[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dík breta1 že nemusím hledat.

Sorry, blbě vidím, 1995
danhard, bude mít cívka o větším průměru než je jádro, umístěná na podstatně delší tyči než je délka vinutí, výrazně odlišnou rozptylovou indukčnost oproti těsné? beztak ji zasáhnou stejné siločáry.

Crifodo dobře vidím a nespěchám.1995

Crifodo píše:Sorry, blbě vidím, 1995
danhard, bude mít cívka o větším průměru než je jádro, umístěná na podstatně delší tyči než je délka vinutí, výrazně odlišnou rozptylovou indukčnost oproti těsné? beztak ji zasáhnou stejné siločáry.

U rezonančního vinutí to význam nemá, většinou se snažíš o úzkou charakteristiku, takže těsné vinutí a vysoké Q.
Vinutí je jen odběrné místo, na délce vinutí při vysokém ur nezáleží.
Prostě se jen mění rozptylová indukčnost mezi jádrem a vinutím.
Efekt většího příčného průžezu snímací cívky je proti ur a délce ferit tyče mizivý.

Pro určitou kombinaci při stejné indukčnosti vychází optimální délka a průměr drátu, tedy i optimální Q, pro vyšší a nižší poměr délka vinutí/průměr se zhoršuje.

např.
20 uH - 8mm, délka vinutí 15mm, z 1,9m drátu 0,2
nebo: 20mm, délka 5mm, z 1,65m drátu 0,2

To je pro vzduchovou cívku.
Cívka s jádrem má nejlepší vlastosti při těsném vinutí na jádře.

To si chystám práci na zimu. Nebudu dělat rámovku,to zabírá plno místa a manipulace obtížná. Zkusím dát více feritek do svazku. Záleží na tom do jakých frekvencí jim budu věřit. Ještě mám ruskou feritku na kv. Porovnám za
dlouhých zimních večerů.

To mě by zajímalo, jak se chová feritka 2x tak dlouhá, nebo když se udělá Hčko, na konci feritky pólové nástavce napříč

Trocha zdravého experimentování občas neuškodí, člověk občas neví kterým vzorečkům věřit, nehledě na ty konstanty a materiály kterým se asi nedá věřit taky.
V Tesle jsme měli normálovou anténu ve stíněný kleci na měření feritek, doma by to zabralo dost místa.

Možná to tu nepadlo - největší napětí dodá vinutí, roztažené po celé délce feritové tyče, na rozdíl od těsného vinutí, umístěného uprostřed. Pojednával o tom kdysi nějaký článek, možná v AR...už nevím.

to byla moje první práce po škole, základní výzkum na feritkách, starší kolega mě úkoloval a spirálové vinutí po celé délce tyče byl jeden z požadavků. Všechno se vinulo tlustou licnou a pokaždé se měřila vlastní rezonance. Pokud ale vím, tak ve finálních anténách se roztažené vinutí nepoužívalo.

Protože takové vinutí nelze (nemá smysl) "ladit" posouváním cívky pro dosažení souběhu na dolním konci přijímaného pásma superhetu. Už to někdo zmínil.

tak v našem případě to nebyl asi ten důvod, navzájem kolmé dvojice tyčí měly svoje předzesilovače jako neladěné a pak teprve se zpracovávaly.
Ale na jmenovitou indukčnost se posouváním dolaďovat mohly, tyče upekl Pramet pokaždé jinak a přebrala se tak každá třetí.
Nejvíc se tam zápasilo s dostatečně vysokou vlastní rezonancí.

To bylo to doladění na "jmenovitou indukčnost" tak důležité, když nešlo o rezonanci?
Kromě toho, "neladěná" feritová anténa dodala do předzesilovače menší napětí, než ta laděná. Takže to úsilí o vyšší zisk (a o ten přece jde také) přtom přišlo nazmar. Nebo byla důležitější ta "všesměrovost"?

Bylo, nebylo, moc si toho nepamatuju, je to pár desítek let a měl jsem nulové znalosti a navíc jiné zájmy. 100% ani nepotvrdím, že to rozprostřené vinutí na feritkách nebylo. Tohle dilema by rozsekl pohled do výrobní dokumentace, ale pochybuju že se zachovala při těch anihilacích čs. fabrik.
Edit
pamatuju si to fakt úplně blbě, ten neladěný předzesilovač byl pro nesměrovou anténu. Nesměrová anténa byla integrovaná do krytu směrových antén jakožto zalaminovaná měděná síťka.