[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jakej je rozdíl mezi KAS44 a KAS44A, KAS44S ?
MA3006 tu mám půl krabičky, asi 60
Je to 40 let starej brouk (vzor RCA CA3006)
https://www.westfloridacomponents.com/m ... A3028A.pdf

lesana87 píše:Mám generátor jen do 10 MHz a to se chovají jako 10nF.

Na seriové rezonanci THT 10n kondu se už podepisují přívody.
Praktická poučka pro návrháře PCB je 10nH na 1cm vývodu (běžně D 0,5mm).
Jak tu byly "výpočty" indukčnosti cívky 3z D 2,5mm, L 10 mm a indukčnost 5nH, tak jsou to bohužel voloviny.
Taková "cívka" je z cca 15mm drátu a indukčnost je přes 10nH.
Jaké ten výpočet dělá nesmysly ? stačí dosadit délku cívky 100mm.
Ono je vůbec dobré si vzít 100mm 0,5mm drátu a vyzkoušet si, co se s tím dá udělat.
Získáte tak tzv. kvalifikovaný odhad a od pohledu se neseknete v indukčnosti víc než o 20%

danhard píše: MA3006 tu mám půl krabičky, asi 60

Buržuj nastajaščij.
Já jsem si ty dva kousky musel zprivatizovat v Tesle, poté co jsem je vyfasoval na nějakou bezpředmětnost, možná mf zesilovač.

rozdíl mezi KAS44 příponami nevím, jaký?

Tak mě napadlo oprášit nějaký starý projekt KV rádia. Když jsem tak zapátral v AR archivu, tak mě to zas přešlo. Buď jsou to konstrukce na uplatnění RVHP produkce, nebo pokusy stejnou metodou obejít a nahradit zahraniční součástky. Nejlépe obstál komunikační přijímač z AR 09/75, ale až dnes mě došlo, že přepínání pásem se řeší pomocí dvou karuselů z dobových kanálových voličů, což mě odradilo dokonale. Přepínání pásem měl docela rozumně přijímač z AR 09/77, ale zas byl založený na MAA661. Jako mixer se dobře jevilo zapojení AR 04/79, ale taky jen pokus o náhradu dual MOSFET směšovače. Takže to mám bez práce



Toto je myslím nejvhodnější řešení HF směšovače, tak proč to dělat takle

Tak jedno je půlvlné řešení, druhé celovlné (z pohledu LO).
Jestli není lepší si číst přímo uvedenou literaturu
http://mirror.thelifeofkenneth.com/lib/ ... 201976.pdf

To je určitě dobré, ale já jsem jen z nostalgie chtěl realizovat něco, nad čím jsem v 11 letech snil. Ty zahraniční časopisy u nás na stánku neprodávali. Byl jsem rád, když jem stihnul koupit 1 výtisk AR z 5ti. Druhý den bylo vyprodáno.

Jinak samozřejmě dík za ten odkaz

Taky byly oblíbené Radioamatérské příručky, jednu jsem měl, ale nevím, komu jsem jí půjčil
Pozor 150MB !
https://ia800401.us.archive.org/27/item ... k-1976.pdf
V 11-ti jsem odrostlej ještě na elektronkácha a knížkce Krátké Vlny.
https://www.antikvariat59.cz/files/prod ... _m_005.jpg

A co je špatné na MAA661 ? Na produkt detektor dobrá, na vstup asi ty dvě J310.
Chtěl jsem říct, že optimální by byly BF862, ale ty už se nedělají

ps. 8 kousků MAA661 jsem ještě našel, takže kdyby chtěl někdo experimentovat, tak tu jsou.

Taky tu mám dostatek dvouotvorových jader na symetrizační členy
Pramet 205 534 306 300 materiál N1 Al 380 a mám na to zlepšovák, jak vinutím současně realizovat transformaci a definovanou rozptylovou indukčnost, což u toroidu v takovém rozsahu nejde.
https://ok1kvk.cz/clanek/2009/toroidy-a ... ske-praxi/

lesana87 píše:Mám generátor jen do 10 MHz a to se chovají jako 10nF.

Protože 100MHz osciloskop není už problém, tak kondíky měřím s generátorem obdélníku s hranama přes 100mega
Kdyby jsi chtěla nějaké smd 74AC00 se kterými jsem dělal kalibrátory na 1ns hranu, tak je hodím do obálky.
Mám i metodu na měření rovné fr. charakteristiky pod 0,01dB, zatím nikdo neprokázal, že by to nebylo v požadovaných tolerancích
ps. dělal jsem na toto téma několik amplitudových ac kalibrátorů.
Nikdo si nestěžoval, stály 1/100 Fluke
Je to v čudu, chtěl jsem si užívat důchodu a místo toho se na mě hrnou objednávky bývalých zakazníků. Co s tím ?
Nevidím, neslyším, nemůžu chodit a na řidičák potřebuju že je vše O.K.

Hlavně, že jsi pořád veselej.

Veselej jo, škoda že už brzy chcípnu

Tak mi ještě rychle, prosím, prozraď, jak měříš kondíky tím obdélníkem?

Normálně, pustím do nich z generu obdélník.
Přípravek je přímo na koaiálu, aby byla minimální indukčnost.
Gener má vnitřní odpor 50R, kabel taky a časová odezva je daná impedancí toho kondu.
Taky si ten přípravek můžeš zkalibrovat 1R vrstvovým odporem, ten má celkem definovanou indukčnost, taky tam můžeš dát 1 cm drátu a uvidíš tu vlastní indukčnost cca 10nH
Můj gener má asi 10ns hrany a to už na takové impedance stačí.
Stejným způsobem jsem měřil impedance kondů spektrákem.

U děličů a zesilovačů měřím odezvu tak, že je na výstupu je limiter (1k a 2x 1N4148) a měřím přiblížení k nule. Limiter je dostatečně rychlý a dostanu se na citlivosti, které jdou v osciloskopu přímo a nemají frekvenční chybu vstupního děliče.
Měřím to většinou na výstupní amplitudě 10V a rychlou limitací není přebuzen vstup osciloskopu.

Na větší napětí mám pulzní zesilovaš, který funguje z napájení kalibrátoru a dělá obdélník bez překmitů s hranou pod 100ns a amplitudou 10-500V.

Podobným způsobem jsem udělal dynamický kalibrátor proudu, který dělá proudové pulzy 20A (z 400V přes 20R), napájené zase max. 10mA z kalibrátoru

Asi bych to nenazval měřením impedance, spíš je to test kapacity. V rovnicích pro přechodové jevy se impedance nevyskytuje.

Na přechodovém jevu je vidět jak seriová indukčnost, tak ESR, tak vlastní kapacita.
Tak si to přeber, co to je
Nezajímá mě až tolik vlastní kapacita, ale jak ten kond umí blokovat napájení.

K redukci šumu v http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 434#967434
jsou tady vzorky rozdělené do mp3, z microlanových nahrávek a pak uměle vygenerovaný šum se signálem v různém poměru a pak filtrovaný pásmovým (rezonančním) filtrem nebo dolní/horní propustí a nakonec pluginem noise reduction, poté co si udělal analýzu vzorku šumu.