AdamVarga píše:
Už keď mám prístup k sústruhu tak by som chcel skúsiť vyrobiť zotrvák ktorý by pásku hnal 19cm/s (keď je tlačítko na 9cm/s) a 38cm/s ked je tlačitko voliča rychlosti v polohe na 19cm/s
Skôr by sa jednalo o experiment než o niečo vážne. Mechanicky by to nemal byť taký hrozný problém a hlavy na tom stroji ktorý je dokonalím kandidátom na tieto hovadinky sú už ajtak zjazdené takže nemám čo stratiť. (okrem môjho času)
Nechci sejčkovat, ale aby ti to utáhla navíjecí spojka - při prázdné cívce se při 38cm/s bude unašeč otáčet skoro jak při převíjení. Nebylo by snazší vysoustružit to kolo, co je přímo na motoru, s dvojnásobným obvodem? To bych ale zas nechtěl vidět ty rázy při převíjení...
ano myslel som na to no otáčky navíjacieho trnu by mali byť dostatočné. teda aspoň vizuálne si myslím. Odmeral som priemer stredu 18cm kotúča a spojka na prázdno ju ženie 200ot/min (odhadom vizuálne) čo je akurátna obvodová rýchlosť.. už taká 15tka alebo ešte lepšie 13tka nemá ani šancu
Ďalší problém zväčšením priemeru remenice motora vzniká že remeň samotný má daný rozmer. A trojuholníkové okrúžky alebo remene dnes môžem zabudnúť.
No v mojom prípade mám stroj bez zotrváka lebo sa rozpadol. Takže zotrvák budem musieť vyrobiť či chcem či nie.. A ten remeň gulatého priemeru samozrejme nieje problém zameniť za okrúžky rôznych rozmerov
A myslím že ani rázy pri prevíjaní neboli ovplivnené vzhladom na to že je to spojka s konštantným krutiacim momentom. Trpel by len filc a plast. A pásku by to hnalo ako besné takže v konečnom dôsledku by trpel aj motor.
Skôr prichádza do úvahy upraviť priemer na zotrváku alebo spraviť novú rozvodovú remenicu ktorá by sa tam už asi ani nevošla takže asi by to bolo ideálne upraviť zotrvák a rozvodovú remenicu naraz. Tam by sa tiež dal upraviť priemer na ktorý je nahodený remeň na spojku pod navíjacim unášačom.
mal by niekdo meranie aké má otáčky motor a rozvodová remenica? (približne)
Zbytečná citace celého předchozího příspěvku vymazána.Viz PRAVIDLA, odst.4e) a 4f)
Hill
čiže ak tomu dobre chápem pri záznamu je podstatné aby sme komenzovali za hlavu respektive jej indukčnosť? V takom prípade By som mohol spraviť prúdový zosilňovač? A teda dodať RC člen s nejakou časovou konšantou pre kompenzáciu za odmazanie výšok ?
Štrbinové straty by sa v mojom prípade pri použiťí rýchlosti 38cm/s posunuli mimo sluchového rozsahu..aspoň teda myslím, neviem presne o ako velkú štrbinu sa jedná v prípade ANH210. Neviem ako kompenzovať za tieto naše československé hlavy aby fungovali pri 38cm/s. Žiadať o hotové riešenie je trocha "neslušné" ale inak si neviem vyobraziť ako k tomu vlastne dojsť..Neviem kde a ako mám kompenzovať za hlavu ako takú.
Každopádne moja idea bola použiť operáky LT1125. Budem sa pokúšať hrať v simulátore ale niesom si istý či robím veci správne alebo nie zrovna...no uvidíme, prípadne sem hodím moje pokusy. Veľká vďaka
Vývoj magnetofonů probíhá 120 let.
Myslíš, že kdyby to mělo nějaký efekt, že by to už dávno všichni výrobci nedělali?
Ten pokus o napájení záznamové hlavy zapojené ve smyčce zpětné vazby zesilovače (teda konstantním proudem) tu už byl, ale superponovat nf signál na předmagnetizační v takovém zesilovači byl fyzikálně takřka neřešitelný problém (o tom tu ale už byla řeč), tak to obešli jinak: do jedné hlavy šel jen záznamový proud, do druhé, přesně proti ní, se pouštěla předmagnetizace. A pásek probíhal mezi těmito hlavami. Cross-field se tomu říkalo.
Jenže se ukázalo, že zkreslení se nezmenšilo (vzniká přímo v pásku), bylo to mechanicky šíleně náročné na přesnost, teda obtížně vyrobitelné ve statisícových sériích, čili drahé. A zbytečně, protože efekt sporný. Ty magnetofony nenahrávaly líp, než ty v klasickém zapojení.
To klasické zapojení vychází z toho, že aby se impedance obvodu hlavy s kmitočtem nijak podstatně neměnila, stačí, aby záznamová hlava měla malou indukčnost a v sérii velký linearizační odpor, to u tříhlavých strojů není vůbec problém splnit.
Prostuduj si 5, radši 50, schémat magnetofonů od různých výrobců a zjistíš, že se všichni, i ti, kdo se pokoušeli ten poměr předmagnetizačního proudu a záznamového proudu obejít jinak, to rychle vzdali a vrátili se k osvědčenému zapojení - napěťový zesilovač - linearizační odpor - zádrž předmagnetizačního kmitočtu - záznamová hlava.
Totiž na kmitočtu, kdy induktance hlavy je rovná velikosti linearizačního odporu, poklesne záznamový proud při stejném vstupním napětí jen o 3 dB. Teda nic, co by nešlo korigovat jinak.
Ale korigovat to přemostěním části linearizačního odporu kondenzátorem je v tříhlavém stroji zbytečné: to se dělalo v magnetofonech dvouhlavých, kde univerzální hlava měla indukčnost větší, než mívají hlavy záznamové (to aby při snímání dávaly co nejsilnější signál).
Ty charakteristiky, které jsem tu nakreslil, zahrnují i korekci ztrát ve snímací hlavě v rozsahu, v jakém má při snímání smysl, aby to z pásku dostalo maximum užitečného signálu, ale zbytečně nezdůraznilo šum.
Štěrbinový jev, kdy hlava nečte nic, nastává u ANH210 při devatenáctce rychlosti kolem 44 - 50 kHz (rozptyl podle výrobní tolerance), což znamená, že u devítky nastává na kmitočtech polovičních, teda o oktávu níž, u osmatřicítky o oktávu výše. Čili už na devítku jmáš štěrbinový jev nad akustickým pásmem, ale na horním konci už ovlivňuje zakřivení charakteristiky, kterou se při snímání vyplatí kompenzovat o nějakých 6 - 8 dB, zbytek se dá dodělat při záznamu.
Do akustického pásma se štěrbinový jev to dostane jen při čtyřce rychlosti.
Pro záznamový zesilovač je korekční křivka jiná a celkem bez potíží ji lze navrhnout tak, aby kompenzovala jak demagnetizační ztráty, tak kmitočtovou závislost záznamového proudu v důsledku konečné indukčnosti hlavy, v důsledku aby záznam na pásku vykazoval normalizovaný průběh zkratového magnetického toku po opuštění pólového nástavce záznamové hlavy. A, jak píšu výše, nad 12,5 kHz je kmitočtová závislost zkratového magnetického toku pásku už jen doporučená a každý výrobce si ji trochu jinak přihnul, aby dostal charakteristiku "přes pásek" do co nejužšího tolerančního pole v co nejširším pásmu.
A mimochodem - pro rychlost 38,1 cm/s odpadá dolní časová konstanta (3,18 ms), hloubky se při záznamu nezdůrazňují a při snímání nepotlačují.
Horní časová konstanta je v Evropě (a doporučená IEC) 35 µs. A pozor - v těchto strojích se předmagnetizační proud nenastavuje o asi 2 dB pod bod maximální citlivosti pásku, ale naopak používají předmagnetizaci asi o 2 - 4 dB vyšší, protože demagnetizační ztráty jsou i tak nad akustickým pásmem, tak to kmitočtovému průběhu "přes pásek" neruší, ale dá se tak dosáhnout vyšší dynamiky záznamu. Zdůvodnění by bylo příliš obsáhlé, ale určitě se to dá někde na netu nebo v literatuře najít.
Naopak zvlnění charakteristiky vznikající při snímání konečnou délkou opásání čela hlavy je přímo úměrné rychlosti posuvu, kolem 100 Hz už může být na osmatřicítku i větší, než ±2,5 dB. Na devatenáctku se toto zvlnění posune na 50 Hz atd. A kmitočty maxim a minim se posouvají podle délky opásání a tuhosti pásku, charakteristika se tedy nedá jednotně korigovat, pokud se nepoužívá jednotný typ pásku (což u profesionálních strojů zase takové omezení nepředstavovalo).
Osobně si myslím, že používat rychlost 38 cm/s na strojích "na doma" je s dnešními materiály zbytečné a přináší příliš mnoho nových komplikací ve srovnání s výhodami. Na devatenáctku rychlost při dobrém seřízení dosáhneš parametrů lepších, než dostačujících, pro přepis na vinyl nebo digitalizaci na CD.
Naposledy upravil(a) Hill dne 16 říj 2021, 15:39, celkem upraveno 4 x.
V podstatě lze jen podepsat, co napsal Hill.
A rychlost 38,1cm/s je u čtvrtstopého magnetofonu zbytečná až problematická kvůli přeslechům. Smysl dává pouze u půlstopy. Proto se také čtvrtstopé magnetofony s rychlostí 38 v podstatě ani nevyráběly. I Teac X-2000M umí 4 stopy rychlostí 38 jen přehrávat. Nahrává jen půlstopě (má jednu půlstopou mazací hlavu, jednu půlstopu záznamovou, jednu půlstopou snímací a jednu čtvrtstopou snímací).
To, co by se v rámci odstopu nahnalo rychlostí 38, by zase zničily přeslechy. Možnosti, jak ještě zlepšit čtvrtstopý záznam:
1. lepší hlavy - ale tam výsledek nebude odpovídat vynaloženým nákladům, protože ANH200/210 nejsou nepoužitelný
2. použití kompandéru ideálně DBX - je to levnější cesta, bude vyžadovat dokonalé seřízení a precizní návrh celý záznamový a snímací cesty, ale výsledek je téměř dokonalý. Takový magnetofon dosahuje téměř odstupů digitálu.
Díky za doplnění, je to pravda.
Když už je řeč o hlavách, tak i to, co jsem výše napsal, je orientované na hlavy Tesla.
Dolby B jsem vyzkoušel kdysi s B73 na devatenáctku, zdroj CD různé žánry. Ano, úbytek šumu slyšet byl, přehrávaný "dolbyovaný" záznam bez systému Dolby byl stále poslouchatelný, jen v pianissimech byly zdůrazněné různé pazvuky orchestru. Nakonec jsem ty dva kousky NE645 vestavěl do kazeťáku, tam je vliv potlačení šumu slyšet výrazně víc. S kompandérem dbx máme asi zkušenost všichni, kdo jsme měli, či ještě máme, hifi video s FM záznamem zvuku do šikmých stop: do modulace tam jde zvuk právě přes kodér dbx, který stlačuje dynamiku na polovinu, a při přehrávání zase z detektorů dekodér dbx tu dynamiku zvedne na dvojnásobek (řeč je o decibelech). Frekvenční modulace tam chodí s odstupem do 50 dB, takže trvale zapojený obvod dbx zajišťuje odstup přes 90 dB. Vesměs byly záznamy přenositelné na stroje mnoha různých výrobců. Potíž s nekompatibilitou výrazná nebyla, protože kompresi ani expanzi nešlo vypnout, vznikla jen tam, kde dvě videa neměla stejné časové konstanty reakce řízeného zesilovače, to "rychlejší" prskalo a štěkalo první slabiku, naopak to "pomalejší" jí část "spoklo". Ale to mohlo potkat i dva kousky stejného modelu téhož výrobce při vadě elektrolytu v RMS detektoru.
On to žádný výrobce asi nepřiznal, že používá obvod funkčně shodný s dbx (nebo Hi-Com od Telefunkenů? Ten se choval podobně), protože pochybuji, že si kvůli modulovanému záznamu někdo z nich koupil licenci. Ale fungovalo to stejně.
Ovšem setkal jsem se v jednom kazetovém decku Technics s licencovaným obvodem dbx (jestli se nepletu, byl tam AN6291). Ty záznamy kódované dbx skutečně nešly bez dekodéru dbx přehrát...
Takže otázka stojí jinak: je vůbec třeba na cívkovém stroji s devatenáctkou rychlostí pořizovat nahrávky přes kodér nějakého odšumovacího zařízení, aby se pak přes stejný dekodér daly přehrávat?
workhard píše:O-kroužky se jako řemínky nehoděj, praskají.
Nehovorím že nemáte pravdu no musíme uznať že keď pôvodný remienok vyzerá ako babkine sušienky teda dopraskaný a dotrhaný tak okrúžok je značne lepšia volba. Je lacný bežne dostupný a na to občasné hranie sa postačí na dlhú dobu. Môj magič denne pracuje 8-10 hodín. Na intráku lebo nemám nič moc internet a doma lebo sa s tým rád hrám. Prešlo asi 8mesiacov a skonzumoval iba jeden okrúžok a aj to z mojej viny. Na druhej strane si dávam pozor že ho vipínam v 9 aby sa moc nevyťahal..
Obzeral som sa po schéme revoxa B77 a jeho oscilátor pracuje pri 150kHz, tak mi to nedalo a upravil som oscilátor v B115 na 150kHz.. Čo je jednoducho dosiahnutlené výmenou C1 a C2 na doske ocilátora za 1nF. Tak som tam dal SMD 1nF 160V keramiky (namerané 0.8nF) čo som mal poruke. Mazacie napätie sa zdvihlo z 35Vrms na 41Vrms so zmenou frekvencie na 150kHz.
Popravde neviem usúdiť či to hrá lepšie. Nemal som ani predtým dobre nastavenú predmagnetizáciu a ani záznamový prúd. No znie to "lepšie". Možno je to placebo lebo som sa s tým hral asi 2hodiny . Možem to nahrať cez zvukovku a hodiť to na google drive ak by niekto chcel.
Čo sa týka mono-stereo, nemám záujem nahrávať v mono takže mi je prakticky ukradnuté nakolko klesne / zvíši sa frekvencia a napätie oscilátora.
Ale pre info:
Stereo: 42.73Vrms - 153kHz
Mono1:41,8Vrms - 141kHz
Mono2:41,7 139.3kHz
Na mono by sa dalo upraviť aby to bolo lepšie ale ako vravím, moc ma to netrápi.
Úpravu som vykonal len zo zvedavosti. Ďalej by som sa obával zvyšovať frekvenciu keďže už 43Vrms je celkom špička a to teda došlova - 60V. Mal by som obavy kolko zmákne hlava aby som neprepálil vinutie keby som sa pokúšal o absurdných 200kHz tak by som na mazacej hlave videl asi aj 60Vrms. Čo už je slušných 80V špička a na záznamovej hlave by to chcelo až 32Vrms ... To už by som nechcel riskovať. Ajtak skôr narazím na štrbinové straty hláv než problém s predmagnetizáciou. Ale napriek tomu by som to chcel vyskúšať..
Nepřeháněj to s mazacím a předmagnetizačním kmitočtem: těch 100 kHz je rozumný kompromis. I když hlavy zvládnou kmitočty vyšší, kvůli spolehlivosti i opakovatelnosti výroby si nechali konstruktéři určitou rezervu.
Musí se volit něco mezi nepodstatným zlepšením parametrů záznamu a výrazným rizikem zhoršené dlouhodobé stability a spolehlivosti.
Ozaj ešte jedna maličkosť. Zaujimavo na 9 sú výšky výraznejšie ako na vstupe? Na 19tke to tak okaté nieje ale na 9 je to všimnutelné. Zaujímalo by ma či je to normálne. Nieje to tak hrozne moc výrazné ale povšimnutelné. Zaujimavo frekvenčná charakteristika je dobrá (kontrola v celom frekvenčnom pásme od 20Hz do 20kHz) ale výšky sa zdajú byť výraznejšie v hudbe. Či je to nejaký fenomenóm alebo vada alebo nejaký vedlajší účinok niečoho.
Hill: jednalo by sa čiste o experiment. Tých 150khz som vzal ako základ z toho revoxa B77 ale rovnako aj Studer A820 beží na 150kHz predmagnete takže vyššie to nebude mať význam liezť. Ale skúsiť by som to chcel už len pre zaujimavosť. Čo sa týka reprodukovatelnosti tak ja ich nevyrábam tisíce Takže v pohode. Skôr mám strach aby hlava nepodala výpoveď keďže ich mám nové a ajtak by som ich nechcel zničiť.
Je to všetko nahraté na 9 pri rammsteine som zapol aj 19tku ale moc toho rozdielne nebolo. Vybral som jednu zo svojich lepších BASF Ferro DP26LH. Z výsledku som ja sám očarovaný. Toto mi predtým nedokázal. Maxell UD25(N) som ani neskúšal pretože na tej páske hral dobre aj predtým.
AdamVarga píše:Ozaj ešte jedna maličkosť. Zaujimavo na 9 sú výšky výraznejšie ako na vstupe? Na 19tke to tak okaté nieje ale na 9 je to všimnutelné...
A to posuzuješ podle příposlechu před páskem (SOURCE) nebo odposlechu za ním (TAPE)?
V prvním případě je to logické, pro záznam na devítku máš zdvih charakteristiky na 20 kHz asi o +16 dB, zatímco na devatenáctku se zdvih vejde pod +10 dB.
Samozřejmě v důsledku honby za co nejširším rozsahem na devítku jsou více zdůrazněné výšky na devítku i při snímání, je možné, že se povolené tolerance sečetly místo toho, aby se navzájem vyrušily.
A k tomu všemu na devítku se kroutí fáze na horním konci pásma strměji, i to může způsobit poslechově "ostřejší" zvuk, zvlášť, jestli nahráváš z nějakého digitálního zdroje. Z analogu bude ten rozdíl slyšet méně.
Porovnával som TAPE/SOURCE a zvuk bol "ostrejší" pri TAPE. Monitor source nieje ekvalizovaný. Ten je vždy 1:1 ku zdroju zvuku.
Je to povšimnutelné aj z platne. Konkrétne mám Dark Side Of The Moon a Money to úplne zvýrazňuje alebo "On The Run" tam je to počuť. Možno je to vedlajší efekt toho že som zdvihol predmagnetizačnú frekvenciu ? Oni v tom záznamovom zosilňovači komppenzovali aj za odmázavanie výšiek čo som asi trocha posunul dalej. Nesťažujem sa že je to také len je to zaujímavé.
Ďalej čo je zaujímavé že keď urobím frekvenčný sweep na páske tak ona vychádza uplne plocho až kým to nedojde na nejakú frekvenciu kde to už potom tíchne. Je to obzvlášť povšimnutelné s páskami BASF DP26 a Maxell UD25. Orwo pásky alebo Agfy PE41 sú nič moc sami o sebe, alebo aj tie si žiadajú individuálne nastavenie predmagnetizácie. Neviem a moc to ani neriešim lebo ORWO ani AGFA nemám v pláne používať iba BASF a Maxell.
Tak zas som trocha špekuloval a rozmýšlal som čo by sa dalo v nejakom rozsahu rozumnom robiť pre tú B115 mimo toho že ju vyhodiť. Okrem úpravy na 38cm/s som začal rozšmýslať či by nešlo v nej vymeniť hlavy za pólstopé stereo. Akurát neviem o žiadnej hlave od tesly ktorá by bola pólstopá stereo. Na stránke http://reeltoreel.cz/HlavyTesla.html je nejaká zmienka o vraj špeciál hlave (ANP945 ANP946).
Okrem toho nikde na internete nieje nejaká definitívna technická mienka o tom aký je vlastne rozdiel medzi štvrťstopým a polstopým záznamom. Teda okrem presluchov a teda vraj polstopý formát je odolnejší voči poruchám v páske, avšak mám pocit že tam bude toho viacej len ako to.
Mne by totiž nevadilo to že záznam na páske bude len jednosmerný ak by to teda značne počutelne zlepšilo záznam tak by som s radosťou menil hlavy na mojej B115 za pólstopé stereo. Problém je že nenašiel som žiadnu takú hlavu po internete za cenu ktorá neprevišuje hodnotu mojich obličiek . Nehovoriac o tom že ja by som potreboval niečo s minimálnou potrebou pre mechanickú úpravu..
Takže zháňam informácie čo sa vlastne deje pri prechodu zo štvrťstopého záznamu na pólstopý a zháňam aj také hlavy...
B115 by si především zasloužila alespoň samostatný přivíjecí motor se stabilizací tahu pásku a taky regulaci otáček setrvačníku.
Záměna hlav za půlstopé přinese zlepšení odstupu od šumu asi o 4 dB, dynamiku zvedne o asi 6 dB dB na devítku rychlost.
Na devatenáctku už to tak výrazné není, při této rychlosti jsou ale daleko snadněji přeslechnutelné dropouty.
Principiálně odpadají přeslechy z protiběžných stop, úroveň těchto přeslechů v čtvrtstopém záznamu s posuvnou rychlostí pásku totiž roste.
Naopak půlstopý záznam vyžaduje přesnější seřízení kolmostí štěrbin.
. Možem to nahrať cez zvukovku a hodiť to na google drive ak by niekto chcel.