Stránka 4 z 5

Napsal: 25 úno 2021, 12:41
od Ruprecht
Představ si disk jako skříň, složky jako police, podsložky jako šanony, podsložky v další úrovni jako průhledné fólie v šanonech a samotné soubory jako listy papíru.

Abys něco našel, musíš mít police v jedné skříni pojmenované rozdílně. V jiné skříni můžeš mít stejné názvy polic, ale jsou to jiné police v jiné skříni (i když se třeba jmenují stejně, ale jsou prostě jinde). Dvě police v jedné skříni se nemůžou jmenovat stejně, stejně tak šanony v jedné polici se nemůžou jmenovat stejně, ani papíry v jedné fólii.

Pokud chceš něco přemístit, můžeš to někde vzít a dát jinam, nebo (na rozdíl od fyzického světa) to můžeš nechat kde to je a vytvořit si kopii na jiném místě (jestli se má přemístit nebo přepsat určuješ ty).

Pokud máš dvě různé police, které mají stejně pojmenované šanony, při kopírování z jedné police do druhé původní papíry zůstávají a přidávají se další pokud mají jména odlišná od těch co už tam jsou. Pokud už v nové polici papír se stejným jménem existuje, počítač ti nabídne buď zachovat stávající, nebo přepsat novým. Nejde, aby v jedné úrovni byly stejné názvy.

Pokud máš na externím zálohovacím disku zkopírovaný disk z počítače a zadáš znovu kopírování ze stejného disku na stejné místo na externím disku, soubory se stejným názvem buď zůstanou původní (nepřepíší se novými), nebo se přepíší novými (u stejných názvů to musíš určit ty jestli přepast, nebo nechat původní). Soubory s jinými názvy (třeba nově naskenované) se přidají do složek k těm co už tam jsou, pokud je struktura složek stejná jako byla.

Napsal: 25 úno 2021, 12:55
od JiriTom
Superpavel píše:Dobře a počet souborů ve složce je nějak omezen ? Tet totiž dělám na katalogu mám to naskenovaný každou stránku zvlášt a ještě mám každou stránku zkopírovanou tolikrát kolik je na ní tipů součástek. To kvůli tomu kolik tipů tolik názvů. Pro vyhledávání pak používám vyhledávač.
Kolik typů součástek je nejvýše na jedné stránce ?
Pokud je to, řekněme do 10 nejvíc, udělej to takto:
Měj uložený jen jeden soubor s naskenovanou stránkou a ten soubor pojmenuj např.: Mh7400_mh7403_mh7405.gif
Ten název je příklad, stejně jako koncovka gif. To si uprav podle sebe. Vyhledávačem pak nejdeš vždy tento jeden soubor a nemusíš to mít uložené mnohokrát. Je to srozumitelné ?

Napsal: 08 bře 2021, 21:39
od Superpavel
Ještě se zeptám. Vadí externímu disku časté formátování ? Poprvé jsem ten disk formátoval před prvním záznamem. Potom se stalo že jsem na něm některá data nenašel z důvodu těch dlouhých názvů. Tak jsem ho smazal a znovu sformátoval. To kvůli tomu že formátováním se vše smaže. Když totiž něco jenom smažu tím že to odstraním tak to na tom disku furt je. Jenom se to při dalším záznamu přepíše. Uškodí teda tomu disku když ho sformátuju ještě jednou ?

Napsal: 08 bře 2021, 21:41
od p32
Ne.

Napsal: 09 dub 2021, 12:17
od Superpavel
Ještě se chci zeptat na připojování a hlavně odpojování externího disku od počítače. Disk k počítači připojuji přes USB. Do tet to dělám tak že ho připojím a odpojím za chodu počítače. Odpojuju ho až když jsem si jistý že už neprobíhá zápis tak že normálně vytáhnu USB s počítače. Jenomže je slyšet že se ten disk pořád otáčí. Nemůžou se tím nějak poškodit soubory ? Případně že ano jak mám ten disk teda odpojovat ?

Napsal: 09 dub 2021, 12:25
od xsc
Odpojit ho máš tak, že vpravo dole klikneš na ikonku a dáš odpojit. Až ti systém řekne, že můžeš, tak máš teprve jistotu, že systém zapsal vše. Jestli se disk točí nebo netočí naopak o odpojení nerozhoduje.

Napsal: 10 dub 2021, 23:10
od Mek7
Presne ako pise xsc.
Niektore disky sa po tom softverovom "odpojeni" cez ikonku rovno zastavia, ine nie. Tak ci tak, bezpecne je odpojit disk fyzicky az po tom softverovom "odpojeni".

Napsal: 10 dub 2021, 23:13
od Hubert_79
To, zda se disk točí po odpojení (tedy po kliku na ikonku dole u hodin) závisí i na operačním systému. U stejného disku mi sedmičky sdělily, že disk možno bezpečně odpojit, ten se ale furt točil. Desítky disk zastaví, že se netočí.

Napsal: 31 kvě 2021, 19:42
od Victronix
Ještě bych doplnil, že pokud se disk točí, tak s ním moc nebouchej.
Já to dělám tak, že položím disk, připojím ho. Po skončení jej odpojím, nechám dotočit a pak jej teprve beru do ruk.

Napsal: 31 črc 2021, 12:05
od Superpavel
Ještě bych potřeboval vědět jestli můžu dávat společně do jedné složky soubory JPG a PDF tj. fotky a naskenované obrázky. A jak se na to bude tvářit ten externí disk.

Napsal: 31 črc 2021, 12:10
od Hubert_79
Můžeš. Jakémukoli disku, i tomu externímu, to bude úplně jedno.

Napsal: 01 srp 2021, 23:16
od Superpavel
Ještě mě docela zajímá jak to vlastně funguje. Když kopíruju data na ten externí disk a po čase tam přidám další tak to ten systém umístí tam kde najde místo třeba že z hospodárných důvodů složku rozhází po disku a když ji otevřu tak ji počítač načte a zpátky složí ? Nebo to dělá tak že celá složka je na disku fyzicky na jednom místě ?

Napsal: 01 srp 2021, 23:27
od Hubert_79
Funguje to úplně stejně jako na interním disku. Prostě se to někam napíše, klidně na víc částí a při čtení se to zas přečte.
Asi bych to neřešil :) prostě tam nakopíruj co potřebuješ a na tom disku to bude. Pak si to zas odtamtud můžeš otevřít, zkopírovat jinam a podobně.

Napsal: 01 srp 2021, 23:53
od EKKAR
Superpavel píše:Ještě bych potřeboval vědět jestli můžu dávat společně do jedné složky soubory JPG a PDF tj. fotky a naskenované obrázky. A jak se na to bude tvářit ten externí disk.
Uvědom si, že disk nic neřeší, na jeho plotnu se zapisujou v každým případě jen jedničky a nuly formou různě velkejch a různě magneticky polarizovanejch oblastí. Jestli se nějaká skupina pro člověka jmenuje ".jpg" a jiná ".pdf", to je tomu disku i jeho elektronice ganz putýnka. A to rozložení dat, to je zase jen otázka toho, jak někdo naprogramuje řídící elektroniku. Původní návrh magnetickejch disků a disket dost věrně sledoval princip gramodesky (clustery i jejich sektory byly obsazovaný postupně podle typu zařízení od středu nebo od obvodu, jenže když se pak po odmazání části dat nedařilo plynulou "spirálu" dodržovat, objevily se jednak defragmentační programy, který dokázaly postupně roztříštěný data zase "scelit" do pokud možno co nejbližších oblastí diskovýho povrchu, aby při jejich hledání a čtení nemusel mechanismus vystavující čtecí hlavičkou příliš "lítat" po plotně, druhak i syntetický rozřazovací algoritmy, který řídí ukládání dat zdánlivě chaoticky, ale ve výsledku tak, že i po částečným přemazání a novým zaplnění smazanejch míst jiným datovým obsahem se hlavička pohybuje daleko míň (ztrácí se tím zbytečně čas i energie potřebná k velkým změnám rychlosti a směru pohybu mechaniky). Takže neboj, počítačová technika to zvládne.

Napsal: 02 srp 2021, 04:46
od Crifodo
To vás tak baví krmit trolla?