Kolik váží energie?

[volks]

OK, mám pro tebe pár otázek:
Kde podle tebe vzniká hmotnostní schodek při chemické reakci? (U jaderné reakce je to jasné, tam vzniká v jádře).
Když by se energie uložila do chemických vazeb a současně by se zvýšila hmotnost, účinnost takového procesu by byla 200%, není ti to divné?

[tomasjedno]

...Když by se energie uložila do chemických vazeb a současně by se zvýšila hmotnost, účinnost takového procesu by byla 200%, není ti to divné?

Stejný argument můžeš uplatnit u kinetické energie letícího tělesa

Mám pro tebe jiný experiment.
1) Na začátku máš hermeticky uzavřený vybitý akumulátor.
2) Nabiješ ho.
3) Připojíš na něj žárovku
4) Akumulátor se vybije, žárovka odešle do vesmíru XXXXX fotonů o celkové hmotnosti YYYYY.
5) Akumulátor je nyní ve stejném stavu jako v kroku 1), má tedy bezpochyby stejnou hmotnost.
Kde se tedy vzala ta hmotnost, která v kroku 4) uletěla, když se podle tebe nenalila do akumulátoru v kroku 2)?

P.S. Když jsou dva předměty stejně veliké, tak ten těžší padá rychleji. Vyzkoušej si to.

[tomasjedno]

...Pocet elektronu uvnitr se taky nezvysi, pocet vstupujicich elektronu se rovna poctu vystupujicich. Akumulator neni zadny zasobnik elektronu...

Když už jsme u těch pikoefektů, tohle taky není pravda. Akumulátor je docela masivní zásobník volných elektronů, a akumulátor připojený na zem svou kladnou svorkou obsahuje o pěkných pár miliard elektronů víc než tentýž akumulátor s uzemněnou zápornou svorkou, čistě z důvodu elektrostatické kapacity proti Zemi.
Takže, abychom si rozuměli, akumulátor s uzemněným + pólem je těžší, než tentýž s uzemněným - pólem

[EKKAR]

...
4) Akumulátor se vybije, žárovka odešle do vesmíru XXXXX fotonů o celkové hmotnosti YYYYY
....

Jak zvážíš foton, když nemá klidovou hmotnost? Tohle jedno zrovna nemáš!

[tomasjedno]

Na tohle nás nenachytáš, hmotnost fotonu je docela dobře zmáknutá a ví se, že to je h/(c.λ)

[Cust]

Kde podle tebe vzniká hmotnostní schodek při chemické reakci? (U jaderné reakce je to jasné, tam vzniká v jádře).

Rozdíl mezi jadernou a chemickou reakcí je ten, že jaderná reakce se děje v jádře atomu a chemická reakce v obalu atomu. Jaderné vazby mají energii v desítkách MeV a chemické v eV (není to absolutně platné). Jiný rozdíl tam nevidím...

[Olchor]

Každá energie něco váží, i ta energie chemických vazeb. Tyto vazby jsou vlastně elmag. interakce a pole taky něco váží. Třeba nabitý kondenzátor - počet elektronů je tam pořád stejný, jen se změní jejich rozložení. Energie je v el. poli a nabitý kond bude těžší.
Je nesmysl myslet si, že E=mc² se týká jen jaderných reakcí.

[Yanny]

Také bych řekl, že bude rozdíl v hmotnostech a to:
rozdíl hmostností delta m v gramech bude roven rozdílu energií delta E v joulech dělenému čtvercem rychlosti světla.

[pajosek2]

Taky si myslím,že hmotnost akumulátoru se nabíjením nezmění,vždyť tam dojde jen o uložení energie do chemických vazeb. Při nabíjení proud,který do baterie vstupuje na druhém konci zase vystupuje. A teorie o fotonech uvolněných ze žárovky? No proud procházející žárovkou jen vyráží fotony ven a jde si klidně dál. Když hraješ tenis,tak Ti z tenisové rakety taky neubývá a přesto míček letí vpřed.

[serviceman]

Každá energie něco váží, E=mc²

Pozor! m není váha, ale hmotnost, to není to samé. Tvrzení, že "Každá energie něco váží" je mylné. Vůbec se mi zdá, že se tady s hmotností a váhou zachází dost volně.

[Habesan]

Navíc podle současné platné české fyzikální terminologie se má používat výraz 'tíže', nikoliv 'váha'.

[Jimmi2]

...že hmotnost akumulátoru se nabíjením nezmění...

Někdo už tu ten příklad dával: natáhnu pružinu, tím zvýším její vnitřní energii, hmotnost pružiny se zvýší. Samozřejmě neměřitelně, protože hmotnost je energie dělená čtvercem rychlosti, a to je dost malé číslo i při větších energiích.
U toho akumulátoru se však mnohem víc projeví změny při vlastních chemických reakcích. Například olověný akumulátor zdaleka není uzavřený systém - při nabíjení uniká vodík.

[pajosek2]

Ale prd,hmotnost pružiny zůstane stejná,protože jen natahuješ vazby v krystalické mřížce a ta už tam je.

[Cust]

vazba tam už je, ale energie se mění

[Bastlfanda]

mění, mění ... to je hezký, ale vědět jak přesně (ještě u natažený pružiny eliminovat vnější vlivy potřebný na její natažení, takže jsme v podstatě ve filozofický sféře...)
A s tou hmotností to neni nepodobný a tim pádem v podstatě "relativní" (a je to možná ta "nejrelativnější" veličina v celý tý myšlence, ať už v TR (teorii relativity) nebo STR -spec.TR ...). S tou fyzikální terminologií byl Habešan taky dost strohej a dost možná i nepřesnej, protože tíže (/tíha G[N] , btw. kdysi - např. v ČSN 01 1302 to byla váha) je de facto taky hmotnost (tzv. gravitační v TR a/nebo tzv. klidová dle STR), takže hmotnost si můžem rozdělit právě na tu gravitační (tíha) a další forma hmotnosti je tzv. "setrvačná" hmotnost (tam sice nezáleží na gravitaci, ale zato na prostředí a zjevně nejen na něm... a z tohohle pohledu se bere i relativistická/celková hmotnost tělesa, která počítá i s rychlostí, ale zasahujou do toho i další vlivy s určitou návazností - př. odpor prostředí a teplota, příp. delta teplot, atd. ... ), takže co že je ta hmotnost? Co na to hmotnost částic/vazeb - může bejt vůbec "klidová"... ?
pajosek2: A kdo (co) ty "míčky na odpal" tý žárovce/vláknu dodává?
Yanny: no nevim, jak moc je tohle odvození spolehlivý a nechce se mi to teď řešit, každopádně "E v Joulech" (m²kgs-² - který jsou volně doodvozený v podstatě Nm/mol a navíc "2D výkon" aneb výkon P/Mm[W/m²kgs-³] , kde už je čas "3D" ...) je W (práce) a zdá se mi, že mícháš g a kg ... ale třeba máš pravdu (nebo od ní nejsi daleko )