[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ty principiální záležitosti by měly fungovat z čímkoliv.
Zapojení zkouším stále se stejnými modely, které zahrnují dostatečně mizerné vlastnosti tranzistorů
U koncových stupňů potřebuji znát betu a její proudový průběh.
To se také projeví na vyvážení dvojčiného koncového stupně.

Asi to nemá význam a pozorovateľnú zmenu, ale opýtam sa radšej.

1. S kondenzátormi t.j. DC izolovaný vstupným kondenzátorom a DC izolovanou NFB, mám na výstupe -486,84uV.

2. kondenzátory premostené zdrojmi napätia vstup -18,072mV a v NFB -18,474mV, potom mám logicky rovnakú úroveň na výstupe -485,935uV.

3. Skratované oba DC väzobné kondenzátory, mám na výstupe 95mV a ofsetový prúd 4 ohm záťažou 24mA, ktorý aj odlaďuje kľudový prúd koncákmi v pomere 46mA//58mA.

4. kondenzátory premostené zdrojmi napätia vstup -17,537mV a v NFB -17,987mV, potom mám úroveň na výstupe skoro 0V.

Kľudový prúd 2mi koncovými tranzistormi 50mA a 50mA, budič 6mA a VAS 9mA. 4ohm záťaž, takže pri ofsete tečú týmto odporom nemalé prúdy. Je potrebné aby sa to všetko doladilo na 0mV na výstupe a až potom merať DC charakteristiky? Každopádne v pracovnej a sledovanej oblasti aj po odchýlení parametrov majú modely tranzistorov dostatočný DC curent gain, hoci nie lineárny.

Tu sú výsledky pre prípad nastavenia č. 2 (obe krivky v rozsahu 20mV po derivácii):

Offset ničemu nevadí, já ho nastavuju na 0 na výstupu, ale jen proto, abych viděl správně klidový proud konců, stačí ale taky dát zátež 4k a pak do ní nic neteče.
Ale u bootstrapu, nebo vazebních kondů, na kterých je napětí to jinak nejde.

Pokles zesílení při větších proudech způsobuje padající beta s proudem, tam se to bude měnit s použitými modely.
Zkreslení převážně 3. harmonickou se stoupajícím výkonem.

Namodeluj si zkreslení při 1kHz pro 100mW na výstupu.

Namodeluj si průběhy pro klidový proud 0-200mA .

Nie je to žiadna sláva ani na 1kHz do 4 ohm. Prvá sada je pre základný model TESLA AZK052.

Nie je to žiadna sláva ani na 1kHz do 4 ohm. Druhá sada je pre TESLA AZK052 s úpravou Baxandall/Danhard DRC.

JMD, ještě furt Tě baví, zabývat se touhle plechovou mrdkou?

Už mnohokrát bylo dokázáno měřením /mmch. několikrát měřil i Vláďa Bunta, jednou i Pavel Macura/, následně GavinMilarr dokázal pokusy se svým Quasitem, že toto zapojení, s touto danou topologií, ve kvazikomplementárním uspořádání a s daným osazením, už nejde nijak zlepšit, jeho potenciál je vyčerpán, popř. je jinde.
Samotný ten koncový stupeň je imho vyřešen pro dané použití natolik dobře, že v mnoha podobách i aplikacích, přežíval i to nejhrubší zacházení. Někdy až takové, že leskle bílé hliníkové kloboučky KD503 byly zhnědlé, protavily se teflonové podložky a občas se z desek odpájely odpory z 0,8mm konstantanu. Idiotfest.

Jestli používáš koncový stupně z AZK052 na běžnou reprodukci - odstranil sis aspoň ty chyby v zemnění desky a u společný země ve zdroji, aby to mělo odstup aspoň -90dB, když už ne lepší?
Jenom přepojením několika drátových spojů a tři změny na desce, zlepší odstup zcela nevídaným způsobem.
Kromě toho vzroste stabilita natolik, že je možné původních kompenzačních 68pF zmenšit až na 33pF a SR zfleku vyletí na nějakých 22V/us. Při rušivých 60uV/100Hz na výstupu každé desky, což už těžko půjde nějak zlepšit.
Totéž platí u modulu AUJ637, tam je ta drátovačka zpizděná ještě víc.

Máš to takhle nějak udělaný, nebo se furt jebeš s původními deskami ???

Prohlídni si nepoměrně modernější koncový stupeň z AZK221.
Nebo už "soukromou" výkonovou jednotku Tes-Audio AUJ400, či od stejné firmy koncový stupeň AUJ200 z PAS1200-6.
Třebaže je to všechno také kvazi, tak je to vlastnostmi o dva parníky dál.
Bylo by to i o čtyři parníky, kdyby se šikovný a malý AZK221 přeosadil a přepojil na komplement, na MJ15003/15004.
Ale už i tak, AZK221 s koncovými KD3773 a budiči KD649A/KD650A, má ve zcela původní podobě celkové THD jen několik málo setin, při plném výkonu 200W/4R/kanál a bez úprav má lineární odstup -95dB.
Nevím, kde vrábelští to zapojení přesně vzali /a AZK240 jakbysmet!/, ale je to fakt hodně dobrý.

KD337/338 a BD239/BD240 jsou jiný tranzistory.
KD337/338 vycházejí ze Siemens BD237/BD238.
Stejně tak namísto KD503 nejde, ani jako model, fláknout MJ802.

64 stránek o zesilovači, který je už totálně obsolette. Hoďte sem nějaké schéma, které je použitelné v současnosti, pokud se nechceme spokojit s déčkem z Alíku

Tak to nečti a jdi do prdele

Nečtu, ale sere mě to tady. Měření pindíků nějakých senilů asi zajímá málokoho

A mě zase nezajímají OT kecy mladejch vypatlanejch ocasů

Nedupej do toho, když se to stáčí k Vráblím, začíná to být zajímavé

Buď tak laskav a opusť tuto žumpu.

sinclair
Dajú sa prosím niekde vidieť schémy AZK221 (A2200) a AZK222 (A2400)?
Quasit je vlastne AZK Vráble s novším dostupným osadením.

Mám 3ks AZK052 a derú ich hlavne moje decká, keď sa vyblbujú a dávajú celej zostave zabrať. Nevyužívam u nich výstupné trafo, mám tam jednoduchú DC ochranu. Nevyužívam a obchádzam vstupný predzosilňovač a jeho korekčnú časť. Z 1V vstupu signál ide priamo na dosku koncáku. Tuším, že tam už nemám pôvodné veľké hl. elektrolyty čo sú pod doskou konca. Nahradil som ich vlastnou doskou a novšími kondenzátormi. Pri tej príležitosti som niečo robil aj so zemou a napájaním. Nespomeniem si už presne, avšak na plošáku konca som určite nič neškrabal, možno som niekam inak zaviedol alebo s inou logikou naťahal zem, vývody na repráky a napájanie, vážne neviem, neutkvelo mi to v pamäti.
Prosím prípadne napíš čo tam je pálčivé so zemami.

sinclair píše:KD337/338 a BD239/BD240 jsou jiný tranzistory.
KD337/338 vycházejí ze Siemens BD237/BD238.
Stejně tak namísto KD503 nejde, ani jako model, fláknout MJ802.

Zajímavé, že Siemens BD237/BD238 v katalogu 1980 tyto tranzistory neznal, zatímco NatSemi je 1978 uváděl jako stejný proces s B239/BD240, ale také s TIP29/TIP30 od TI, který je má už v katalogu 1968
A proč by tam nešel místo KD503 fláknout nějaký obdobný typ, se stejnou rychlostí a průběhem proudového zesílení ?
JMD sleduje, co se změní úpravou zapojení, ne jak se to mění s tranzistory s konkrétními vlastnostmi.