Magnetofon Tesla B115

Zpráva

radioelectrum

tak jsem na netu našel že B73 má na 9 max 12500KHz zatím co B730 má 15 000KHz http://www.oldradio.cz/navobsluha/tsb73nav.pdf

konosuke · #62 Příspěvek od **konosuke** » 23 zář 2016, 09:14

no tak vidíš ! 12 500 Hz běžně docílil střední bateriový kazetdeck na poloviční rychlosti a mnohem užší stopě, jo ale cívkáče pro materiál CrO₂ jsem neviděl

radioelectrum

Oni nejspíše byly s těmi parametry z důvodu zpětné kompatibility. Jinak by bylo možné při použití hlav jako u kazetových magnetofonů dát na každou stranu alespoň 4 stopy a na 4 rychlost hrát v HiFi kvalitě. Jiný důvod pro to používat hlavy jako tomu bylo u přístrojů z 50tých a začátku 60 tých let kdy lepší hlavy nešli vyrobit asi nebyl. Možná že u těch hlav také hraje roli použitý feritový materiál, který v 50tých letech ještě nebyl, ale ta šířka štěrbiny je asi nejzásadnější.
Apropo viděl jsem jeden pásek od Philipse kde bylo naznačeno jak má hrát při jaké rychlosti a byla na něm i tabulka kde je na každou stranu použito 4 stop čili 2x stereo na jednu stranu, proto tato moje úvaha.

konosuke · #64 Příspěvek od **konosuke** » 23 zář 2016, 09:43

pro hi-fi stereo jenom dvoustopý záznam (absence redukce drop-outů, přeslechů protiběžných stop) v jednom směru pásku, lepší jakost záznamu za cenu nákladnější ekonomiky provozu, něco za něco

Radovan_79 · #65 Příspěvek od **Radovan_79** » 23 zář 2016, 09:44

běžně do 25-26 000 Hz

To jako fakt? Takové rozsahy nemá ani kazeťák od nějakých myší... Navíc mě nenapadá, kde by se vzal (kromě gramofonu) zdroj signálu s takovým rozsahem. Nemyslím nyní, ale dejme tomu před 25 lety.

konosuke · #66 Příspěvek od **konosuke** » 23 zář 2016, 09:47

fakt, jo, prostuduj si staré katalogy ReVoX, Teac, Akai...myslím že pro netopejry nevyráběli

keemo · #67 Příspěvek od **keemo** » 23 zář 2016, 09:57

Mno, philips n4420 u 9,5 do 19 khz, u 19 do 25khz

Radovan_79 · #68 Příspěvek od **Radovan_79** » 23 zář 2016, 09:59

Revox, Teac, Akai... Ano, ale Tesla?
On i dobrý kazeťák (třeba ten Teac, Ňáký myši, Sony ES...) se dostane i k 20 kHz.

konosuke · #69 Příspěvek od **konosuke** » 23 zář 2016, 10:17

jo, Tesla taky, až najdu ten článek ve starém AR oněch let zašlu odkaz
někdo jednou spekuloval o tom, že vložením tvrdých hlav ANH (B115, B116)
šla jakost záznamu dolů, starou belu, nepodložené fámy laických uživatelů
keemo: však ten filipes N 4420 byl i vizuálně velmi podobný B113, B115

Radim · #70 Příspěvek od **Radim** » 24 zář 2016, 17:49

radioelectrum píše:tak jsem na netu našel že B73 má na 9 max 12500KHz zatím co B730 má 15 000KHz http://www.oldradio.cz/navobsluha/tsb73nav.pdf

Tím se nedá řídit, protože na rozdíl od západních výrobců Tesla nepotřebovala kvůli prodeji uvádět co nejlepší parametry. Prodej byl v ČR i dalších zemích RVHP zajištěný tím, že magnetofonů byl evidentní nedostatek, takže se prodalo všechno a že i bez parametrů byly magnetofony Tesla proti jiným magnetofonům výroby v RVHP špička anebo byly západní magnetofony nebo i licenční výrazně dražší.
Parametry se potom neudávaly podle skutečných parametrů toho magnetofonu, ale často jen podle toho, do jaké třídy výrobků byl magnetofon zařazen.
Magnetofon B 73 byl zařazen do třídy HIFI magnetofonů a tam v době jejich výroby byl požadavek, aby měly v charakteristice dosah minimálně do 12500 Hz. Proto Tesla Přelouč uvedla, že B73 má rozsah do 12500 Hz, i když ve skutečnosti byl ten rozsah do cca 16 - 18 kHz.
B 730 byl vyráběn o dost později a nebyl v třídě HIFI, proto tam Tesla uvádí jeho skutečný kmitočtový rozsah, daný asi nejvíc použitou hlavou ANP935, do těch 15kHz.

Radim · #71 Příspěvek od **Radim** » 24 zář 2016, 18:17

konosuke píše:jo, Tesla taky, až najdu ten článek ve starém AR oněch let zašlu odkaz
někdo jednou spekuloval o tom, že vložením tvrdých hlav ANH (B115, B116)
šla jakost záznamu dolů, starou belu, nepodložené fámy laických uživatelů
keemo: však ten filipes N 4420 byl i vizuálně velmi podobný B113, B115

Tvrdé hlavy B11X , aspoň ty jedny z prvních, byly oproti měkkým mnohem víc citlivější na znečištění pásku prachem či uvolněnými částicemi z pásku - v záznamu se mnohem víc objevovaly droouty. Odhaduji, že je to tím, že zatímco u měkkých hlav měl materiál okolí štěrbiny i výplně štěrbiny přibližně stejnou odolnost proti otěru, případně tam byp optimální poměr - výplň stěrbiny měla o trošičku málo větší odolnost než okolí štěrbiny, takže během obrušování vytvářel materiál štěrbiny malinký oblouček, kde se nečistoty nedržely, u tvrdých hlav byla výplň štěrbiny výrazně měkčí než okolí štěrbiny.
U tvrdých hlav se tak opotřebením do materiálu štěrbiny vybrousil hlubší důlek, ve kterém se nečistoty zadržely na delší dobu a vytvořily tak slyšitelné dropouty.
Co se týká kvality záznamu, tam se možná projevil velký problém tehdejších kotoučových magnetofonů a sice spousty různých druhů magnetofonových pásků, z nichž každý potřeboval trochu jiné nadstavení předmagnetizace a zdůraznění vysokých kmitočtů u záznamu i přehrávání, aby záznam byl optimální. Navíc u různých druhů pásků probíhalo různě i stárnutí záznamu neboli jak moc s větším počtem přehrávání nebo delší dobou uložení dochází na pásku k útlumu jednotlivých nahraných kmitočtů, zvýšení šumu a zvýšení zkreslení.
Matně si pamatuji, že se tehdy snad tvrdilo, že tvrdé hlavy byly na toto nadstavení citlivější než ty měkké, ale stoprocentně to tvrdit nemůžu.
Pro "běžné lidi, kteří neuměli šáhnout do magnetofonu a nadstavit si aspoň předmagnetizaci optimálně na ty pásky, které používali, muselo být toto nadstavení jaksi průměrné, aby jakž takž fungovalo na většině druhů aspoň tehdy novějších pásků, a o to byly ty parametry často horší.
Z dnešního pohledu bylo to tehdy zralé na automatické nadstavení předmagnetizace a zesílení vysokých kmitočtů při záznamu individuálně pro každý pásek něčím jako mikroproprocesorem, což by výrazně zvýšilo kvalitu záznamu, o hezkých pár kilohertz zvýšilo horní mezní kmitočet i zvýšilo dobu a počet přehrání, kdy je záznam na tom pásku ještě kvalitní.
Jenže na takové řešení bylo tehdy ještě moc brzy. A dnes, kdy by toto šlo udělat bez větších problémů, je zas pozdě na to nahrávat zvuk kotoučáky.
Mimo dynamické předmagnetizace, tuším jen u amatérů, se s tím nic moc nedělo ,aspoň u našich kotoučáků.

Radim · #72 Příspěvek od **Radim** » 24 zář 2016, 18:30

radioelectrum píše:Oni nejspíše byly s těmi parametry z důvodu zpětné kompatibility. Jinak by bylo možné při použití hlav jako u kazetových magnetofonů dát na každou stranu alespoň 4 stopy a na 4 rychlost hrát v HiFi kvalitě. Jiný důvod pro to používat hlavy jako tomu bylo u přístrojů z 50tých a začátku 60 tých let kdy lepší hlavy nešli vyrobit asi nebyl. Možná že u těch hlav také hraje roli použitý feritový materiál, který v 50tých letech ještě nebyl, ale ta šířka štěrbiny je asi nejzásadnější.
Apropo viděl jsem jeden pásek od Philipse kde bylo naznačeno jak má hrát při jaké rychlosti a byla na něm i tabulka kde je na každou stranu použito 4 stop čili 2x stereo na jednu stranu, proto tato moje úvaha.

Ono se dalo i se stávajícími hlavami dosáhnout znatelně vyšších mezních kmitočtů pořádným vyladěním. Stejně jako se dalo vyšším rozdělením pásku na ten pásek narvat mnohem víc zvukových stop v žádané kvalitě.
Jenže problém je v tom, že ta kvalita toho zvukového záznamu by byla mnohem méně stálá, protože by ten zvuk "drželo" hmotnostně mnohem méně aktivních pigmentů v pásku.
Zvuk by snesl třebas jen 5 - 10 přehrání, než by totálně zdegradoval nebo by zdegradoval po 2 měsících uložení. Taky mechanika toho magnetofonu by musela být mnohem přesnější, aby i při opotřebení mechaniky spolehliva držela navolenou stopu.

kynolog07 · #73 Příspěvek od **kynolog07** » 24 zář 2016, 18:34

Pánové, krásně se to čte. Taktéž vzpomínám na ona pionýrská léta, jak jsme v Tuzexu slintaly nad mašinami, které pro obyčejné smrtelníky byly skoro nedostupné. Ale k tematu. Jako zvukař mě prošlo pod rukama hodně kousků, ale nemohu dopustit na "správně seštelovanou" Teslu B73. Měl jsem jich v práci několik, co vydržely, jak se s nimi kolikrát zacházelo, a jak parádně fachaly. Po nějaké době jsem obržel B113, B116 (i A), B 115. Jediný rozdíl byl v hlavách. Netvzené se sjížděly, ty tvrzené vydržely o mnoho mnoho víc. Když jsem měřil frekvenční rozsah (byl k dispozici i nf spektrák) tak běžně chodily do 23kHz, samozřejmě na 19cm/s. A nebylo rozdílu mez tvrzenkami a obyčejnými hlavami. Jen kolik hlav jsem měnil....Ale chtělo to mít tzv. měrný pásek (ó díky, že jej ještě mám). Rozdíly v jednotlivých hlavách nebyly příliš velké, ale přesto byly. Správné nastavení výšky, kolmosti...to byla ta správná cesta k dokonalým nahrávkám. Skuste přes frekvenční analyzátor CD. 15kHz a prudce dolů, dobrá kvalitní gramofonová přenoska, klidně 30 kHz. A to je právě ten důvod k přechodu zpět do analogu. (Pominu.li SACD, ale to je zase jiná píseň) Samozřejmě, že záleží na celém řetězci - zdroj, záznam, zesivač, bedny. Ale to jsme již jinde.

#74 Příspěvek od **Hill** » 24 zář 2016, 18:53

Ono je to ještě trochu jinak: japonské magnetofony měly uváděné parametry podle normy JIS a nelze ty parametry přepočítat ani na to, co by vyšlo podle DIN 45500 nebo ČSN 36 8430. Jedině změřit. A nestačili bychom se divit, věřte.
Řekl bych, že Japonci píšou rozsah až do frekvence, kdy už je signál tak slabý, že se utopí v šumu.
Ten horní definovaný kmitočet 12,5 kHz v Evropě byl stanovený s ohledem na to, že ho musí zvládnout jak cívkáče, tak kazeťáky (no, spíše si myslím, že si to prolobovali výrobci, aby se jim co nejvíce z produkce vešlo do kategorie hifi).
V každém případě jak B73, tak B115 s dobrým páskem a správně seřízenou předmagnetizací umí přes pásek na 14 kHz úroveň -3 až -7 dB proti 0 dB na 1 kHz, za stejných podmínek na devatenáctku spolehlivě chodí přes 21 kHz.

Potíž u všech magnetofonů je štěrbinový efekt, který nelze žádnými korekcemi vykompenzovat: prostě na jedné frekvenci je vlnová délka signálu na pásku stejná, jako efektivní šířka štěrbiny, tedy mezi pólovými nástavci žádný rozdíl magnetického sycení, magnetický tok jádrem hlavy je tedy nula. Pokles úrovně na mínus nekonečno dB je fyzikálně daný a neokecatelný. Samozřejmě, v okolí tohoto minima je charakteristika hodně strmá a z různých důvodů nestabilní, proto nemá smysl pokoušet se o nějakou kompenzaci kmitočtů vyšších, než asi 60% kmitočtu, na kterém je "štěrbinová díra".
Jestli předpis nedovoloval zdůraznit výšky při záznamu o více, než 20 dB (i když i toto zdůraznění někteří výrobci překračovali, zvláště pro rychlost posuvu 4,76 cm/s), pak můžete směle pokládat rozsah kazeťáku "přes pásek" do 14 kHz v toleranci 0...-5dB a ještě na 10 kHz v toleranci 0...-3dB za maximum i s pásky s čistou kovovou vrstvou (Metal, IEC-IV) nebo CrO₂ (IEC-II). Tvrdí-li nějaký výrobce něco o rozsahu do 18 kHz, kecá: na této frekvenci už se blíží k oblasti štěrbinového efektu i při naprosto přesně vyrobené hlavě, přesně nastavené kolmosti štěrbiny záznamové a snímací hlavy. A útlum roste do desítek decibelů. S rostoucí chybou azimutu (třeba nepřesným vedením pásku, častým zejména v kazetách) totiž efektivní šířka štěrbiny prudce roste, tedy štěrbinový jev se sune k nižším frekvencím.
V této souvislosti panuje pověra, že feritová hlava má užší štěrbinu. Některá má stejnou, jako permalloyová, ale u ní je riskantní používat funkci CUE, tedy připoslech během rychloposuvu, protože třením se oblast štěrbiny ohřívá - materiál ve štěrbině vede teplo jinak rychle, než ferit, dochází k pnutí a okraje štěrbiny se vyštipují. To mu předcházeli výrobci feritových hlav tím, že čela lepili sklem (Glass Bonded Heads). Ty se sice tak snadno neštípou, ale dochází k migraci skla do feritu a jeho degradaci, takže efektivní šířka štěrbiny vzroste asi o 30%. Čili feritová hlava má své výhody, ale konstruktéři se museli poprat s jinými potížemi.
Jo, a ještě maličkost: Tesla uváděla parametry jako minimální, protože jí to takto nařizovala podniková norma, mimochodem s tolerančním polem užším, než ČSN. Jenže ČSN na magnetický záznam vznikla až někdy v roce 1976, kdy už vlastně byla technicky překonaná a mohla být tvrdší.
Podnikové normy byly samostatné pro třídu hifi a pro "širokou potřebu", proto magneťák nižší kvalitativní třídy má uvedený širší rozsah, než ten hifi, ale nakonec bys naměřil, že chodí na stejnou rychlost stejně.

Radim · #75 Příspěvek od **Radim** » 24 zář 2016, 18:53

konosuke píše:o měřidlech Metra se napsalo dost ale taky záleží na zapojení indikátor (to u japanů) nebu VU metr (Evropa) jakkoli není pravidlem...

Já bych jen poznamenal, že u řady B5 nebo možná jen B58 bylo špičkové zapojení měřáku.
Totiž tam bylo usměrňování signálu pro měřidlo přes přechod BE tranzistoru KC148, jestli si to dobře pamatuji, takže se tam uplatňovalo i zesílení toho tranzistoru. Kupodivu měřák reagoval i na hodně slabý záznam a při optimálním záznamu kmital kolem úrovně -10dB až +10dB doslova ve zlomkách sekundy.
Jelikož to byl můj první magnetofon a já jsem s ním toho nahrál dost, než jsem se dostal k jiným, tak třeba superpomalý pohyb ručičky indikátoru u řady B4 mě docela iritoval.