[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Achab píše:Junosti byly vlastně taky dvě - KP101 s germaniovými tranzistory, KP105 s křemíkovými a mírně upraveným zapojením. KP101 jsem sestavil několik pro neúspěšné stavitele. KP105 žádnou, byly dostupné až v druhé polovině 80-tých let.

To byl stav, kterej šel koupit u nás - ale v CCCP těch "Juností" bylo na trhu víc - přesně v pořadí 101, 102, 103 až ta u nás koupitelná 105 - aspoň co já vím. A to bylo koncem 80. let - jestli potom nevyprodukovali ještě verze s vyšším číselným označením, netuším. Ale někde bych možná vyšpatnil ruský "pádlo" čili "Радио" z roku snad 1987 nebo 1988, kde redakce vyhlásila soutěž na nejlepší jedno- nebo dokonce dvourozsahovej "rádijoprijomnik", postavenej s použitím sady součástek stavebnice Junosť 102 - a následně pak zveřejnila čtenářema poslaný schémata.

Určitě jich bylo hodně a taky ve víc verzích. Jako mlaďoch jsem viděl u kamaráda sestavené, jedovatě červené kapesní rádijko /asi ta Maximka?/, které mělo uvnitř jenom ty oranžový a žlutý ruský Si univerzály.
Ty velký kovový Ge štuply už tam nebyly.
Bylo jich tam jako naseto, dost miniaturních součástek okolo. Už to vůbec nemělo nf transformátorky a hrálo to SV i DV.

Junost 202

Tady je schéma toho vítěze konkursu "Junosť", který nakonec výrobní fabrika měla dodávat na trh od roku 1988 pod názvem "Junosť 202". Popis je (samozřejmě rusky) tady. Vyšlo to v čísle 12 ročníku 1987.

EDIT - Patrik mě předběh s fotkou skutečný stavebnice....

Tohle už je hustý
Jestli někdo uměl reflex vyšperkovat k naprostý dokonalosti, tak kromě sira Clive Sinclaira /Micro-Six/ pak určitě Rus

Hubert_79 píše:Těch 76 MHz je zajímavých. Na tom někde něco vysílá?

Ano, v Japonsku na 76 - 108 MHz.

Artaban001 píše:Potupně se přiznávám, že se mi ji nepodařilo rozchodit.

Čoveče mě se to povedlo hned napoprvý.To bylo radosti!Moje první rádio!

kokun píše:Třeba tato?

Teď jsem KP101 vytáhl ze skříně, kde se válela možná 40-45 let. Dal jsem do ní devítku a světe div se, ono to hraje.

Tak to si zaslouží obdiv vzhledem ke známé "kvalitě" těch ruských elytů.

Nemám schema. Elyty tam jsou 3 a jestli nejsou v signálový cestě tak by ztráta kapacity zas tak moc vadit nemusela.

patrikvarga píše:Junost 202

Vidim, ze jeden elyt uz je vymeneny - vyzera ako Rubycon.

Ale jestli dobře vidím, tak je tam celkem 10 Si tranzistorů, robustní konec s KT814/KT815. Na reflex teda brutál a na stavebnicu pro děcka už tuplem.
Se Si trandama už ani nebylo co nastavovat, jako se často muselo u bambusu. Takže jestli do stavebky aspoň trochu strefili střed katalogových vlastností těch trandů, muselo to chtěnechtě chodit, jen po doladění feritky, nebo kladné vazby.
Napájení vypadá na 6V. Jestli ten repráček měl okolo 4R, což by ty KT814/KT815 jistě snesly /jde o dobré kopie BD135-140/, tak to mohl být i docela hukot
A tady se až do posledních chvil před MBA810 na konec tranďáků cpaly GC511/GC521.

Hubert_79 píše:Já měl jako malý stavebnici rádia, nějak Maksimka se to jmenovalo. Skříňka byla červená. Taky to bylo z CCCP.

Tohle rádijko bych někdy rád získal. Mělo zajímavý zvuk při reprodukci mluveného slova. Jako dítě jsem ho měl, ale později zrušil, protože jsem preferoval jen VKV. Později jsem zalitoval, protože jsem ten zvuk nedokázal napodobit. Mohlo to být repráčkem, skřínkou, zapojením, vším dohromady... V podstatě to hrálo jen středy.

Rusové vyráběli dětských stavebnic tranzistoráků kvanta.
Na tomto portále je docela velký přehled celkové jejich spotřebky.
Je tu i obsáhlý přehled tranzistoráků řazených jak alfabeticky, tak i dle roku výroby (1956 až 2000)!

Jen tam nějak nemůžu nalézt přehled těch stavebnic (kitů), které mě nabízí třeba Яндекс
Aspoň několik, těch nám nejznámějších (už proto, že je tam hodně fotodokumentace):
- http://rw6ase.narod.ru/00/rk1/zwezdochka.html
- http://rw6ase.narod.ru/00/rp_p1/maksimka.html
- http://rw6ase.narod.ru/00/rk/junost_kp102.html
- http://rw6ase.narod.ru/00/rk/junost202.html
- http://rw6ase.narod.ru/00/rk/elektronik.html

A začínali s nimi už velmi záhy (v 60. letech):
- http://rw6ase.narod.ru/00/rk/det_det_rp1.html
- http://rw6ase.narod.ru/00/rk1/korp_rp4.html
- http://rw6ase.narod.ru/00/rp_p1/reyd.html
- http://rw6ase.narod.ru/00/rp_p3/malysch.html
- http://rw6ase.narod.ru/00/rp_p1/mischutka.html

Z tohoto bude Leoš "na větvi"

EDIT:
- oprava 1 odkazu (měl jsem tam chybu v odkazu na ten Яндекс
- doplněna "Звёздочка"

To je o záměrném hrbu na charakteristice těch repráčků pro tranďáky a mírně i kastlíkem.
I jedna sorta tesláckých repráčků řady ARZ pro tento účel, měla výrobcem udělaný, záměrný hrb někde mezi 2-3kHz. Byly použité myslím v Doris, Iris a Zuzaně. Ve starších katalozích Tesly VM o té vlastnosti byla zmínka.

Honzo, já jsem začátkem 80.let měl v ruce nějaký ruský prospekt, ve kterém všecky ty stavebnice i měřicí přístroje byly uvedené, někdo to dovezl z Čajky. Bylo to tam všechno řádkově seřazené, vlastnosti, osazení, obtížnost, doporučený věk stavitele i celkem směšné ceny v rublech.
Hlavně u těch měřáků. AC/DC AVO měřák, srovnatelný s Avometem I, ale s ohmmetrem, stál celých 20 rublů - pro nás tehdy dvě stovky.
Ale na ruské stránky si prostě netroufám .
V tomto su posera, už mě to v minulosti stálo jednu komplet reinstalaci a jen díky vypalovačce jsem o nicmoc nepřišel. Už to riskovat nebudu