Magnetofon Tesla B115

[Hill]

Asi nerozumím dost dobře, co vlastně zamýšlíš: po všech slepých cestách se konstruktéři na celém světě sešli na jedné, která někam vedla. Kam nakonec došla, víme všichni, ale nebylo to chybou konstruktérů ani výrobců, to jen lidi se zbláznili do novějších formátů.

Snímací korekce teoreticky musí odpovídat RC kombinaci, která má dolní časovou konstantu 3,18 ms (odpovídá 50 Hz), horní časovou konstantu 90 µs (1768 Hz) pro devítku rychlost nebo 50 µs (3,18 kHz) pro devatenáctku.
Mezi těmito body musí mít charakteristika snímacího zesilovače směrnici -6 dB/okt, vně má být zesílení konstantní.
Znamená to, že mezi maximálním a minimálním ziskem snímacího zesilovače má být rozdíl 31 dB na devítku nebo 36 dB na devatenáctku.
Vzhledem k tomu, že charakteristiku nelze ostře zlomit, bude na 50 Hz zisk o 3 dB menší, než maximální, a na kmitočtu odpovídající horní časové konstantě ještě bude o 3 dB vyšší, než minimální.
A skutečná charakteristika zesilovače se bude krýt se spojnicí mezi fd a fh v geometrickém středu, čili v okolí kmitočtu 400 Hz
Až potud je to teorie, toto by totiž platilo s ideální hlavou zapojenou naprázdno a beze všech ztrát, čili v celém kmitočtovém rozsahu by při konstantním zkratovém toku pásku napětí na hlavě stoupalo se směrnicí +6 dB na oktávu (nebo +20 dB na dekádu, co se ti bude líp počítat).

Žádná magnetofonová hlava ale nemá kmitočtově nezávislou ani impedanci, ani vířivé, ani štěrbinové ztráty. Zatím, co impedanci lze nasimulovat jednoduše (předchozí příspěvky), charakteristiky ztrát se dají s nějakou přesností definovat matematicky, ale z reálných součástek pro simulaci pro ně náhradní obvod těžko složíš. Jistě, můžeš se tím skutečnosti více nebo méně přiblížit, ale nejhorší ztrátou je ta ztráta času.
Lepší zapojit, měřit a ladit.

Ono totiž ani moc nezáleží na tom, jestli snímací zesilovač bude mít minimum zisku 6dB a maximum 42 dB, nebo jestli bude mít minimum 20 dB a maximum 56 dB - to vše se dá pak dorovnat lineárním zesilovačem před nebo za korekčním, případně naopak snížit napětí děličem, jestli nevyhovoval jmenovité úrovni na výstupu. Daleko důležitější je, aby přitom ten zesilovač pracoval s takovým signálem, který zajistí maximální odstup signál/šum, aniž by měl důvod zkreslovat nebo dokonce zakmitávat.

Analogový záznam je vždy umění kompromisu.

Kolik ze ztrát ve výškách budeš korigovat při snímání, a kolik při záznamu, a jak moc velkou odchylku od ideální předmagnetizace si můžeš dovolit ve vztahu k vybuditelnosti, zkreslení a odstupu od šumu, si musíš jako konstruktér zvolit sám.
Toleranční pole "přes pásek" definuje kmitočtový rozsah devatenáctky 40 Hz až 15 kHz pro pokles do -7 dB a 250 Hz až 6,3 kHz pro pokles do -5 dB. Na devítku končí definice při 12,5 kHz. Vše nad tímto i pod tímto rozsahem je na tobě, jak si s tím poradíš, nicméně konstruktéři koukali narovnat tu charakteristiku v co nejširším rozsahu a nejmenším zvlněním v tolerančním poli tak, aby dovolených 5 dB nebylo ani zdaleka využito.

Když se podíváš na modul S v magnetofonu B115 a hodíš ho do simulátoru, a pak tam odsimuluješ snímací zesilovače třeba Akai GX620 (tranzistory TR8 a TR9), nebo třeba B73 (obvod s T9 a T10), zjistíš, když nasuneš na sebe charakteristiky, protože každý ten snímací zesilovač má na 400 Hz jiné zesílení, že ve středech a hloubkách se charakteristiky všech tří strojů liší jen nepodstatně. Důvod zkrácení dolní časové konstanty u B73 na kompromisní asi 2 ms byl ten, že starší magnetofony Tesla včetně B43 a B46 používaly pro zdůraznění hloubek při záznamu starší dolní časovou konstantu 1,59 ms (100 Hz), aby vliv rozdílné korekce nepůsobil rušivě při přehrávání starých ani nových záznamů (rozdíl maximálně ±2 dB na 50 Hz), mimoto s výhodou potlačení zvlněného "spodku".
Na výškách je ale situace jiná - AKAI má poněkud výrazněji odlišnou snímací charakteristiku, ale také používá snímací hlavu jiné konstrukce a logicky jiných vlastností. Naproti tomu B73 a B115 používají snímací hlavy téměř shodné, přesto B115 drobnou korekci výšek ve snímacím zesilovači obsahuje (cca +4,5 dB na 18 kHz), B73 žádnou nemá, protože to řeší o chlup větším zdůrazněním výšek při záznamu a lehce menší předmagnetizací. B115 naproti tomu dovoluje při stejném zkreslení vyšší buzení pásku, protože výšky jsou zdůrazněné o něco méně, zato předmagnetizaci není třeba nastavovat tak nízko pod body maximální citlivosti a vybuditelnosti pásku.

Protože pracuješ s hlavami Tesla, nemudruj a opráskni průběh snímací charakteristiky z B115, velmi dobře se vyrovnává s odchylkami způsobenými právě hlavou ANH210. Teda i s těmi, na které se přišlo při snímání frekvenčního měřicího pásku.
Samozřejmě, když odsimuluješ snímací zesilovač B115 bez hlavy, musíš i ten svůj vlastní simulovat stejně.
To náhradní schéma slouží k tomu, abys mohl ještě trochu vylepšit výšky paralelní rezonancí vnější kapacity s indukčností hlavy, aniž by přitom musel více přispívat šum zesilovače.

[AdamVarga]

Furt simulátor protestuje napriek schémy okopírovanej presne podla tej vašej..

Asi nerozumím dost dobře, co vlastně zamýšlíš: po všech slepých cestách se konstruktéři na celém světě sešli na jedné, která někam vedla. Kam nakonec došla, víme všichni, ale nebylo to chybou konstruktérů ani výrobců, to jen lidi se zbláznili do novějších formátů.

Snímací korekce teoreticky musí odpovídat RC kombinaci, která má dolní časovou konstantu 3,18 ms (odpovídá 50 Hz), horní časovou konstantu 90 µs (1768 Hz) pro devítku rychlost nebo 50 µs (3,18 kHz) pro devatenáctku.
Mezi těmito body musí mít charakteristika snímacího zesilovače směrnici -6 dB/okt, vně má být zesílení konstantní.

Problém je totiž že ja v tom nemám taký prehľad..ja nevidím čo tam robí čo a ako. Ktorý RC člen je ktorá časová konštanta a ako sa ovplivňujú.. A ani netuším ako to už mám rozlúštiť.

Znamená to, že mezi maximálním a minimálním ziskem snímacího zesilovače má být rozdíl 31 dB na devítku nebo 36 dB na devatenáctku.
Vzhledem k tomu, že charakteristiku nelze ostře zlomit, bude na 50 Hz zisk o 3 dB menší, než maximální, a na kmitočtu odpovídající horní časové konstantě ještě bude o 3 dB vyšší, než minimální.
A skutečná charakteristika zesilovače se bude krýt se spojnicí mezi fd a fh v geometrickém středu, čili v okolí kmitočtu 400 Hz
Až potud je to teorie, toto by totiž platilo s ideální hlavou zapojenou naprázdno a beze všech ztrát, čili v celém kmitočtovém rozsahu by při konstantním zkratovém toku pásku napětí na hlavě stoupalo se směrnicí +6 dB na oktávu (nebo +20 dB na dekádu, co se ti bude líp počítat).

Žádná magnetofonová hlava ale nemá kmitočtově nezávislou ani impedanci, ani vířivé, ani štěrbinové ztráty. Zatím, co impedanci lze nasimulovat jednoduše (předchozí příspěvky), charakteristiky ztrát se dají s nějakou přesností definovat matematicky, ale z reálných součástek pro simulaci pro ně náhradní obvod těžko složíš. Jistě, můžeš se tím skutečnosti více nebo méně přiblížit, ale nejhorší ztrátou je ta ztráta času.

Týmto by sa dalo hodnotiť všetko ako strata času...

Lepší zapojit, měřit a ladit.

S týmto súhlasím ale ak som si dobre všimol dá sa naprogramovať hociaký priebeh v LTSpice. Teda odmeraním skutočnej hlavy si priebeh môžem prakticky naprogramovať do simulátora a nemusím už riešiť žiadnu paralelnú rezonanciu ani nič pretože to všetko už bude zahrnuté v meraniach ktoré vykonám na skutočnej hlave.

Ono totiž ani moc nezáleží na tom, jestli snímací zesilovač bude mít minimum zisku 6dB a maximum 42 dB, nebo jestli bude mít minimum 20 dB a maximum 56 dB - to vše se dá pak dorovnat lineárním zesilovačem před nebo za korekčním, případně naopak snížit napětí děličem, jestli nevyhovoval jmenovité úrovni na výstupu. Daleko důležitější je, aby přitom ten zesilovač pracoval s takovým signálem, který zajistí maximální odstup signál/šum, aniž by měl důvod zkreslovat nebo dokonce zakmitávat.

Analogový záznam je vždy umění kompromisu.

Kolik ze ztrát ve výškách budeš korigovat při snímání, a kolik při záznamu, a jak moc velkou odchylku od ideální předmagnetizace si můžeš dovolit ve vztahu k vybuditelnosti, zkreslení a odstupu od šumu, si musíš jako konstruktér zvolit sám.
Toleranční pole "přes pásek" definuje kmitočtový rozsah devatenáctky 40 Hz až 15 kHz pro pokles do -7 dB a 250 Hz až 6,3 kHz pro pokles do -5 dB. Na devítku končí definice při 12,5 kHz. Vše nad tímto i pod tímto rozsahem je na tobě, jak si s tím poradíš, nicméně konstruktéři koukali narovnat tu charakteristiku v co nejširším rozsahu a nejmenším zvlněním v tolerančním poli tak, aby dovolených 5 dB nebylo ani zdaleka využito.

Když se podíváš na modul S v magnetofonu B115 a hodíš ho do simulátoru, a pak tam odsimuluješ snímací zesilovače třeba Akai GX620 (tranzistory TR8 a TR9), nebo třeba B73 (obvod s T9 a T10), zjistíš, když nasuneš na sebe charakteristiky, protože každý ten snímací zesilovač má na 400 Hz jiné zesílení, že ve středech a hloubkách se charakteristiky všech tří strojů liší jen nepodstatně. Důvod zkrácení dolní časové konstanty u B73 na kompromisní asi 2 ms byl ten, že starší magnetofony Tesla včetně B43 a B46 používaly pro zdůraznění hloubek při záznamu starší dolní časovou konstantu 1,59 ms (100 Hz), aby vliv rozdílné korekce nepůsobil rušivě při přehrávání starých ani nových záznamů (rozdíl maximálně ±2 dB na 50 Hz), mimoto s výhodou potlačení zvlněného "spodku".
Na výškách je ale situace jiná - AKAI má poněkud výrazněji odlišnou snímací charakteristiku, ale také používá snímací hlavu jiné konstrukce a logicky jiných vlastností. Naproti tomu B73 a B115 používají snímací hlavy téměř shodné, přesto B115 drobnou korekci výšek ve snímacím zesilovači obsahuje (cca +4,5 dB na 18 kHz), B73 žádnou nemá, protože to řeší o chlup větším zdůrazněním výšek při záznamu a lehce menší předmagnetizací. B115 naproti tomu dovoluje při stejném zkreslení vyšší buzení pásku, protože výšky jsou zdůrazněné o něco méně, zato předmagnetizaci není třeba nastavovat tak nízko pod body maximální citlivosti a vybuditelnosti pásku.

Protože pracuješ s hlavami Tesla, nemudruj a opráskni průběh snímací charakteristiky z B115, velmi dobře se vyrovnává s odchylkami způsobenými právě hlavou ANH210. Teda i s těmi, na které se přišlo při snímání frekvenčního měřicího pásku.
Samozřejmě, když odsimuluješ snímací zesilovač B115 bez hlavy, musíš i ten svůj vlastní simulovat stejně.
To náhradní schéma slouží k tomu, abys mohl ještě trochu vylepšit výšky paralelní rezonancí vnější kapacity s indukčností hlavy, aniž by přitom musel více přispívat šum zesilovače.

Takto sa asi nikdy nedostanem k tomu že ako vlastne si navrhnúť korekcie..Vyzerá to tak že asi nič lepšie neexistuje len "okopíruj". To že pre tento prípad to platí je pravda, ale do budúcna som chcel vedieť čo a ako keby sa mi prípadne podarilo zohnať lepšie alebo teda iné hlavy ako tesly, a vôbec aby som sa nejako naučil navrhnúť tie korekcie. Pre vás je to utópia ja to chápem, ale ja som to chcel objaviť, a nie "mudrovať". No čo už, takto sa nikdy nenaučím ako navrhnúť niečo pre 38cm/s alebo iné hlavy atd.. Alebo vôbec ako kombinovať tie časové konštanty aby som dostal žiadané zosilnenia a priebeh.

[TheLastUnicorn]

V prvom rade musíš vedieť, aké časové konštanty sa používajú pre akú normu a prečo. To je alfa a omega. Potom si musíš vedieť prepočítať časovú konštantu na frekvenciu. No a potom si už na základe potrebného zosilnenia stupňa vieš korekcie navrhnúť sám. pre výpočty možeš použiť napríklad toto:
http://mustcalculate.com/electronics/rctimeconstant.php
Samotné zosilnenie korekčného stupňa nemusíš prežívať (ako už písal Hill), keďže potrebný celkový zisk proste dotiahneš obyčajným lineárnym zosilňovačom.
Čo sa týka samotných korekcií - nemusia byť nutne spätnoväzobné. Môžeš korigovať pasívne, alebo aj kombinovať. Ide len o dosiahnutie žiadanej kmitočtovej charakteristiky. Navrhni pre ANH210 základnú korekciu pre 9,5cm/s - 90/3180us...a potom si tam môžeš skusmo pridať kľudne rezonančný RLC člen pre pomocný zdvih výšok...naladiť ho na 12, 14, 16kHz...pre rýchlosť 19 môžeš zas urobiť iný...fantázii sa medze nekladú...

[Hill]

Přesně tak: předně je nesmysl, cos nasimuloval: opravdu jsi píchnul "sondu" na výstup OZ po kliknutí na RUN?
Na schémátku nevidím nic, co by bylo špatně, je to jen korekční obvod snímacího zesilovače z B115, kde je ten tranzistorový stupeň nahrazený operákem (ten má zesílení v otevřené smyčce nejméně o dva řády vyšší - odtud ta odchylka nasimulované křivky od teoretického průběhu).
V příloze "teorie a realita" je k tomu schématu nasimulovaná charakteristika pro devatenáctku rychlost, napětí zdroje měřicího kmitočtu je zvolené tak, aby na 1 kHz bylo výstupní napětí 1 V (to LT Spice prezentuje jako 0 dB). A zakreslil jsem do toho teoretický průběh podle normalizovaných charakteristik zkratového magnetického toku na pásku.

V druhé příloze máš nasimulované průběhy modulu S (s připojenou snímací hlavou ANH210 s paralelně připojeným sériovým RC obvodem 120 pF+27 kΩ) a modulu Z v magnetofonu B115 pro obě rychlosti, tenkou linkou je vyznačený průběh záznamového proudu, na který, jak vidíš, nemá indukčnost hlavy ANH200 pozorovatelný vliv.
Nebudeš mi věřit, ale skutečně naměřené průběhy s tím souhlasí s chybou do ±0,7 dB, což je v analogovém zapojení se zpětnovazebními korekčními obvody výsledek mimořádně dobrý, jestli do kmitočtové závislých členů použiješ odpory a kondenzátory s tolerancí ±2%, nebo je vybereš z více kusů pětiprocentních na hodnotu nejblíže požadované.

To, čím se skutečné křivky liší od teoretického průběhu, slouží k tomu, aby normalizovaný průběh na pásku vylezl z magnetofonu s co nejplošší kmitočtovou charakteristikou, a záznamová korekce k tomu, aby po záznamu na pásku zůstal remanentní magnetismus s průběhem zkratového toku pokud možno co nejbližším normalizovanému.

[AdamVarga]

Nové pokusné kladky vytlačené na MSLA tlaciarni. Geometria je vypuklá lebo som s dokonale plochou gumou bojoval oživot aby mi ju magič nezožral.

Guma je 6.5mm siroká a nepotrebuje to prakticky žiadmu vymedozvaciu podložku na nastavenie výšky..aspon teda na mojom stroji.

K téme predzosilňovacu sa ešte ráno vrátim. Zatiaľ moc vďaka za pomoc .

[AdamVarga]

Nemal som čas sa teraz venovať technickostiam.. Avšak určite už v blízkej budúcnosti odpoviem

Dnes som narazil na fungel novú pásku Emgeton DP25 LHD. škoda že len vo velkosti 13cm lebo pri prvých pokusoch dosahuje akustických výkonov pri9cm/s lepších ako DP25LN na 19cm/s

Tak by ma zaujímalo či by niekto nevedel upresniť rozdiely medzi LN LH a LHD páskami a aká bola ich formulácia? A kde by som ju prípadne vedel ešte dnes zohnať

PS(pre Hilla): nakoniec vada snímacieho zosilňovača bola že môj model toho operáku bol trocha inakší a musel som pridať kondenzátor do väzby aby nedošlo k DC nestabilite. Potom to vykazoval presne tie vaše hodnoty

[AdamVarga]

No tak dneska s došiel na to že ja vlastne niečo robím tak zle až je to dobre ... predsudky že B115 neda SM911 alebo SM900 je jedno velké nafuknuté "hovno" evidentne...a toto dokonca prekvapilo aj mňa...

Kupovali sme pásky spolu s Kratzom a on mi ich naporcoval takže ano je to reálne SM911...

https://youtu.be/1veEmdRhO_Y

[kratz]

Kratz ted stavi (uz asi 3. mesic, protoze casu je malo) 4-ohmovy verze jednorozcovych hromobeden. Vcera jsem testoval vyhybky na stole se zapojenyma reprakama a vypada to nadejne. Zebrak mi vesele poskakoval po desce stolu a ja mel aspon pocit, ze se to zase nekam posunulo.

Moje B11x ted odpocivaji ulozeny na skrini. Jediny, co obcas protahnu, je Revox B77. Bohuzel pri experimentovani s Adamem Vargou se ukazalo, ze na nem je rozjeta predmagnetizace, takze se chci stavit u Danharda to postolovat pod odbornym dozorem.

Spolecne jsme koupili par pasek od RTM - LPR 35 a 90, SM 468, 900 a 911. Mam tu takovy porcovaci udelatko na velky kolace, tak jsem je pretocil na 18ky civky. Pokusne jsem neco nahral na Revoxu (tam 50 mikronu problem neni) a Adam ted zkousi jak si s tim poradi B115. Me samotnyho dost prekvapilo, ze to ty tvrdy tlusty pasky dokazalo zpracovat.

[Hill]

Tomu se nedivím, i když mám vyzkoušené pásky jen do 35 µm, mechaniky B73 i B115 je zvládaly v pohodě. I elektroakusticky si s nimi ty stroje poradily.
Už se nedovíme, jak by to vypadalo, kdyby B73 přišla na trh o těch 12 let, které ji dělily od A77, dřív.
No, nepřišla, ale je to aspoň krásná velikonoční představa.

[AdamVarga]

Hille nic by sa nestalo..možno by "HiFi" audio bolo rozšírenejšie medzi ľuďmi, ale ako je známy ten náš super čechoslovácky vývoj tak postupovali logikou načo nové...ved to funguje nie?

Viz celú radu magneťákov B4...plná prdel magičov ktoré sú nakoniec takmer identické...


Dnes som sa hral s mojou B115 na ktorej som vykonal zopár elektronických úprav a CM130 ktorú som zgenerálkoval po mechanickej stránke a vymenil akurát hnusné elektrolyty.

Zisťujem že zmena predmagnetizačnej frekvencie zo 100kHz na 150kHz skutočne drasticky zlepšilo akusticky jav záznamu.

Páska RTM SM911
nastavil som predmagnetizáciu podľa predpisov pásky na oboch strojoch B115 aj CM130. Pri CM130 to bolo znacna náročnejšie keďže skoro žiadna kombinácia záznamového prúdu a predmagnetizácie nedodal výsledky aké sú v predpisoch ale nakoniec som sa dostal dost blízko. Musím podotknuť že SM911 potrebuje podstatne viac predmagnetizácie tak ako aj LPR35 oproti tomu čo som zvyknutý nastavovať na DP26LH a DP25LN LH LHD

Na 9cm/s 12.5kHz bola CM130 skoro úppne tichá záznam tak -15dB pri source 0dB
B115tka s oscilátorom 150kHz dala 12.5kHz -3dB
Pri 19cm/s som len skúšal maximálnu zaznamenatelnú frekvenciu pri -20dB a tam som došiel k tomu že CM130 končí pri 20kHz a B 115 furt dokáže potlačiť do 25kHz.
Tóny som generoval v Audacity a tiež monitoroval cez audacity zaznamenanú úroveň. Merania sú skôr relatívne ako kvatitatívne.

Z tohoto mi vyplíva: Viac-->lepšie?
150kHz sa zdá byť taká okéj cesta..a už to asi ajtak ženiem do strát spôsobené štrbinou takže mám pocit že o moc vyššie to s predmagnetizáciou nemá význam ale skúsil by som to.

Zvýšiť dalej v stave originálu už mam ake strach keďže pri prvej zmene som zaznamenal zásadný nárast napätia na mazacej hlave, a nepostačovalo to na mazanie záznamu tak som tomu ešte pridal do 91VRMS 150kHz kde sa už hlava tak trocha hreje. Tak ďalší skok by som chcel 200kHz ale to už by sa mazacej hlave vôbec nepáčilo a odpáliť ju fakt nechcem.

Tak mám takú myšlienku zabudovat do B115 dva oscilátory. Jeden mazací 80kHz a nastaviť tak vysoký mazací prúd ako to len ide, a druhý pre predmagnetizáciu odkial by išlo 200kHz 100VRMS a z toho cez 100k trimer nastaviť predmagnetizačný prúd. A nad 200kHz si myslím že bez feritových hláv budú tak vysoké výrive straty v záznamovej hlave že to bude bezvýznamné.
Pomali sa mi začínaju kopiť financie a silne uvažujem o tých nortonix hlavách..ako už komplet set mazacia záznamova snimacia...stereo polstopá .

[Hill]

Na B4 mi nesahej, to byla dobře vymyšlená mechanika, žebrové lehké šasi z tlakového odlitku umožňující značně variabilní montáž střev. A objevila se o rok dřív, než Revox A77, první Studerův stroj montovaný v tlakovém odlitku. Předtím měly Revoxy 36 A až G šasi z lisovaného plechu s hromadou distančních sloupků. Ale to byly ještě plně elektronkové stroje, ty jsem viděl v roce 1971 v ČST na Kavčích horách.
Ta litá šasi se přestala dělat právě v roce 1971.
Rám umožňující použití větších cívek, tří hlav a výkonnějšího pohonu, případně instalaci tří motorů, to vše skončilo ve stádiu schvalování - než utekly povinné tři roky, co schvalovací proces a zajištění materiálového přídělu skončily (cenu každého typu v řadě musel totiž nakonec schválit Cenový úřad, to trvalo nejdéle, že by prý magneťák za víc, jak 6 tisíc nikdo nekoupil, k tomu státní úředník v péči o zásobování pásky pokládal už 18 cm cívky za rozmařilost, a to prosím v době, kdy svět přicházel na chuť kazetám!), prostě, než proběhlo schválení a uvedení do sériové výroby, došlo rozhodnutím shora k ukončení vývoje a výroby magnetofonů v Pardubicích. Pokoušel jsem se dopátrat aspoň nějakých zbytků dokumentace, ale ta někam zmizela, patrně už tenkrát při soustřeďování výroby do Přelouče, a, jestli něco zbylo, skončilo to nejpozději v divokých devadesátkách.
Roku 1971 v Tesle odzvonilo žebrovanému tlakovému odlitku celého šasi. Kromě toho Přelouč už měla vlastní řadu B5. Zase na plechovém výlisku, jako Sonety.

[AdamVarga]

Mne ani nešlo o technológiu výroby...G36 bola 1000 roopv staršej technológie výroby no predsa len bola lepšia ako B4.. Išlo mi najmä o to že vývoj nespočíval v princípe "aha B4 tak súdružko tu máš ešťe vyššiu radu B43"....nie on ten vývoj fungoval tak že vzinkla celá rada B4riek. B4 B42 B46 B4x.....úplne zbytočne naprosto identické magiče z mechanickej strany. A rada B5 detto.

Kým v zahraničí každý rok mali niečo nové..každý deň mali jak vianoce, u nás to nejak stagnovalo...a to značne...

Škoda že sa nedochovali absolutne žiadne detaily z B135tky..teraz by to pomohlo..

Inak aký je názor na moje zistenia čo sa týka predmagnetizácie? A alý je názor na to čo chcem vykonať svojej B115 s tými oscilátormi?

[Hill]

Samozřejmě, že se ti s předmagnetizačním kmitočtem změnil i předmagnetizační proud. Stejně vyrovnaná charakteristika musí jít nastavit jak s předmagnetizací 75 kHz, tak 150 kHz, jen polohy trimrů budou jiné.
Vyšším mazacím kmitočtem se sice lépe vyhneš intermodulačním produktům (směšování s harmonickými zaznamenávaného signálu, které se zhoršují se snižováním předmagnetizačního kmitočtu) a nepodstatně se sníží šum, protože pásek bude opouštět mazací hlavu dokonaleji odmagnetovaný (více period mazacího průběhu, než pásek bude od pólového nástavce dostatečně daleko), ale na obou hlavách musí přitom být vyšší napětí.
To s sebou nese větší ztrátu výkonu předmagnetizace, protože při vyšším předmagnetizačním napětí na záznamové hlavě bude na desce Z logicky utíkat větší proud linearizačními odpory R1 a R2 a kondenzátory C1 a C2. Jestli do každého systému hlavy poteče 1,1 mA, pak proud zbytečně tekoucí těmito odpory bude přes 2 mA (při nižším předmagnetizačním kmitočtu poteče hlavou stejný proud, ale napětí na ní bude nižší, tedy bude nižší i unikající proud).
Na výstupech totiž nejsou zádrže předmagnetizačního kmitočtu obvyklé u ostatních magnetofonů, jimiž se zabraňuje zbytečným ztrátám výkonu potřebného pro předmagnetizaci.
Řešení bez LC zádrží je neúsporné, nicméně má jedinou výhodu - není třeba řešit naprosto stejný mazací kmitočet při stereofonním i monofonním provozu, odpadají přepínací kontakty pro připojování náhradního LR obvodu za nepoužitou mazací hlavu, a ty dva LR obvody, ovšem.
Podstatný je jen mazací a předmagnetizační proud. Kmitočet oscilátoru má být vyšší, než 85 kHz, vyšší kmitočty lze použít s tím, že budeš akceptovat vyšší ztráty.
Ale kvůli rostoucím ztrátám s kmitočtem (a vyššímu napěťovému namáhání ladicích kondenzátorů v oscilátoru) to nejde zvyšovat donekonečna, je nutné najít vhodný kompromis.
Jestli ti 150 kHz vyhovuje, mazací hlava dlouhodobě maže a netopí, klidně to nech tak.
Ale při správně nastaveném předmagnetizačním proudu není možné, abys slyšel rozdíl způsobený změnou předmagnetizačního kmitočtu.

[AdamVarga]

hmm tak mi to robí asi blbosti inakde.

Ano tie straty únikom predmagnetizačného výkonu sú blbé a už som nad nimi uvažoval.

Teda plán by bol takýto:

Jeden mazací oscilátor pre oba systémy mazacej hlavy, a dva úplne oddelené oscilátory pre lavý a pravý kanál.. Je to prehnané a možno aj zbitočné, ale čo už

Tak by som teda mohol spraviť zádrže pre predmagnetizačnú frekvenciu pomocou fixnej indukčnosti a variabilného kondenzátora.. Tak by som skúsil 200kHz a to by asi bol strop použiteľnosti s týmito záznamovímy hlavamy než by som povedal že je to asi dosť..

[xsc]

Jeden mazací oscilátor pre oba systémy mazacej hlavy, a dva úplne oddelené oscilátory pre lavý a pravý kanál.. Je to prehnané a možno aj zbitočné, ale čo už

To vytvoří problém se vzájemnou interferencí. Oscilátor je potřeba jen jeden.