[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Na zkoušení svodů svitkových kondů jsem si vyrobil elektronkovou zkoušečku podle starého návodu v Radioamatéru z r. 1945, základní součástky jsou běžný trafák, usměrnění, filtrační ellyty, mikroampérmetr s rozsahem 100-200 mikro a jakákoliv běžná trioda, já jsem použil triodu z 6BC32. Odhalí sebemenší svod zejména u kondů pro odporovou vazbu.
Jinak ale dobře stačí obvyklý megmet. Kond který má svod větší, než 50 MOhm, je pro NF vazební obvod nepoužitelný, svitky nad 20 MOhm lze s jistou rezervou použít jako filtrační do anodových a g2 (4) obvodů.
Zastávám názor podepřený zkušeností, že je lepší vyhodit podezřelý vazební kond, než pracně shánět vzácnou elektronku zničenou parazitním napětím z předchozí anody. Ale nikomu to nevnucuju
Přeju úspěšnou renovaci Choralu, je to zajímavé rádijko, také jsem ho před pár lety dělal:
http://nostalgyradio.cz/moje-sbirka/tel ... ken-choral

Souhlasím,odrovnat lampu z nerozvážnosti je trestuhodné,ale takové kondy v AVC mě nechávají klidným pokud nejsou opravdu hodně svodové.
Souhlasím Chorál je krásné rádio,ty dřívější výrobky,nejen rádia,měli duši. Ty dnešní kastle jsou o ničem.

Ahoj Franto,
diky za typ na zkousec. Az budu mit cas pohledam schema a treba behem destiveho obdobi nebo zimnich mesicu zrobim.
Mam nyni BM 509 a co se tyce mereni svitku (velmi starych) mu zrovna na ty svody moc neverim.

"Franta" Mohol by si mi to vysvetliť.
"Kond který má svod větší, než 50 MOhm, je pro NF vazební obvod nepoužitelný, svitky nad 20 MOhm lze s jistou rezervou použít jako filtrační do anodových a g2 (4) obvodů. "
Nejako tomu nerozumiem.Stále som si myslel že čím väčší odpor tým je kondenzátor lepší.
Ďakujem

No nevím jak to myslel Franta,ale pokud je svod (vodivost) větší než 50Mohm,tak je menšíí odpor. Odpor je převrácená hodnota vodivosti. No,ale možná se jen přepsal.

Na měření svodu u kondů se výborně dají použít PU370 a PU371, popřípadě PU311, ale ten se shání hůř.

Franta píše:...Kond který má svod větší, než 50 MOhm, je pro NF vazební obvod nepoužitelný, svitky nad 20 MOhm lze s jistou rezervou použít jako filtrační do anodových a g2 (4) obvodů....

Vždyť to napsal jasně, nevím, o čem špekulujete.
Kondenzátor se svodem větším než 50MΩ (t.j. odpor <50MΩ) nelze použít jako vazební, ale se svodem lepším než 20MΩ (odporem >20MΩ) je lze použít jen jako filtrační.

masar: no dyť jo.

Nechci rejpat, ale není 50M málo? Nevím, kolik jsou běžné mřížkové obvody v přijímačích, ale v běžných audio zesilovačích obvykle visí g1 na desítkách KΩ až jednotkách MΩ, a třeba mít g1 navázánu na předchozí stupeň, kde mám třeba 200V na anodě přes dělič 1:100 teda není košer... navíc se svody u některých kondů zhoršují, někdy s rostoucí teplotou okolí.

Měření izolačního odporu je ošemetné právě v tom, že v každém přístroji jsou na ně jiné nároky. V některých rádiích je mřížkový odpor třeba 500k, někde je přes 2M (Tesla Rytmus). Já to dělám tak, že to zapnu bez elektronek a s ochranným odporem 10k ve zdroji. Za vazebním svitkem nesmí být vůbec žádné napětí, ani desetina voltu. Jediný původní typ kondíků, který touto zkouškou projde, jsou svitky v plechových pouzdrech se skleněnou průchodkou.

Naopak blokovací svitky měním jen tehdy, kdy mají takový svod, že snižujou napětí v uzlu, který blokujou, případně se dokonce zahřívají.

To ale dělám jen u svých sbírkových kusů. Tímto postupem se zároveň naformujou elyty. Pokud někomu něco opravuju na používání, měním všechny svitky namáhané anodovým napětím.

Lukas-Peca píše:Já to dělám tak, že to zapnu bez elektronek a s ochranným odporem 10k ve zdroji. Za vazebním svitkem nesmí být vůbec žádné napětí, ani desetina voltu.

Naopak blokovací svitky měním jen tehdy, kdy mají takový svod, že snižujou napětí v uzlu, který blokujou, případně se dokonce zahřívají.

To ale dělám jen u svých sbírkových kusů. Tímto postupem se zároveň naformujou elyty.
Pokud někomu něco opravuju na používání, měním všechny svitky namáhané anodovým napětím.

tohle je ten správný postup !

K rychlému orienačnímu měření izolační schopnosti svitků také používám již zmíněný PU371, ty hodnoty 50M a 20M jsou odtud...ale když jde o totální renovaci rádia, postupuji způsobem, který jsme mnohokrát popsali v servisních návodech v klubovém časopisu Radiojournal a který zde stručně zmínil Lukáš:
Přijímač bez elektronek se připojí na regulovatelný stejnosměrný rozvod BM208 ke katodě usměrňovačky přes kontrolní odpor 6-10k/10W. Zkušební napětí začínám na 50V a pozoruju mA metr. Např. proražený filtrační elektrolyt se již v tomto stadiu prozradí rychlým vzrůstem zkušebního proudu (Izk), pokud je Izk uspokojivý, řekněme po nabití elektrolytů se ustálí kolem 10-20 ma, zvyšuji Uzk po každých cc 5 minutách o 50V. Některé filtrační prvky s horšími izolačními vlastnostmi se projeví kupodivu až po zvýšení Uzk na 200V nebo výše.
Důležité je prohlédnout schéma, jestli je nebo není v napájecí větvi přijímače nějaký odporový dělič, který samozřejmě v závislosti na jeho hodnotě zvyšuje Izk - bývá to někdy u napájení g2, např. Telefunken Dirigent:g2+4 u AH1 a g2 u AF3 jsou společně napájeny z plného Ua přes odpor 20k, obvod je filtrován kondem M6 a ukostřen dělicím odporem 50k. Nebo Telefunken COLOMBO - g2 u EBF11 a g2+4 u ECH11 jsou z plného Ua napájeny přes odpor 15k, filtrováno elektrolytem 4M a ukostřeno odporem 18k5. Nebo Philips SIRIUS 535A: g2 první a třetí AF7 jsou napájeny prostřednictvím složitého odporového děliče se základními hodnotami přívod 10k/kostra 8k, filtrace M1...V takovém případě si dočasně odpojím zemnicí část odporového děliče a ověřuji pouze kvalitu příšlušného filtračního kondu.
Napětí Uzk na bodech přívodů k anodám a ke g2-g4 a všude jinde, kde by se mělo objevjovat např. v obvodech osciátoru, by mělo být prakticky shodné s Uzk na vstupu napájení. V tom případě by měly být všechny pasivní součástky v pořádku.
No a konečně vazební kondy. v tom nejjednodušším případě, kdy vazební kond spojuje anodu předchozího a g1 nadcházejícího stupně nesmí být na g1 skutečně ani milivolt, jinak to znamená svod.
Ty složitější případy musíme posuzovat s ohledem na to, zda jsou NF stupně opatřeny nějakým systémem NF zpětných vazeb a identifikovat odkud kam ta NF vazba má působit - zrada v podobě nežádoucí zhoršené izolace kondíků může číhat i v těchto obvodech.

No ono taky jde o to,jestli vím,že to rádio nebudu nikdy zapínat a nechám si ho na okrasu nebo ho chci používat. Já mám například Filharmonii,kterou jsem si přeladil CCIR,v obýváku a běžně s ní hraji a tak samozřejmě při opravě postupuji jinak než u něčeho,co vím,že zapnu jednou za rok. Samozřejmě,že vazebáky kontroluji u každého rádia a to tak,že nejdříve si změřím napětí bez lamp na klíčových místech a pokud je to o.k.tak ověřuji při zasunuté lampě při měření úbytku na anodové zátěži,změnu při zapojení-odpojení vazebáku a mám jasno. Samozřejmě tohle provádím přes oddělovací trafo a přes žárovku 40W,pro začátek.
Každý má svoji metodu a v podstatě je každá správná pokud vede ke kladnému výsledku. Co se týká filtračních elektrolytů,tak tam je to samozřejmost vyměnit,blokovací podle potřeby. Bezhlavě měnit vše není moje filozofie.

pajosek2 píše:Co se týká filtračních elektrolytů,tak tam je to samozřejmost vyměnit,.... Bezhlavě měnit vše není moje filozofie.

Doopravdy si v této větě neodporujete?

Ano to je pravda,odporuji si. Mělo tam být "bezhlavě měnit vše ostatní není moje filozofie".