[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Je to další zapojení kde je GM trubice zapojená jako "průchozí" spínač. Danyk ji má zapojenou proti zemi jako "zkratující" spínač. Zda je to zrovna tím proč to Denisovi nefunguje asi nezjistíme, protože on to zkusit jinak na té cvičné destičce zapojit nechce.

ale vždyť je to úplně jedno . . .
vždycky na nějakém zátěžovém odporu při výboji v trubici dojde k zvýšení proudu a tím se tam objeví signál "lupanec", který se dále zpracovává . . .

bohužel nevíme kolik má napětí na trubici a jak to vůbec měří . . .

já používám STS-5 a na ní mám cca 400 V . . .

jova1: myslel som to tak, ze nechcem skusat uplne odlisne zapojenie, napr. kvoli potrebe navijania trafka, takisto chcem dorobit tu cast s mcu z danykovej stranky, tak by to muselo byt kompatibilne.

ok1hga: uz som pisal, ze za ZD1 mam 418V a za R14, teda na trubici 280V. Meral som to multimetrom aj na osciloskope.

Myslel jsem to tak, že by se ta napájecí část nechala původní, na R13 použil těch tvých 3M9, na něj připojit tu trubici a vyhodnocovací obvod postavit podle toho schéma z AR ode mě.

DeniS píše:jok1hga: uz som pisal, ze za ZD1 mam 418V a za R14, teda na trubici 280V. Meral som to multimetrom aj na osciloskope.

Ale prdlačku, meříš to multimetrem s nějakým vstupním odporem.

Peaktech 2010DMM vid. priloha. A na osciloskope je vstupny odpor 1MΩ. Cim to mam teda odmerat???

Vnitřní odpor DMM je 10MΩ. Předřadné odpory jsou 3,9MΩ+1MΩ=4,9MΩ.
Napětí na DMM= 418/(10+4,9)x10=280,5V.
To souhlasí s tvým měřením. Problém je buď v trubici nebo v příliš malé kapacitě C7 (příliš krátké impulzy). Použil bych min. 220pF (pozor na dimenzování).
Také bych zkusil krátkodobě zvýšit napětí ZD1 na +450V. Při malé citlivosti trubice může být čekání na impulz dlouhé.

p.s. Po měření musíš DMM od trubice odpojit!

Přehoď ty odpory, takhle se signál z trubice moc dělí dolů, nebo dej ten kond přímo na trubici.

DeniS píše: A na osciloskope je vstupny odpor 1MΩ.

Na 500V nepoužíváš u osciloskopu dělicí sondu ?

taky můžeš dát na zkoušku do serie s odporem 4M7 a trubicí malou doutnavku . . .
měla by blikat podle těch pulzů . . .
na tohle odzkoušení trubice ti stačí invertor pro CCFL, aby dával asi 450 až 500V naprázdno . . .

Cust píše:Zdravíčko,
Geiger je fajn, ale pro dnešní bastlíře může být těžko dostupný.
Lze to udělat na polovodičích. Pokud by byl zájem, mohu tu prezentovat článek i s tišťákem. Nedávno jsem se s tím hrál.
Čust

Tak jsem totálně vytížen. Nějak jsem se k tomu nedostal, ale domluvili jsme se s kolegou, že to doděláme do stavu detektor - předzesilovač - převodníky - arduino - displej, aby to bylo kompletní. Některé části nám ještě chybí. Detektor už byl ale testován na spoustě urychlovačů po celé planetě a blíží se ke zdárnému konci. Pro bastlíře bychom asi zveřejnili počítadlo pulsů s kalibrací na ekvivalentní dávku v letové hladině dopravních letadel a na povrchu země. Pro náročnější bude nejspíše k dispozici i spektrometrický měřák. Jelikož to bude ještě chvilku trvat, tak obdobný polovodičový detektor je popsán např. tady:
https://www.maximintegrated.com/en/app- ... vp/id/2236
detekční diodu je dobrá použít co nevětší, ale funguje to např. s BPW34 (pro zvětšení účinnosti lze diody řadit paralelně). Diodu je potřeba dokonale zatemnit. Předzesilovač je nutno dokonale odstínit. Použité OZ jsou hůře sehnatelné, ale velmi je doporučuju. Pro testy se ale dá použít i lépe sehnatelný např. MCP602 nebo OPA2134.

Sestavil jsem si detektor s trubicí VS-9. Je to 36 cm dlouhý skleněný válec o průměru asi 3 cm. Podle katalogu je jmenovité pracovní napětí 910 V a napětí, při kterém začne počítat, 720 - 800 V. Zapojil jsem ji na samokmitající měnič přes odpor 7M6 a přímo do série s ní dal vysokoohmová sluchátka. Jsou tam poměrně hlasitě slyšet pulzy, a to dost často, cca 1x za sekundu, někdy je to takový shluk pulzů. Nemám nic radioaktivního, abych to mohl vyzkoušet. Vyhrabal jsem jen nějaké vakuové součástky obsahující thorium nebo tritium, ale nereagovalo to. S napětím 600 - 1000 V se četnost ani charakter pulzů nemění, jen hlasitost.

V dokumentaci k trubici nebyl uveden max. proud ani náboj. Co si mám myslet o té četnosti pulzů od pozadí? Může být taková velká trubice citlivější na kosmické záření apod.?

Lukas-Peca píše:Co si mám myslet o té četnosti pulzů od pozadí? Může být taková velká trubice citlivější na kosmické záření apod.?

záleží jaké pozadí v místě máš,
ale podle popisu bych řekl, že ti to funguje a takováhle četnost je normální.
na zkoušení GM používám vypínač z ruského leteckého přístroje, který má cosi v páčce . . .
sice už to nesvětélkuje, ale GM reaguje velmi dobře . . .

nahraj zvuk toho tvého přístroje a někam to UPni.

Abych mohl nahrát zvuk, musel bych sestrojit zesilovač . Trubice ale funguje, zkoušel jsem ji s ionizačním detektorem kouře a reaguje.

Zdravím všechny. Už nějaký čas se snažím rozchodit radiometr (aka Geiger) s PIN diodou (přesněji detektor a předzesilovač; jednoduchý zobrazovač s arduinem vč. programu mám hotový - můžu poskytnout), ale zatím nezúspěšně.
Zkoušel jsem různá zapojení, poslední je připojeno.

Vypadá to že všechno funguje, jen to neměří Zkoušel jsem různé varianty T1/R4 (viz tabulka):

T1                 R4            U na R4
-----------------------------------------
MMBF4117      56K            0,6
BF545A          6K8            1,2
BF545B          4K7            2,7

zapojení se ve všech případech chová viceméně stejně. Měřím osciloskopem (Hantek DSO5072P), zkoušel jsem wolframovou elektrodu se 4% thoria a kouřový detektor s Americiem. ale žádné impulzy nejdou vidět.

Šum předzesilovače je cca 5 mV, velice citlivě reaguje i na nepatrné okolní rozptýlené světlo pokud trošku "odtemním" (dioda je přelepená cca 3x3 cm černého plastu, když povytáhnu z krabičky tak na světlo co prochází jen bastldeskou - LED žárovka, úsporka ... - ), ale po přiblížení zdroje záření není v signálu žádná změna.
Má někdo tip čím to může být? Mohlo by to být tím, že zatemnění diody není dostatečné (tj je nepatrně "vybuzená" a tento - víceméně stejnosměrný - proud "přebije" impulzy)?