[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tady jde hlavně o pochopení principu, aby se potom daly pochopit věci jako prokládaná vinutí u lampových výstupních traf, regulace svářecího rozptylového trafa odbočkama, způsob vinutí balunu, atd

Tak já myslím,že o přenosu energie bez jádra jen vzduchem se můžeme bavit v teoretické rovině prakticky využetelné jen za použití supravodičů a použití transformátorů s jádrem necháme pratktickému využití v každodením životě.

Můj dotaz byl směřován na oddůvodnění výpočtu průřez jádra na druhou= výkon. Odpověď jsem dostal a děkuji. Zbytek se pokusím pochopit a prakticky si ověřit až budu mít v dílně přijatelnou teplotu.

Mimochodem rozumím tomu,že ten výpočet výkonu z průřezu jádra je jen přibližný,ale já jsem převíjel spoustu traf a mám ověřeno,že byly vždy počítány podle toho jen přibližného vzorce průřez jádra na druhou. Je taky pravda,že jsem se vždy setkával s transformátory pro běžné použití.

Já si teda jako zarytý teoretik nepřipadám, protože to mám, na rozdíl od některých místních kecalů, ověřené prakticky. Takže abych to shrnula z mého pohledu: Trafo na větší výkon není větší proto, že na přenos většího výkonu je potřeba větší jádro, ale proto, že je potřeba víc mědi.

tomasjedno píše:

lesana87 píše:Materiál jádra určuje efektivitu toho přenosu P->S, ale jádro neomezuje přenášený výkon...

Akorát že když ho přesytíš, tak jde permeabilita do kopru a jádro přestane jádrovat (o hicování nemluvě).

Jádro ze vzduchu lze přesytit? Já myslím,že ne.

Lesano a co třeba měděná trubka uvnitř,které je měděný drát oba vzájemně izolované. Co tenhle vzájemný přenos. Těsnější vazba snad už nemůže být nebo mne teda nenapadá. Může tohle zajistit libovolný přenos energie bez jádra jen omezený průřezem mědi?

To jsi trochu vytrhl z kontextu.

//reakce na dovětek po editaci, to je jen otázka frekvence

Ale abych odpověděl na tu prvotní otázku.

Průřez jádra zvolíš tak, aby jsi využil maximálně povolené sycení. Sycení jádra je závislé jen na napětí, proud se nepočítá. Z toho Ti vyjde počet závitů na volt. Potom se snažíš při požadovaných závitech použít co nejsilnější drát, tak aby se vešel do okna jádra. Tak dostaneš trafo s optimálním využitím materiálu, pro což byly stanoveny empirické vzorce a ze kterých se vychází při návrhu, aby si každý nemusel dělat optimalizaci sám.

Trafo na větší výkon musí mít větší průžez jádra při jeho stejném materiálu , pokud se má zachovat : oteplení , sycení , účinnost , možnost přetížení , dlouhodobý chod naprázno atd. Tzn. pokud se mají zachovat všechny podmínky , které jsem popsal hned zkraje . Změní se jeden údaj - výkon trafa .

microlan píše:tomasjedno:

Říká ti něco vzájemná indukčnost?

Říká. Akorát že u trafa s jádrem ji realizuje právě to jádro.

A proč se teda používá prokládání vinutí primáru a sekundáru u výstupních traf a jakto, že funguje regulace odbočkama u svářečky? Navíc to trafo, co postuješ, právě využívá určitého rozptylu aby bylo odolnější proti přetížení.

microlan píše:...
//reakce na dovětek po editaci, to je jen otázka frekvence

...

TOHLETO JE ZÁKLADNÍ VĚC, OD KTERÝ SE VŠECKO ODVÍJÍ. Aby se dalo posuzovat, kdy je vazba mezi primárem a sekundárem DOSTATEČNĚ TĚSNÁ pro energeticky účinnej přenos, je nutný vycházet z pracovního kmitočtu. Je obecně akceptovaný dogma, že čím vyšší frekvence, tím líp každej vodič "vyzařuje" energii do svýho okolí - a líp se realizujou dostatečně těsný vazby mezi vinutím. Reálně to je vidět na srovnání trafa "na železe" s pracovním kmitočtem 50Hz a přenášeným výkonem 0,5kW - s trafem z PC zdroje, který přenáší stejnej výkon, ale protože pracovní kmitočet má v řádu desítek kHz, stačí mu jak množství vodičů, tak i magnetickýho materiálu na jádro několikanásobně menší než tomu 50hertzovýmu. V případě kmitočtu v řádu GHz = mikrovlny použitýho například ve formě mikrovlnný trouby se pak jde obejít zcela bez magneticky vodivýho jádra, protože zdroj mikrovln = magnetron se chová jako primár trafa, kde sekundárem je vlastní materiál ohřívanej v troubě a jde v podstatě o trafo pracující do zkratu. V případě BĚŽNÝHO TRAFA PRACUJÍCÍHO V OBLASTI KMITOČTŮ ZHRUBA AŽ PO HORNÍ HRANICI AKUSTICKÝHO PÁSMA se ale bez jádra obejít ekonomicky přijatelným způsobem nelze - kdyby to možný bylo, proč by potom všecky energetický společnosti používaly trafa s jádrem ....????

Tak mě prosím vysvětli princip rozptylové svářečky.

Ne, to je moc složitý, jen mě řekni na kterém sloupku je primár a na kterém sekundár, levý nebo pravý?

Trafo v PC zdroji je ale menší proto, že na dosažení určité magnetické indukce (u feritu je to méně než u železa) je s rostoucím kmitočtem potřeba méně závitů na primáru a s převodem tudíž i na sekundáru. Méně závitů znamená menší objem mědi, který se vejde do menšího jádra. Proto s rostoucím kmitočtem klesá objem transformátoru. Ale i ten má svá omezení: S rostoucím kmitočtem rostou hysterezní ztráty, zvětšuje se úbytek na rozptylové indukčnosti, narůstají problémy se skinefektem. Právě kvůli úbytkům napětí na rozptylové indukčnosti, jejíž reaktance s rostoucím kmitočtem roste, mají výstupní transformátory hudebních zesilovačů prokládaná vinutí.

Ale to nebyla otázka na Tebe

EKKAR píše:... bez jádra obejít ekonomicky přijatelným způsobem nelze - kdyby to možný bylo, proč by potom všecky energetický společnosti používaly trafa s jádrem ....????

Energetický společnosti taky lejou do trafáků volej, takže se dá říct, že výkon se přenáší taky volejem.

Vím, že nebyla. Ale radši jsem odpověděl dřív, než náš ryzí praktik vymyslí nějakou novou teorii. Dále tvrdil, že nefunguje transformace bez jádra. Dovolím si oponovat. Už jsem zmiňoval telky se vzduchovým VN trafem. Dále indukční varné desky: Primární vinutí tvoří vf. lanko, sekundární vinutí (závit nakrátko) tvoří kastról. Žádné jádro tam není. A gigahertzy taky ne. Pak různé vf. ohřevy při zpracování železa, bezdrátové dobíjení telefonů atd.