Nabíjení autobaterie
Moderátor: Moderátoři
Právě proto, že ampérmetry jsou v drtivý většině cejchovaný v efektivní hodnotě je jejich údaj dost nevypovídající - protože střední hodnota a efektivní hodnota se u nestejnosměrnýho průběhu lišej. Schválně jsem tam vypíchnul ten vyhlazenej stejnosměr - protože jen tam se dá usoudit PŘÍMO BEZ DALŠÍHO PŘEPOČÍTÁVÁNÍ na nějaký množství náboje za jednotku času proteklý do baterky. Ve všech dalších případech se údaj na stupnici musí nějakým dalším myšlenkovým postupem INTERPRETOVAT JINAK - podle nějakýho korekčního vztahu, aby se dospělo ke správnýmu údaji. Prostě jedině u vyhlazenýho stejnosměru, kde rafika ukazuje 4A se dá říct, že do baterky skutečně natečou 4Ah za 60 minut - ve všech ostatních případech ta rafika prostě lže a člověk musí učunit myšlenkovou korekci, aby se aspoň orientačně dobral výsledku. Prostě v případě baterek je hustoměr nejrychlejší i nejpřesnější "přístroj" na zjištění okamžitýho stupně nabití olova, basta fidli.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
To bych měl už dávno po baterceRellik píše: Klasicky platilo, že na jedno nastartování by mělo auto ujet alespoň 10km.
![Laughing :lol:](./images/smilies/icon_lol.gif)
Určitě nestartuju déle než 2 sekundy. Dejme tomu, že z baterky odebírám 200A. To vychází na 111mAh. S trochou nadsázky se dá říct, že na jednu destičkovou 9V baterku 6F22 bych mohl nastartovat dvakrát. Dejme tomu, že když se rozjedu, altík pere do baterky 20A. To znamená, že za 20 sekund po nastartování už mám spotřebovaný náboj v baterii zpátky. Pro jistotu náboj vynásobíme 3 (menší účinnost při velkém vybíjecím proudu), takže v reálu to mám v baterce za minutu. To přibližně teprve vjíždím na silnici, když jedu z domu
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Abych během té doby ujel 10km, musel bych se řítit rychlostí 600km/h
![Very Happy :D](./images/smilies/icon_biggrin.gif)
Na jedno nastartování kilometr, to už je tedy reálnêjší představa.
Naposledy upravil(a) Kremik dne 15 říj 2018, 15:08, celkem upraveno 1 x.
Běžné magnetoelektrické ampérmetry, třeba MP80 sice měří ef. hodnotu, ale u pulsních, nefiltrovaných průběhů s poměrně velkou chybou.
Bývá nutné došuntování, já to dělal /po mém soudu docela přesně/ podle svitu dvou žárovek. Jedna napájená z výstupu tyristorovky a druhá z filtrovaného ss zdroje.
Ta chyba opravdu není velká a možná by se i "spláchla" do nepřesnosti/nelinearity samotného MP a řekněme možné nepotřebnosti úplně přesně, na desetiny, měřit proud do akumulátoru.
Jenže, když podobnou tyristorovou nabíječkou nabíjíte malé moto-akumulátory s kapacitou od asi 5Ah do 15Ah, tak už ten proud je třeba měřit přesněji - než u aku 45 či 55Ah, kde půl ampéru sem, půl ampéru tam, nehraje u této velikosti příliš velkou roli.
Registrovatelný rozdíl údaje ampérmetrů MP80 6A, zapojených jak na výstup nabíječky s řízením ala AR10/81 a zapojeného na výstup filtrovaného zdroje, s naprosto shodnými žárovkami 12V/35W, byl přibližně +0,5A.
Pro většinu účelů je to zanedbatelná nepřesnost, ale pro některé /menší proudy/ už asi ne.
Je rozdíl do malého 7Ah akumulátoru pouštět předepsaných 0,7A, nebo chybou měření např. 1,1A. Když už nic, tak jde o zbytečný ohřev nadměrným proudem.
Jinak ale mohu potvrdit to, co už tady párkrát zaznělo - nabíjení pulsním nefiltrovaným průběhem /pokud tedy za "filtraci" nepokládáme výstupní špulku/ je asi nejúčinnější a má i příznivé výsledky, pokud se týká oživení starších akumulátorů, které ale nesmí mít vysypané desky, jen asi zčásti sulfatované nešetrným zacházením.
S tranzistorovou nabíječkou /filtrovaný, regulovatelný zdroj proudu/ se mi nikdy v minulosti starší akumulátor nepovedlo oživit tak dobře, jako právě s tyristorovou.
Naopak přítomnost přesného voltmetru v nabíječce /nemá-li voltmetr více podružných funkcí/ pokládám za celkem zbytečný luxus.
Názory se samozřejmě mohou/musí různit, vždy podle konkrétních zkušeností jednotlivých uživatelů. Jenom popisuju ty své.
Dvoucestný řízený tyristorový usměrňovač s I-charakteristikou se zatím osvědčil nejlíp, přes nutnost si pohlídat čas nabíjení.
Zapomnětlivost a nebezpečí přebíjení jsem neřešil dalšími polovodiči a vypínacími automatikami /neosvědčily se/, ale zcela prostě spínacími hodinami SPHQ + pomocným relé RP700 na 230VAC.
Bývá nutné došuntování, já to dělal /po mém soudu docela přesně/ podle svitu dvou žárovek. Jedna napájená z výstupu tyristorovky a druhá z filtrovaného ss zdroje.
Ta chyba opravdu není velká a možná by se i "spláchla" do nepřesnosti/nelinearity samotného MP a řekněme možné nepotřebnosti úplně přesně, na desetiny, měřit proud do akumulátoru.
Jenže, když podobnou tyristorovou nabíječkou nabíjíte malé moto-akumulátory s kapacitou od asi 5Ah do 15Ah, tak už ten proud je třeba měřit přesněji - než u aku 45 či 55Ah, kde půl ampéru sem, půl ampéru tam, nehraje u této velikosti příliš velkou roli.
Registrovatelný rozdíl údaje ampérmetrů MP80 6A, zapojených jak na výstup nabíječky s řízením ala AR10/81 a zapojeného na výstup filtrovaného zdroje, s naprosto shodnými žárovkami 12V/35W, byl přibližně +0,5A.
Pro většinu účelů je to zanedbatelná nepřesnost, ale pro některé /menší proudy/ už asi ne.
Je rozdíl do malého 7Ah akumulátoru pouštět předepsaných 0,7A, nebo chybou měření např. 1,1A. Když už nic, tak jde o zbytečný ohřev nadměrným proudem.
Jinak ale mohu potvrdit to, co už tady párkrát zaznělo - nabíjení pulsním nefiltrovaným průběhem /pokud tedy za "filtraci" nepokládáme výstupní špulku/ je asi nejúčinnější a má i příznivé výsledky, pokud se týká oživení starších akumulátorů, které ale nesmí mít vysypané desky, jen asi zčásti sulfatované nešetrným zacházením.
S tranzistorovou nabíječkou /filtrovaný, regulovatelný zdroj proudu/ se mi nikdy v minulosti starší akumulátor nepovedlo oživit tak dobře, jako právě s tyristorovou.
Naopak přítomnost přesného voltmetru v nabíječce /nemá-li voltmetr více podružných funkcí/ pokládám za celkem zbytečný luxus.
Názory se samozřejmě mohou/musí různit, vždy podle konkrétních zkušeností jednotlivých uživatelů. Jenom popisuju ty své.
Dvoucestný řízený tyristorový usměrňovač s I-charakteristikou se zatím osvědčil nejlíp, přes nutnost si pohlídat čas nabíjení.
Zapomnětlivost a nebezpečí přebíjení jsem neřešil dalšími polovodiči a vypínacími automatikami /neosvědčily se/, ale zcela prostě spínacími hodinami SPHQ + pomocným relé RP700 na 230VAC.
Kdysi kdesi jsem splašil takovou tu "vícefunkční" baterku - nahoře má reflektor s obyč járofkou, na zadní straně to má oranžovou blikačku a na čelní stěně zářivkový svítidlo s 1 nebo 2 trubicema s výkonem deklarovaným na 8W/trubice. Nabíjení to má ze sítě a z autozásuvky, akumulátorek je 6V 4Ah olovo. První akumulátorek jsem vyhodil hned jak jsem ji získal - byla z nějaký reklamace nebo co, prostě baterka mrtvá, akučko zasulfátovaný a mrtvý. Nabíjení totiž bylo malým zalitým trafem 9V asi 5VA, to se sčudlo a majitel baterku vytřískal do mrtě a už ji nenabil, protože ho nenapadlo odklopit na dně krytku a napíchnout ji na zásuvku v autě. Trafo jsem nahradil jiným podobným a zjistil jsem, že to trafo baterku těžce přebíjí, protože to v podstatě nemá žádnou vypínací automatiku. Inu, tak jsem začal bastlit - nakonec jsem skončil u zdroje proudu a jeho ovládáním pomocí komparátoru s hysterezí. Baterka po připojení na libovolnej zdroj okamžitě začíná nabíjet - jak akumulátorek dosáhne asi 6,9V, nabíjení se vypne a obvod čeká. Jak napětí postupně klesá, po samovybití na 6V se nabíjení automaticky obnovuje. Jednou z funkcí zářivkový části totiž je funkce nouzovýho světla, kdy po přerušení přívodu energie zvenčí se nastartuje měnič a rozsvítí se podle polohy přepínače jedna nebo obě trubice - změřenej příkon je asi 4W na trubku, ve tmě to ale jako pochodový svítidlo bohatě stačí. Baterka mi tak visí na zdi už několik let a akumulátorek v ní měním po cca 4 letech - zhruba stejně jako v UPSkách nebo v alarmu.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
- tomasjedno
- Příspěvky: 5634
- Registrován: 11 říj 2008, 02:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Tak já to zkusím napsat jinak. Měření efektivní hodnoty nabíjecího proudu má smysl právě a pouze pro posouzení, zda nepřetěžujeme vnitřní odpor akumulátoru (příp. i přívody) příliš velkým proudem.sinclair píše:Měří tak, jak jsem napsal, na stejnosměrném pulsním průběhu. S uvedenou chybou.
Pro informaci, jaký náboj jsme do akumulátoru naprali, je směrodatný právě a pouze údaj stejnosměrného ampérmetru měřícího střední hodnotu.
(Běžné AC měřáky s magnetoelektrickým systémem a s půlvlnným usměrňovačem jsou zkalibrovány tak, aby ukazovaly 2,22-násobek střední hodnoty v dané polaritě za celou periodu. Pokud proud nemá DC složku, ukazují v obou polaritách stejně, jinak ne.)
Běžné AC měřáky s magnetoelektrickým systémem a usměrňovačem měří střední hodnotu (jedné, nebo obou půlvln) a cejchovány jsou na odpovídající efektivní hodnotu sinusového průběhu.
Něco jiného je co přístroj měří (to je to kam se pohne rafička - střední hodnotu proudu sytémem) a co ukazuje (to je to, co je napsané pod rafičkou - odpovídající efektivní hodnotu sinusového průběhu při kalibraci).
Něco jiného je co přístroj měří (to je to kam se pohne rafička - střední hodnotu proudu sytémem) a co ukazuje (to je to, co je napsané pod rafičkou - odpovídající efektivní hodnotu sinusového průběhu při kalibraci).
Zajímavé je, že osvěta ohledně střední a efektivní hodnoty nabíjecího proudu zde už několikrát směrem k EKKARovi (a i sinclairovi) proběhla. Bez účinku. Na stará kolena už prostě člověk názory nemění.
Několik vláken, kde se probíral nabíjecí proud se stejnými aktéry:
Nabíječka 6/12V, 15-55Ah
Jak měřit proud u řízenýho usměrňovače
Nabíječka AKU Pb
Několik vláken, kde se probíral nabíjecí proud se stejnými aktéry:
Nabíječka 6/12V, 15-55Ah
Jak měřit proud u řízenýho usměrňovače
Nabíječka AKU Pb
Já Vašku nevím, co si nás furt musíš brát do huby - my tady potvrzujem, že ampérmetr cejchovanej nejčastějc v efektivní hodnotě prostě v nabíjecím obvodu neukazuje správně a jeho použití je v něm tudíž spíš jen indikační než skutečně nějaký měření - a ty nám tady nasazuješ psí hlavu, jako že jsme největší ignoranti. Jediná možnost, jak exaktně změřit ten náboj je striktně vyhlazená hodnota nabíjecího nebo vybíjecího proudu - to ti nikdo nepopírá, tak nevím co si vo nás furt musíš votírat držku. Je zajímavý, že vo hustoměru jako prostředku k měření stupně nabití ses ty ani nikdo z těch s tebou kejvajících nezmínil ani písmenkem - to není věc pro tebe běžná, tak ji opomíjíš jak širý rodný lány, viď?
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
![Mr. Green :mrgreen:](./images/smilies/icon_mrgreen.gif)
A jak vlezeš hustoměrem do bezúdržbový baterky ? ![Rolling Eyes :roll:](./images/smilies/icon_rolleyes.gif)
Pokud je tam ampérmetr, který měří efektivní hodnotu (elektomagnetický) a také ji zobrazuje, tak je tam z důvodu měření maximálního efektivního nabíjecího proudu, nikoliv na určování náboje.
Toliko u průmyslové pulzní rychlonabíječky, kde to má smysl.
U levnejch nabíječek je to jen na indikaci, aby tam byla nějaká ta rafička![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)
Elektromagnetický měřák je jednoduchý a nepotřebuje bočník.
Pokud je tam magnetoelektrický dc ampérmetr, tak ten měří i ukazuje střední hodnotu proudu.
Asi nevíte, jak složitý je magnetoelektrický ac ampérmetr, který měří střední hodnotu usměrněného ac proudu a cejchovaný je na odpovídající efektivní hodnotu sinusového proudu.
Kvůli malému úbytku a citlivosti usměrnění je tam trafo, které je zatížené ac voltmetrem a dc složku proudu to vůbec neukazuje !
A Vy dva borci tvrdíte, že tam takový je.
Z toho je zcela jasné, že o tom víte úplné hovno a matete pojmy a dojmy.
![Rolling Eyes :roll:](./images/smilies/icon_rolleyes.gif)
Pokud je tam ampérmetr, který měří efektivní hodnotu (elektomagnetický) a také ji zobrazuje, tak je tam z důvodu měření maximálního efektivního nabíjecího proudu, nikoliv na určování náboje.
Toliko u průmyslové pulzní rychlonabíječky, kde to má smysl.
U levnejch nabíječek je to jen na indikaci, aby tam byla nějaká ta rafička
![Smile :)](./images/smilies/icon_smile.gif)
Elektromagnetický měřák je jednoduchý a nepotřebuje bočník.
Pokud je tam magnetoelektrický dc ampérmetr, tak ten měří i ukazuje střední hodnotu proudu.
Asi nevíte, jak složitý je magnetoelektrický ac ampérmetr, který měří střední hodnotu usměrněného ac proudu a cejchovaný je na odpovídající efektivní hodnotu sinusového proudu.
Kvůli malému úbytku a citlivosti usměrnění je tam trafo, které je zatížené ac voltmetrem a dc složku proudu to vůbec neukazuje !
A Vy dva borci tvrdíte, že tam takový je.
Z toho je zcela jasné, že o tom víte úplné hovno a matete pojmy a dojmy.
Ampérmetr je na to, aby ukazoval, kolik zhruba do baterky leze a jestli vůbec. +/- 20% žádná míra. Nebo někdo dobíjí úplně vybitý aku konstantním proudem a měří dodaný náboj? Zajímá mne konečné napětí. A normální aku od těch 40Ah (začalo to auten, ne?) nějakých pár ampér navíc nezabije. Nebo to chcete měřit labolatorním měřákem?