Spínaný zdroj vyrobí špičku a slepí kontakty relé.

Zpráva

bflmpsvz · #46 Příspěvek od **bflmpsvz** » 12 říj 2021, 12:54

EKKAR píše: triak musí dostat zapalovací impuls na každou půlvlnu zvlášť

No a když místo zapalovacího impulsu připojím na gate trvalé napětí?

Netvrdím, že v SSR to probíhá zrovna takhle, ale rozhodně jak je to jednou seplé, tak to nějakou nulu ignoruje. To jsem si včera precizně ověřil měřením, než jsem ten příspěvek psal. A viz výše připojení žárovky do už sepnutého SSR. Napětí pro osciloskop jsem bral rovnou ze zásuvky, takže jeho průběh není ničím ovlivněný, ale kdybych ho bral ze SSR, tak by začínal v okamžiku, kdy jsem vypínačem na šňůře připojil napětí na už seplý SSR s připojenou žárovkou, na které jsem snímal proud proudovou sondou.

To byste s nebožtíkem učitelem vysvětlili jak?

Olchor · #47 Příspěvek od **Olchor** » 12 říj 2021, 16:07

Tak zkus místo žárovky dát větší odpor, cca 100K. Na osc. bys pak měl vidět jen ty špičky, malý proud odporem neudrží triak sepnutý.

#48 Příspěvek od **EKKAR** » 12 říj 2021, 17:19

bflmpsvz píše:
EKKAR píše: triak musí dostat zapalovací impuls na každou půlvlnu zvlášť
No a když místo zapalovacího impulsu připojím na gate trvalé napětí?
Netvrdím, že v SSR to probíhá zrovna takhle, ale rozhodně jak je to jednou seplé, tak to nějakou nulu ignoruje. ...
To byste s nebožtíkem učitelem vysvětlili jak?

No právě že ty to tvrdíš, aniž bys vzal v úvahu, že právě kvůli zamezení toho trvalýho sepnutí tvůrci a konstruktéři střídavejch SSR-ek nikde nepoužívají obvod, generující trvalej spínací proud do Gate, ale vždycky tam jdou diskrétní impulzy pro každou půlvlnu zvlášť, často u triaků ještě s obrácenou polaritou kvůli rychlejšímu sepnutí v příslušný půlvlně. Řídící signál do IR části klidně může bejt trvalej a stejnosměrnej, samotný řízení triaků (a pohříchu i tyristorů) se ale vždycky odehrává na impulsní bázi. Triak "řízenej" stejnosměrným proudem je tvoje idea, jenže právě proto, že se triaky používají pro střídavej proud je u nich daleko výhodnější možnost řídit je impulsama, "nějakým" způsobem odvozenýma od základního napájecího průběhu - aby nebylo potřeba nic usměrňovat, filtrovat atd... Jediný co je omezující pro generování impulsů je určitá minimální doba jejich trvání respektive minimální energie, kterou musejí mít, aby se triak spolehlivě otevřel a potom právě hodnota tzv. "přídržnýho proudu" neboli hodnota, pod níž se triak samovolně zavře. To je totiž kromě zkratování jiným spínačem jediná možnost, jak předtím do sepnutýho stavu uvedenej polovodičovej spínací prvek typu tyristor/triak "vypnout" - a jestli se mi pokusíš oponovat tvrzením, že zavřít tyristor/triak jde ještě tzv. komutací pomocí pomocnýho kondenzátoru, tak se tě optám, k čemu že to při tý komutaci ve skutečnosti dojde - není to čirou náhodou právě ten pokles proudu součástkou pod hranici hodnoty přídržnýho proudu...???

P.S. BTW, už vím, co to je "bflmpsvz" - to je zkratka slov "BiFiLárně ManiPulující SVaZák" ...

bflmpsvz · #49 Příspěvek od **bflmpsvz** » 12 říj 2021, 18:22

Podrobnosti vnitřního zapojení SSR jsem nikde nenašel, a možná to výrobce ani nezveřejňuje. Takže jsem si zaspekuloval, podle toho co jsem naměřil. To snad není takový zločin.

Ale tvrdím, že SSR KSD203AC2, alespoň ten kus který jsem minulý týden koupil, sepne v nule jen tehdy, když řízení přijde později než
spínané ~ napětí. Pokud je to obráceně, tak sepne hned. Na tom trvám.

Obrázek

#50 Příspěvek od **EKKAR** » 12 říj 2021, 20:39

No jasně, protože připojit nejdřív řídící signál a až potom silovej je dost nestandartní proces, kterej normální datasheet jaxi taxi neuvažuje. Vždycky se nejdřív přivádí silový napájení a řídící signál se na součástku přivádí až dodatečně, minimálně po kontrole dalších parametrů. A je vidět, že už i tady výrobce ojebává co může, protože ve všech SSR-kách který jsem měl kdy v ruce by k podobnýmu sepnutí okamžitě po připojení napájení, pokud byl přítomnej řídící signál dojít nemohlo - všecky co jsem měl počkaly s otevřením hlavního triaku až do nejbližšího následujícího průchodu hlavního napájení nulou ...

#51 Příspěvek od **tomasjedno** » 12 říj 2021, 23:02

bflmpsvz píše:sepne v nule jen tehdy, když řízení přijde později než spínané ~ napětí. Pokud je to obráceně, tak sepne hned. Na tom trvám.

Možná tě to překvapí, ale i v tomto případě sepnul v nule

Těžko ovšem rozhodnout, jestli to sepnutí způsobil řídicí signál do G anebo překročení dU/dt.

bflmpsvz · #52 Příspěvek od **bflmpsvz** » 12 říj 2021, 23:26

No vzhledem k tomu, že bez řídícího signálu můžu na vstupu cvakat vypínačem jak chci a k sepnutí SSR nedojde, tak řídící signál se na tom přinejmenším podílí. Vymýšlet pokus s pozvolnějším náběhem napětí během půlperiody se mi nechce. Beztak jsme začali otázkou, co se stane při náběhu sítě po výpadku, zatímco řídící signál zůstal, a takový náběh sítě asi taky není moc pozvolný.

#53 Příspěvek od **EKKAR** » 12 říj 2021, 23:26

Každopádně, pokud má v názvu typu i v datašítu napsáno, že spíná v nule, NEMĚL by se chovat tak, jak popisuje BiFiLární SVaZák ... To chování dost jednoznačně ukazuje na nějaký velký špatný, minimálně překročení konstrukčních parametrů při použití součástky.

#54 Příspěvek od **tomasjedno** » 12 říj 2021, 23:42

EKKAR píše:NEMĚL by se chovat tak, jak popisuje

Proč by neměl? Kdy sepnul? V “nule”.

P.S. Dal jsem nulu do uvozovek, protože ve skutečné nulové nule napětí A-K ještě nikdy nikdo žádný tyristor ani triak nesepnul.

Kremik · #55 Příspěvek od **Kremik** » 13 říj 2021, 02:22

SSR dělá přesně co se po něm žádá. Na řídícím vstupu má signál že má být sepnuté, na silovém přívodu mu po sepnutí spínače vzrůstá napětí Z NULY, tak sepne. Logické.

Ovšem je to řešení asi jako posadit spícího člověka na kolo, roztlačit, pak probudit, v tomtéž okamžiku pustit a čekat že to uřídí.
Dej si před relé obvod, který řídící signál pustí s malou prodlevou po náběhu síťového napětí.

lubos1961 · #56 Příspěvek od **lubos1961** » 13 říj 2021, 12:38

Pokud si chceš v klidečku prozkopumat funkci SSR a máš nějaký laboratorní zdroj stejnosměrného napětí, zapoj na výstup SSR třeba nějakou 24V žárovku a propoj SSR s laboratorním zdrojem.
Na vstup SSR připoj řídící napájení, a na jeho výstupu pomalu zvyšuj napětí z 0V, ve zhruba 4V se SSR sepne. Nyní je již jedno, zda je dále na vstupu zapojeno řídící napětí a SSR drží v sepnutém stavu. Postupným snižováním napětí klesá také přídržný proud do bodu, kdy SSR přejde do vypnutého stavu a zase při překročení minimálního spínacího napětí opět znovu sepne.
Druhý pokus:
Zapoj na výstup přes žárovku napájení z laboratorního zdroje na velikost zhruba 20V. Zapoj na vstup řídící napětí, Výstup by neměl přejít do sepnutého stavu. Nyní pomalu snižuj výstupní napětí, zhruba kolem 11-12V přejde výstup SSR do sepnutého stavu.
To celé lze provést i v opačné polaritě napájecího napětí.
Tím máš zjištěno takzvané okno, v kterém SSR spíná (min - max) Pokud je poté SSR napojeno na síťové napětí, pouze při průchodu tohoto napětí v tomto momentě spíná, takže né v 0 ale blízko 0.
To, že ti SSR hned sepne když máš již zapojeno řídící napětí a poté až zapneš výstupní napětí ber v představě jako když při zapnutí rychle přejde toto napětí z nuly na aktuální napětí v tomto momentě.

#57 Příspěvek od **tomasjedno** » 13 říj 2021, 13:46

lubos1961 píše:až zapneš výstupní napětí ber v představě jako když při zapnutí rychle přejde toto napětí z nuly na aktuální napětí v tomto momentě.

Proč jen v představě, když je to tak i ve skutečnosti?

lubos1961 · #58 Příspěvek od **lubos1961** » 13 říj 2021, 14:57

[quote="tomasjedno"][/quote]Proč jen v představě, když je to tak i ve skutečnosti?

No aby si to byl schopen nějak pro sebe představit a nedivil se.