Mikropájka ERS50
Moderátor: Moderátoři
No, asi vestim z kavove sedliny, ale kdyz pouziju komplet nove dily, vcetne rucky a ostatnich soucastek, tak vymena tyristoru za jiny typ dela kua rozdil. Jestli neveris, vem BT138 a TYN625. Verim ze i ty oscilogramy mas cim poridit.Sendyx píše:Nezlobte se, pánové, ale místo hledání příčin tu věštíte z kávové sedliny. Jen tak pro kontrolu, máte někdo tušení, co dokáže jeden vaklspoj v ručce páječky, nebo šustící pomsta zvaná TP160?
BTW, elektronika ERS50 asi není moc odolná vůči rušení. Když spustím v blízkosti ozonátor s 50W vbojkou, tak než ta výbojka najede, ERS se spouští každou 2 až cca pátou půlperiodu, i když má nahřáto a topit by neměla.
PS: na pajce z roku 89 mi odesel tyristor. Dal jsem BT138 (samo ze jsem musel prekrizit vyvody) a zas jede jak predtim. A rucku jsem menil asi trikrat.
Jo, a libila by se mi ERSA i-Con2, ale ne za tu cenu
Jinak, jsem profesi programator (proto pisu bez diakritiky), a elektro me bavi.
Tohle forum, konkretne toto tema mi dost pomohlo. Je dlouhe a evidentne stale zije. Ona ta ERSka ma stale cosi do sebe...
yeeshkul, podstatne je, jaka teplota Te zajima. Teplota na hrotu je jina, nez teplota topneho teliska. Ja osobne merim teplotu tak, ze sroubovacim hrotem sevru termoclanek multimetru - hrotem mezi drzak hrotu. Je to orientacni, ale nezapomen ze pri pajeni hrot ochlazujes vzduchem, nebo plosakem ktery pajis. ..
No, nejspis to vis, ale tenky dlouhy hrot bude chladnejsi nez kratky stlny hrot. A podle toho si pak nastavis teplotu potakem... Zkratka, nevidim duvod, proc merit hrot obaleny skelnou vatou, kdyz pri pajeni tam nebude.
Tohle forum, konkretne toto tema mi dost pomohlo. Je dlouhe a evidentne stale zije. Ona ta ERSka ma stale cosi do sebe...
yeeshkul, podstatne je, jaka teplota Te zajima. Teplota na hrotu je jina, nez teplota topneho teliska. Ja osobne merim teplotu tak, ze sroubovacim hrotem sevru termoclanek multimetru - hrotem mezi drzak hrotu. Je to orientacni, ale nezapomen ze pri pajeni hrot ochlazujes vzduchem, nebo plosakem ktery pajis. ..
No, nejspis to vis, ale tenky dlouhy hrot bude chladnejsi nez kratky stlny hrot. A podle toho si pak nastavis teplotu potakem... Zkratka, nevidim duvod, proc merit hrot obaleny skelnou vatou, kdyz pri pajeni tam nebude.
.
Jasně. Měřil jsem max a min teplotu když jsem nastavoval ERS s novou deskou. Taky mě zajímalo, při jaký teplotě obvykle pájím a jak se to shoduje s číselníkem. A taky - a to bylo asi nejpodstatnější - jsem chtěl mít dvě páječky nastavený stejně.cz-kifi píše:Zkratka, nevidim duvod, proc merit hrot obaleny skelnou vatou, kdyz pri pajeni tam nebude.
Ten BT 138 zkusím, dík.
Ok, pro nastaveni obou stanic stejne, ta vata smysl dava.yeeshkul píše: A taky - a to bylo asi nejpodstatnější - jsem chtěl mít dvě páječky nastavený stejně.
A tu BT138 mam overenou na ctyrech ruznych deskach. Rozhodne lepsi nez TYN, vsak uvidis.
Naposledy upravil(a) cz-kifi dne 07 říj 2021, 22:28, celkem upraveno 1 x.
Ja nepotrebuju ani ten diplejtermit256 píše:Osobne jsem nikdy moc nepochopil proc teplotu hrotu vubec merit. Proste si ji nastavim tak, aby se mi dobre pajelo a kolik ukazuje displej je mi ukradene.
Kazdopadne, po oprave/vymene nejake soucatky v pajce, nebo rucky je dobre zmerit realny stav, nemyslis?
Pravda, pokud misto opravy koupis dalsiho cinana...
No, a v ERS50 je topné těleso s termočlánkem, a asi nebude co kus, to originál. Tedy po výměně taky není moc co kalibrovat.
Mít nějaké měření teploty je vhodné pro sdílení postupů a podobně, např. když se člověk dohaduje s pitomcem z druhé strany zeměkoule, s jakou teplotou se pájí tou kterou pájkou ta konkrétní věc. A třeba od "vrchního japonca" bývalo součástí servisních postupů na některé kritičtější věci i předepsaný typ pájky, typ hrotu, teplota a max. doba pájení.
Mít nějaké měření teploty je vhodné pro sdílení postupů a podobně, např. když se člověk dohaduje s pitomcem z druhé strany zeměkoule, s jakou teplotou se pájí tou kterou pájkou ta konkrétní věc. A třeba od "vrchního japonca" bývalo součástí servisních postupů na některé kritičtější věci i předepsaný typ pájky, typ hrotu, teplota a max. doba pájení.
Curvetraceristé všech zemí spojte se!
Uznavam, ze v pripade pajeci stanice to lze uspesne zanedbat, nicmene casem uhybaji hodnoty soucastek a i toho termoclanku...Sendyx píše:No, a v ERS50 je topné těleso s termočlánkem, a asi nebude co kus, to originál. Tedy po výměně taky není moc co kalibrovat.
Jina situace je treba v kalibracni laboratori, tam uz se musi termoclanky pravidelne kalibrovat, v polovodicove peci je predem stanoveny interval vymeny. No, to byla takova perlicka z praxe, u pajky by pravidelnou kalibraci delal asi jen Ma Gor
Tak BT138 je výbornej. Dík za upozornění.cz-kifi píše:yeeshkul, zkus BT138, pokud mas moznost...
Aby Ti chodil TYN 625, musis laborovat s rezistory, na strance 32 jsem psal R4 cca 1M2 a R13 mezi 10 az 33k. Ale to jsem dal do serie s TYN625 jeste shottky diodu, MBR2060, abych eliminoval parazitni kapacitu...
Jestli mas cas a chut laborovat, dej pak vedet hodnoty R4 a R13, pri kterych to chodi prijatelne. Dik
V AR_PE 04/2021 ing. Potenský popisuje, že na válcovou část hrotů ERS50 natahuje silikonovou hadičku aby snížil ochlazování velkou plochou trubkový části. Pak je možný nastavovat teplotu tělíska na nižší teplotu a regulace je taky přesnější. Silikon má vydržet bez problémů 280°, krátkodobě až 300°.
Ptám se, jestli to někdo zkoušel a má to nějakej zásadní efekt na životnost hrotů. Hadičku potřebný tloušťky nemám, ale mohl bych to zkusit vysoustružit z teflonu, kterej je teplotně ještě trochu lepší, teče až při 327°.
A na rozdíl od silikonu nekřehne ztrátou vody při ohřevu.
Ptám se, jestli to někdo zkoušel a má to nějakej zásadní efekt na životnost hrotů. Hadičku potřebný tloušťky nemám, ale mohl bych to zkusit vysoustružit z teflonu, kterej je teplotně ještě trochu lepší, teče až při 327°.
A na rozdíl od silikonu nekřehne ztrátou vody při ohřevu.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!