr. tato krytka na tlacitka, musi se tryska vycistit a podavani musi byt naprosto presne.
Co se tyka systemu kde je podavani nekde u civky, ty jsem zavrhl hned zpocatku kvuli nepresnemu davkovani filamentu. Ta struna ma v dlouhe teflonove trubicce (bowdenu) mnohem vetsi vuli nez kdyz je podavani tesne nad hotendem. U tisku vazicek, lodicek a podobnych ptakovin to vadit nemusi, ale pri tisku detailu to muze zpusobovat ruzne tezko odstranitelne defekty.
To same plati o cisticim kominu. U te lodicky je celkem jedno jestli se nekde vytiskne kousek modelu s namixovanym plastem. Pokud se ale tiskne z ruznych materialu nebo detail jako napr. tato krytka na tlacitka, musi se tryska vycistit a podavani musi byt naprosto presne.