Stránka 43 z 61

Napsal: 29 říj 2020, 09:54
od danhard
Chraň Pánbůh něco měnit, to by mě Sinclair zabil :lol:

Napsal: 29 říj 2020, 10:08
od microlan
Proto se tím zabývám, abych to patřičně rozvrtal

Napsal: 29 říj 2020, 12:13
od sinclair
Milane, nic proti chvályhodný práci, ale napasovat na bambus typický simulátor, vyvíjený na Si součástky, asi nepůjde. Ani opačně :D
Obě cesty jsou zasypaný bordelem s názvy Icbo a Iceo, ke všemu neštěstí ještě závislým teplotně i napěťově.
Chování skutečného bambusu ten simulátor nejspíš nedovede ani zhruba napodobit. Já tu Tvoji, určitě dobře míněnou snahu oceňuju, ale považuju ji za naprosto ztracený čas.
Vycházím z jednoduché premisy, že ono to v šedesátkách velmi uspokojivě fungovalo, Angláni toho vyrobili hafo a ještě to i vyváželi.
Namísto 0C44 nastrč bulharsko-francouzský SFT308, na místa budičů si vyber lepší GC510/520 a pak už bych jenom poslouchal :D
Kór, když máš na klíčový místa sehnaný origo matroš. ADčka se dnes neválejí za každým rohem za búra, jako ještě nedávno kádéčka.

Napsal: 29 říj 2020, 12:32
od microlan
Myslím, že nemáš úplně pravdu, ale na tom nesejde. V simulátoru si ověřuji jen základní věci. Skutečné parametry a jejich závislosti ukáže až měření na hotových modulech. Uchometricky to rád ozkouším na Tobě v slepém testu.

Napsal: 29 říj 2020, 15:49
od danhard
Simulátor je navrhovaný obecně a pracuje s takovými modely, které se do něj zadají :roll:

Napsal: 29 říj 2020, 18:46
od danhard
microlan píše:Co mě vadí je malý Uce prvního tranzistoru, který se díky přímé vazbě na VAS a zmenšenému odporu v emitoru pohybuje někde kolem 700 mV. Jak moc by se projevil odpor vložený mezi vstup a VAS?
Ono by to tam chtělo spíš dělič přemostěnej kondem.
Pak by se dala zlikvidovat ta napěťová ztráta v emitoru AF118 a dostal by jsi lepší vybuzení. No a pak vyhodit ten 1R v emitoru spodní AD140, kterej má vliv stabilitu klidováho proudu asi tak třetinovej, než ten nahoře.
Ten zmenšit na 0,5R a věnovat se spíš tomu, aby předpětí nebylo závislé na napájení a se zápornou teplotní závislostí. Křemíková dioda to jistí, to už za času germania uměli :)
Ze 42V napájení to musí dávat 30W jako fík :D

Napsal: 30 říj 2020, 07:33
od microlan
Jo, díky za ty nápady. Jasně dělič, se seriovým odporem bych se dostal do problému s vysokým Rb. Emitorák a kond pod T5 v návrhu desky ponechám, propojkou se to dá snadno modifikovat. Deska půjde osadit i podle originálního návrhu.

https://tinyurl.com/y3mqr7lu

Napsal: 30 říj 2020, 09:09
od danhard
"přemostěnej kondem"

Napsal: 30 říj 2020, 09:18
od microlan
Já vím, jen jsem to testnul na těch 40 Hz tak nějak stejnosměrně...

// Na desce to bude

Napsal: 30 říj 2020, 09:23
od danhard
Tohle je všude řešený poněkud nešikovně.

Napsal: 30 říj 2020, 10:00
od microlan
Co máš na mysli?

Napsal: 30 říj 2020, 11:13
od danhard
Napojení frontendu na VAS.
Tady musí být poměrně velký úbytek na emitoru VAS, aby bylo vstup jak napájet a stejně je na kolektoru vstupu velmi málo.
O tenhle úbytek nevybudíš konec, potom má ten odpor v emitoru koncáku proti zemi smysl, tenhle úbytek se nevytopí do koncového tranzistoru, ale na výkonu o to přijdeš.

Napsal: 30 říj 2020, 11:43
od microlan
Jo, rozumím. Měl jsem strach z toho děliče, ale vlastně to není žádný problém, protože VAS je stejně otevíraný kolektorovým odporem předku a vstupní kapacita VAS se tam taky promítne. Navíc si myslím, že se tím (děličem) zmenší vliv předku na stabilitu symetrie.

Napsal: 30 říj 2020, 11:52
od sinclair
A Ty to budeš napájet nějak zásadně odlišným napětím?

Napsal: 30 říj 2020, 12:26
od microlan
Ne, proč? Ty 4V odspodu na VASu mě vadí. Ale deska bude univerzální a určitě jeden kus osadím přesně podle schematu.