Možná by bylo na tomto místě upozornit na V- metr, který je dvoudrátový má sice psáno, že je do 30V ale už na 20V topí jak kamna. Ukazuje, ale jak dlouho? Má v podstatě stejný tišťák jako 3drát(obr. vlevo,žlutý drát) lze ho tedy upravit na 3drát. Nad 15V tedy tento 2drát raději nepoužívat. Jinak V-metry na obr. pracují bez problému. Tedy zatím.
Luboš
Trafoplech jako bočník ampermetru – vyzkoušeno.
Moderátor: Moderátoři
Ano, pamatuji se že ve druhé polovinì 80.let (1986-87?) stál nejprve 160 (možná 165kè), ale nebyl moc k sehnání, poté byl zdražen na cca 500kè, v té dobì podle mì sehnatelný byl protože to bylo hodnì penìz. Pamatuji si, muselo to podle mì být zaèátkem 90.let (øekl bych 92-93), že byl opìt bìžnì ke koupi, (dokonce v bìžné prodejnì elektro v Trutnovì) za cca 160kèPavelFF píše:C520D byl svého èasu trochu zjevení v socialistickém táboøe. První obvod pro digitální mìøák! - bez nutnosti shánìt Marky nebo platit pøekupníkovi. Stával zpoèátku snad kolem 160Kè (nevím jistì)
Dnes jsem vyndal z rozvaděče třímístný LED-digi-paskvil od prodejce zmíněného v úvodním příspěvku... v mém případě voltmetr s rozsahem 300V stř.
Opravdu obsahuje trimr - jenže při 240V stř. na vstupu s ním šlo nastavit na displeji od 268 do 283. Takže úplně na houno, musel jsem upravit vnitřní dělič. Ten původní dělič "tak nějak utekl" zhruba o 15% za půl roku!!
Při manipulaci taky hned upadly oba přívodní vodiče - lanko se tomu říkat nedá, protože to obsahuje 3 železné pocínované drátky cca 0,15 mm a izolace je tak na 50V. Co na tom, že tam může být 300V!
Na odizolovaném konci, kde byly přívody připájené k destičce byly ty drátky úplně zkorodované (možná zbytky po pájení? ) ...
Inu - made in PRC, prostě šmejd ze všech stran.
Opravdu obsahuje trimr - jenže při 240V stř. na vstupu s ním šlo nastavit na displeji od 268 do 283. Takže úplně na houno, musel jsem upravit vnitřní dělič. Ten původní dělič "tak nějak utekl" zhruba o 15% za půl roku!!
Při manipulaci taky hned upadly oba přívodní vodiče - lanko se tomu říkat nedá, protože to obsahuje 3 železné pocínované drátky cca 0,15 mm a izolace je tak na 50V. Co na tom, že tam může být 300V!
Na odizolovaném konci, kde byly přívody připájené k destičce byly ty drátky úplně zkorodované (možná zbytky po pájení? ) ...
Inu - made in PRC, prostě šmejd ze všech stran.
No třeba už proto, že je to hračka - tudíž může i v domácí dílně kecat?
Podat zavádějící údaj, není na něj spolehnutí - protože to prostě není skutečný měřák, ale hračka?
Uvede údaj, který je pak potřeba ověřovat podruhé, něčím jiným?
Tady myslím není ani ta hračková cena opodstatněním.
Nene, tady se teda musím rejží zastat, tady v tom je rejžák nevinně.
On vyrábí evidentní hračku pro děcka, s hračkovou cenou.
Že to někdo použije jako náhradu skutečného měřáku a pak se vzteká, že je to šit a že kecá, je už jeho problém.
Ještě bych snad doplnil, že ta vyhozená stokoruna je i docela dost - na ten výsledek. Pozitivní recenze na podobné výrobky, se dají najít snad jen u jejich prodejců.
To si pak člověk říká, jestli tu stokorunu radši nevyhodit za normální, ne-modře podsvícený ručkový systém. Kde vlastně není skoro nic, co by mohlo takhle uhýbat.
Ale nemám žádný iluze ani o ručkových systémech z číny - dva stejné voltmetry 0-30V typu MP-45, ten druh se čtyřmi M3 štefty, jsem už vyhodil. Jeden odešel asi tak po 5 letech, druhý následoval asi rok po něm. Samo-přerušená cívka.
Podat zavádějící údaj, není na něj spolehnutí - protože to prostě není skutečný měřák, ale hračka?
Uvede údaj, který je pak potřeba ověřovat podruhé, něčím jiným?
Tady myslím není ani ta hračková cena opodstatněním.
Nene, tady se teda musím rejží zastat, tady v tom je rejžák nevinně.
On vyrábí evidentní hračku pro děcka, s hračkovou cenou.
Že to někdo použije jako náhradu skutečného měřáku a pak se vzteká, že je to šit a že kecá, je už jeho problém.
Ještě bych snad doplnil, že ta vyhozená stokoruna je i docela dost - na ten výsledek. Pozitivní recenze na podobné výrobky, se dají najít snad jen u jejich prodejců.
To si pak člověk říká, jestli tu stokorunu radši nevyhodit za normální, ne-modře podsvícený ručkový systém. Kde vlastně není skoro nic, co by mohlo takhle uhýbat.
Ale nemám žádný iluze ani o ručkových systémech z číny - dva stejné voltmetry 0-30V typu MP-45, ten druh se čtyřmi M3 štefty, jsem už vyhodil. Jeden odešel asi tak po 5 letech, druhý následoval asi rok po něm. Samo-přerušená cívka.
-
hajeklubos
- Příspěvky: 447
- Registrován: 01 kvě 2008, 02:00
- Bydliště: Praha 5
Zdravím všechny.
Po tom co napsal SIS2 mě to nedalo a rozstřihnul jsem pytlík s náhradním V-metrem, kde leží možná 2roky a je od jiného prodejce. (viz foto) V nabíječce mám stejný, jenom předělaný na 3drát a mohu potvrdit to, že jsem tenkrát měnil pro jistotu všechny přívodní licny za jemné , měděné a celé jsem to musel proletovat. Při bastlení to prostě upadlo. Jsou to bohužel levněnky, ale dnes si moc nevybereš přineseš si v zavařené krabičce úplně stejnou věc za dvojnásobnou cenu a nestačíš se divit. Pro jistotu jsem kontroloval všechny LEDmetry, které jsem koupil v 2020 od prodejce nahoře, jsou bez problému. Žádná oxidace. Dodávám, že nemám s žádným s prodejců nic společného, pouze popisuji co mam na stole. Tak, že co s tím. Oškrábat hodinářským šroubovákem 0,8 zbytky agresivního pájedla z tišťáku, natřít DPS pájecím lakem. (někde to svinstvo nebylo moc vidět, chce to silnou lupu) Lak není nic jiného než kalafuna rozpuštěná v toluenu. Podezřelé spoje propájet mikropájkou. Pozor ať nenatřeš ladící minitrimr, který je kousek nad tišťákem. Jestli měřák už kecá, tak bude lepší SMD odpory cejchování vyměnit, bude to zateklé pod ně. To je úkol, oko není to co bylo.To je pro ty kdo to ještě nedělal.
Pokud možno hezké Vánoce Luboš
Po tom co napsal SIS2 mě to nedalo a rozstřihnul jsem pytlík s náhradním V-metrem, kde leží možná 2roky a je od jiného prodejce. (viz foto) V nabíječce mám stejný, jenom předělaný na 3drát a mohu potvrdit to, že jsem tenkrát měnil pro jistotu všechny přívodní licny za jemné , měděné a celé jsem to musel proletovat. Při bastlení to prostě upadlo. Jsou to bohužel levněnky, ale dnes si moc nevybereš přineseš si v zavařené krabičce úplně stejnou věc za dvojnásobnou cenu a nestačíš se divit. Pro jistotu jsem kontroloval všechny LEDmetry, které jsem koupil v 2020 od prodejce nahoře, jsou bez problému. Žádná oxidace. Dodávám, že nemám s žádným s prodejců nic společného, pouze popisuji co mam na stole. Tak, že co s tím. Oškrábat hodinářským šroubovákem 0,8 zbytky agresivního pájedla z tišťáku, natřít DPS pájecím lakem. (někde to svinstvo nebylo moc vidět, chce to silnou lupu) Lak není nic jiného než kalafuna rozpuštěná v toluenu. Podezřelé spoje propájet mikropájkou. Pozor ať nenatřeš ladící minitrimr, který je kousek nad tišťákem. Jestli měřák už kecá, tak bude lepší SMD odpory cejchování vyměnit, bude to zateklé pod ně. To je úkol, oko není to co bylo.To je pro ty kdo to ještě nedělal.
Pokud možno hezké Vánoce Luboš
- Přílohy
-
Tohle je jiný sado-maso. V devadesátkách se to krátce prodávalo i tady.
Sovětské tyristory typ. řady KU202, řada suffix A-N, později jako 2U202A-N.
Urrm=25-50-100-200-300-400V dle suffixu.
Itav=10A, Itsm=30A, Igt=100mA, Ugt=5V, Rthjc=2,1°C/W, Du/Dt=5V/us
Víc údajů ve zčásti tutlaných, ofiko katalozích ala Taurek, ani na netu nešlo vyčíst. Na netu, pokud se vůbec povede ze socialistické produkce něco relevantního najít, to bývá dost jinak, Rusové tradičně vše nadsazují.
Československé komerční tyristory řady KT701-KT705. Později řada rozšířena o typy 706-707-708 s Urrm=500V-600V-700V. Jiný kafe!
Urrm=50-100-200-300-400-500-600-700V.
Itav=15A, Itsm=120A, Igt=40mA, Ugt=3V, Rthjc=1,5°C/W, Du/Dt=20V/us.
Trvalého proudu Itav snášejí KT705-708 běžně skoro dvojnásobek, jsou-li dobře chlazeny. Je jimi možno úspěšně nahrazovat "průmyslové" ČKD řady T25 a T925, což jsem také páchal v divadelních stmívacích jednotkách SJR2A, SJR2B a SJR5B.
Sovětské tyristory typ. řady KU202, řada suffix A-N, později jako 2U202A-N.
Urrm=25-50-100-200-300-400V dle suffixu.
Itav=10A, Itsm=30A, Igt=100mA, Ugt=5V, Rthjc=2,1°C/W, Du/Dt=5V/us
Víc údajů ve zčásti tutlaných, ofiko katalozích ala Taurek, ani na netu nešlo vyčíst. Na netu, pokud se vůbec povede ze socialistické produkce něco relevantního najít, to bývá dost jinak, Rusové tradičně vše nadsazují.
Československé komerční tyristory řady KT701-KT705. Později řada rozšířena o typy 706-707-708 s Urrm=500V-600V-700V. Jiný kafe!
Urrm=50-100-200-300-400-500-600-700V.
Itav=15A, Itsm=120A, Igt=40mA, Ugt=3V, Rthjc=1,5°C/W, Du/Dt=20V/us.
Trvalého proudu Itav snášejí KT705-708 běžně skoro dvojnásobek, jsou-li dobře chlazeny. Je jimi možno úspěšně nahrazovat "průmyslové" ČKD řady T25 a T925, což jsem také páchal v divadelních stmívacích jednotkách SJR2A, SJR2B a SJR5B.
- Přílohy
-
- Ruska nabijecka Kedr-Avto.gif
- (255.2 KiB) Staženo 145 x
Bude to vypadat jako otravný štos, ale těm chytřejším se vyplatí přečíst.
Sovětské tyristory řady KU202G až KU202N, jsou proti "našim" KT701-708 děsný šrot. Tváří se nezničitelně, vývod katody je 4mm klacek s okem, jako na nějakém 100A tyristoru.
Ale řady KU202, 2U202 trvale drží pouze 10A, repete štos 20ms jen 30A.
Oproti tomu - naše levné KT701, napěťově srovnatelné, mají opakovatelný štos /ale 100ms!/ dovolen až 120A!
Naštěstí i tyhle sovětské, velké typy, mají anodu na šroubu.
Záměna za KT703 se zeleným potiskem, proto nebyla nijak těžká.
S typy KT703, jen přibližně spárovanými na shodný Igt, stejná nabíječka a s malou úpravou /odpory do G/ do přepálení pojistky udrží zkrat i přepólování.
Je to naprostý automat, ale je velmi dobré, že má ten ampérmetr, byť jen ten elektromagnetický. Majitel tak aspoň tuší, kolik se toho zrovna do akumulátoru láduje.
Bylo třeba, vyměnit a zvětšit přismahlý R4 na MLT 0,25-180R, opatrně vyoperovat z opálené desky shořelé R1, R2, drátem a hňupolepem vyztužit fólie, vyměnit R1,R2 za 180R stejného typu.
Probité diody D1, D2 a načnutou D3, jsem vyměnil za luxusní "industrial" KAY15, neboť byly po ruce.
Vyhověly by jistě i 1N4448 a podobné, se 75-150V/200-300mA/4-10ns.
Úplně v prdeli byly i oba tranzistory, jak KT361G, tak KT315G.
Ze žluté verze KT361G, rozstřelené po kastlíku, zbyly jen zaletované páskové přívody.
KT315 byl pěkný, ale "načatý", mezi C-E svod asi 5 uA. Zajímavé je, že žádný D multimetr nic takového neodhalí.
Při testu T drze ukáže betu, co se vejde do katalogového rozsahu a tak chudáka opraváře svede na scestí
Analogový ručkový multimetr, na rozsahu řekněme x1kΩ či x10kΩ, takový svod odhalí na první dobrou. Kupodivu, dva digitály s napájením devítkami, to ohmmetrem neodhalily.
Asi použitá metoda měření odporů, napájení v tom není, analog má 4 AA články.
Digitál s funkcí "testu" tranzistorů o tomhle neví, asi nemá jak a v 99% případů ukáže uvěřitelnou betu.
Stejně, jako v případě načatého přechodu E-B. Analog na přechodu E-B ukáže skoro dvojnásobný úbytek napětí, ale digitál si v klídku ukáže betu...
Zařízení je napájeno tvrdým C-trafem /štítkový příkon 180VA/, podobném C-trafům ze sovětských čbtv a dalších.
Sekundární napětí trafa je 2x18V při 233V v síti, přístroj samotný je ale štítkován na 220V, vodiče sekundárů jsou typ "klacek", s průměrem nejméně 1,8mm, spíše ale 2mm.
Bez tlumivky i dalších opatření, je myslím dimenzování tyristorů obzvlášť důležité. To ostatně potvrzují i doslova propálené sovětské typy, co při tom průpalu toho zlikvidují i dost kolem.
Kdo by to opravoval, tak v tomto zařízení a na místech tranzistorů KT315/ KT361, které mají po rusku bázi vpravo a kolektor uprostřed, bezvadně fungují zde běžné typy BC635/BC636, nebo značkové, s dobrou betou asi nad 150 i typy BC639/BC640.
TY KU202G = KT703 až KT708, pokud možno pár s Igt, shodným na 20%
IO K176LA7 = CD4011BE
IO K176IE5 = CD4033BE
IO K176TM2 = CD4013BE
ZD KS175Ž = Uz 8 až 8,5V/10mA, 0,4W axial
FD KD510A = Uka=50V, If=200mA,Trr=4ns, axial
LD AL307BB = 4mm, Uf=2V, červená 10mA s vyšší svítivostí
Kdyby se někdo do Silvestra fakt nudil a vystřihl na tu řídící část se šváby /po diody u tyristorů/ zhruba-desku, byl by to možná fajn pokus. Rusáci nikdy nedělali zbytečnosti a nefunkční střepy
Sovětské tyristory řady KU202G až KU202N, jsou proti "našim" KT701-708 děsný šrot. Tváří se nezničitelně, vývod katody je 4mm klacek s okem, jako na nějakém 100A tyristoru.
Ale řady KU202, 2U202 trvale drží pouze 10A, repete štos 20ms jen 30A.
Oproti tomu - naše levné KT701, napěťově srovnatelné, mají opakovatelný štos /ale 100ms!/ dovolen až 120A!
Naštěstí i tyhle sovětské, velké typy, mají anodu na šroubu.
Záměna za KT703 se zeleným potiskem, proto nebyla nijak těžká.
S typy KT703, jen přibližně spárovanými na shodný Igt, stejná nabíječka a s malou úpravou /odpory do G/ do přepálení pojistky udrží zkrat i přepólování.
Je to naprostý automat, ale je velmi dobré, že má ten ampérmetr, byť jen ten elektromagnetický. Majitel tak aspoň tuší, kolik se toho zrovna do akumulátoru láduje.
Bylo třeba, vyměnit a zvětšit přismahlý R4 na MLT 0,25-180R, opatrně vyoperovat z opálené desky shořelé R1, R2, drátem a hňupolepem vyztužit fólie, vyměnit R1,R2 za 180R stejného typu.
Probité diody D1, D2 a načnutou D3, jsem vyměnil za luxusní "industrial" KAY15, neboť byly po ruce.
Vyhověly by jistě i 1N4448 a podobné, se 75-150V/200-300mA/4-10ns.
Úplně v prdeli byly i oba tranzistory, jak KT361G, tak KT315G.
Ze žluté verze KT361G, rozstřelené po kastlíku, zbyly jen zaletované páskové přívody.
KT315 byl pěkný, ale "načatý", mezi C-E svod asi 5 uA. Zajímavé je, že žádný D multimetr nic takového neodhalí.
Při testu T drze ukáže betu, co se vejde do katalogového rozsahu a tak chudáka opraváře svede na scestí
Analogový ručkový multimetr, na rozsahu řekněme x1kΩ či x10kΩ, takový svod odhalí na první dobrou. Kupodivu, dva digitály s napájením devítkami, to ohmmetrem neodhalily.
Asi použitá metoda měření odporů, napájení v tom není, analog má 4 AA články.
Digitál s funkcí "testu" tranzistorů o tomhle neví, asi nemá jak a v 99% případů ukáže uvěřitelnou betu.
Stejně, jako v případě načatého přechodu E-B. Analog na přechodu E-B ukáže skoro dvojnásobný úbytek napětí, ale digitál si v klídku ukáže betu...
Zařízení je napájeno tvrdým C-trafem /štítkový příkon 180VA/, podobném C-trafům ze sovětských čbtv a dalších.
Sekundární napětí trafa je 2x18V při 233V v síti, přístroj samotný je ale štítkován na 220V, vodiče sekundárů jsou typ "klacek", s průměrem nejméně 1,8mm, spíše ale 2mm.
Bez tlumivky i dalších opatření, je myslím dimenzování tyristorů obzvlášť důležité. To ostatně potvrzují i doslova propálené sovětské typy, co při tom průpalu toho zlikvidují i dost kolem.
Kdo by to opravoval, tak v tomto zařízení a na místech tranzistorů KT315/ KT361, které mají po rusku bázi vpravo a kolektor uprostřed, bezvadně fungují zde běžné typy BC635/BC636, nebo značkové, s dobrou betou asi nad 150 i typy BC639/BC640.
TY KU202G = KT703 až KT708, pokud možno pár s Igt, shodným na 20%
IO K176LA7 = CD4011BE
IO K176IE5 = CD4033BE
IO K176TM2 = CD4013BE
ZD KS175Ž = Uz 8 až 8,5V/10mA, 0,4W axial
FD KD510A = Uka=50V, If=200mA,Trr=4ns, axial
LD AL307BB = 4mm, Uf=2V, červená 10mA s vyšší svítivostí
Kdyby se někdo do Silvestra fakt nudil a vystřihl na tu řídící část se šváby /po diody u tyristorů/ zhruba-desku, byl by to možná fajn pokus. Rusáci nikdy nedělali zbytečnosti a nefunkční střepy
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2512
- Registrován: 27 čer 2016, 02:00
Schémata i desky jsou díky našemu uživateli serviceman zde: https://ulozto.cz/file/Yz5Q4By2uDlQ/nabijecka-pdf
Oprava nabíječky byla probírána i na bastlírně: t=77435
Oprava nabíječky byla probírána i na bastlírně: t=77435
Ze které desky jsi je vyoperovával, když na ní podle obrázků nejsou osazeny?...opatrně vyoperovat z opálené desky shořelé R1, R2...
Na jedné ruské stránce jsem našel DPS na nabíječku Kedr-Avto 4A. Viz odkaz: http://radio-uchebnik.ru/shem/15-avto-m ... dr-avto-4a