Napsal: 12 dub 2017, 12:16
no tak vidíš ! každy podle své profese
http://www.carbon3d.cz/carbon3d/eshop/3 ... 2-EVA-film
http://www.carbon3d.cz/carbon3d/eshop/3 ... 2-EVA-film
Vše, co potřebujete vědět o elektronice :-)
http://www.ebastlirna.tech/
Spíš EKKARovi nejde věřit slepě. Soyuz 1 odhazovací tepelnej štít měl viz Astronautix:EKKAR píše:Technetu nejde věřit slepě - jeď se do Kbel na tu kabinu podívat. Občas taky plácnou něco, co by němej neřek ani kdyby mu hubu rozbil ...
Ale vždyť ani jedno není pravda. O Měsíc usilovali až do roku 1974, kdy to po neúspěšných startech N1 a odvolání Mišina vzdali. Prodělečný raketoplán dodělali až do konce a kdyby se SSSR nerozpadl, lítali by v něm tak dlouho, dokud by lítali Amíci.konosuke píše: záhy pochopili že usilovat o Měsíc je investice nadraka, zrovna tak prodělečný raketoplán v zásadě neuskutečnili, slepá větev evoluce kudy cesta nevede
Tak by ses měl taky zajímat i o další věci kolem toho o čem píšeš. Space Shuttle rozhodně nedokázal dostat "dolů" stejnou váhu jakou dokázal vynášet - byl omezenej maximální přistávací rychlostí respektive váhou sedajícího orbiteru, podrobnosti si můžeš dohledat třeba na webu NASA. Maximum vynášený váhy zase záviselo na sklonu a vejšce dráhy - maximum 55 000 liber (přibližně 24 970 kg) se dalo vynášet jen na dráhu s malým sklonem (do 28,45 stupně) a vejškou jen asi 160km, jak vejška dráhy nebo její sklon k rovníku rostly, maximum klesalo až k zhruba 40 000lbs = cca 18 200 kg. Stejný ponížení užitečnýho nákladu platilo i pro dráhy s velkým úhlem k rovníku - víc jak 57 stupňů úhlu jim prostě znemožnilo dát i na "stomílovou" orbitu (vejška jen asi 160km) větší váhu, než těch zhruba 18 tun a na "klasickou" třistakilometrovou dráhu dokonce míň než 20 000lbs neboli zhruba jenom 9 tun !!! A váha nákladu snášenýho z orbity nesměla bejt vyšší než taková, při který celková hmotnost přistávajícího orbiteru dosáhla hranice 100 tun - což se ještě navíc lišilo podle uvažovaný lokality přistání (kvůli aerodynamickýmu brzdění).Jimmi2 píše:...
Raketoplán měl obrovský vojenský význam. Na rozdíl od raket libovolné nosnosti dokázal to samé, co nahoru, dostat také dolů. Proto tak moc Sověti o vlastní raketoplán usilovali. Při vývoji si ale ušetřili hodně práce okopírováním základního tvaru od Američanů.
Víš, Konosuke, já jsem vždycky fandil kosmonautice na obou stranách. Jsem prostě její fanda.....
Jak to? Včera jsem se tam díval dalekohledem a u nějaké stavby se tam něco hýbalo.konosuke píše:Tak či onak, amíci či rusi, základna na Měsíci dodnes nestoji. a jenom tak nebude.
to jenom číňan rozpochodoval starej lunochod, nafotil mašinu a ukradl softp32 píše:Jak to? Včera jsem se tam díval dalekohledem a u nějaké stavby se tam něco hýbalo.konosuke píše:Tak či onak, amíci či rusi, základna na Měsíci dodnes nestoji. a jenom tak nebude.
Takhle jsem to zrovna Ekkare nemyslel. On je vůbec docela problém na tak malém formátu něco ve zkratce, a při tom smysluplně napsat. Takže to tak prosím ber.EKKAR píše: ... Space Shuttle rozhodně nedokázal dostat "dolů" stejnou váhu jakou dokázal vynášet - byl omezenej maximální přistávací rychlostí respektive váhou sedajícího orbiteru, podrobnosti si můžeš dohledat třeba na webu NASA. Maximum vynášený váhy zase záviselo na sklonu a vejšce dráhy - maximum 55 000 liber (přibližně 24 970 kg) se dalo vynášet jen na dráhu s malým sklonem (do 28,45 stupně) a vejškou jen asi 160km, jak vejška dráhy nebo její sklon k rovníku rostly, maximum klesalo až k zhruba 40 000lbs = cca 18 200 kg. Stejný ponížení užitečnýho nákladu platilo i pro dráhy s velkým úhlem k rovníku - víc jak 57 stupňů úhlu jim prostě znemožnilo dát i na "stomílovou" orbitu (vejška jen asi 160km) větší váhu, než těch zhruba 18 tun a na "klasickou" třistakilometrovou dráhu dokonce míň než 20 000lbs neboli zhruba jenom 9 tun !!! A váha nákladu snášenýho z orbity nesměla bejt vyšší než taková, při který celková hmotnost přistávajícího orbiteru dosáhla hranice 100 tun - což se ještě navíc lišilo podle uvažovaný lokality přistání (kvůli aerodynamickýmu brzdění).
A s tím okopírováním základního tvaru Burana od Amíků jseš taky dost vedle. Ona totiž aerodynamika vysokejch rychlostí je věc poněkud ošidná a nemilosrdná a nedovoluje příliš mnoho různejch variant - tady si matička Příroda nenechá do ničeho moc kecat a prostě řekne BASTA, BUDE TO TAKHLE NEBO SI VYS*RTE VOKO ...fest špiónily v Americe i jinde, ale i kdyby to nedělaly, na výsledku by se nic nezměnilo - ta podoba daná základní fyzikou by tam byla pořád.
Pokud je názor, že je zbytečné aby na Mars lítali astronauti, že robotické sondy jsou x-krát levnější, pak se můžeme ptát, proč tam posílat ty sondy, když ne proto, aby nasbíraly co nejvíc informací než tam ti astronauti poletí.konosuke píše:...astronauté tam půlrok (nebo trochu dýl) poletí, sesbíraj nějaké ty šutry, pár fotek a domů, tohle všechno umí robotickej automat za 1/100 nákladů (citát: dr.Grygar)....