Otec prvního čs. televizoru

Zpráva

xsc · #46 Příspěvek od **xsc** » 29 úno 2020, 14:56

Naštěstí se to uhrálo tak, že Kavky jely v PALu a transkodér byl až na výstupu. Secam se na rozdíl od PALu nedá jednoduše režijně zpracovávat.

Crifodo píše:Možná to poskytovalo lepší výchozí kvalitu při záznamu pořadů telerecordingem, ty speciální obrazovky měly dost vysoké rozlišení a 16mm film jakbysmet.

V šedesátých letech už bylo jasné, že telerecording je slepá cesta.

#47 Příspěvek od **Hill** » 29 úno 2020, 15:55

Nevýhoda SECAMu je frekvenční modulace barvonosných. Ta sama o sobě vylučuje možnost nějaké prolínačky, any ani střihy stíračkou nebyly moc hezké na pohled. Ražijní zpracování signálu tedy mohlo probíhat na úrovni signálů RGB nebo v PALu, který už tam byl zavedený a synchronizovaný mezi zdroji signálu. Ten umožnil s obrazem dělat ještě více psích kusů, než se dalo s černobílám obrazem, a bez komplikací s ovládáním, které způsobovalo zpracování signálů RGBY. Uvědomte si, že se obraz nikde nepřežvejkával digitálně počítačem, ale všechno se dělalo na analogovém signálu v reálném čase.
A je to tak - ruský medvěd řekl "zděsj búdět sekam" a bylo vymalováno. Do vzduchu šel signál už transkódovany so SECAMu.
V Teslacolorkách zůstaly desky dekodérů osazené jen na SECAMové půlce. Když už Hoher Bogen nebo Ochsenkopf dosáhne až za Prahu a Kahlenberg do Brna, tak si, milý diváku, ty barvy domysli, když si podvracíš vztah k našemu zřízení sledováním zahraničního vysílání. Co kdybys tam uviděl, že i trávu mají zelenější?
Takže teprve v Color Universal byl dekocér výměnný za ten z Color 110, v té řadě už byl dekocér dvousystémový.

konosuke · #48 Příspěvek od **konosuke** » 29 úno 2020, 16:04

jen mě napadlo či ty kapitalistické Grunďasy a Paňasy třídních nepřátel (před rokem 1989 teda) zpracovaly čs televizi v barvě ? jsem si jist že v přihraničí sledovali co se chystá za ostnatými dráty
aaa, už to vidím: T63-430 (1990) decoder fur PAL/Secam ost-farbempfandg (DDR sender)

xsc · #49 Příspěvek od **xsc** » 29 úno 2020, 16:07

Ještě byla "tuzexová" verze původní Tesla Color Spektrum 2, kde byly osazeny obě desky a PAL/Secam se přepínal ručně. Jen tak pro pobavení jsem si kdysi tu PAL část taky zbastlil. Na to, že je to plně diskrétní zapojení, to nechodilo špatně.

xsc · #50 Příspěvek od **xsc** » 29 úno 2020, 16:09

konosuke píše:jen mě napadlo či ty kapitalistické Grunďasy a Paňasy třídních nepřátel (před rokem 1989 teda) zpracovaly čs televizi v barvě ? jsem si jist že v přihraničí sledovali co se chystá za ostnatými dráty

Jak které. Většina těch z 80. let už byla dvounormová, ale do Telefunkena z roku 1978, který sem byl dovezen na začátku 90. let, jsem naopak dodělával Secam. Zmákl to jeden modul z ruské C280

#51 Příspěvek od **kokun** » 29 úno 2020, 16:10

masar píše:
Hubert_79 píše:Tak tak. Kdesi jsem četl, že když se u nás mělo zavádět barevné vysílání, tak byl na stole nejprve systém PAL; později se rozhodlo, že ne a měli jsme SECAM.
Ano. Byl to článek v AR, nadepsaný "Odborníci žádají PAL" z konce r. 1968. Z toho je jasné, že zavedení SECAMu u nás byl přímý důsledek "internacionální pomoci" z 21. srpna 1968.

Jj - museli jsme se přizpůsobit:

Historie barevné televize na českém území

Pokusy s barevnou televizí podle různých standardů prováděl pražský Výzkumný ústav pro rozhlas a televizi (VÚRT) od poloviny 60. let, přičemž po dlouhodobém testování a konzultacích se zahraničními odborníky byl doporučován systém PAL jako jednodušší a praktičtější. První barevné vysílání na území ČSSR se pak uskutečnilo 14. února 1970, kdy ve Vysokých Tatrách na Slovensku probíhalo mistrovství světa ve sjezdovém lyžování, jehož podmínkou byl barevný přenos pro zahraniční televizní společnosti. Dovezená snímací a přenosová technika tehdy fungovala ve standardu PAL, což vedlo k tomu, že se v tomto standardu začalo koncipovat i samostatné studio experimentálního barevného vysílání tzv. Druhého programu Československé televize na Kavčích horách, které bylo spuštěno v květnu 1973 u příležitosti 20. výročí zahájení pravidelného televizního vysílání v Československu. Pravidelné barevné vysílání na Prvním programu bylo spuštěno v roce 1975.

Vliv RVHP v období normalizace a výše zmíněné technické dohody SSSR a Francie však vedly k tomu, že pro pozemní distribuci televizního signálu musel být použit systém SECAM (v modifikaci SECAM IIIb). Vznikl tak unikátní kříženec, kdy byly pořady vyráběny a předávány v systému PAL, ale odbavovací pracoviště je pro pozemní vysílání transkódovalo do systému SECAM.
...

xsc píše:Naštěstí se to uhrálo tak, že Kavky jely v PALu a transkodér byl až na výstupu. Secam se na rozdíl od PALu nedá jednoduše režijně zpracovávat.

Ještěže tak - přechod na PAL byl potom velmi jednoduchý, jen se vyhodil ten transkodér:

Až v roce 1990 se v Československu přešlo na normu PAL i v distribuci, a to prostým „vypnutím“ transkodérů: v květnu 1990 vznikl program OK3 vysílající pouze v PALu, poté několik týdnů vysílaly národní programy ČTV a STV střídavě v SECAMu a PALu, od podzimu 1990 pak pouze v PALu, stejně jako federální okruh F1. ...

#52 Příspěvek od **Hill** » 29 úno 2020, 16:16

Zákazník v Bavorsku i v Rakousku v dosahu našich vysílačů byl upozorněn na to, že si musí připlatit, aby televize uměla jak PAL, tak SECAM. A že musí mít i dvounormový zvuk. Normální občan o nějakém rozdílu mezi normami nevěděl nic, ale prodejci ve vlastním zájmu přednostně nabízeli modely už takto vybavené. Přece jen se jim nechtělo dohadovat se se zákazníkem, kterému prodali televizi bez toho. Ani oni nevyměňovali zboží moc rádi.
V příhraničí s NDR stačil dekodér SECAM, ti měli zvukovou normu stejnou, jako západní.
My jsme zvukovou normu řešit nemuseli - někdy od roku 1966 měly televizory z Tesly v ZMF konvertor 5,5/6,5 MHz, později v integrovaných zvukových dílech byly standardně obě zvukové normy. Do ruských televizí se ale musel konvertor, případně i dekodér PAL, doinstalovat, když si někdo pořídil video. Většina jich totiž měla modulátor jen se zvukem na 5,5 MHz. Až později se objevily modely s volitelnou výstupní normou.

xsc · #53 Příspěvek od **xsc** » 29 úno 2020, 16:17

kokun píše:Ještěže tak - přechod na PAL byl potom velmi jednoduchý, jen se vyhodil ten transkodér:
Až v roce 1990 se v Československu přešlo na normu PAL i v distribuci, a to prostým „vypnutím“ transkodérů: v květnu 1990 vznikl program OK3 vysílající pouze v PALu, poté několik týdnů vysílaly národní programy ČTV a STV střídavě v SECAMu a PALu, od podzimu 1990 pak pouze v PALu, stejně jako federální okruh F1. ...

Ne, tak rychle ten přechod neproběhl, Secam podle mě běžel na F1 do roku 1992.

Crifodo · #54 Příspěvek od **Crifodo** » 29 úno 2020, 16:19

xsc píše:V šedesátých letech už bylo jasné, že telerecording je slepá cesta.

To možná ano, ale i tak si to od prosince 1949 ještě dost užili.
Myslím že ČST v šedesátkách na film ještě vesele exponovala ty svoje inscenace. Pán bůh zaplať za šestnáctku.

#55 Příspěvek od **kokun** » 29 úno 2020, 16:30

Televize a její historie

Poprvé bylo slovo televize použito už v roce 1900 a barevný televizní systém byl patentován o pětadvacet let později. Od té doby se v jejím světě mnohé změnilo.

Při sledování moderních televizních přístrojů s velkou úhlopříčkou, plochou obrazovkou, podporou HDTV příjmu, Full HD rozlišením a 3D obrazem si člověk málokdy uvědomí, že první principy přenosu obrazu na dálku byly sepsány před více než sto šedesáti lety. Už v roce 1843 skotský hodinář Alexander Bain sdělil světu, že takový přenos je možný v případě, že se podaří rozložit obraz na řádky a body, světelné body je třeba převést na elektrické impulzy a zpět a zároveň musí rozklad i skládání probíhat synchronizovaně.

K naplnění těchto principů došlo o mnoho let později. O rozklad se postaral Paul Gottlieb Nipkow se svým děravým rotujícím kotoučem v roce 1883. V roce 1890 německý fyzik Karl Ferdinand Braun vynalezl obrazovou elektronku – katodovou trubici (Catode Ray Tube neboli CRT). Poprvé se o televizi hovořilo na pařížském mezinárodním kongresu v roce 1900.
...

#56 Příspěvek od **kokun** » 29 úno 2020, 18:50

Strhující příběh barevné televize. Jak probíhala bitva obrazových standardů?

Tušili jste, že zavádění barevného vysílání v bývalém Československu bylo pěkně divoké? Objevte strhující příběh televize, od prvních pokusů o přenos obrazu až po bitvu mezi francouzským a anglickým obrazovým standardem.
...
V Česku byla situace kolem obrazových standardů divoká

Experimenty s barevnou televizí začaly v Československu zhruba v druhé polovině šedesátých let, kdy pražský Výzkumný ústav pro rozhlas a televizi dlouhodobě testoval a zkoušel jednotlivé systémy. Po konzultacích se zahraničními odborníky pak určil systém PAL jako jednodušší pro režijní zpracování a vhodnější pro naše podmínky. V té stejné době také vrcholily přípravy spuštění druhého televizního programu.

Do příprav barevného vysílání však nepřímo vstoupily události v srpnu 1968. Po normalizaci tak nezbylo nic jiného, než podrobit se sovětské diktatuře, která preferovala francouzský SECAM. Došlo tak ke zvláštní situaci, kdy celý televizní řetězec byl provozován v soustavě PAL a na vysílačích byl transkódován na SECAM IIIb. Ač se tato situace na první pohled jevila jako trochu prekérní a podivná, nakonec díky ní bylo možné na PAL hladce přejít po listopadové revoluci, konkrétně v devadesátých letech, kdy na systému začala poprvé vysílat TV Nova.
...

https://www.tvfreak.cz/forum/showthread ... zech/page3

xsc · #57 Příspěvek od **xsc** » 29 úno 2020, 19:28

Je to zajímavé, je to vlastně pár let, ale v každém tom článku je nějaká chyba. Třeba tady, první v PALu rozhodně u nás nevysílala Nova. Předběhla ji OK3/ČT3, ČTV/ČT1, ČT2 i Premiéra, dnes Prima

Hubert_79 · #58 Příspěvek od **Hubert_79** » 29 úno 2020, 21:54

Hill píše:My jsme zvukovou normu řešit nemuseli - někdy od roku 1966 měly televizory z Tesly...

Chápu správně, že modely "110" měly přepínač K-G (činný ovšem jen v SECAM, při PAL to bylo automatické) a pozdější z řady 416 (a taky Oravany & spol) to měly automatické pro obě normy?

xsc píše:Třeba tady, první v PALu rozhodně u nás nevysílala Nova.

Nevím, kdo koho předběhl, ale pamatuji si jeden den, kdy zprávy od 19:30 vysílali (ČST) na jednom programu v PAL a na druhém v SECAM a dalo se to přepínat.

#59 Příspěvek od **Hill** » 29 úno 2020, 23:31

Ne, ty televize měly oba zvuky už předtím. Jestli tam byl konvertor nebo dva fázovací obvody v koincidenčním detektoru, to je jedno: detektor nerozlišoval, v jaké z norem zvuk přišel, prostě automaticky z něj vypadl ten, co byl.
Tlačítko K-G s tím nemělo nic společného. U C110 jen umožňovalo ručně přepnout šířku pásma OMF. U dalších modelů to bylo vázané ještě na barevný systém:
Detekoval-li dekodér (nebo modul A u řady C110ST) systém SECAM, přepnul dekodér a nechal šířku pásma OMF 6 MHz (norma D/K). To ale bylo pro příjem SECAMu z NDR moc, proto se tlačítkem K-G ručně dala zúžit šřka pásma na asi 5 MHz (norma B/G), aby do obrazu nelezl zvuk a nedělal pruhovaný obraz. Soudruzi v NDR totiž měli taky SECAM, ale nosnou zvuku jen 5,5 MHz od obrazu, jako ostatní Němci. A, protože zvukový díl neuměl podat informaci o tom, kterou že to nosnou zrovna detekuje, muselo se to přepnout ručně.
Při příjmu modulace v PAL nebo černobílého vysílání tlačítko K-G nefungovalo vůbec, protože identifikace systému si čířku pásma OMF zúžila na B/G, a to nezávisle na poloze tlačítka.

#60 Příspěvek od **kokun** » 11 bře 2020, 17:13

kokun píše:Jj - jak ale píše výše sambiliong, těch výrobců asi bylo víc.

V té době (konec 50. a začátek 60. let) měly totiž všechny televizory implózní obrazovky, a proto bylo u všech (kvůli ochraně diváků) montováno před obrazovku ochranné sklo (dvojité-lepené - jako je třeba v autech).
No a na to rovné sklo se rozhodně ta fólie dala lehce nalepit - případně i zaříznout na správný rozměr (když byla větší).
Ty ochranné skla bývaly pouze zespodu suvně zatlačeny v bočních drážkách (rybinách) až do horní rybiny - a poté zajištěny plechovým páskem (se dvěma otvory) pomocí vrutů. Určitě takto bylo sklo montováno u Ametysta, Azurita, Lotosů, ...
Antiimplózní obrazovky se začaly vyrábět až někdy od r. 1966/7? První telka s touto obrazovkou byla tuším Dajana (a měla už úhlopř. 61cm).
Naopak posledním modelem s ještě implózní obraz. (úhlopř. "jen" 59cm) byl Blankyt - z něhož poté vyšla ta Dajana ("střeva" měly totožné). Jen ten Blankyt (a už řada typů před ní - a nejen oravské, ale třeba taky maďarské tvp) mívaly to ochr. sklo vypouklé, přesně podle zakřivení toho stínítka obrazovky.
Ovšem čištění těchto skel a obrazovek bylo daleko pracnější, než u těch rovných (výsuvných) skel - to musela jít ta "báně" z telky ven. A v rodinách kuřáků, anebo kde se topilo v kamnech (na pevná paliva), bylo nutné tento "porod" absolvovat docela často - nebylo nad ty výsuvné.

Shodou okolností byl Kriváň mojí první telkou, kterou jsem opravoval na jaře 69, když jsem přišel z vojny. Vlastně už druhou - tou první byl právě Blankyt - na té vojně, co jsme měli na rotě. Do té doby jsem semo-tamo opravil jen nějaké radio.
O folii jsem psal proto, že jsem ji viděl (v provozu) na tom strejdovém Rekordu a i v té Elektře - ve které ji zřejmě i koupil, když to bylo "za rohem".

Nwm, jak bylo provedené to barevné sklo jestli jen obyčejné (okenní) a připevněné před to ochranné, anebo byl nástřik udělaný na skutečné ochr. sklo - těmito výrobci zakoupené jako ND a nastříkané. Potom by se jen jednoduše zaměnilo za to čiré.

To MajklR - vzpomeneš si tedy jak to bylo na tom vašem Kriváni?
Anebo sambiliong - jak to máš na tvých (sbírkových) tvp Athos, či Ametyst? A podle toho skenu "Návodu" (co jsi tu postnul) se objednávaly na konkretní model tvp - právě kvůli tomu rozměru. Sklo by asi nešlo jen tak lehce "přiříznout" (na potřebný rozměr) jako tu (celuloidovou) fólii.

Teď jsem narazil na 10 let staré vlákno, kde jsem rovněž psal o implozích obrazovky:

kokun [size=75]ve čt, 13.květen 2010 12:08[/size] píše:Tak jako mladý, začínající "televizák-amatér" jsem taky jednou "likvidoval" obrazovku z AMETYSTa (po její výměně za jinou, už starší-použitou, páč ta telka už byla taky "v letech").
S kolegou jsme ji donesli na skládku a aby ji náhodou nechtěli rozbíjet kluci (tato byla ještě "bouchací" - bez jakýchkoliv antiimplozivních úprav. Telka měla před obraz. dvojité-lepené ochr. sklo ), tak jsme ji raději "zlikvidovali" sami. Z cca 15-20m jsme se do ní strefovali "šutrama" (pěkně do stínítka), až jsem se já trefil. Ránu to dalo pořádnou - takovou "dutou" a střepy z ní byly pěkně ostré.
V té době psal ve své knize ing. Český o správném postupu při výměně "takové" obrazovky: Pevný oděv - ke krku, kolem krku ještě namotat šálu (pro případ, že by při implozi letěl kus střepu, aby člověku nepřeťal krční tepnu), kožená zástěra a rukavice a před obličej plexi štít (jaký používali soustružníci)
To ochr. lepené sklo (před obrazovkou) mělo zabránit ohrožení diváka(ů) při příp. explozi (implozi) obrazovky za provozu.
Antiimplózní obrazovky se začaly vyrábět až tak někdy kolem r. 1967 (1. model s touto obr. byl tuším DAJANA). Ještě předchozí BLANKYT měl obr. implozivní - tedy bylo tam to ochr. sklo (bylo ale "tvarované" - vypouklé). Podobé ochr. sklo mívaly i maďarské telky (tuším ORIONy, nebo DELTY).
Takže v začátcích televize (v 50. a zač. 60. let) se čas od času stal takový případ, že telka (tedy ta obrazovka) bouchla