[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Spisovnosť... Si pozri ako dlho sa nič nemenilo. Ako keby to už bolo dokonalé a nieje čo zlepšiť. To bol autor asi génius, že to dal dokonalé na prvý krát. Ostatné jazyky to isté, všetko to zamrzlo na aktuálnom stave, vývoj sa zastavil.

Ono je to asi o tom, že staré štruktúry si nepripúšťajú zmenu. Čo sa za mlada naučíš, to za dospela a stara nebudeš chcieť zmeniť. Skrátka si na to zvykneš a zmena aj keď k lepšiemu je neprípustná. Každý sa hrdí že on sa ten ťažký jazyk naučil a má z neho maturitu, tak je hrdý sám na seba, a zmenu teda nepripúšťa. Načo niekomu kto príde po nás niečo zjednodušiť, keď my sme sa to museli učiť také ťažké ako to je, že? Sebeckosť, nič iné.

Tak bychom mohli znova zavést hieroglyfy. Nebylo lidem líp, když měli jen obrázkové písmo? Pochopí to i dement, tak bys snad byl spokojen.

Ale nepovídej, řeč se vyvíjí pořád. Tu nikdo nevymyslel jen tak z ničeho, že by si sedl a jen tak si vymyslel novou řeč. Řeč vychází z našeho nitra. Sama.

Podívej se třeba na rozložení hudebních tónů a půltónů. Když si je seřadíš podle frekvence, zjistíš, že dohromady tvoří geometrickou řadu. Přitom některé z nich se nazývají tóny, některé půltóny. Proč myslíš, že to tak asi je? Protože si to někdo jen tak vymyslel? Aby mohla být klaviatura barevná jako zebra? Ne.
Protože člověk to tak cítí.

Tak to u nás nefunguje. V Týdeníku Rozhlas vychází pravidelná rubrika, kde nestačím koukat, jak Ústav pro jazyk český pořád vydává a vymýšlí samé novoty. Dnes bych z češtiny sotva odmaturoval. Větný rozbor bych dohromady nedal kvůli druhům, které "za nás" neexistovaly (i když jsem ho vždy pokládal za zbytečný, protože jsem nepotřeboval být lingvistou, ale kvalifikovaným uživatelem rodného jazyka, což se mi, doufám, daří), změny psaní velkých a malých písmen v místních jménech, pojmenování spojek a vztahů v souvětí (to jsem taky od školy nepotřeboval, přesto dnes mají jiné názvy), novotvary dosud použitelných slov...
Už přečtené výtisky týdeníku si ode mne berou učitelky do školy, protože prý je to tam vysvětlené přehledněji, než v různých věstnících o změnách pravidel: podle toho totiž i jejich znalost jazyka kulhá za vývojem. Ten probíhá plíživě, zato trvale.
Nevěřím proto tomu, že by spisovná slovenčina zůstala stejná a ctila stejná pravidla, jako před 50 lety.

Ono sa vyvíja, ale k horšiemu. Nikto nikdy neprizná chybu, ale bude na ňu nabalovať ďalší balast, len aby vykazoval nejakú činnosť. Že by nikto nezmaturoval? Koho zaujíma nejaký plebs... tí hore si to pre svoje deti vybavia, zaplatia. To je ako so software, jednu chybu opravia a tri nové tým vytvoria.

Lebo z praxe vieme, že žiakom s vlohami na jazyky nejde až tak dobre matika a logika. No a jazykovedci sú práve z tejto kategórie ľiudí. Navyše práca jazykovedca nemá nejaké významné benefity. Takže ju robia zväčša ľudia, ktorý naozaj nedokážu robiť nič iné. A odkedy som videl, že si jazykovedný ústav dáva robiť jazykové korektúry za veľké peniaze u externých firiem, tak mám silné pochybnosti aj o ich jazykových schopnostiach.

Samozrejme, že sa jazyky časom prispôsobujú a upravujú - možno to nazvať vývojom - to už podľa chuti každého, či to posudzuje ako zmenu k lepšiemu alebo k horšiemu. Napríklad v takom žargóne IT sú bežné zbastardizované anglo-výrazy typu špecka (špecifikácia), libka (knižnica), apina (API, verejné rozhranie kódu) či novotvary ako "naimplementovať", "dybagovať". Takéto pojmy budete len ťažko hľadať po slovníkoch. Kto nazve bugy "chrobákmi" alebo thready ako "vlákna", "nite", či dokonca interface ako akési "medzitvárie", urobí zo seba vola, a to oprávnene.
Dodnes mám v pamäti český Windows 95 a jeho krkolomné, puritánsky silené preklady "internetovská stránka", konfiguráciu sériového portu ako "nastavení zásuvky", neplatné idčko threadu ako "popisovač vlákna" či nebodaj GPF prerušenie od procesora, ako "výjimku 'všeobecná ochrana'". No už len do bunkra zaliezť, a nasadiť masku.

No, a jedného krásneho dňa sa takéto výrazy dostanú do hovorovej reči, zrazu nájdeme v KSSJ pojmy ako softvér, hardvér, heker, bos a už sa nezvykne písať pôvodný cudzí tvar software, hardware, hacker, boss, napriek tomu, že som práve toho zástancom. Ale zas, to máte rovnako ako s tým "syrupom" či "čo budeš robiť cez weekend"...

Na margo spisovného jazyka - veru, ani tá naša ľubozvučná sľovenčina [sic] nie je výnimkou. Napríklad za prvej republiky prebrala niektoré (dnes už do oči bijúce) tvary známe z češtiny, napr. počiatočné s- v soznam, sväz, smena (ad debaty, či je spisovne "smena" alebo "zmena"), či ponechanie prípon v časovaní ženského rodu (ženy boly), možnosť písania zvratného zámena za slovesom (ľudia zoznámili sa), a tak ďalej.
Na začiatku témy zaznela debata ohľadom slovenského mäkkého vyslovovania slabík de-, te-, ne- s výnimkou slov prevzatých z cudzieho základu. Lenže, mäkko sa má vyslovovať aj le-. A ten, kto dnes (podľa papierov spisovne) vysloví "aľebo", "zľe" či "zeľenina" je vystavený posmechu

// edit:

samec píše:že žiakom s vlohami na jazyky nejde až tak dobre matika a logika.

Vedieť kadejaké finésy a krkolomnosti jazyka, to chce (okrem zanietenosti) aj pamäť, prípadne aspoň vedieť, kde to hľadať (aj to chce pamäť).
Matika ditto - nerátaš na prstoch, koľko je päť a šesť, vieš z hlavy, že je to jedenásť; v desiatkovej sústave aspoň. No a rovnako si sa nabiflil i násobilku, pretože to k životu treba. Tiež z pamäti vylovíš, že jedno promile je tisícina základu, a ak načrieš ešte hlbšie do sivého tkaniva, spomenieš si na diskriminant či rátanie matíc cez Gaussovu eliminačnú metódu či Sarrusovo pravidlo. Všetko naučené (aj s dôkazmi), prípadne nabiflené vzorce a postupy, ktoré ak zrovna neprednášaš dennodenne, ostali dávno zapité po úspešnej skúške. /A každý sa radšej ten diskriminant naučil, než by mal riešiť rovnicu dopĺňaním na štvorec./
Logika? Konjunkcia, alternatíva, implikácia, ekvivalencia. K tomu ešte de Morganove pravidlá, komu to nejde, nabiflí sa pravdivostnú tabulku. Zase je to len o pamäti... a o tom, či to dotyčného baví a či to vedieť chce.

RE
VIZ Hubert co má IQ společného s pravopisem to by mě zajímalo, no bohužel to aspoň u mě je 3 ciferné .
Jinak na hieroglyfy se vracet nemusím už jsou v mobilu x let viz
No jinak pro ty co nechápou o co jde tak když řeknu že jsem viděl ví/ýr tak taky vědí jakej neb í/ý se řekne stejně , takže rozdělení nemá logiku .
Jedinej kdo to pochopil je PotPalo a pro ostatní bych navrhnul ještě obojetné i pro slova typu Homonyma případně ostré S z Německa . No proč to dělat jednoduše když to samé jde dělat složitě že .

Čo to bolo s tým dvojciferným IQ? Akože 99 nestačí, ale 100 už áno? To bolo trošku retardované prirovnanie, ono priemer IQ je 90 až 110.

Tady je jeden zajímavej článeček, týkající se třeba slovíčka "holt", který tady spousta soudruhů píše s "D" na konci jako "hold" (i když to znamená něco úplně jinýho) nebo dokonce "halt" neboli ve významu skopčáckýho "STŮJ!" - a několika dalších hooodně rozšířenejch nešvarů.

Německé “halt” má několik významů, jeden z nich je totožný s českým “holt”. Vzhledem k tomu, že hovorová podoba “halt” není zase až tak vzácná, tipnul bych si, že to “holt” z toho německého “halt” vzniklo.

Správně - v němčině se slůvko "halt" používá například i ve významu "co se dá dělat" nebo v souvislosti s "je to prostě tak", stejně, jako v češtině.

@Potpalo: Známý socialistický počítač vyvinutý pro ministerstvo školství měl dokonce IQ151. Ale čím víc myslel, tím víc hřál...

To bol iba názov, a trochu nemiestny. Inteligencia je to, že sa vydedukuje ako majú byť veci správne, aj keď ich vidíme prvý krát a nikdy predtým sme sa s nimi nestretli. To v počítači nehrozí, tam musí byť naprogramovaný nejaký výpočet, niečo nové by nevedel spracovať. A tiež inteligencia niesu naučené veci, to sú zasa vedomosti. (keby bola inteligencia naučené veci, aké IQ by asi mal telefónny zoznam?)

EKKAR píše:třeba slovíčka "holt", který tady spousta soudruhů píše s "D"

Jojo, hold je oblíbený. Slůvko "halt" používala moje babička (narozena 1917, shodou okolností v jedné vsi nad Třebovou).
Taky jsem se setkal (v psané formě) se spojením "nemluvně o ..." místo "nemluvě o ...". Děs.
No a hotentoti, pro které je jazyk příliš složitý a hledají v něm nějakou logiku mohou přece psát jak dementi, nikdo jim to nezakazuje. Ono se pak krásně pozná, kdo třeba čte (myslím knihy) a kdo nikoli. Poněvadž ten, kdo hodně čte obvykle pravopisné ani stylistické chyby nedělá a jeho psaný projev je na určité úrovni.