Sháním transformátor

[pawka]

Na normální nabíjení stačí výstup do 10A, tam bočník vyhovuje. S takovým měřidlem to stejně není měření, jen hrubá indikace proudu, tak může jít bočníkem i 10A/mm2. Vzhledem k ploše toho pásku nějaké výrazné oteplení (a chyba "měření") nehrozí.
Pokud však mermo-mocí potřebuješ 30A, tak holt musíš udělat širší proužek. Když bude pásek dvojnásobné šířky, bude mít poloviční odpor a na stejný úbytek napětí pro měřidlo musí být jednou tak dlouhý... tak si najdi vhodný kompromis.
A bacha, až si příště odskočíš - aby soused zatím nepodpálil barák...

diky za objasneni,sam bych na to neprisel,pritom to z toho tak krasne vychazi.

[Celeron]

Trafo při větším zatížení vrčí, pokud není pevně stažené jádro anebo není pevně navinuté vinutí (ev. zpevněné impregnací) - protože působí elektrodynamické síly, vzniklé průtokem střídavého proudu vinutím cívky.
Jednopřechodový (UJT) tranzistor má v charakteristice podobné sedlo, jak tunelová dioda (oblast se "záporným odporem"), takže se dá použít jako relaxační generátor - třeba pro buzení tyristoru. Na přiloženém obrázku je nahrazen dvojicí PNP/NPN tranzistorů T2 a T3 - třeba KF517 a KF507 - tak se nahrazoval v našich končinách..

Bod 1. Máš pravdu, ale jen částečně. Trafo při jmenovitým AC zatížení do tepelnýho spotřebiče a nebo přes klasický dvoucestný usměrňovač vrčelo jen minimálně, na 1 metr už nic nebylo slyšet. Taky se moc nehřálo. Ale přes ten řízenej usměrňovač při proudu nad 10 A začalo čím dál víc vrčet a na 20A přímo řvalo. A taky se dost hřálo. Zamysli se , co se tam děje při zatížení se sinusovkou a co to dělá s trafem. Já to neřešil, nikdy jsem nic dlouhodobě nenabíjel nad 10A. A na oživení líný baterky v zimě před startem krátký zatížení na 20A nevadilo.

Bod 2. Naprosto správně.

Jirka

[sis2]

No jó, řízený usměrňovač, to je něco jiného!
Tam je trafo více namáhané, protože procházející proud není sinusový! Když tyristor spíná třeba v 1/4 periody, tak výsledný průběh je spíš pilovitý (useknutá půlka poloviny sinusovky). Vyšší harmonické složky pak způsobují výrazně vyšší ztráty v železe i ve vinutí (oteplení) a vyšší složky (násobky základní frekvence 50 Hz) jsou více slyšet. Uvádí se, že pro řízený usměrňovač má být transformátor dimenzován o 30 až 50% více, než pro neřízený.
Jen pro pořádek - průběh proudu skoro sinusový je u neřízeného usměrňovače jen při čistě odporové zátěži (když se zanedbá přechodová char. diod)).
Jakmile je za usměrňovačem filtr (třeba filtrační kondenzátor), tak se diody otevírají až když okamžitá hodnota napětí na sekundáru trafa převyšuje napětí na kondenzátoru. A zase vzniká neplecha - ale potenciálové skoky (a proudové impulsy) nejsou tak velké, jako když tyristor sepne v okamžiku, když je sinusovka na maximu...

[pawka]

tady par fotek z drivejska

[pawka]

potreboval bych neco vysvetlit

mam transformator, nemam uz zadny stitek,ale proc pisu. kdyz ho zapojim merim multimetrem AC 13,6V bez zateze. kdyz pripojim diodovy mustek( mustek z alternatoru 4diody, obrazek vis predesle str.) tak mam DC 21,4V.
proc doslo k narustu napeti? zde na foru sem se docel,ze po pripojeni diod,by mel nastat ubytek o 0,7V

[sis2]

Protože multimetr na střídavém rozsahu je cejchován tak, aby ukazoval efektivní hodnotu napětí (jestli je to pravda je věc jiná...). A po dvoucestném usměrnění můstkem měříš hodnotu vrcholovou. Hodnota vrcholová je, jak známo, 1,41 krát vyšší, než hodnota efektivní.
Tzn. mělo by být 13,6 x 1,41 = 19,2
po odečtení úbytku na diodách 2 x 0,65V (v můstku 2 diody sériově) bys měl naměřit 19,2 - 1,3 = 17,9V
Na tom, cos naměřil, vidíš, že něco asi kecá - jestli to měříš nějakým levným asijským multimetrem, tak asi on.

[pawka]

Protože multimetr na střídavém rozsahu je cejchován tak, aby ukazoval efektivní hodnotu napětí (jestli je to pravda je věc jiná...). A po dvoucestném usměrnění můstkem měříš hodnotu vrcholovou. Hodnota vrcholová je, jak známo, 1,41 krát vyšší, než hodnota efektivní.
Tzn. mělo by být 13,6 x 1,41 = 19,2
po odečtení úbytku na diodách 2 x 0,65V (v můstku 2 diody sériově) bys měl naměřit 19,2 - 1,3 = 17,9V
Na tom, cos naměřil, vidíš, že něco asi kecá - jestli to měříš nějakým levným asijským multimetrem, tak asi on.

multimetr je vyfocen na predchozi strane,znacka CEM. Nebude nejlepsi,ale nejhorsi taky neni. Takze presne ac vrcholovy by se muselo merit osciloskopem. Ten by musel umet 300v ac a cist 100hz

edit:
ono to vlni i za mustkem,poznam to tak,ze na volt metru se hejbou takzvany esíčka, kdyz pripojim rucickovy voltmetr, tak to prestane,ajo by se to vyhladi a napeti klesne a merim to stejne jak ruckovym tak multimetrem
. uz tomu nerozumim. mel sem to dnes nafotit,dela si to ze me prdel

[sis2]

Zkoumáš to zbytečně, to trafo má (pro 12V nabíječku) malé napětí.
Možná to mohlo být kdysi 230V na 12V --- a při dnes běžném napětí 240V (skoro všude) pak dává něco přes 13V.
Na 12V/10A nabíječku musí trafo mít naprázdno 17V a výkon 200VA - to znamená průřez středního sloupku (jádra v cívce) od 16 cm² výše.
Při plné zátěži klesne výstupní napětí o 1 - 1,5V, na diodách bude úbytek 1,4V a na nabitý akumulátor je potřeba 14,5V ... to je dohromady 17 až 17,5V.

[pawka]

Někdy koncem 70 let jsem postavil regulovatelnou nabíječku z trafa 220/24V/25A z nějakýho bezpečnostního osvětlení. Na primáru nic není, na sekundáru je můstek, 2 ks diod 20A a 2 ks tyristor 25A. Řízení bylo pár součástek, poťák vypínací U a nabíjecí I, UJT tranzistor a pár odporů, diod a kondíků. Nabíjím s tím 6 a 12V olovo, regulace I 0-20A. Chodí dodnes bez jedinný závady, baterky vydrží 10-12V. Umíto i přechod na udržovací nabíjení s obnovením nabíjení při poklesu Ubat Nevýhodou je pouze nelineární stupnice I (tenkrát jsem to cejchoval tepelným ampérmetrem) a na velkých proudech trafo dost vrčí. Schema už je dávno někde v pánu. Bylo v něčem publikovaný, ale nevzpomenu kde.
A propo, domácí úkoly:
1/ Pročpak trafo na velkým proudu vrčí?
2/ Co je to UJT tranzistor a jak a čím se dá nahradit?

Jirka

rozhodl jsem se postavit nabijecku,takovou jako pises,protoze ma malo soucastek a udela stejnou sluzbu. neporadil by jsi me to schematko,kde bych mel hledat?

[sis2]

třeba tady to máš komplet i seznam součástek a deska
http://www.wwii-rcmodely.mypage.cz/menu ... a-kridel-z

[pawka]

moc dik, no bude to prace nad moji hlavu,ale co me nezabije to me posili! ta nabijecka ma i stejne trafo 24V500VA. moc dik. prostuduju soucastky a zacnu se ptat jak nato:-) jeste nikdy sem nedelal tistak, ale na videu to vypadalo snadně

[pawka]

tak sem se pustil do stavby já, zacneme nakupem soucastek a uz mam problem.

je jedno jaky odpor koupím,nemyslim hodnotu odporu ale dalsi hodnoty?
odpory
1: http://www.gme.cz/rr-w1-560r-p114-163
2: http://www.gme.cz/rru-560r-p119-098
3: http://www.gme.cz/mpr-560r-p119-318
4: http://www.gme.cz/rr-w5-560r-p114-153
kondezatory
C1 je ten to? nevim jak najit to G22 http://www.ges.cz/cz/elektronicke-souca ... ndenzatory
C2 tady je to sami http://www.ges.cz/cz/hledat/?search=100n
ponteciometr to samý

soupis soucastek:
R1 - 150R / 0,6W (všechny odpory, není-li uvedeno jinak)
R2 - 2k2
R3 - 560R
R4 - 330R
R5 - 1k2
R6 - 1k2
R7 - 220R
Rb - bočník pro mA odpor i wattáž podle použitého měřidla
Rx - odpor pro LED vyhoví 1k až 1k5 / 0,6-1W
P1 - 5k/N jakýkoliv potenciometr s osičkou, 5k, lineární
P2 - M22 (220k/N) jakýkoliv potenciometr s osičkou, 220k=M22, lineární
C1 - G22 = 220uF / 50V
C2 - M1 = 100n, stačí na 40V nebo víc
D1, D2, D3, D4 - KY719 nebo můstek 25A
D5 - KY722 (1N5408)
D6,D7 - Zenerka 1N5347B 10V/5W
D8 - Zenerka 1N5338B 5,1V/5W
D9 - Zenerka KZ704 (BZX85V008.2) 8,2V/1,3W
D10 - KA501
Ty1 - KT701 (2N6509)
T1,T2 - KF517 (BC557)
T3 - KF507 (BC337)

[Hill]

Doplnil jsem ti tam údaje, které k sehnání součástek potřebuješ vědět. Bočník ampérmetru se musí spočítat až podle citlivosti a vnitřního odporu použitého měřidla, proto není uvedený.
Ale, jestli neumíš spočítat ze schématu výkonové zatížení odporů, o značení hodnot kondenzátorů asi nevíš nic, protože by ti mělo z kteréhokoli způsobu značení jasné, o jakou hodnotu jde.
Doplnil jsem ti v seznamu potřebné údaje, případně i jiný způsob značení téže hodnoty.
Podle toho se obávám, že sis vybral sousto nad rámec svých znalostí a zkušeností a šanci, že to rozběháš sám, pod silnou lupou spíš tuším, než vidím, jak je malá.
Měl bys začít něčím jednodušším.

[pawka]

odpory nespocitam,nevim naco koukat. myslel jsem si ze tam bude vadit ten velky proud a az dnes me docvaklo ze ten vede jinudy. na nej se kouka jen u tyristoru.
jak jsi prisel na 0,6W? a taky jaky mam vzit uhlikovy nebo metalicky?

bocnik ten je jasnej,tem mam uz vyrobeny z plechu konzervy

kondenzatory znam jen hodnoty,ale neznam to G22,M1 to netusim co je
ten 100n, neni stejny jako sepouziva na odrusení? mam 0,1k 275V x2 Gmf MXP/dain.
ten C1 je jen elektrolitickej,skoda ze by nesel lepsi svitkovej,aby vydrzel,myslim si ze svitkovy za lete nevytece

potenciometr me zarazil M22,kdyz sem to zadal do vyhledavace vyskocil nejaky za 500kč

velice dekuji!!!!!

[Habesan]

0,6W je úplně nejběžnější výkon rezistoru s drátovými nožičkami, tak proto.
Metalizovaný je obecně lepší, ale když nebude tak uhlíkový postačí (na tuhle konstrukci).

G22 znamená 0,22 GigaPikoFaradů = 0,22 miliFaradů = 220 mikroFaradů
M1 znamená 0,1 MegaPikoFaradů = 0,1 mikroFaradů = 100 nanoFaradů

A: "jakýkoliv potenciometr s osičkou", ale 500 Kč je trochu moc, jistě seženeš obyčejnější.