Elektrárny - proč se chladí voda?
Moderátor: Moderátoři
- serviceman
- Příspěvky: 4005
- Registrován: 09 črc 2013, 02:00
Ono je to složitější. Jde o to co je to vlastně pára. Na výstupu z kondenzační turbiny je uměle vytvořen podtlak a tím pádem tam bude pára,i když teplota bude např.70 stupňů a teď je otázka,když se to ještě chladí jestli chladíš páru nebo vodu. Neznám úplně přesně tuhle technologii,mám zkušenosti s protitlakou turbínou,ale rozhodně je to zajímavá záležitost.serviceman píše:Podle wikipedie neslouží chladící věže ke kondenzaci páry, ale k ochlazování vody.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
- vasekpetr1
- Příspěvky: 802
- Registrován: 20 čer 2005, 02:00
- Bydliště: Hospoda u Třebíče
Problém s využitím odpadního tepla, co jde jako pára z věž,í je v nízkém teplotním spádu. Na Dukovanech se uvažovalo o dálkovém vytápění Brna horkovodem, jenže to by se nebral rozdíl teplot na věžích, ale pára přímo z odběrů na turbíně, tudíž by se ubral výkon turbíny. Prostě ten horkovod musí mít nějaké tepelné parametry a ty odpadní teplo páry z výstupu turbíny do kondenzátoru nedá. Jak tu už tuším nadhodila lesana, z turbíny ven musí jít pára, kapičky vody zlikvidují lopatky turbíny. Pára na Dukovanech má na vstupu do VT dílu teplotu 256 stupňů Celsia, na výstupu z turbíny jme těsně nad kondenzací Uvažovalo se o výstavbě skleníků okolo fabriky, kde by se část odpadního tepla mohla využít, ale věže jsou jistota v chlazení.°
proti vniku kapiček do turbiny se na potrubí dávají síta,kde se ty kapky rozbijí nebo se v některém ohybu udělá sběrná nádoba s odvodněním,kde pára zatočí bez problémů a těžké kapky letí rovně a odloučí se. Proti vzniku kapek v turbině se hlídá teplota nebo se to zajišťuje tím podtlakem jak tu bylo už zmíněno. Ta voda rozšvihá lopatkové kolo docela spolehlivě pokud něco selže.vasekpetr1 píše:. Jak tu už tuším nadhodila lesana, z turbíny ven musí jít pára, kapičky vody zlikvidují lopatky turbíny.°
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Moc toho není, ale pár ano. Elektrárna Mělník vytápí východní část Prahy, elektrárna Opatovice topí pro Hradec, Pardubice a Chrudim. O tom, že by se z Temelína vedlo teplo do Budějic, se už roky jen uvažuje...Hubert_79 píše:No, řekl bych, že když je někde tepelná elektrárna, tak tato pomáhá vytápět města; zkrátka není potřeba teplárna. Myslím, že někde na Ostravsku to tak bylo/je.
- tomasjedno
- Příspěvky: 5634
- Registrován: 11 říj 2008, 02:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
- josef_novak
- Příspěvky: 685
- Registrován: 06 kvě 2017, 02:00
Teplovod a horkovod jsou dva různé systémy a v tomhle případě půjde o horkovod. Zjednodušeně, teplovod je napojen napřímo, bez předávácích stanic (výměníků).
http://www.revos.cz/reference/mereni-a- ... ad-vltavou
http://www.revos.cz/reference/mereni-a- ... ad-vltavou
- josef_novak
- Příspěvky: 685
- Registrován: 06 kvě 2017, 02:00
No mi tady máme jen parovod a horkovod,proto mne zarazil ten teplovod.josef_novak píše:Máme teplovody, horkovody a parovody.
Edit: aha už jsem to našel ve wikipedii ono je to v podstatě to samé,ale slovem teplovod se označuje vše čím se vede teplo někam...
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
- josef_novak
- Příspěvky: 685
- Registrován: 06 kvě 2017, 02:00
Kdysi byl standardně primární horkovod/parovod zakončený předávacími stanicemi, za kterými byla tzv. sekundérní část. Dnes se navíc na tom sekundéru v domech budují DPS (domovní předávací stanice), kde si každý dům může sjednat max. výkon této stanice a následně parametry (křivky) dle venkovní teploty. Pokud je dům slušně revitalizován, tak se dá na tomto dost ušetřit. Jsou klidně domy, kde je rozdíl tohoto max. výkonu před a po revitalizací 4-5 násobný.
Ale abych se vrátil k původnímu dotazu - ano, ztráta tepla při změně skupenství vody na páru a zpět je veliká. Existují tepelné stroje, které to nepotřebují, třeba Stirlingův motor. Účinnost přeměny tepla na mech. energii udává tzv. Carnotův cyklus n = 1 - T1/T2 , kde T jsou absolutní teploty. Tedy třeba při vstupu 273°C a výstupu 0°C bude maximální teoretická účinnost 50%. Ale praktická realizace Stirlingu na velké výkony je obtížná. Takže se holt musíme spokojit s méně účinným, ale technicky jednodušším cyklem voda - pára - voda.
A taky je důležitý vzít v úvahu tzv. "měrný teplo" teplonosnýho média - neboli počet kJ, který se spotřebujou na ohřátí respektive odvedou při ochlazení kila nosnýho média o 1°C čili 1K. Je to v podstatě míra zvýšení/snížení tzv. "vnitřní energie" nosnýho média odvislá od rozdílu teplot - a z fyziky střední školy víme, že voda samotná ve svý kapalný fázi má právě největší měrnou kapacitu - 4 186 J na každej kilogram váhy a Kelvin rozdílu teplot. Měrná tepelná kapacita (vodní) páry je přitom nižší (1,5 - 2kJ/kg/K podle aktuální teploty) = pro ohřátí každýho kila páry o 1° je potřeba míň než polovina tepla, potřebnýho k ohřátí stejný váhy kapalný vody o stejnej rozdíl teplot.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
Ekkare to je pravda,jsou to fyzikální vlastnosti,které se prostě nedají ojebat. U páry je výhoda,že se dá přehřát jak potřebuješ a dát jí tím energetii,kterou pak někde může odevzdat. Navíc od kritické teploty 374 stupňů celsia s rostoucí teplotou nevzrůstá tlak,takže si sní můžeš dělat copotřebuješ. Pára v parovodu proudí rychlostí 20 + metrů za sekundu což si u vody nemůžeš dovolit,takže přepravíš tepla opravdu hodně.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.