Jo, ten katalog čísel procesů mám stažený taky a u spousty věcí je to u leta letoucí stejný.
Potom teda nechápu, proč ještě za chodu Aldaxu byly 2N5551/2N5401 od ONS tak dobrý a od Fairchildu tak mizerný. Kdysi jsme museli nějakou stovku od F vzít, protože ONS zrovna nebyly.
Přebírali jsme to jak popelky, doslova, jak se Aleš Popelka jmenuje
Ale úplně stejná situace byla třeba s BC639/640, třeba teď zrovna tyhle tranzistory Ecom neumí od ONS dostat.
Asi nejrovnoměrnější kvalitu měly vždycky Philipsy, BC546/BC556 a BC550/560, s tím stříbrným čelem. Byly jak přes kopírák a nikdy s nima nebyly potíže.
Diotec je podle mě firma průměrná, nějaký tranzistory od nich beru /BC327,337 a pětkovou řadu/, ale žádná sláva to není.
Dycky mi to připomene Teslu - od zdi ke zdi...
Od On už asi nic nekoupíš, protože už nic nedělají, všechno Fairchild
Co Ti konkrátné vadilo na těch ostatních tranzistorech ?
Ale třeba 2N6488 On dělají a koupíš je dobře u Mausera, levněji než BD911, ty ale koupíš od ST v TME, ale nepochybuju, že je to stejnej hnůj
Od Philipse (NPX) už nekoupíš nic
Znovu upozorňuji, FJP5200 končí s výrobou, je jen to, co je na skladě.
U 2SK170 jsem to také hlásil a pak jsem je nestačil ani nakoupit, za měsíc byly definitivně pryč.
2N6488/2N6491 jsou vynikající tranzistory, mnohem lepší, než třeba BD711/712 či BD911/912. Hlavně mají furt ještě rozumnou betu při vyšších proudech a moc nestojí. Měli je v Ecomu, koupil jsem na zkoušku dvě dvojice a pak teprv tu zásobu. Bez ironie, jsou fakt skvělé.
Nevím, co to je od Motoroly původně, z čeho to původně vychází, ale s těmi BD to nemá společné skoro nic.
Možná jsou to bývalé motorolácké MJE2801/MJE2901, jen třeba přeznačené.
Ale v tom případě musela Motorola vyrábět v 70. - 80.letech opravdu špičkový věci.
Některé, tehdy úplně běžné výrobky z jejich katalogu např. z roku 1978 byste dneska nezaplatili.
Zkuste dnes koupit malej tranzistor TO92 s výrobcem ZARUČOVANÝM šumovým číslem 1,4dB v pásmu 30Hz-15kHz.
Jeden, dokonce komplementární pár z tehdy běžných a početných MPSA takovéhle zaručované parametry má.
Kromě toho snese i 50V a podle grafu má i dost plochou závislost F/Ic.
Vycházím ze současného datasheetu https://www.onsemi.com/pub/Collateral/2N6487-D.PDF
a tam to zesílení padá stejně, jako u těch BD911/12. https://www.st.com/resource/en/datasheet/bd911.pdf
Beta při 10A kolem 15, prašť jako uhoď.
Ale na stole jsem je ještě neměl.
Zato jsem měřil MJE15028/29 a ty se při 5A chovaly líp než ST BD911/12.
Nejlevněji jsou ale MJE3055T/2955T, to jsem zvědavej, jestli budou horší ?
Když už jsme u té bety - tady je něco málo měření.
Už jen npn typy, lístek s pnp komplementy někam zapadnul. Pnp měly v průměru betu asi o 10-15% nižší za stejných podmínek, což je rovněž normální, tak to bývá u všech.
Ale i tak je to dost výmluvný. Šlo mi o levný a přijatelný TO220 a nejen na opravu aparátu, co byl zrovna na stole.
Zdánlivě protichůdný požadavky /levný a dobrý/, ale ty ONS 6488/6491 pro mě zrovna jsou /na daný účel/ jak svěcená voda.
Věřím, že by tam s buzením TO92L vyhověly i ty MJE2955T/3055T.
Je to starý japonský aparát, podle některých starých DS 45W, podle Stříže 55W originály s betou jak kráva. Původní parametry 60V/5 či snad 6A/55W/7MHz/TO220, buzené dvěma Hitachi TO92L jsem neměl šanci sehnat, tak jsem tam dal tohle.
Běží to, jak se tu teď pěkně přirovnává, "jak z praku".
Se 4 keramickými kompenzacemi /jedna vstup bez diferáku, jedna v rozkmitu a dvě v budiči/ nebylo třeba ani hnout.
Zřejmě ty ONS mají při menších proudech Ft vyšší, než udávaných 5MHz.
Dokonce jsem nemusel hnout ani kliďákem, cca 30mA je na takový tranzistory tak akorát.
Obávám se ale, že to s nimi /konkrétně v Ecomu/ dopadne, jako třeba s 2N5401/5551 ONS.
Mladý už to neznají, do Arduin a podobnejch sraček to nepotřebujou, tam jim na sepnutí ledky/relátka/motorku stačí pajcovaná BC337, který jsou snad i ve smíšených zbožích na dědinách.
Takže až se zbytek 6488/6491 doprodá, další už neobjednají. Anebo je objednají, na jméno a proforma platbu, ale obvykle jen celé balení, což jest u pouzdra TO220 tyčka 50ks od vodivosti.
A výjimky nebude pan Hlávko dělat ani u zákazníků, co jsou u něj od jeho začátků a nanosili mu prachů jako šlupek.
V jiných obchodech budou k dostání za stejný či větší peníze jen pajcy.
Čert aby tady ty naše obchodníky spral na jednu hromadu, pochcal a zapálil flusancem...
Proč si ksakru nemůžu normálně za třeba pětikačku/kus koupit 80-voltový MPSA06/56 od ONS a třeba za desetikačku 2N3439/2N5416 od STM do toho obyčejnýho Leacha, když ho někdo chce? Dyť se furt vyrábějí!? Jiný, takzvaný obchodníci sice mají skladem pár MJ802 ON, ale komplementy už ne - a tak je to tu se vším.
Ani na tak jednoduchou konstrukci, jakou je bezpochyby třeba zrovna ten základní Leach, nebo i odvozenej SuperAmp, neseženete všecky součástky v přijatelný kvalitě a v jednom krámu, za jedno poštovný.
Některý v ČR už vůbec.
Kdo to říkal o těch Toshibách, že už úplně končí?
Ty Vašku? A co nabízejí místo nich? Servis je pro výrobce pasé, hlavně výroba a na ty dva roky životnosti si vystačíme se smd čipem? A jak budem těch 150W z toho čipu odvádět a čím těch 230V DC, co mají povolený, izolovat? Superdrahým baryumtitanátem?
Pak se někteří diví, že i ti nejšikovnější servisáci-televizáci si ze značkových, ale zastaralých a likvidovaných zařízení občas kuchnou nějaký ten IO či vývodovou součástku, co už se nevyrábí.
Svět spěje do řiti, velký jak Tálinskej rybník...
Mimochodem, když jsem ve vláknu o součástkách:
Už asi vím, proč Tesla i ZPA dávali do sériových stabilizátorů KU606, KU607 a KUY12 ještě v době, kdy už de dávno dělala výkonnější KDčka. Jistili to jen tavnou pojistkou, aby neshořelo trafo, nebo spoje na desce.
Zkratová odolnost.
Možná je to náhoda, ale povedlo se mi bez jakékoli pojistky na výstupu zkratovat jednoduchý, nejištěný 19V sériový stabilizátor, co ale měl na vstupu 9ks SMG 4700/35 paralelně. Po zkratu odešla pojistka T800mA na primáru asi 60VA toroidu, ale té jedné stabilizační KU606, buzené z KU611, se vůbec nic nestalo.
Pamatuju se z tesláckých přístrojů, co měly konce s MBA810 napájené ze stabilizátorů s KUčky, že i po průrazu toho MBA jen vypadla pojistka, ale KUčku se nikdy nic nestalo.
Neměl jsem je nikdy otevřený, takže to nevím - nemá ta řada od KU606 nahoru nějaký silnější přívody k čipům, než mají KDčka?
Ve stejně zapojeným stab. zdroji 20V, ale s daleko menší energií ve filtraci /jen 4ks SMG 4700/35/ a trafu 50VA mi při zkratu odešel plastový TO247/15A/150W darlington, jen to slyšitelně luplo..Byla tam pojistka F4A.
Lineární režimy /včetně těch stáblů/ údajně snášejí ta KUčka taky špatně, o zkratech řeč nikde nebyla. Ještě mi i při fest proudech neodešel ani jeden.
Většinou tam cpu tyhle KU606 /žhavicí zdroje od 6,3V do asi 19V/, anebo KUY12, protože se nikam jinam moc nehodí.
Zajímavý ale je, že jsem je dřív viděl a ještě i dneska nacházím v deskách průmyslových zdrojů /nedávno jsem tu postoval obrázky dvou desek a pátral, odkud mohou pocházet/. Byly to původně stabilizátory 28V/2A s MAA723, ale elektronicky jištěný a vyráběný v ZPA.
Byly v nich po jedné KU607.
Je možný, že by na tom byly ty údajně mizerný KUčka se zkratovou odolností líp, než vhodnější KDčka, nebo o hodně výkonnější darlingtony??
Těch KUY12 je ještě dost,v bazaru byly asi po 20,-(KD503 za 40,-),KU607 už moc není(ale jdou vytěžit ze šrotu,a to s různou příponou-krom A/B/C i VA/VB/VC a další) a hůř se shání KU608(to už spíš jde sehnat KUX41 než tenhle).
Z těch slabších tranzistorů tu někdo dřív vychvaloval řadu KFY(hlavně 18 a 46) a pak existovala atypická řada TR(12,15,18...),která se moc nevyskytuje,byly to snad komplementáry PNP k řadě KSY.
Pak byla řada KDY,ale takovej tranzistor jsem nikdy v ničem neviděl.
Tak já jsem je tam nekupoval,ale takový ceny byly na krabičkách(plexi kryty relé ZPA a fixou typ+cena) v regálech,kde jsem si vybíral pakeťáky WK533xx.Jinak tam jezdím spíš pro jističe,ovládací prvky,konektory,velký diody(např.60A/45V schottky za 30,-) velký elyty (desítky až stovky mF od 6 do 80V- a jednotky mF od200 do 450V-) a olejopapíráky(běžně 500-800V AC,občas i VN kousky).Bral jsem tam ale i 5ks FETů SIEMENS BSM111(nepoužitý i s bižuterií) za 1500,- a balík přeznačenýho materiálu vesměs TO-3,ale i TO-220,To-92 a DIP-8 asi za 250,- a polovinu se povedlo dohledat(hlavně VN tranzistory (silnější obdoby SU169 a BU208) a různý verze 7812,ale i nějaký darlingtony a tyristory,to v DIP-8 byly spínače IH5024).
Podle mě WS nenapsal nic, co by bylo mimo.
Jsou tu daleko horší exempláře, co píšou opravdu mimo úplně všechny obory elektrotechniky a elektroniky - a ty nikdo mimoněm nenazývá.
1.
Jaká to byla procedura, kterou procházely KU607, aby mohly být označeny jako KUY12?
2.
Jaká to byla procedura, co bezpečně rozlišila, co má být označeno jako KD501, jako KD502 a co jako KD503? Dtto u KD605-607 a KD615-617?
3.
Jaká to byla procedura, co odlišila běžnou KF506 od KFY34 a běžnou KF508 od KFY46? Podobně u KF517A - KFY16 a KF517B - KFY18?
Za relevantní informace k těmto třem otázkám bych byl velmi vděčný. Díky.
Vašku, mám několik párů 2SA1209/2SC2911 z jiného zdroje, než je běžně kupuju.
Vypadají přesně jako Sanyo, statické parametry, co dokážu změřit sedí přesně podle DS Sanyo /o větší fous jsou ve skutečnosti lepší/.
Ale protože jsem je koupil tam, kde jsem je koupil, nemám ten zdroj dobře a víckrát vyzkoušený - jak prověřit, jestli i to, co je uvnitř, je Sanyo?
V aparátu pracujou bez chlazení a proud mají nějak vhodně omezený fetama 2SK246GR ve funkci current limiterů.
Tak zkusit bez chladiče jim dát pár hodin zakouřit tím jedním wattem, co mají dovolen v rámci SOA v DS? Tedy podle DS asi 7V a 0,14A.
Měly by teda spolehlivě a dlouhodobě ten jeden watt vydržet, ano?
Nebo je dát na chladič, ten udržet např. na 60°C /to umím/ a naprat do nich, co podle deratingu v DS snesou, tzn. nějakých 5-6W?
Zdali sedí Ft, to nemám jak zjistit. A stejně je to do místa, kde by mělo být ±jedno, jestli to bude 80, 100 či 150MHz.
To asi nijak nepoznáš.
Podle bety s proudem celkem jasně vidíš velikost chipu.
A podle kapacity Ccb také.
Víc mě zajímalo, jak se tranzistor chová, když jde do saturace a pod 2V a hlavně, jak rychle se z toho zmátoří.
Jinak je problém i s tranzistory do VAS, není skladem už ani vyráběný KSA1381 a všechny ty trandy do videozesilovačů televizí a monitorů jsou mrtvý, jelikož CRT už nikdo nedělá.
Jako náhradu můžu doporučit KSA1142, ta je kupodivu skladem.
Stará hospoda ve Zboží u Dvora Králové n.L. a ani nevim,jestli ještě funguje,dlouho jsem tam nebyl.Měl otevřeno jenom v úterý,vlastnil to pán v důchodu.
K tomu všemu neštěstí s vývodovými součástkami ještě přistupuje fakt, že je většinou zapotřebí celá komplementární dvojice. Philips to v posledních CRTčkách doslova ojebával dvojicemi BF422/423 a dopadalo to tak, že deska u objímky obrazovky bývala úplně zuhelnatělá..
Kdo nemá nasyslený, už si dneska slušný analogový zesilovač z vývodových součástek nepostaví. Smutný, holt pokrok.
Nejvíc klasických CRT televizorů se paradoxně prý prodává v Americe, Amíci jsou v tomhle prý děsně konzervativní.
