Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.
termit256 píše:vsude nacpal kamery a vsechno zive online zverejnuje.
No právě. Dělá tyjátr z procesu, který je padesát let rutinní. Převozníkovat uměli už Sojuzy a Apolla k Skylabům a Saljutům když tihle namachrovaní astronauti jezdili na koloběžce. Vždyť jde o blbých 300 km na nízkou dráhu. To už ten shuttle byl technicky progresivnější, i když se to trochu zašmodrchalo tím rovnáním obručí na SRBu lisem.
Technicky progresivnější je i ten čínskej Skleněnej králík nebo zajíc nebo co, protože vyvézt kosmonauta na ISS aby se tam půl roku drbal na koulích, je určitě častější než posadit pojízdnou laboratoř na jiné těleso. Ale to se nedá tak nacionálně s humbukem prodat. Ačkoliv, tenhle Musk... možná za deset let bude Výměna manželek na lunární základně, ulítlej je na to dost.
Na ISS je taky ruskej cenzor? po těch 8 let to odtamtud nikdo tak nereportoval médiím jako dneska.
Americania su radi, ze po ukonceni prevadzky raketoplanov maju aspon nieco. Sice len na urovni Apolla pred 50 rokmi, ale lepsie ako nic. Je to akurat lacnejsie. Inak myslim, ze NASA zverejnovala kopu fotiek a videi aj z ISS.
Druhy a dalsi let uz nebude nikoho zaujimat, hlavne ked sa zmizne koronavirus, kvoli ktoremu sa nikde nic nedeje a media nemaju co vysielat.
JO, stavět možná začali - jenže Ustinov je i s celým Protonem poslal do háje borovýho právě kvůli předstartovní přípravě, kterou proti Koroljovovi neuměl ani jeho oblíbenec Čeloměj zkrátit pod řád desítek hodin. Žádnej Proton nikdy ze sila nestartoval, protože armáda na to odmítla uvolnit prachy. Jediný co vyzkoušeli, tak "orbitální pumu" = těžkou družici pojmenovanou taky Proton, vydávanou za laboratoř zkoumající těžký energetický záření, ve skutečnosti balastem nacpanej futrál imitující těžkou termojadernou nálož s pomocným pohonem, umožňujícím změnu dráhy v nezvykle velkým rozsahů úhlů sklonu k ekliptice/rovníku, aby se takovým manévrem dalo zasáhnout prakticky libovolný místo povrchu Koule. Jenže je předběhla miniaturizace hlavic, kterým stačily lehčí nosiče a který se daly nasadit na ponorky, v ponořeným stavu daleko hůř usledovatelný, než satelit promenádující se po oběžný dráze, kterej je vidět z půlky Koule. Takže Proton se nikdy vojenským nosičem nestal, protože jim to Ustinov hezky zčerstva odpískal ještě dřív, než stačili postavit jediný silo a vyrobit jedinej sériovej do výzbroje přijatej nosič a jediný co pro Proton zůstalo, byla funkce nákladního nosiče na LEO případně k Měsíci a bližším planetám (Venuše, Mars) - na ty vzdálenější už vzhledem k obrovitosti ruský elektroniky ani Proton s III. a IV. urychlovacím stupněm nestačil ... Koroljovův nosič L1/N1 jim selhal, nic dalšího velkýho neměli a nemají. To čekalo Eněrgiju, jenže ta udělala 2 starty a skončila taky - nebyly prachy ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Ad "světle hnědý bakelit a proč jebat do něčeho, co funguje"
Protiletadlová střela R77 (vývoj od 80´ současně používaná na Su-35, Sýrie atd.
letecká a kosmická technika nesleduje uchvácení hipsterů na veletrhu spotřebky, jsou tam trochu jiné procesy.
Proč nemá Muskův dragoun dědičné díly z 70´ nebo 80´? Viz Muskovo datum narození a založení SpaceX. Pro NASA naštěstí, nebýt tohoto Jihoafričana, asi by Američani cestovali v Sojuzech o trochu déle.
Myslim že to, že se Muskovi dneska už rutinně vrací části stupňů pro znovuvyužití a to zřejmě už ai u taxíků na oběžnou dráhu je o vesmír jinde, než u čehokoli, kam se ostatní dostali.
Vono totiž nejde jenom o cenu vynešení komerčního balastu (kterej ale ve výsledku dopadá na všechny, dyž bude stát satelit třetinu, tak ai satelitní televiza bude levnější, dostane se do vesmíru víc meteosatelitů, případně na stejnej počet bude možno skrouhnout rozpočty polostádních prvozovatelů atd. atp.), ale ai vo výzkum vesmíru. Přece jenom ještě nedávno řada zemí světa na něco takovýho nemohla vůbec pomejšlet. Když se za deset let snížila cena vynešení družice na třetinu a ještě nejspíš klesne, tak už si můžou ai chudší země dovolit vlastní družici postavit a nechat si ji vystřelit. Vědecký poznatky jsou (obvykle) sdílený celosvětově a můžeme z toho těžit všichni.
Behemot píše:Myslim že to, že se Muskovi dneska už rutinně vrací části stupňů pro znovuvyužití a to zřejmě už ai u taxíků na oběžnou dráhu je o vesmír jinde, než u čehokoli, kam se ostatní dostali.
Vono totiž nejde jenom o cenu vynešení komerčního balastu (kterej ale ve výsledku dopadá na všechny, dyž bude stát satelit třetinu, tak ai satelitní televiza bude levnější, dostane se do vesmíru víc meteosatelitů, případně na stejnej počet bude možno skrouhnout rozpočty polostádních prvozovatelů atd. atp.), ale ai vo výzkum vesmíru. Přece jenom ještě nedávno řada zemí světa na něco takovýho nemohla vůbec pomejšlet. Když se za deset let snížila cena vynešení družice na třetinu a ještě nejspíš klesne, tak už si můžou ai chudší země dovolit vlastní družici postavit a nechat si ji vystřelit. Vědecký poznatky jsou (obvykle) sdílený celosvětově a můžeme z toho těžit všichni.
První kdo to začne zneužívat budou armády zemí třetího světa - ty doposud ze svejch rozpočtů na satelitní techniku nedosáhly, teď už ji budou moct aspoň po omezenou dobu (asi těžko dosáhnou 24/7 pokrytí zájmový oblasti jako to umí velmoce) využívat. Následovat budou soukromý korporace menší než nadnárodní behemóti - těm se vlastní spojovej satelit pro komunikaci s vlastním zabezpečeným kanálem s možností pronajímat spojovou kapacitu taky vyplatí si pořídit. Ale nevěř tomu, že zlevní satelitní TV, u který drtivou většinu poplatků dělají odvody samozvanejm parazitům typu OSA/DILIA/BIEM.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Jo jenže původní nosič 30Mt vodíkovky UR500 (později Proton) byl jen poloviční vejšky, dvoustupňovej. Podzemní silo skončilo jen projektem z kterýho se použilo jen zahrabání podpůrný startovní technologie na padu 92. Nakonec se to vyplatilo, Proton párkrát bouchnul na padu a tak toho nemuseli v zázemí tolik opravovat.
Z konstrukce R7 = 2 (1,5) stupňový ICBM vyšla celá řada nosnejch raket - počínaje Sputnikem, což byla R7 bez přesnýho naváděcího inerciálního systému (k prostýmu dosažení oběžný rychlosti a navedení na orbitu nebyl potřeba), přes Vostok a Voschod, což byl Sputnik s doplněným urychlovacím stupněm, Molniju, Molniju A, Molniju D a Molniju M - což byla zase "semjorka" s jedním až dvěma urychlovacíma stupněma různejch výkonovejch verzí, schopná vynášet meteorologický a spojový satelity na vysoce excentrický dráhy s perigeem 400 a apogeem 12 000-15 000km, Lunu - zase "semjorka" s jedním urychlovacím stupněm, schopná poslat až tunu zátěže na translunární dráhu, Veněru a Mars - zas "semjorka" s urychlovacím stupněm, schopná poslat na dráhu k blízkým planetám stovky kg až po Sojuz ve všech jeho verzích (jen těch základních bylo od roku 1965 minimálně 5, lišily se ze začátku jen konstrukcí třetího stupně, pozdější verze, zhruba od začátku 80. let, pak dostávaly digitální autopiloty a telemetrii, přitom se ale používaly analogový, polodigitální i plně digitální verze souběžně ve stejným období. Poslední verze už ani nejsou osazený starýma dobrýma Gluškovýma čtyřkomorákama RD-107 a RD-108, ale mají v jednotlivejch blocích modernější a výkonnější dvoukomorový agregáty. Přesto to je zvenku pořád ta stará "báryšňa" se širokou sukní 4 bloků prvního stupně kolem centrálního druhýho stupně. Koroljov se týhle koncepce chytil jednoduše proto, že v době konstrukce "semjorky" (a Čeloměj to po něm o 10 roků pozdějc zopakoval u Protonu) ještě neuměl garantovat zážeh dalšího stupně u nosiče letícího setrvačností po vypnutí motoru nižšího stupně, tzn. v podmínkách lokálního stavu beztíže - raketa prostě odstartovala na 5 x 4 komory, ze kterejch 16 dohořelo po cca 5 minutách a byly následně odhozeny, zbytek nosiče letěl dál bez potřeby komplikovanýho zážehu ve stavu beztíže. U Protonu se odhazovaly jen bloky s motorama a nádržema paliva, okysličovadlo bylo jen v centrálním stupni, kterej po odhození postranních boosterů letěl dál (podobně to dělali Američani u rakety Titan IIID Centaur). I proto byl jak u raket Sputnik/Vostok/Sojuz tak i Proton třetí stupeň VŽDYCKY oddělenej NEZAKRYTOVANOU příhradovou mezistupňovou konstrukcí = umožňovalo to spustit motor dalšího (v tomhle případě třetího) stupně ještě během funkce předchozího (druhýho) stupně, kdy na KPH v nádržích III. stupně působilo přetížení a bezpečně je "setřáslo" ke dnu nádrží bez bublin. Dynamický působení plamene III. stupně napomáhalo k oddělení a vzdálení se dál letícího zbytku nosiče od odhazovanýho II. stupně. NIKDY ale tyhle rakety nebyly odpalovaný z podzemních šachet nebo dokonce z krytejch sil - na to měly moc širokou stavbu. Z podzemních sil se odpalovaly starší typy řady Kosmos a Interkosmos, odvozený od strategickejch ICBN pozdější generace, poháněný skladovatelnýma nekryogenníma KPH, který měly jen jeden centrální blok bez přídavnejch postranních boosterů.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Amíci po začátku taky neuměli nahazovat motory v beztíži a proto Atlas byl třímotorovej v jednom stupni. Po startu a dosažení dostatečný rychlosti ve spojení s úbytkem paliva a zachování přijatelnýho zrychlení prostě nebyl potřeba původní startovní tah a tak dva motory zahodili čímž výrazně zlepšili hmotnostní poměr, v podstatě jako kdyby odhodili startovní stupeň.
Celkem by mě zajímalo, jak se uzavřely přívodní roury paliva a okysličovadla o průměru pár decimetrů bez dynamickýho rázu v potrubí a jak se ty roury odpojily (odstřelily?) aby ty dva motory mohli zahodit a třetí mohl jet bez přerušení dál.
bdn píše:Vypadá to, že Doug se klepnul do hlavy v průlezu na ISS, ale jinak vše dobře dopadlo.
No klepnul se pořádně, dnes kole 8 hodiny na ČT24 žvanili něco o vážným zranění a jak se to řeší na ISS případná lékařská péče. Nedíval jsem se, jen jsem vyslechl upoutávku co bude v čase od 7 do 8 hodin za témata.
Takový caráty, ruský kosmonaut by si to umyl vodou recyklovanou z moči a za pomocí šitíčka a zrcátka si to zašil sám.
EKKAR píše:A k tomu kokpitu - když je "support team" poutal do křesel, kolik tam krom dvou dalších volnejch sedaček po stranách ještě měli místa "pod nohama", že tam mohli regulérně stát dva členové "pozemního týmu" a furt měli kolem sebe dost místa.
Není náhodou Crew Dragon projektovaný na 7 pasažérů?
Tak jsem zjistil, jak je to s obsaditelností kabiny Crew Dragon. Původní požadavek NASA byl 4 kosmonauti/astronauti, u Space X spáchali design kabiny s motorickým přistáním (tzn. stejně jako dosedají první stupně jejich nosičů Falcon/Falcon Heavy = s nulovou nebo téměř nulovou rychlostí při kontaktu se zemí) s obsaditelností 7 osob. V průběhu vývoje Space X odsunula technický řešení s motorickým přistáním a přešla na dosednutí pod padákama, čímž se ale změnila dynamika dosednutí = padák nebrzdí na nulu těsně před dosednutím, protože ho nelze nijak ovládat, dosednutí se odehrává při stejný rychlosti klesání, jakou definujou aerodynamický vlastnosti padákovýho systému. NASA proto změnila specifikaci sedaček, aby posádka nebyla při dosednutí vystavená přetížení v nevhodným směru vůči tělům a nemohlo dojít ke zraněním (doslova musejí víc ležet, aby přetížení při dosednutí nepůsobilo na páteř ve směru, ve kterým není opřená o sedačku). A když ve Space X na základě tohohle požadavku předělávali design kabiny, přišli na to, že pro 7 míst by museli kabinu mnohem víc předělat než na kolik měli čas - snížili proto počet sedadel pro běžnej provoz na 4. Zdrojovej článek je tady
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Tak Crew Dragon se dnes po dvou měsících společnýho letu odpojil od ISS a jde na přistání - o konkrétním místě a čase se rozhodne podle počasí na vybranejch lokalitách v Mexickým zálivu západně od Floridy a v Atlantiku na východ od ní. Lokalit je celkem 7 a jsou pojmenovaný podle blízkejch aglomerací na pobřeží (Pensacola, Panama City, Tallahassee a Tampa v Mexickým zálivu, Jacksonville, Daytona a Canaveral v Atlantiku) - viz https://www.elonx.cz/wp-content/uploads ... 6x1036.png . Přistání komplikuje i to, že zrovna tenhle kus kabiny má ještě starší neposílenej padákovej systém, takže nedokáže bezpečně přistát při větru vyšším jak 16km/h, takže se čeká na skutečně skoro bezvětří. Další kusy mají bejt schopný odolat větru až 25km/h. Na volný dráze bez spojení s ISS přitom Crew Dragon může počkat na příznivý počasí až 3 dny, podle Space X na to má na palubě dost zásob i vybavení.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
