Magnetofon Tesla B115

[AdamVarga]

Teda páni klobúk dolu zrazu sme sa tu všetci zišli a priložili ruku k dielu. Tak teda začnem postupne od hora..

ty alu cívky jsou suprový, jak z fabriky Akai, Sony, Basf, tos dělal sám,
na koleně doma? paráda, jo kdyby tenkrát Emgeton...

Áno je to moja vlastná výroba. Návrh spravený vo Fusion 360 a finálka vyrezaná na laserke v miestnej fabrike a stred je robený na 3D tlači doma. Toto sú prototypové alu kotúče..teda z odpadových materiálov o hrúbke 2,5mm (hrozne hrubé). Plánujem zopár vyrobiť a predať tak trocha zafinancovať projekt B135 tým činom.. Finálny výrobok bude ALU 1mm. Povrch pieskovaný asi nebude z dôvodu nenažranosti miestneho pieskovača diskov na autá... chce 5 eur za plech..to nech sa neposere keď to viem za 70 centov dať na práškovú farbu (tá spekacia) v miestnej fabrike na jeden ten plech lubovolnej farby vzhľadu....a vyzerá to ako smalt.

Ešte neviete čo sa pripravuje za kotúč pre B135 to bude vyzerať až moc luxusne...prekvapivo ludia aj ten chceli aj keď 265mm tesla kotúč bude vyzerať asi trocha blbo na akaičku kým nebude B135 .

Při výrobě toho setrváku je největší problém.....Omlouvám se za trochu rozsáhlejší text, snažil jsem se to napsat srozumitelně a spíš z pohledu strojaře.

Tento román s radosťou uvítam..je to k veci a infomatívne.
Pojdem postupne..

Zotrvačníky boli vyrobené nasledovný spôsobom:
Polotovar upnutý na neobrobenom vonkajšom povrchu, urobil sa výber materiálu z vnútra a zarovnanie čela atd...
Následne sa to uplo o vnútorný obrobený povrch pomocou reverznej klieštiny a obrábala sa remenica, čelo a diera do ktore sa osádza hriadeľ...bolo mi povedané že to vedeli urobiť naprosto presné že vada je v hriadeľi...rovno ma na to upozorňovali keď som s tým odchádzal že pri upichovaní hriadeľí bolo viditelné hádzanie (skrivené). Mojim použitím originálnej hriadeľe a jej...ehm, neprofesionálnej montáži (kladivo a ideme) je velká šanca že som tomu hádzaniu skriveniu prispel ja vlastnoručne, nechcene. Moja demencia.

Nevšimol som si vôbec žeby hriadeľ bola montovaná na bronzové púzdro. To si pozrem potom. Je to ale zaujimavé riešenie. Z hladiska obrábania mi bolo povedané že majú nástroje ktoré to dokážu spraviť dobre, to že ako som moc neriešil. Mách školu mechatronika takže strojárstvo velice dobre viem aké sú limitácie a problémy, dokonca som výrobcovi povedal že ak by našli nejaký problém ako by to šlo lepšie alebo čo by mohlo robiť problémy tak nech mi dajú vedieť za 5 minút zmením výkres, ale nič. Mám od nich zaručené že samotné "telo" zotrváku bude dokonalé. Čo aj sedí s mojimi zisteniami len hriadel je krivá.

Vyváženie som nepovažoval ža potrebné keďže je to sústružené z jedného solidného kusu železa nie odlievané atd. Ale nevylučujem že by som to neskúsil.

Ten nápad s valivmy ložiskami som už prehodnotil viacnásobne. A myslím že to Nebude až tak super ako som si to predstavoval. Skusim ešte tie naklápacie dvojradové guličkové ložiská ale evidentne je nutné absolute presné uloženie hradele. (kdo by bol povedal..)

Pre motor pre B135 (ktorý som sa rozhodol že vyrobím úplne od základu) rozmýšlam na ložiskami s kosouhlým stykom a napružené voči sebe. Kosouhlé guličkové ložiská používa Mechatron v ich vysokootáčkových CNC vretenách. Tak myslím že to bude adekvátne. Predsa všetk guličky budú zaťažené narozdiel od momentálnej zostavy s radiálnymi ložiskami.

Ihličkové ložisko by mohlo byť super ale bude si to vyžadovať super presné uloženia ktoré sú mimo mojich schopností. Zatial mimo mojich schopností.

Skúmal som kapstany Otari aj Studer a ano, je to tak. Zadné ložisko guličkové a predné klzné púzdro. Neviem kde som videl lguličkové ložiská s kosouhlím stykom. Ale možno od doby kedy som videl videá Marco Reps na jeho Mechatron vreteno som asi s nimi posadnutý. Niečo poskúšam eventuelne.

Povrch hriadele zotrvačníka chcem leštený len z jedného dôvodu. Tieto ktoré mám sú z nástrojovej oceli. Brúsené, zrejme. Drsnosť povrchu je dosť velká, a zistil som že mi to tak trocha vybrusuje to klzné púzdra v B115 takže po 15tich minútach som to vrátil do originálu zinkalu.

Pre Hilla:
Ano súhlasím aj s vašim tvrdením. Len som sa pokúšal o to. Párcentov na plast a pohoďka za PC a zistil som že to nieje tak super ako som ti predstavoval Poučil som sa.
Furt platí to isté, chcel by som skúsiť guličáky s kosouhlím stykom. Tam sú totiž všetky guličky neustále pod záťažou narozdiel od radiálneho ložiska. Ale možno sa mýlim a bude to viac nahovno. Každopádne zistím, a dám vedieť. Tiež skúsim tie SKF vyklápacie ložíska (SKF135 TN9)

[AdamVarga]

AdamVarga
ty alu cívky jsou suprový, jak z fabriky Akai, Sony, Basf, tos dělal sám,
na koleně doma? paráda, jo kdyby tenkrát Emgeton...

[Mysteri]

Možno by to chcelo dať do rubriky: Predám.... Jasné, že to nebude za babku, lebo kusová výroba niečo stojí, ale. myslím, že pár nadšencov, čo by sme mali záujem o také cievky, by si našiel a pomohlo by Ti to aj trochu zafinancovať Tvoj projekt.... A neboj sa to ,,oceniť".

[Kremik]

Videorekordéry měly tónovou hřídel na valivých ložiskách a nevím o tom, že by s tím byl někdy problém. Jak to bylo přesněji udělané jsem nikdy nezkoumal, protože k tomu nebyl důvod. Vždy pěkně šlapaly. Zkusil bych se tedy inspirovat tam.

[stefan31]

Dovolil by som si len dve poznámky k tým èelám cievok:

- otvory na skrutky by mali by￾ upravené pre použitie skrutiek so zapustenou hlavou - originály majú vytvorený prelis.... a tiež kde zohna￾ takéto skrutky, pretože tá oproti tvorí matièku? ....

- to spodné logo môže èasom spôsobova￾ problémy, pretože pri manipulácii s cievkami sa obsluha nevyhne dotyku na ich povrch a následnému zatlaèeniu do pásky - ak by to mal by￾ gravír, tak prosím, ale úplný otvor nie.

Ale celkovo Al kotúèe - to áno.

Stefan31

P.S. Plná cievka 10,5" AKAI váži cca 704g, hrúbka Al plechu 1,4mm elox - a tak mám obavy, èi je vôbec ten prvý návrh realizovate¾ný s tými ve¾kými otvormi - ak sa plech prehne, už nikdy sa nevráti do pôvodného tvaru ....

[AdamVarga]

tie skrutky som dal vyrobiť na mieru v číne. Mám ich nejakých 350 kusov.

Ano úprava otvorov pre skrutkyy bude nvýhnutná, avšak vo fusione som to nechcel riešiť keďže by to posralo môj výkres. V skutočnosti to bude zapustené zahlbovákom. Ak sa ale podarí doma spraviť taký mini "lis" na presne tento "prelis" ktorý ste spomínali tak to urobím tak.

[danhard]

Videorekordéry měly tónovou hřídel na valivých ložiskách a nevím o tom, že by s tím byl někdy problém. Jak to bylo přesněji udělané jsem nikdy nezkoumal, protože k tomu nebyl důvod. Vždy pěkně šlapaly. Zkusil bych se tedy inspirovat tam.

Jo a když se od toho chtěly nějaký parametry, tak šel zvuk přes rotační hlavu.

[Hill]

S videorekordéry nesrovnávej, tam byla každá nerovnoměrnost otáčení bubnu a reakce serva kapstanu slyšet na podélné stopě až moc. Spoustu chyb srovnal způsob modulace a elektronika. V tom má Danhard pravdu.

Tady jsme ve vláknu o magnetofonech, tak jsem odbočení k videu odložil do jiné sekce.
Magnetofony nemají zpětnou vazbu informující o rychlosti posuvu pásku, v lepším případě mají stabilizaci otáček tónového hřídele, ale to je taky všechno.
Takový setrvačník s tónovým hřídelem o průměru 5 mm musí mít pro devatenáctku rychlost 1455 ot/min, tedy skoro stejně, jako buben ve videu, ale je nejméně 5x těžší, průměr více, než dvojnásobný, většinu hmotnosti má taky na obvodu, do toho se dá naakumulovat nějaká energie, zvlášť, když ten obvod není vystavený proměnlivému tření. To je až na hřídeli, takže se uplatní zhruba 20x méně.
V magnetofonu je nutné odstranit nebo maximálně potlačit každou nerovnoměrnost, která bezprostředně nesouvisí s transportem pásku.

[Harry.pa]

Vyváženie som nepovažoval ža potrebné keďže je to sústružené z jedného solidného kusu železa nie odlievané atd. Ale nevylučujem že by som to neskúsil.

To vyvážení je důležité téměř vždy:
1. pokud by Ti to vyrobili ideálně přesné, což je téměř nemožné, narazíš na fakt, že materiál není zdaleka tak homogenní, jak by se možná zdálo.
2. při výrobě je nutno díl minimálně 2x upnout, tím se vždy vnese nějaká nepřesnost. Je bláhové se domnívat, že docílí jak obvodové, tak čelní házení s nulovou tolerancí. Vždy se tam nějaká setina najde. Ber to jako poznatek z praxe, 30 let se obráběním živím jako progamátor CNC a technolog.

Takže určitě vyvážit, stačí na to přesně vyrovnaná měřicí deska (strojní vodováhou s přesností alespoň 0.02/m), na ni 2 přesné broušené kostky na kterých se bude sestava setrváku s hřídelí volně odvalovat. Po ustálení, mělo by se to vracet vždy do stejné polohy, si uděláš značku na nejnižším bodě, potom poblíž z čela vrtákem 5mm odvrtáš důlek. Potom provedeš nové měření a celé to opakuješ, až se setrvák při odvalování zastavuje na různých místech, nebo se velmi pomalu a neochotně kutálí (důsledek nepřesně vyvážené měřicí desky). Pokud to s odvrtáváním přeženeš, musíš udělat důlek na protilehlé straně, nebo "vrátit materiál" kápnutím barvy nebo sekunďáku do "přehnaného" důlku. Jak to dělali v Tesle uvidíš pro inspiraci na starém setrváku.
Pokud chceš něco vylepšovat na uložení hřídele, nabízí se přidat ložisko na horní konec hřídele, omezí se tím nerovnoměrné namáhání ložiska od přítlačné kladky a hřídel zůstane kolmá nezávisle na síle přítlaku kladky. Pozor, je potřeba zachovat axiální tlak na hřídel kvůli provozu ve svislé poloze. Tento způsob uložení je vidět v některých starších a robustnějších viderekordérech.

[AdamVarga]

Takový setrvačník s tónovým hřídelem o průměru 5 mm musí mít pro devatenáctku rychlost 1455 ot/min

Trocha vás upravím keďže 1455 je nesprávna hodnota.
V B115 sa zotrvák točí rýchlosťou 725ot/min (vypočítaná radiálna rýchlosť).

To už by tá B115 hnala pásku rýchlosťou 38cm/s. Čo by som moc chcel skúsiť jeden deň.

pardon,to se mi ty rychlosti jen o jednu šouply...

To vyvážení je důležité téměř vždy:
1. pokud by Ti to vyrobili ideálně přesné, což je téměř nemožné, narazíš na fakt, že materiál není zdaleka tak homogenní, jak by se možná zdálo.
2. při výrobě je nutno díl minimálně 2x upnout, tím se vždy vnese nějaká nepřesnost. Je bláhové se domnívat, že docílí jak obvodové, tak čelní házení s nulovou tolerancí. Vždy se tam nějaká setina najde. Ber to jako poznatek z praxe, 30 let se obráběním živím jako progamátor CNC a technolog.

Toto nám bolo obom pri výrobe jasné. Práve preto som žiadal o klieštinové upnutie ktoré by vyhovovalo. Každopádne naj dôležitejšie veci na výrobku boli robené na jedno upnutie. To je teda vonkajší priemer vnútorné vybratie, a diera. Na druhej strane sa robila už len remenica ktorá nema zdaleka tak katastrofálny vplyv na nič. Každopádne viem že je tento zotrvák značne lepšie vyvážený ako hociktorý originál mám. Nemám to nijako absolutne zmerané, ale položil som pohár vody na stôl (priemer pohára akurát v rezonančnej frekvencií 12Hz(725ot/min) a pozoroval som že starý zotrvačník, kým som teda nepočul žiadny pozorovateľný flutter (len ak som mal sluchatka a bol som extrémne pozorný) tak voda bola zvlnená pravidelne viac ako toho môjho zotrváku. Čo jasne ukazuje že vyváženie nebude práve problém. A aj tak, netuším ako by som vyváženie vykonal keďže hriadeľ je zarovno tela zotrvačníka, teda neviem to položiť na rovnaký vyvažovací systém ako napríklad je pre trne brúsnych kotúčov. Proste to nieje možné vykonať v takej precíznosti bez extrémnych úprav ktoré nakoniec budú finančne mimo mojich schopností a mimo vôbec zmyslu to skúmať.

Pokud chceš něco vylepšovat na uložení hřídele, nabízí se přidat ložisko na horní konec hřídele, omezí se tím nerovnoměrné namáhání ložiska od přítlačné kladky a hřídel zůstane kolmá nezávisle na síle přítlaku kladky. Pozor, je potřeba zachovat axiální tlak na hřídel kvůli provozu ve svislé poloze. Tento způsob uložení je vidět v některých starších a robustnějších viderekordérech.

Toto som moc nepochopil a hlavne, aké ložisko tam použiť keď je nám jasné že klasické guličáky to nedajú.



Čo sa týka problému so skrivenou hriadeľou, prekonzultovali sme to s pánmi vo výrobe a zhodli sme sa na tom istom ako aj tu. Prvá alternativa bude skúsiť teda tie kalené tyče (ak sa to vôbec dá zohnať čo bude zaujimavé) a keď aj to bude robiť paseku tak nám neostáva nič ako prevrtať telo zotrváku a vlisovať väčšiu hriadeľ a nechať to obrúsiť na rozmer. Takže teraz zháňam práve také kalené tyčoviny (vodiace tyče, podla katalógu Hiwin sú tvrdosťou HRC 65 čo sa už podľa mňa na 65mm kuse určite neohne, skôr niekoho keď tak zabije)


A čo sa teda týka B135 a kapstanu pre ňu.. no netuším ako ďalej. Buď budem musieť použiť vysoko kvalitné guličkové ložiská s kosouhlím stykom, alebo bronzové púzdro v predu a niečo valivé vzadu. Bude to relativne velký motor takže to bude zaujimavé, takže to asi budem musieť niekam poslať dynamicky vyvážiť.
Zatiaľ ale pre nápad uloženia hriadeľe mám pocit že bude nejak takto:

12mm hriadeľ na ktorej bude upevnený rotor. Vzadu bude guličkové ložisko dvojradové a v predu asi 25mm dlhé broznové púzdro. V predu (teda tam kde sa hriadeľ bude dotýkať pásky) bude hriadeľ zbrúsená na 5mm ale až bezprostredne blízko kladke.

[AdamVarga]

Ďalšia vec ktorá ma extrémna zaujíma je prečo ten motor tak strašne moc hučí???.

Už som zvažoval vymeniť to za BLDCčko a FOC driverom (aby to nepískalo)

[Hill]

To se ptáš na původní motor z B115?
Ty dvoupólové asynchronní motory se zkratovacími prstenci (stíněnými póly) pro vytvoření točivého pole jsou vždy hlučnější, to způsobuje hlavně nerovnoměrné rozložení točivého pole. Čáslečně se to dalo omezit konstrukčně tvarem dělených pólových nástavců, ale ty respektují hlavně požadavek na maximální účinnost motoru.
Motory jsou citlivé na jakékoli vůle, ať už v ložiskách, v odpruženém uložení ložisek, upevnění koster vinutí i samotných zkratovacích prstenců. A co teprve, když ztvrdlé gumové tlumicí vložky v zavěšení motoru začnou ty vibrace přenášet na šasi... A to je řeč o motoru napájeném přímo ze sítě celkem slušně sinusovým průběhem.
Přece jen ten motorek s pomocnou fází vnějším rotorem (Außenläufer) z B4 nebo přímo od Papstů je daleko tišší a ještě se dá vychytat největší moment a současně nejmenší hluk stejnou velikostí kapacity fázovacího kondenzátoru, resp. fázového posuvu mezi fázemi motoru.
Víc si z výkladu kolegy PMG nepamatuju, zabýval se pohony profesionálně, ale už se ho na nic nezeptám.
Zkus uživatele Brtnik, ten o motorech ví ještě víc. Sice tu už půldruha roku žádný příspěvek nenechal, ale chodí sem.

[danhard]

Motorek z B4 byl bezvadnej

Ale není jednodušší si vymazlit nějakej starší třímotorák ?

Co třeba tohle ?
https://elektro.bazos.cz/inzerat/154642 ... arluck.php

[AdamVarga]

To se ptáš na původní motor z B115?
Ty dvoupólové asynchronní motory se zkratovacími prstenci (stíněnými póly) pro vytvoření točivého pole jsou vždy hlučnější, to způsobuje hlavně nerovnoměrné rozložení točivého pole. Čáslečně se to dalo omezit konstrukčně tvarem dělených pólových nástavců, ale ty respektují hlavně požadavek na maximální účinnost motoru.
Motory jsou citlivé na jakékoli vůle, ať už v ložiskách, v odpruženém uložení ložisek, upevnění koster vinutí i samotných zkratovacích prstenců. A co teprve, když ztvrdlé gumové tlumicí vložky v zavěšení motoru začnou ty vibrace přenášet na šasi... A to je řeč o motoru napájeném přímo ze sítě celkem slušně sinusovým průběhem.
Přece jen ten motorek s pomocnou fází vnějším rotorem (Außenläufer) z B4 nebo přímo od Papstů je daleko tišší a ještě se dá vychytat největší moment a současně nejmenší hluk stejnou velikostí kapacity fázovacího kondenzátoru, resp. fázového posuvu mezi fázemi motoru.
Víc si z výkladu kolegy PMG nepamatuju, zabýval se pohony profesionálně, ale už se ho na nic nezeptám.
Zkus uživatele Brtnik, ten o motorech ví ještě víc. Sice tu už půldruha roku žádný příspěvek nenechal, ale chodí sem.

Tá účinosť tých motorv je absooutne mizerná. Kúri to jak besné, neadekvátne je to chladené a často je to tak plné prachu že som to musel okúpať vo vode.

Vôle v ložiskách som už riešil a tá vôla je takmer 0.0nič. Dokonca používam relatívne husté oleje (do diferákov) ktorý vymedzí aj relativne velké medzery. Tie motory z rad mimo B4 boli absolutne mizerné. Motory z B4 sú super, akurát je problém kde zohnat 120V v tom motore..no nikde.

Už som sa expertov v pohone pýtal motory ktoré na B135 potrebujem sú sice dosť podobné bežným papst motorom, ale furt majú od seba daleko konštrukciou rotora. Bežný papst má rotor konštruovaný podobne ako povedzme rotor z B115. Tlakovo je hliník odlievaný do vytvorených škár v plechoch (strategicky umiestnené skraty) a tým sa vytvoril asinchroňák ktorá sa ale dosť bude snažiť udržať otáčky v momente ako nominálne.

Motory ktoré potrebujem ja sa chovajú dosť inak. Motory poháňané eddyho prúdom majú rotor zo solidného velice vodivého maderiálu. Originál Studer spoling motor je tuším z duralu. Motor ktorý má solidny vodivý rotor nemá defineované množstvo "pólov" a teda on sa sice roztočí na maximálny rýchlosť otáčania fáz, ale toleruje podstatne väčší sklz.

V porovnaní papstu a toho čo potrebujem:
Papst má ted umelo vytvorené póly. O jeden pól je vždy viac na rotore ako kotiev na statore. Toto v scenári velkého sklzu vytvára problém keďže ako pomaly sa pólu hýbu pred kotvami tak sú polohy keď sú až dve kotvy naraz v nejakom poli, potom polohy kde sú menej činné. Vpodstate tu tou výmenou pólov medzi kotvami vzniká nerovnomernosť, nehomogénnosť v krútiacom momente.
Motor ppháňaný eddyhoprúdmi má prakticky nekonečko pólov. Nezaujíma ho uhlová poloha voči statoru. A málo ludí toto dokázalo ppchopiť komu som to predniesol. Nikdo ani vlastne nevedel ako je ten motor skonštruovaný.

Účinnosť takých motorov je mizerná. Ja som dostal tip že je možné rotor urobiť kompozitne teda vonkajší valec z ocele (správa sa ako talý pólový nástavec) a vnútorný hliníkový na ktorý vlastne bude pôsobiť magnetické pole. Zlepší sa účinnosť a al je všetko pravda umožní mi to roztočiť kotúče nesmierme rýchlo na nasmierme rýchlosti.

Okrem toho statorové vinutie bude 3 fázové 24V 400Hz

[AdamVarga]

Ale není jednodušší si vymazlit nějakej starší třímotorák ?

Co třeba tohle ?
https://elektro.bazos.cz/inzerat/154642 ... arluck.php

To sú tak mizerné wannabe sony decky až sa mi grcať chce. Ked trojmotor do 18cm tak phillipsa ale inak trojmotor bez 26cm kotúčov nechcem. Okrem toho je to celkom drahé na to že čo to nieje.
To mala byť skúšta trpezlivosti a vytrvalosti