elektron a střídavý proud.

Zpráva

Habesan · #61 Příspěvek od **Habesan** » 13 črc 2016, 18:57

Ale tam je (bohužel) kladný náboj definován jako nedostatek elektronů.

danhard · #62 Příspěvek od **danhard** » 14 črc 2016, 14:16

Další nejasnost je v dotazu na napětí ?
Napětí na kondenzátor je rozdíl potenciálů na elektrodách a značně závisí při stejném přivedeném náboji na kapacitě, vzdálenosti elektrod.
Takže pro nějaké úvahy by byl zapotřebí nějaký testovací model, kde by se tazatel aspoň rámcově dostal do obrazu

Taky jsem se tu dozvěděl, že hrot v elektronovém mikroskopu (studená emise elektronů) má plochu jednoho atomu

Ten člověk, který sem dává tyto informace a běžně se plete o 3 řády, by si to měl trochu přehodnotit

ps. je to nick Cust

danhard · #63 Příspěvek od **danhard** » 14 črc 2016, 19:58

ZdenekHQ píše: Mimochodem, podle výpočtů je náš vesmír plochý, nikoliv "koule".

To je celkem logické, "kulová" rotace hmoty (galaxie, vesmíru) je celkem anomální jev

danhard · #64 Příspěvek od **danhard** » 14 črc 2016, 20:16

ZdenekHQ píše: Pokud hmota zmizí, prostor se "narovná", planety se budou stále pohybovat po přímce, jenže ten prostor bude "rovný", takže se vydají na cestu do vesmíru, dokud nespadnou do dalšího "ďolíku".

To, že je prostor zakřivený (což je podle mě jenom abstraktní matematická pomůcka) neznamená, že se pohybují hmotné objekty po jeho linárních trajektorijích !
To je právě ta 🤐 reálná představa !
Je to hluboké nepochopení věci a můžu říct, že z Kulhánkových přednášek takto odchází mnoho zblblých naivistů

Zkusmo si můžete "představit" jak se chová prostor rovnoměrně zaplněný hmotou a jaká je deformace časoprostoru (třeba uprostřed nějaké hmotné hvězdy).
Ve svých výplodech jsem to označil jako gravitační hustotu, neboť jsem jiné teorie v té době prostě neznal.
Taky si můžete představit, jak se chová časoprostor na ose gravitace dvou rotujících černých děr.
V r.74 byla černá díra sprostý slovo, internet neexistoval, odborný časopisy jsem si chodil študovat do Technický knihovny a na hvězdičky jsem se chodil koukat do Astronomického kroužku na Petřín

radioelectrum

masar píše:
radioelectrum píše:Ono je na tom divné že tok elektrického proudu je opačný než je pohyb elektronů. To mi také nikdo nevysvětlil.
Spíše je divné, že ti to (zatím) nikdo nevysvětlil. Mám dojem, že jsem se to dověděl z učebnice fyziky na ZDŠ.

Já to vím, to nás učili ve škole, ale pouze se to učí že teče od kladného k zápornému pólu bez toho abychom pochopili proč, to nám nikdy nevysvětlil, tak se ptám proč když elektrony se pohybují opačným způsobem?

Je to něco jako když se říká že něco vidíme. my to nevidíme od oka k tomu předmětu, ale od toho předmětu k oku dojde světlo. Tak se má chápat že něco vidím. takhle i chápu směr el. proudu. Jinak si to neumím vysvětlit.

a ještě k mé původní otázce. Odebrat lze pouze určitý maximální počet elektronů. Nebude tedy existovat nějaké největší záporné či kladné napětí? Analogicky k absolutní teplotě 0 st. K

#66 Příspěvek od **rnbw** » 15 črc 2016, 11:59

Je to len o definicii. Smer prudu sa totiz zaviedol skor ako sa zistilo, ze elektrony sa pohybuju opacnym smerom. Tak prud zadefinovali ako opacny oproti smeru pohybu elektronov.

radioelectrum

aha takže směr el. proudu je takový pouze proto že se tak definoval.
Já za tím hledal nějaký šílený vzorec nebo důvod proč se to tak definuje a ono to je tak jednoduché. Bohužel mi to nikdy nikdo nebyl schopen vysvětlit, stejně jako jestli je nějaké min či max napětí co se nedá překonat, nějaká absolutní hodnota.

danhard · #68 Příspěvek od **danhard** » 15 črc 2016, 12:43

radioelectrum píše: a ještě k mé původní otázce. Odebrat lze pouze určitý maximální počet elektronů. Nebude tedy existovat nějaké největší záporné či kladné napětí? Analogicky k absolutní teplotě 0 st. K

A napětí vůči čemu ?
Když odebíráš elektrony, tak měníš náboj. Jak to má souviset s napětím ?

#69 Příspěvek od **Bernard** » 15 črc 2016, 12:45

radioelectrum píše:...
a ještě k mé původní otázce. Odebrat lze pouze určitý maximální počet elektronů. Nebude tedy existovat nějaké největší záporné či kladné napětí? Analogicky k absolutní teplotě 0 st. K

Napětí mezi dvěma body nezávisí jen na náboji, ale i na práci vynaložené na přepravu toho náboje. Třeba deskový kondenzátor s kapacitou C a nábojem Q, na něm bude napětí U=Q/C. Když se desky vzdálí tak, že kapacita klesne třeba na desetinu, vzroste napětí 10x, i když náboj zůstane stejný. Na odtáhnutí těch desek se spotřebovala nějaká práce, o kterou stoupla energie uložená v kondenzátoru.

#70 Příspěvek od **masar** » 15 črc 2016, 18:43

radioelectrum píše:Já to vím, to nás učili ve škole, ale pouze se to učí že teče od kladného k zápornému pólu...

Možná si to už špatně pamatuji, ale právě ta informace, že jde o dohodnutý směr proudu, pocházela z té zmíněné učebnice fyziky.

#71 Příspěvek od **tomasjedno** » 15 črc 2016, 22:55

radioelectrum píše:Ono je na tom divné že tok elektrického proudu je opačný než je pohyb elektronů. To mi také nikdo nevysvětlil.

Když ti to tak vrtá hlavou - tak (dohodnutý) směr toku elektrického proudu je totožný se směrem toku kladně nabitých částic (protonů, kationtů v elektrolytu, děr v polovodiči...) a tedy pochopitelně opačný, než směr toku záporně nabitých částic.
Mimochodem, to, že elektrony nesou záporný náboj, je taky konvence

Ještě by ti taky mohlo vrtat hlavou, že severní pól Zeměkoule je jižním pólem zemského magnetismu

danhard · #72 Příspěvek od **danhard** » 16 črc 2016, 10:43

On ten směr musí být vždy nějak dohodnutý, když jsou možné dvě rovnocenné možnosti.
Jasné je to jen někde, čas plyne, teplota stoupá

Habesan · #73 Příspěvek od **Habesan** » 16 črc 2016, 20:29

radioelectrum píše:nebude existovat nějaké největší záporné napětí než je možné překonat ? Něco jako absolutní mínus u teploty ?

Tady by v krajním případě mohlo jít o těleso, které by celé bylo složeno ze samých elektronů napěchovaných těsně k sobě
(Nebo ze samých protonů v opačném případě.)
Je otázka, co by se s těmi částicemi pak dělo.
Viz.: Neutronová hvězda.

FERYACT · #74 Příspěvek od **FERYACT** » 17 črc 2016, 08:52

Nám vysvětlili v dřevních dobách vakuovou diodu takto.Kolem žhavé katody se vytvoří mrak elektronů, které anoda přitáhne a pak projde proud od anody ke katodě.JAK PROSTÉ.

#75 Příspěvek od **tomasjedno** » 17 črc 2016, 10:43

Habesan píše:
radioelectrum píše:nebude existovat nějaké největší záporné napětí než je možné překonat ? Něco jako absolutní mínus u teploty ?
Tady by v krajním případě mohlo jít o těleso, které by celé bylo složeno ze samých elektronů napěchovaných těsně k sobě
(Nebo ze samých protonů v opačném případě.)

Termín "absolutní mínus u teploty" je docela komický, řekl bych absolutně absolutní

Nic takového jako absolutní maximum napětí neexistuje už z definice. Představme si, že mezi body A a B je napětí rovné tomu hypotetickému absolutnímu maximu UABSMAX (bod A kladný, bod B záporný). Když k bodu A připojíme kondenzátor nabitý na 100 kV, záporným vývodem, je mezi jeho kladným vývodem a bodem B napětí Uještě_větší_ABSMAX = UABSMAX + 100 kV.
Jediná potíž by nastala, kdybychom na vytvoření bodů A a B spotřebovali absolutně všechny protony a elektrony v celém vesmíru, takže by nebylo čím nabít ten kondenzátor. Bohužel je ale zatím nikdo nezinventarizoval.