chapem ze z anteny pride impulz /bud kladny alebo zaporny/ ktory doplni
straty ale nato aby cievkov isiel prud na dolnom vyvode zo zemov, musi mat si myslim opacny pol .Ked pride napr .kladny impulz z anteny na hornu cast cievky , a dole zaporny s kadial?/aby bolo napatie / ? Z uzemnenia?
Otázky z úplných základů, aneb...
Moderátor: Moderátoři
Přes cívku se uzavírá proudový okruh z antény do země, zemí k vysílači a z vysílače zase do antény.
Prostě si to představ jako proudový okruh.
Ten proud cestou na každém odporu i reaktanci, zapojených v sérii v tom okruhu, nechává úbytky napětí. Ten úbytek napětí na laděném obvodu je pro nás důležitý - čím větší je, tím líp to hraje.
Prostě si to představ jako proudový okruh.
Ten proud cestou na každém odporu i reaktanci, zapojených v sérii v tom okruhu, nechává úbytky napětí. Ten úbytek napětí na laděném obvodu je pro nás důležitý - čím větší je, tím líp to hraje.
ano, pokud je baterka přímo na jeden odpor, bude napětí baterie oním úbytkem . . .julo245 píše:ved voltmeter bude mi ukazovat napatie baterky nie ?
OHMŮV ZÁKON
pokud uvažuješ o ideálním zdroji 4,5V, tak se nic nezmenší.julo245 píše:Potom asi sa napatie tej baterie zmensi?
pokud ale uvažuješ o reálné baterii 4,5V, musíš počítat s jejím vnitřním odporem . . . na něm bude taky úbytek.
no, to si myslíš špatně . . .julo245 píše:lenze si myslim ze ubytok
je : to co nameram na odpore ,minus napatie zdroja?
zaujimalo by ma ako je to s napatim na uvedenom obrazku zdroja
na cievke. Ked je na cievke ,kde je spojena s kondenzatorom C1 zvysujuce sa kladne napatie ,tak tam bude tiez zvysujuce sa kladne
napatie /samoindukcne / no a na druhom vyvode civky? /Cf/.
Si myslim ze ked sa zvysuje na jednom vyvode cievky /vstupe/kladne
napatie ,tak na opacnom vyvode cievky sa zvysuje zaporne napatie,ale asi to tak nie je?
na cievke. Ked je na cievke ,kde je spojena s kondenzatorom C1 zvysujuce sa kladne napatie ,tak tam bude tiez zvysujuce sa kladne
napatie /samoindukcne / no a na druhom vyvode civky? /Cf/.
Si myslim ze ked sa zvysuje na jednom vyvode cievky /vstupe/kladne
napatie ,tak na opacnom vyvode cievky sa zvysuje zaporne napatie,ale asi to tak nie je?
V tomto případě je tvoje představa vcelku správná, až na to, že neřešíš velikost těch napětí.
Cívkou musí proud narůstat, aby se na ní indukovalo napětí "snažící se" tomu proudu zabránit. Ale kdyby to napětí na cívce bylo tak velké, že by přetlačilo okamžité napětí zdroje, proud by cívkou přestal téci a indikované napětí by kleslo na nulu.
Tedy: cívkou teče proud a nabíjí Cf. Tím samozřejmě na něm roste napětí, vlastně potenciál, na kterém cívka (v tomto případě ve funkci tlumivky) sedí. Jenže cívka se brání pouze změně velikosti proudu. Ten, je-li stálý, v ní žádné indukované napětí nevyvolává.
V tomto zapojení je také důležitý kondenzátor C - ten se dobíjí z usměrňovače vždy, když okamžité napětí na vinutí trafa je vyšší o úbytek na dvou sériuově spojených diodách, než okamžité napětí na C. No, a ten C se vybíjí přes L a zátěž.
Na poměru dobíjecího proudu a vybíjecího proudu pak záleží, jak velkou kapacitu C je nutné použít, případně, jak velký součin L*Cf je třeba přidat na výstup zdroje.
Ta tlumivka tu má ještě jednu funkci: když napětí na C klesá, protože jsou zrovna všechny diody zavřené, klesá i proud tlumivkou, což na ní vyvolá indukci napětí opačné polarity, to napětí se tentokrát objeví v sérii s napětím Uc, takže zpomalí pokles napětí na Cf.
Jinak řečeno: zde tlumivka vyhlazuje zvlnění výstupního napětí při minimální ztrátě energie, protože téměř veškerá se akumuluje ve dvou kondenzátorech a magnetickém toku v tlumivce, z nichž ji lze ve formě vyhlazeného stejnosměrného napětí a proudu odebírat a do nich třeba formou impulsů (on ten průběh dobíjecího proudu z usměrňovače do C vlastně impulsní je) přidávat.
Cívkou musí proud narůstat, aby se na ní indukovalo napětí "snažící se" tomu proudu zabránit. Ale kdyby to napětí na cívce bylo tak velké, že by přetlačilo okamžité napětí zdroje, proud by cívkou přestal téci a indikované napětí by kleslo na nulu.
Tedy: cívkou teče proud a nabíjí Cf. Tím samozřejmě na něm roste napětí, vlastně potenciál, na kterém cívka (v tomto případě ve funkci tlumivky) sedí. Jenže cívka se brání pouze změně velikosti proudu. Ten, je-li stálý, v ní žádné indukované napětí nevyvolává.
V tomto zapojení je také důležitý kondenzátor C - ten se dobíjí z usměrňovače vždy, když okamžité napětí na vinutí trafa je vyšší o úbytek na dvou sériuově spojených diodách, než okamžité napětí na C. No, a ten C se vybíjí přes L a zátěž.
Na poměru dobíjecího proudu a vybíjecího proudu pak záleží, jak velkou kapacitu C je nutné použít, případně, jak velký součin L*Cf je třeba přidat na výstup zdroje.
Ta tlumivka tu má ještě jednu funkci: když napětí na C klesá, protože jsou zrovna všechny diody zavřené, klesá i proud tlumivkou, což na ní vyvolá indukci napětí opačné polarity, to napětí se tentokrát objeví v sérii s napětím Uc, takže zpomalí pokles napětí na Cf.
Jinak řečeno: zde tlumivka vyhlazuje zvlnění výstupního napětí při minimální ztrátě energie, protože téměř veškerá se akumuluje ve dvou kondenzátorech a magnetickém toku v tlumivce, z nichž ji lze ve formě vyhlazeného stejnosměrného napětí a proudu odebírat a do nich třeba formou impulsů (on ten průběh dobíjecího proudu z usměrňovače do C vlastně impulsní je) přidávat.
Doplnujuca otazka k odpovedi pana Hilla.
Na vyvode Cf pri nabijany C na kladne napatie je naozaj zaporne /minus/
napatie ? Ved potom by sa Cf nabil zaporne? Alebo je tam kladne ale oproti C mensie?
Neviem ale asi moja predstava funkcie cievky je mylna.S grafu v jednej knihe som vycital :zvysuje sa U zdroja kladne tak sa zvysuje UL zaporne.
U cievok.Ze su posunute o 180stupnov.Jak tomu rozumiet? Ak na vstupe sa zvysuje kladne napatie u indukcnosti tak na druhom vyvode indukcnosti
sa zvysuje zaporne/minus/ napatie?
Na vyvode Cf pri nabijany C na kladne napatie je naozaj zaporne /minus/
napatie ? Ved potom by sa Cf nabil zaporne? Alebo je tam kladne ale oproti C mensie?
Neviem ale asi moja predstava funkcie cievky je mylna.S grafu v jednej knihe som vycital :zvysuje sa U zdroja kladne tak sa zvysuje UL zaporne.
U cievok.Ze su posunute o 180stupnov.Jak tomu rozumiet? Ak na vstupe sa zvysuje kladne napatie u indukcnosti tak na druhom vyvode indukcnosti
sa zvysuje zaporne/minus/ napatie?
Bé je správně.
Cf se nabíjí na kladné napětí, ale tlumivka toto nabíjení zpomaluje, protože se na ní indukuje napětí působící proti změně, která tu indukci vyvolala. Vlastně "záporný" konec tlumivky je posazený na potenciálu napětí Cf.
Až se napětí na kondenzátorech vyrovnají a tlumivkou poteče ustálený proud, nebude se na ní žádné napětí indukovat (proud se nemění, nemění se ani magnetické pole v cívce, nemůže se tedy nic indukovat).
A proč píšu "záporný" v uvozovkách?
Jednoduše proto, že mezi proudovými pulsy z usměrňovače, tedy v době, kdy se C nedobíjí, může na něm klesnout napětí POD napětí, na které je právě nabitý Cf, a tlumivkou teče proud opačným směrem. Logicky se na ní pak indukuje napětí bránící této změně - a záporný konec vinutí je najednou na straně usměrňovače.
Samozřejmě to závisí na tom, jaký je poměr kapacit obou kondenzátorů ve vztahu k nabíjecímu a odebíranému proudu a úhlu otevření diod v usměrňovači.
Na to existují jak výpočty, tak grafy, z nichž lze potřebné hodnoty odečíst s dostatečnou přesností.
O napětích vzájemně v protifázi, tedy navzájem otočených o 180°, už ale nebudeme hovořit u prosté tlumivky, ale například u sekundáru transformátoru, jehož vinutí má vyvedený střed. Proti němu mají konce vinutí napětí otočená právě o 180°.
Případně to nastává u cívek s odbočkou, jestli vezmeme tu odbočku jako vztažný bod.
Ale nesrovnávej to funkčně s tlumivkou, jde o něco podstatně jiného.
Cf se nabíjí na kladné napětí, ale tlumivka toto nabíjení zpomaluje, protože se na ní indukuje napětí působící proti změně, která tu indukci vyvolala. Vlastně "záporný" konec tlumivky je posazený na potenciálu napětí Cf.
Až se napětí na kondenzátorech vyrovnají a tlumivkou poteče ustálený proud, nebude se na ní žádné napětí indukovat (proud se nemění, nemění se ani magnetické pole v cívce, nemůže se tedy nic indukovat).
A proč píšu "záporný" v uvozovkách?
Jednoduše proto, že mezi proudovými pulsy z usměrňovače, tedy v době, kdy se C nedobíjí, může na něm klesnout napětí POD napětí, na které je právě nabitý Cf, a tlumivkou teče proud opačným směrem. Logicky se na ní pak indukuje napětí bránící této změně - a záporný konec vinutí je najednou na straně usměrňovače.
Samozřejmě to závisí na tom, jaký je poměr kapacit obou kondenzátorů ve vztahu k nabíjecímu a odebíranému proudu a úhlu otevření diod v usměrňovači.
Na to existují jak výpočty, tak grafy, z nichž lze potřebné hodnoty odečíst s dostatečnou přesností.
O napětích vzájemně v protifázi, tedy navzájem otočených o 180°, už ale nebudeme hovořit u prosté tlumivky, ale například u sekundáru transformátoru, jehož vinutí má vyvedený střed. Proti němu mají konce vinutí napětí otočená právě o 180°.
Případně to nastává u cívek s odbočkou, jestli vezmeme tu odbočku jako vztažný bod.
Ale nesrovnávej to funkčně s tlumivkou, jde o něco podstatně jiného.