El. topidlo

Zpráva

#61 Příspěvek od **Sendyx** » 31 říj 2008, 17:10

2 Crifodo - tohle bylo před cca 15 lety, v německy mluvící zemi, a u tohohle objektu se chlubili, že má malou spotřebu a značně eko parametry.

Andrea · #62 Příspěvek od **Andrea** » 31 říj 2008, 17:18

mtajovsky píše:Srandičky, jo? Někdy ty bagety jsou asi na pováženou. Každý poslední pátek je u nás ve firmě snídaně, kde je k dispozici skutečně SPEKTRUM koláčů a baget. Dnes jsem přišel natěšený, ale pozdě. Tak jsem mazal do Billy

Jinak k tomu tématu už těžko co dodat.

http://www.vce.cz/edee/content/microsites/laser/f3.htm

Ale záření přeskakováním mezi hladinami (třeba laser) a teplo - tepelné záření je nebe a dudy. Ale to už se také opakuji

Viděl jste někdy spektrum záření ze 100kV rentgenky? Tam je to krásně vidět, je tam spojité spektrum vytvořené brzdícími elektrony a pak je tam takový pík (ono je jich víc), vytvořený přeskokem elektronů mezi hladinami. Zkuse si to najít a třeba pak pochopíte, že foton může mít jakoukoliv energii a že předměty s teplotou >0K vyzařují spojité spektrum.

#63 Příspěvek od **Sendyx** » 31 říj 2008, 17:23

Má pravdu, předsedo

#64 Příspěvek od **EKKAR** » 31 říj 2008, 17:24

Andrea píše:...Zkuse si to najít a třeba pak pochopíte, že foton může mít jakoukoliv energii...

Mám takový dojem, že dokonce foton nejen může, ale MUSÍ MÍT NĚJAKOU NENULOVOU ENERGII, aby vůbec mohl existovat... Nebo se v téhle aplikaci Einsteina/Maxwella mýlím, Andreo?

Andrea · #65 Příspěvek od **Andrea** » 31 říj 2008, 17:31

EKKAR píše:
Andrea píše:...Zkuse si to najít a třeba pak pochopíte, že foton může mít jakoukoliv energii...
Mám takový dojem, že dokonce foton nejen může, ale MUSÍ MÍT NĚJAKOU NENULOVOU ENERGII, aby vůbec mohl existovat... Nebo se v téhle aplikaci Einsteina/Maxwella mýlím, Andreo?

Já nevim, já tomu nerozumím

Ale je to asi jako s bagetou, jaká je bageta s nulovou hmotností?

Crifodo · #66 Příspěvek od **Crifodo** » 31 říj 2008, 17:37

Viděl bych to spojité spektrum asi jako homogenní směs čehokoli (magnetická vrstva v kazetě, filmová emulze, voličská základna libovolné strany sdružující fanatiky). Matematicky se dá popsat jako libovolně dělitelná spojnice v pásmu od x do y, při velkém přiblížení se pak ukáže, že se jedná o diskrétní prvky (pixely, elektrony, Franty Vomáčky).

Kam byste mezi kamna a laser zařadili vodíkový maser? (neplést s masérem). Mikrovlnný oscilátor s LC obvodem kmitá na jediné frekvenci, maser včetně rezonátoru produkuje kvanta mikrovln, o kterých se učí, že jsou koherentní...

Andrea · #67 Příspěvek od **Andrea** » 31 říj 2008, 17:44

Crifodo píše:Viděl bych to spojité spektrum asi jako homogenní směs čehokoli (magnetická vrstva v kazetě, filmová emulze, voličská základna libovolné strany sdružující fanatiky). Matematicky se dá popsat jako libovolně dělitelná spojnice v pásmu od x do y, při velkém přiblížení se pak ukáže, že se jedná o diskrétní prvky (pixely, elektrony, Franty Vomáčky).

Kam byste mezi kamna a laser zařadili vodíkový maser? (neplést s masérem). Mikrovlnný oscilátor s LC obvodem kmitá na jediné frekvenci, maser včetně rezonátoru produkuje kvanta mikrovln, o kterých se učí, že jsou koherentní...

Ričrd říkal, že maser je totéž jako laser, jen pro jiné frekvence (pro mikrovlny).

Crifodo · #68 Příspěvek od **Crifodo** » 31 říj 2008, 17:50

Andrea píše:Ričrd říkal, že maser je totéž jako laser, jen pro jiné frekvence (pro mikrovlny).

Malý rozdíl (praktický) je v tom, že oscilátor pro 10 cm si můžu s jistým úsilím zbastlit s tranzistorem, vlnovodem a dolaďovacím pístkem, zatímco oscilátor přeladitelný od zelené do fialové už hůř.

Cvach · #69 Příspěvek od **Cvach** » 31 říj 2008, 23:10

Byl jsem na rùzných poradnách, ale toto je maxi chytrákov. Zamyslete se nad sebou vám snad ten el.proud poškodil mozky

#70 Příspěvek od **mtajovsky** » 31 říj 2008, 23:14

Andrea píše: Viděl jste někdy spektrum záření ze 100kV rentgenky? Tam je to krásně vidět, je tam spojité spektrum vytvořené brzdícími elektrony a pak je tam takový pík (ono je jich víc), vytvořený přeskokem elektronů mezi hladinami. Zkuse si to najít a třeba pak pochopíte, že foton může mít jakoukoliv energii a že předměty s teplotou >0K vyzařují spojité spektrum.

Rád bych věděl, co to má společného s původním tématem. Někde na začátku jsem řekl, že elmag. záření (světlo i teplo, rozdíl je jen ve vln. délce a v našem chápání) se generuje přechodem elektronů mezi energetickými hladinami. Což ovšem bylo zpochybňováno. (Díváme-li se na jeden atom, a jednotlivý přechod, jsou hladiny diskrétní. Jinak je to z makropohledu. Avšem změna energie elektronu je i třeba při jeho zabrždění na anodě rentgenky, že. O tom ale debata nebyla a nechápu proč se k tomu pořád vracíte.)

Řekla jste, že nechápete, co má společného změna energie elektronu s generací elmag. vlnění. Já tedy chci slyšet, jak se el.mag. vlnění generuje bez účasti elektronů, jestliže extrahujeme od jaderných rakcí. A polemiky o diskrétnosti spektra, prosím, už opusťte. A pokud mi TOHLE nevysvětlíte, ostatní úvahy jsou o ničem.

workhard · #71 Příspěvek od **workhard** » 31 říj 2008, 23:14

Cvach píše:Byl jsem na různých poradnách, ale toto je maxi chytrákov. Zamyslete se nad sebou vám snad ten el.proud poškodil mozky

Ještě nepoznal toho,jehož jméno se nevyslovuje...

heldybeldy · #72 Příspěvek od **heldybeldy** » 31 říj 2008, 23:25

JJ maser, Brdy, dielektricky ohrev zivej tkane, este bude horuco...

#73 Příspěvek od **tomasjedno** » 01 lis 2008, 01:17

Cust píše:
mtajovsky píše:
Cust píše: pod čarou
co se týče hloubky vniku: jednoduché pravidlo platící vždy - čím větší energie záření, tedy jeho kratší vlnová délka, tím větší hloubka vniku. Tedy infra záření má menší hloubku vniku než viditelné záření! nevím co v tomto případě považuješ za skinefekt...
Tohle mě zaujalo. Výpočet hloubky vniku jsem měl jako příklad na jedné, pěkně hnusné zkoušce - z "Teoretické elektrotechniky III". Hloubka vniku se počítá jako vzdálenost od povrchu, kde klesne intenzita pole na hodnotu 1/e původní intenzity. A s tím kmitočtem - není to naopak? Vyšší kmitočet - menší hloubka vniku - čili rychlejší ubývání intenzity pole? Tohle už si nepamatuji, musel bych do přednášek.
Tak jsem nahlídnul do chytrých knih.
U elektromagnetické vlny je definována ekvivalentní hloubka vniku. Ta je závislá na frekvenci a na materiálu a ne zrovna jednoduše a říká nám jakou vzdálenost musí vlna urazit, aby její amplituda klesla ne e^-1, vztah si najděte v knížkách sami - tady bych ho musel dát v .jpg. Nicméně nám se jedná o intenzitu záření (tedy jaký předá výkon) v materiálu. Závislost je taková, že nejprve ostře roste a pak exponencielně klesá k nule, čím větší energie, tím větší hloubka ve které křivka dosahuje maxima. Je to opravdu jako s tím autem na D1 viz. příspěvek výše.

Ono je to bohužel o dost složitější. Míra absorpce elmg. vlny v materiálu je dost závislá na vlnové délce. Nekovové materiály zpravidla propouštějí dlouhé vlnové délky bez zřetelného úbytku (protože energie 1 fotonu nestačí k tomu, aby excitovala např. elektron na vyšší hladinu), a od nějaké hodnoty energie začne fungovat jeden absorpční mechanismus (jedna úroveň excitace), od nějaké vyšší hodnoty další atd.
(neplatí to pro kovy, protože tam je spektrum volných hladin elektronů prakticky spojité, a absorbuje to tedy jakýkoli foton).
Na tom je založena např. mikrovlnná trouba - vlny v GHz oblasti proniknou mnohem hlouběji, než infračervené vlny v grilu.

#74 Příspěvek od **tomasjedno** » 01 lis 2008, 12:40

mtajovsky píše: Já tedy chci slyšet, jak se el.mag. vlnění generuje bez účasti elektronů, jestliže extrahujeme od jaderných rakcí.

No právě. Ono to, že se kvanta elmg. záření spojují s energetickými přechody elektronů, je dáno tím, že právě u lehounkých elektronů ty pidienergie odpovídají fotonům běžně se vyskytujícím kolem nás. V oblasti vysokoenergetických gamma záření už je to jinak.
A úvahy o tom, jestli je spektrum spojité nebo diskrétní, jsou z pohledu kvantové mechaniky irelevantní. Každé spektrum, které se nám jeví jako spojité, je ve skutečnosti diskrétní, akorát že hustě.

#75 Příspěvek od **Cust** » 01 lis 2008, 14:31

tomasjedno píše: Ono je to bohužel o dost složitější. Míra absorpce elmg. vlny v materiálu je dost závislá na vlnové délce.

závisí na energie (nebo můžem říct na frekvenci) a materiálu, můžeme i říct tedy, že na vlnová délce, to jsem přece psal...
a v podstatě je to velmi jednoduché!

tomasjedno píše: Nekovové materiály zpravidla propouštějí dlouhé vlnové délky bez zřetelného úbytku (protože energie 1 fotonu nestačí k tomu, aby excitovala např. elektron na vyšší hladinu), a od nějaké hodnoty energie začne fungovat jeden absorpční mechanismus (jedna úroveň excitace), od nějaké vyšší hodnoty další atd.
(neplatí to pro kovy, protože tam je spektrum volných hladin elektronů prakticky spojité, a absorbuje to tedy jakýkoli foton).

nesmysl, u dlouhých vln v řádu kilometrů nemáš šanci vytvořit překážku na které by jsi to mohl popisovat, funguje ohyb vlny, pokud se dostáváme k frekvencím viditelného spektra, můžem už v jistém přiblížení ohyby zanedbat a začít měřit.
proč by musela excitovat vlna elektron na vyší hladinu? intenzita záření je závislá pouze na energii (můžeš také říct frekvenci) a na atomovém čísle materiálu (předpokládám čisté materiály, u betonu bych si to netroufl počítač, nebo složité polymery tam taky, a ty jsou třeba na tom shodně jako voda)

tomasjedno píše: Na tom je založena např. mikrovlnná trouba - vlny v GHz oblasti proniknou mnohem hlouběji, než infračervené vlny v grilu.

takže tvrdíš, že čím menší frekvence, tím dál v materiálu se vlna dostane? ups, něco bude špatně...
kdyby jsi chtěl ideálně prosvítit jídlo, tak by jsi potřeboval alespoň rentgen
chlape prober se...