[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Netřeba se vrtat v detailech. Ve třech místnostech jsou tři různé předměty, za hodinu se v každé místnosti vykoná práce 1 kWh, po nějaké době se teplota ustálí, a na jaké tedy hodnotě?
Existuje přece poměr mezi teplem (prácí) a teplotou, měrná tepelná kapacita:
http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Brn% ... 1_kapacita
Teplomet, vysavač a LED svítidlo mají určitě různou výslednou tepelnou kapacitu, a čím vyšší ta kapacita, tím nižší konečná teplota.
Pokud rozložení hmoty v těch místnostech není stejné na začátku experimentu a na jeho konci, potom o tu část práce, ekvivalentní změněné potenciální energii, je správné tepelnou energii korigovat.

EKKAR píše:Zrovna ty někomu něco vykládej o blábolech - když kinetická energie ČEHOKOLIV a KDEKOLIV je definována vzorcem "E = (m x v2) / 2" - tedy hmotnost krát čtverec rychlosti to celé lomené dvěma - kde tam vidíš gravitační konstantu nebo tíhové zrychlení, slečno učitelko?

A jak je to teda s tím 1kg peří a 1kg železa? Kilo peří nemá pořád 1kg a kilo železa taky nemá pořád 1kg, pane učiteli?

EKKAR píše:.... kinetická energie ČEHOKOLIV a KDEKOLIV je definována vzorcem "E = (m x v2) / 2" ...

Tak tohle přece neznamená KDEKOLIV, ale v nějaké konkrétní souřadnicové soustavě. A ta se nedá zavřít do izolované místnosti.

No a pořád nechápu, jak v prostředí kde neexistují žádné potenciálové energie může fungovat něco, co je poháněno elektrickou energií, to mi hlava nebere.

Andrea píše:...
A jak je to teda s tím 1kg peří a 1kg železa? Kilo peří nemá pořád 1kg a kilo železa taky nemá pořád 1kg, pane učiteli?

Víš moc dobře, co jsem napsal - že kilo peří a kilo železa zvážené ve vzduchu po umístění do vakua NEBUDOU mít stejnou hmotnost, protože peří je ve vzduchu coby materiál s nízkou hustotou víc nadlehčováno než železo. Pro vyvození stejné tíhové síly vůči podložce je proto v případě peří ve vzduchu potřebná větší hmotnost než u železa ve vzduchu. Váhový rozdíl je minimální, přesto měřitelný...
P.S. - A nejsem učitel, na tuhle diagnózu jsem ještě nedosáhl... Zato z tebe by asi primář MUDr. Chocholoušek zajásal...

A na vzduchu mají stejnou hmotnost?

Andrea píše: To přemisťování je vlastně jediná užitečná práce, kterou ten vysavač normálně dělá, z hmotnosti vysátého prachu a příkonu vysavače je tedy zřejmé, že jeho reálná účinnost se skutečně blíží nule.

Hezké přirovnání. Nevíš náhodou o něčem, kde by podobnou činnost něco dělalo se skoro 100% účinností ? By se mi hodilo, ale nic mě nenapadá.

"jak je v prostředí bez gravitace definována kinetická energie"
Nechci se plést do vysoce vysoké akademické diskuse, ale jak je to ve vesmíru ? Gravitace tam není jako taková, je ta přitažlivost od nějakých blbých planet, ale to by se nemuselo zase tak počítat. Jde tam potom umožnit vznik nějaké kinetické energie ? Třeba, že bych si tam vystřelil z pistole a já letěl dozadu s pistolí a kulka dopředu ? Dá se to nějak definovat ?

p32 píše:Hezké přirovnání. Nevíš náhodou o něčem, kde by podobnou činnost něco dělalo se skoro 100% účinností ? By se mi hodilo, ale nic mě nenapadá.

Na hladké podlaze smetáček a lopatka.

Jo, jako vtip to je dobrý, ale nenapadá tě něco doopravdy ?

No ti vysávácí robůtci jsou na tom s účinností o dost líp a ti mají rotační kartáč.

Andrea tuším byla jediná s inteligentní poznámkou o potenciálech a práci.

Byť nejsem fyzikem, řekl bych, že první termodynamický zákon říká, že změna vnitřní energie soustavy U (naší izolované soustavy) je dána změnou tepla Q a vykonané práce W. Teplota (v ustáleném stavu) pak závisí na tepelných kapacitách jednotlivých materiálů a celkovém teplu.

Vnitřní energie U všech systémů (izolovaných místností) bude nejspíše stejná - doufám na začátku procesu a pak i jistě na konci procesu. Teď asi už jen půjde o poměr Q/W. Čím vyšší bude tím bude vyšší dodané teplo do soustavy a za tichého předpokladu, že materiály použité budou ve všech místnostech identické a budou mít i identické hmotnosti, bude v ustáleném, ale i neustáleném, stavu teplota úměrná teplu.
Jinými slovy, místnost, kde bude vykonáno nejméně práce bude nejvíce tepla a tedy i teploty (za výše učiněného předpokladu). Nejvíce práce podle mě vykoná vysavač - přesun hmotných těles z jednoho místa do druhého.

Andrea píše:No ti vysávácí robůtci jsou na tom s účinností o dost líp a ti mají rotační kartáč.

Musím citovat, abych správě odpovídal. Ti robůtci stojí za prd, ani jeden ještě nevysával na koberci, ale asi jsem to špatně napsal. Mě se jedná jen o to, jestli víš o něčem opravdu účinnějším na vysávání kromě domácího vysavače, ale se stejnou funkcí - vysát hodně prachu, přefiltrovat a vypustit ven. Stačí princip či odkaz, nepotřebuji odkaz na průmyslový vysavač, ale na jiné zařízení s velkou účinností.
Kdyby tě nic nenapadlo, tak se nic nestane, jen mě to tak připadalo, že tě to už napadlo, když jsi posuzovala účinnost toho vysavače.
Klidně pokračujte v akademické diskusi, do té se plést nebudu.

Cust : vitaj späť, na dlho si sa odmlčal, až mi to prišlo divné, či sa nedajbože niečo nestalo.
Predĺžená dovolenka ?

Hodně práce a ve chvilkách volna se věnuju dcerce, která už začíná říkat táta.

Cust píše: - přesun hmotných těles z jednoho místa do druhého.

Jedině v případě, že se více těles přesune směrem vzhůru než směrem dolu nebo naopak. Vzhledem k tomu, že půjde o prachová zrnka vznášející se ve vzduchu, tak jich většinu z podlahy, stěn a stropu vysavač nejprve rozvíří a pak stáhne do sebe na filtr. Leží-li vysavač na podlaze, celková potenciální energie prachu tak klesne a tím dojde o ohřevu. Dále, je-li plocha filtru menší než plocha stěn, podlahy a stropu v částech, kde ležel prach původně, klesne jeho potenciální energie vzájemné gravitace také zmenšením zabraného objemu, čili další ohřev

Andrea píše:No a pořád nechápu, jak v prostředí kde neexistují žádné potenciálové energie může fungovat něco, co je poháněno elektrickou energií, to mi hlava nebere.

Takové prostředí neexistuje. Prostor a hmota (a čas) jsou neoddělitelné a kde je hmota, tam je gravitace. Tudíž konzervativní pole, pro které můžeme stanovit v každém bodě potenciální energii.

p32 << jestli vás trápí, že kinetická energie vlastně není zvenčí na tělese "vidět", protože závisí na souřadné soustavě pozorovatele, tak můžete být klidný. Ona tam skutečně je a je "viditelná" přes změnu hmotnosti pohybujícího se tělesa z pozice pozorovatele v jiné souřadné soustavě (ΔE = Δm.c^2). Běžně je ovšem viditelná v okamžiku zrychlení tělesa při jeho přechodu do jiné souřadné soustavy jako účinek síly po dráze.