Oprava spínaného zdroje z počítače na 120V
Moderátor: Moderátoři
-
macintosh1984
- Příspěvky: 140
- Registrován: 03 bře 2013, 01:00
- Bydliště: Rožnov p.R.
Tak jsem vypájel úplně všechno v pirmáru. Promměřil všechny odpory. Diody tranzistory i ten zbastlený tyristor jsem dal nový i když vše vypadalo OK. Kondenzátory jsou nové. Opravdu nic. Jen pro pořádek jestli jsem to startovaní dobře pochopil: Po zapnutí se přes C32 a R42 napětí na diodu CR30 kde se usměrní a na emitoru Q11 se tím pádem objeví záporné napětí které způsobí jeho pootevření a proud tedy začne téct do transformátoru a už to naběhne. Vzhledem k tomu že je to startovací napětí přivedeno přes 10k odpor tak je docela měkké a po nastartování už běh nijak neovliňuje. Na vinutí 9 10 jsem připojil osciloskop abych se podíval jestli se na něm objeví po zapnutí pulz. Ale nic se neobjeví. Taky jsem to viděl na proražené emitorové odpory ale jsou opravdu dobré.
Ešte popíšem jednu nepríjemnú vlastnosť toho zdroja, ktorá mohla spôsobiť aj poškodenie kondenzátora C43 a a R51 a možno iných obvodov.
Na kondezátore C39 sa cez diódu CR28 vytvára oproti sieťovej zeme záporné napätie (že vraj 2,9V), ktoré je obrazom výstupného napätia Uc39=-k*Uvys. Toto napätie pri zopnutom optrone spôsobuje kladnú spätnú väzbu.
Túto kladnú spätnú väzbu musí kompenzovať silnejšia záporná väzba z výstupu cez komparátor, optron a deliče v obvode emitora tranzistora Q9.
Zapojením trimra namiesto optronu sa rozhodol zdroj preklopiť do úplného skrátenia taktu t1, čím prevládlo záporné napätie generované prúdom cez C32, R42, CR30 a R52. Pár milisekún pri normálnom nábehu zdroja to ten kondenzátor vydrží. Ak to trvá dlhšie môže byť zle.
Potom sa zdroj vďaka kladnej spätnej väzby môže rozbehnúť aj do narastania výkonu...rastie napätie na výstupe, rastie aj záporné napätie na C39, rastie aj šírka pily...a tak dookola, až po hranicu sýtenie jadra. Tu nie je isté či tú hranicu "prúdovej píly" znesie Q11.
Pozrel by som aj na odpory R47/49, CR29 a Q11.
S rozpojenou spätnou väzbou dá sa testovať zdroj iba na minimálny výkon, t.j odpojený-rozpojený optron. Nesmie byť nahradený trimrom, lebo sa tým zavedie kladná spätná väzba bez kompenzácie zápornou.
Takto:
Počas tohoto testu je zdroj poriadne zaťažený(nominálne) a kašleme-ignorujeme, že na výstupe sú malé napätia. Čím menšie, tým lepšie... v pohode len 15...25%
Optron sa dá odpojiť aj rozpojením vstupu optronu od komparátora(odpojiť R36).
Osciloskopom sledovať šírku píly (t1). Treba sa snažiť o čo najkratší čas, hoci aj s tou tranzistorovou verziou. Tie tranzistory by mali byť trochu výkonnejšie, a najmä Ib by mali mať každý nad 150mA. Celkový prúd "thyristorom" je súčtom prúdov oboch báz.
Na kondezátore C39 sa cez diódu CR28 vytvára oproti sieťovej zeme záporné napätie (že vraj 2,9V), ktoré je obrazom výstupného napätia Uc39=-k*Uvys. Toto napätie pri zopnutom optrone spôsobuje kladnú spätnú väzbu.
Túto kladnú spätnú väzbu musí kompenzovať silnejšia záporná väzba z výstupu cez komparátor, optron a deliče v obvode emitora tranzistora Q9.
Zapojením trimra namiesto optronu sa rozhodol zdroj preklopiť do úplného skrátenia taktu t1, čím prevládlo záporné napätie generované prúdom cez C32, R42, CR30 a R52. Pár milisekún pri normálnom nábehu zdroja to ten kondenzátor vydrží. Ak to trvá dlhšie môže byť zle.
Potom sa zdroj vďaka kladnej spätnej väzby môže rozbehnúť aj do narastania výkonu...rastie napätie na výstupe, rastie aj záporné napätie na C39, rastie aj šírka pily...a tak dookola, až po hranicu sýtenie jadra. Tu nie je isté či tú hranicu "prúdovej píly" znesie Q11.
Pozrel by som aj na odpory R47/49, CR29 a Q11.
S rozpojenou spätnou väzbou dá sa testovať zdroj iba na minimálny výkon, t.j odpojený-rozpojený optron. Nesmie byť nahradený trimrom, lebo sa tým zavedie kladná spätná väzba bez kompenzácie zápornou.
Takto:
Počas tohoto testu je zdroj poriadne zaťažený(nominálne) a kašleme-ignorujeme, že na výstupe sú malé napätia. Čím menšie, tým lepšie... v pohode len 15...25%
Optron sa dá odpojiť aj rozpojením vstupu optronu od komparátora(odpojiť R36).
Osciloskopom sledovať šírku píly (t1). Treba sa snažiť o čo najkratší čas, hoci aj s tou tranzistorovou verziou. Tie tranzistory by mali byť trochu výkonnejšie, a najmä Ib by mali mať každý nad 150mA. Celkový prúd "thyristorom" je súčtom prúdov oboch báz.
-
macintosh1984
- Příspěvky: 140
- Registrován: 03 bře 2013, 01:00
- Bydliště: Rožnov p.R.
Rád bych se opět dostal k tomu nastavování a hrání si s šířkou pily, ale nyní mám problém zdroj vůbec rozběhnout. Po zapnutí zdroj ani neškytne. Není slyšet, ani vidět na osciloskopu žádná snaha o start. Dokonce jsem se zdroji snažil zvenčí vnutit měkké malé záporné napětí na C43. Napětí mezi bází a emitorem bylo 0,61V. To už by podle mě mělo stačit aby se zdroj rozběhl. Nicméně pořád to nic nedělá. Všechno ukazuje na špatný Q11 diodu CR29 a odpory R47, 49. Všechny tyto součástky jsem dal ale ÚPLNĚ NOVÉ. I většinu kolem. Napadá mě, jestli se tou ránou co nazačátku někdo způsobil připojením tohoto zdroje na 230V, nemohlo poškodit nějaké vinutí v T3. Ikdyž se mi to vzhledem k tloušťce všech vinutí zdá velmi málo pravděpodobné. Ale člověk nikdy neví co tento zdroj dokáže připravit za nemilé překvapení. 
To Mac: S tím startováním by to mělo být tak jak popisuješ.Při hledání funkce je lepší než po napětích se vždy ptát : kudy teče proud ? Zde víme,že aby začal cyklus,musí protéci aspoň malý proud bází Q11,který se jím zesílí a indukcí do vinutí 6,7 přes R46 přidá další proud,až se Q11
nasytí a jeho max.proud v kolektoru je dán jen indukčností primáru trafa,napětím a dobou,po kterou je sepnut. Takže na C43 musí být při startu opačné napětí než je naznačena jeho polarita.Po rozběhu se ale rychle nabíjí opačně pulzy z em.odporů přes R51. Event. frekvenci cyklování při startu (např.po zkratu na sekundáru) určuje právě to otočení polarity C43,když je Q11 zavřený,chvíli trvá,než se vybije a "otočí" polaritu.To je pomalé vůči vlastnímu cyklu ( čas.konstanta řád. desítky ms) . Pro zničení C43 a R51 musel téci proud "jak prase" přes ně,a to mohl jen přes Q11,který z nějakého důvodu zůstal příliš dlouho otevřený.Pochopil jsem z tvého popisu ,že až do "požáru" zdroj jel.Jak asi dlouho jel ? (1s,10s ?) Měřil jsi napětí na výstupu v době před kolapsem?
Kolik bylo? Vypadá to,že buď ten tyristor nesepnul ,nebo spínal hrozně pozdě - ale to by bylo napětí na výstupu veliké popř.by zdroj pištěl v důsledku vynechávání nějakého cyklu.
To,že to teď nestartuje,může být mnoha vlivy. Teče do báze Q11 malý proud ? (změříš na R46) Když ano,musel by se Q11 pootvírat a "trošku se škvařit" . Pak neindukuje napětí vinutí 6,7 resp. je zkrat na výstupu zdroje (proražené diody,kond.,upadlý drát na 6,7)....,prostě něco brání tomu,aby trafo trafovalo.Když ne,musíš najít,kam mizí proud z pom.zdroje a proč neteče do báze.Až to najdeš,bude to chtít spouštět s malým vst.napětím a předem narychtovat přístroje tak,abys hned věděl,co se děje na em.odporech - tam je vidět nejlépe ta "ničivá síla".
Jinak se dost divím,že to Q11 všechno přežil,asi jsou ty tranzistory o hodně lepší ,než bývaly třeba SU169 ,kterému stačilo k smrti podstatně méně.
To procesor : Moc té teorii o kladné zpětné vazbě přes trimr nerozumím.Souhlasím s tím,že když poroste výstupní napětí,bude se zvětšovat napětí na C39 v době předávání energie na sekundáru jeho nabíjením přes CR 28 z vinutí 6,7. Tím se ovšem zvětšuje ( při nějaké nastavené hodnotě trimru,je jedno jaké) proud odporem R 45 v obvodu
+ C39 , zem,R47/R49.R48,Q9+trimr nebo optron,R45,-C39 ,takže to naopak podporuje to,že tyristor sepne dříve - proud se přičte k proudu z em.odporů.Nemyslím si,že by měnič s rozpojenou smyčkou ZV nemohl fungovat - z principu fungovat nějak musí,třeba i s klopýtáním,pištěním apod,pokud odebíraná energie je větší ( tímto slovním spojením nechci popírat zákon zachování energie) nebo rovna dodávané,kde by se měl ustálit i bez zp.vazby.Je-li menší, napětí na sekundáru poroste až do sepnutí přepěťovky.
nasytí a jeho max.proud v kolektoru je dán jen indukčností primáru trafa,napětím a dobou,po kterou je sepnut. Takže na C43 musí být při startu opačné napětí než je naznačena jeho polarita.Po rozběhu se ale rychle nabíjí opačně pulzy z em.odporů přes R51. Event. frekvenci cyklování při startu (např.po zkratu na sekundáru) určuje právě to otočení polarity C43,když je Q11 zavřený,chvíli trvá,než se vybije a "otočí" polaritu.To je pomalé vůči vlastnímu cyklu ( čas.konstanta řád. desítky ms) . Pro zničení C43 a R51 musel téci proud "jak prase" přes ně,a to mohl jen přes Q11,který z nějakého důvodu zůstal příliš dlouho otevřený.Pochopil jsem z tvého popisu ,že až do "požáru" zdroj jel.Jak asi dlouho jel ? (1s,10s ?) Měřil jsi napětí na výstupu v době před kolapsem?
Kolik bylo? Vypadá to,že buď ten tyristor nesepnul ,nebo spínal hrozně pozdě - ale to by bylo napětí na výstupu veliké popř.by zdroj pištěl v důsledku vynechávání nějakého cyklu.
To,že to teď nestartuje,může být mnoha vlivy. Teče do báze Q11 malý proud ? (změříš na R46) Když ano,musel by se Q11 pootvírat a "trošku se škvařit" . Pak neindukuje napětí vinutí 6,7 resp. je zkrat na výstupu zdroje (proražené diody,kond.,upadlý drát na 6,7)....,prostě něco brání tomu,aby trafo trafovalo.Když ne,musíš najít,kam mizí proud z pom.zdroje a proč neteče do báze.Až to najdeš,bude to chtít spouštět s malým vst.napětím a předem narychtovat přístroje tak,abys hned věděl,co se děje na em.odporech - tam je vidět nejlépe ta "ničivá síla".
Jinak se dost divím,že to Q11 všechno přežil,asi jsou ty tranzistory o hodně lepší ,než bývaly třeba SU169 ,kterému stačilo k smrti podstatně méně.
To procesor : Moc té teorii o kladné zpětné vazbě přes trimr nerozumím.Souhlasím s tím,že když poroste výstupní napětí,bude se zvětšovat napětí na C39 v době předávání energie na sekundáru jeho nabíjením přes CR 28 z vinutí 6,7. Tím se ovšem zvětšuje ( při nějaké nastavené hodnotě trimru,je jedno jaké) proud odporem R 45 v obvodu
+ C39 , zem,R47/R49.R48,Q9+trimr nebo optron,R45,-C39 ,takže to naopak podporuje to,že tyristor sepne dříve - proud se přičte k proudu z em.odporů.Nemyslím si,že by měnič s rozpojenou smyčkou ZV nemohl fungovat - z principu fungovat nějak musí,třeba i s klopýtáním,pištěním apod,pokud odebíraná energie je větší ( tímto slovním spojením nechci popírat zákon zachování energie) nebo rovna dodávané,kde by se měl ustálit i bez zp.vazby.Je-li menší, napětí na sekundáru poroste až do sepnutí přepěťovky.
-
macintosh1984
- Příspěvky: 140
- Registrován: 03 bře 2013, 01:00
- Bydliště: Rožnov p.R.
Tak toto jsem vyzkoumal: odpojil jsem C32. Připojil jsem na kondenzátor C43 malé napětí o opačné polaritě z vnějšího zdroje přes odpor 1k aby bylo dost měkké. Bez přítomnosti ss napětí na vstupu na kondenzátorech za usměrňovačem (prostě zdroj není vůbec napájený) prochází přes R46 asi 2,5mA. Tedy asi dostatek proto aby se Q11 otevřel. Jakmile ale připojím napájecí napětí a začnu zdroj pomalu najíždět, tak proud okamžitě klesne na 400µA. Tedy tranzistor se po připojení napájecího napájení brání otevření. Nechápu, jak je to možné.
Je to sviňa ten Q11,už se mu po těch ranách nechce dělat ! Ale vážně-měříš naprosto správně.Když nemáš připojeno napájecí napětí,teče z pomocného zdroje ( odhad 3V ?) proud asi 2,5mA (napětí pom.zdroje - napětí báze -em. Q11 / 1K) . Když připojíš napájení Q11, začne téci proud
také emitorem,napětí na emitoru vyskočí na cca R(E)x βx I(B) a "brzdí"proud báze :namaluj si náhradní schema,místo diody a em.odporů si tam namaluj zdroj napětí řízený proudem báze (jako model)
a hned to uvidíš.Počítat se mi to nechce,na matice už jsem líný .Ale mám ten pocit,že v závislosti na velikosti U(BE) Q11, U(diody v emitoru) a velikosti pom.napětí a odporů se ten proud může snižovat až téměř k nule. To ovšem nevadí, protože v měniči se již v té době má indukovat napětí na výv.6,7 s polaritou ženoucí proud do báze . A to i když kondy na výstupu budou prádné - jsou tam ale diody,takže jejich transf.napětí
na vývody 6,7 - a tak se to rozjede.Takže znovu - trafo netrafuje ,buď je někde zkrat,nebo něco upadlo. Vinutí 6,7 je asi celé,když ten pomocný proud teče -takže ještě proměřit primární části spojené s kol.Q11 a na sekundáru kondy / diody.Jádro samotné se zničit nemohlo,i kdyby prasklo,bude mezírka tak malá,že by to nějak jelo.
také emitorem,napětí na emitoru vyskočí na cca R(E)x βx I(B) a "brzdí"proud báze :namaluj si náhradní schema,místo diody a em.odporů si tam namaluj zdroj napětí řízený proudem báze (jako model)
a hned to uvidíš.Počítat se mi to nechce,na matice už jsem líný .Ale mám ten pocit,že v závislosti na velikosti U(BE) Q11, U(diody v emitoru) a velikosti pom.napětí a odporů se ten proud může snižovat až téměř k nule. To ovšem nevadí, protože v měniči se již v té době má indukovat napětí na výv.6,7 s polaritou ženoucí proud do báze . A to i když kondy na výstupu budou prádné - jsou tam ale diody,takže jejich transf.napětí
na vývody 6,7 - a tak se to rozjede.Takže znovu - trafo netrafuje ,buď je někde zkrat,nebo něco upadlo. Vinutí 6,7 je asi celé,když ten pomocný proud teče -takže ještě proměřit primární části spojené s kol.Q11 a na sekundáru kondy / diody.Jádro samotné se zničit nemohlo,i kdyby prasklo,bude mezírka tak malá,že by to nějak jelo.
-
macintosh1984
- Příspěvky: 140
- Registrován: 03 bře 2013, 01:00
- Bydliště: Rožnov p.R.
Bohužel se k tomu dostanu zase až příští týden o víkendu. Nicméně trafo jsem vypájel a měřil jsem odpory primárních vinutí. Všechna vinutí měla téměř nulový odpor takže by to mělo být dobré (v primáru teda nic neupadlo). Abych "částečně" vyzkoušel ty vynutí tak jsem připojil na vynutí 6-7 osciloskop a ss zdrojem 12V jsem brnkal na vinutí 9-10 (tedy to hlavní). Na osciloskopu byly nějaké kmity vidět. Takže primár by MOHL být vpořádku. Nenapadlo mě ale zkontrolovat sekundár a ani diody a kondenzátory za ním. Myslel jsem, že i když by to na sekundáru bylo totálně vyzkratované, tak že bude aspoň slyšet slabé ťukání, jak se zdroj snaží naskočit. Navíc podle mě nebyl důvod, aby se v sekundáru něco podělalo. Ale příští víkend se na to podívám. A ještě jedna věc. Když mi ten zdroj naposledy běžel a já si hrál s tím trimrem, tak mám pocit že zdroj běžel i potom co se nafoukl ten kondík a shořel ten odpor. Ale tím si nejsem na 100% jist. V tu chvíli jsem se soustředil hlavně na to, abych to rychle vypnul. Ten záblesk z toho odporu byl docela slušný, a když jsem byl zabraný do toho trimrování tak jsem se slušně leknul. Tak teda za týden napíšu jaké "překvápka" jsem zase objevil. Doufám, že už se to příští týden podaří rozchodit. Vím, že už Vám tu s tím svým zdrojem musím lézt pěkně na nervy. 
Tak teda za týden napíšu jaké "překvápka" jsem zase objevil. Doufám, že už se to příští týden podaří rozchodit. Vím, že už Vám tu s tím svým zdrojem musím lézt pěkně na nervy. No,ten tavící proud mohl téci jen z Q11 -nemáš studeńák na em.odporech ? Pak by na chvíli přebral R51 jejich funkci. Když tam tekl
veliký proud a tyristor zřejmě nesepnul,pak následně při vypnutí se mohlo dít cokoliv,než se energie jádra někde spotřebovala.Zkontroluj kromě vinutí ( všech - odpory máš ve schematu od procesora) C40,CR27,
C34,R40, CR 20,21,22 . A pozor kromě hašení požárů také na to napětí na primáru,člověk ve zmatku snadno udělá blbost,já takhle kdysi ve cvičkách "nakoupil "1200V ss při měření osc. obrazovky,týden jsem nehýbal rukou. Tak ať ti štěstíčko konečně přeje.
veliký proud a tyristor zřejmě nesepnul,pak následně při vypnutí se mohlo dít cokoliv,než se energie jádra někde spotřebovala.Zkontroluj kromě vinutí ( všech - odpory máš ve schematu od procesora) C40,CR27,
C34,R40, CR 20,21,22 . A pozor kromě hašení požárů také na to napětí na primáru,člověk ve zmatku snadno udělá blbost,já takhle kdysi ve cvičkách "nakoupil "1200V ss při měření osc. obrazovky,týden jsem nehýbal rukou. Tak ať ti štěstíčko konečně přeje.
-
macintosh1984
- Příspěvky: 140
- Registrován: 03 bře 2013, 01:00
- Bydliště: Rožnov p.R.
Tak konečně úspěch! Zdroj běží krásně na malou i velkou zátěž. Opravdu se při tom posledním hoření děly zvláštní věci. To, že zdroj nechtěl nastartovat bylo způsobeno proraženou diodou CR20 v sekundáru. Opravdu by mě nenapadlo že chyba může být tam. Asi se nějak po spálení toho odporu R51 a dalších věcech rapidně zvedlo výstupní napětí a tím tedy i proud. Navíc jsem těm diodám asi dával dost zabrat tím, že na nich byla tak velká zátěž aby zdroj jel. Nicméně po výměně diody to opět začalo nabíhat. Trimrováním jsem zjistil nejlepší hodnoty odporů v tom našem "tranzistorotyristoru", vyměnil trimry za odpory, a zdroj běžel úžasně. Pak už stačilo jen donastavit trimrem R56 výstupní napětí. Ověřil jsem vliv zatížení na výstupním napětí a bylo to vpořádku. Při malém i velkém zatížení bylo na výstupu pořád stejné napětí. Vrazil jsem to tedy zpátky do toho počítače a ZATÍM všechno běží jak má. Takže je to vyřešené a všem Vám mockrát děkuju za vaši pomoc a přeju hezké Velikonoce!
- Přílohy
-
- IMG_0631.jpg
- (281.85 KiB) Staženo 63 x
