Desulfatácia PB Akku
Moderátor: Moderátoři
-
miroslav608
- Příspěvky: 2
- Registrován: 12 dub 2017, 02:00
Jinak musí napsat, že o tom nemá ani páru a v tom případě to taky zavání průserem - 230V Protože tohle vlákno je věčné, dlouhé, a jsou v něm v podstatě jen pověry, skoro snad náboženství, přitom pořád se objevují lidé, kteří na jeho základě vyrábějí nesmysly, dovolím si pár info trošku shrnout.
Olověné baterie s tekutým elektrolytem (ostatním olověným se nevěnuju, když odejdou, jsou prostě mrtvé, nejdou navrátit do rozumně využitelného stavu) můžeme rozdělit na dvě základní skupiny:
- na ty, které mají rozpadlé desky,
- a na ty, které ještě rozpadlé desky nemají.
Těm prvním už nepomůžeme ničím, nikdy, nijak.
Ty druhé, pokud nejedou, vlastně stačí jenom nabít.
Jakékoli nabíjení, mimo extrémně vysokých proudů, odstraňuje sulfát.
Ještě jednou to raději zopakuji - každé nabíjení odstraňuje sulfát.
Jde jen o to jak moc.
Sulfát se rozpouští tím ochotněji, čím je kyselina řidší. Když se baterie nabíjí, kyselina houstne.
Jenže:
Většina náboje je uložena uvnitř desek, v jejich pórech. Ovšem v pórech kyselina proudí velmi pomalu, v pórech zanesených sulfátem proudí ještě hůře. Takže pokud budeme baterii nabíjet obvyklým proudem, kyselina v pórech velmi brzo zhoustne a sulfát už do ni moc nepoleze. Odstraní se pouze z povrchu desek, kde kyselina proudí téměř bez omezení. Pokud tedy chceme baterii dostat do kondice, musíme ji nabíjet velmi pomalu, tedy malým proudem, čím menším, tím lépe. Ideálně přerušovaně, přestávky by měly trvat asi 30 minut, přibližně za tuto dobu se vyrovná (klesne) koncentrace kyseliny v pórech na úroveň koncentrace kyseliny kolem desek.
No a toto je celé tajemství desulfatizace. Všelijaké pulzy a jiné nesmysly byly různě skoušeny a nepřinesly žádný prokazatelný výsledek.
Jedině snad, prý, ale kdo ví jestli, nabíjení usměrněným tepavým proudem je snad o něco účinnější než nabíjení proudem vyhlazeným. Osobně nevidím důvod, proč by to tak mělo být. V podstatě každá nabíječka napájená ze sítě nabíjí proudem tepavým. Nedělejte si iluze o tom, že by to bylo kvůli účinnosti. Nabíječka je tak prostě levnější. V autě se nabíjí různě, podle otáček motoru, výkonu alternátoru a velikosti odběru právě připojených spotřebičů. Průběh proudu se ale většinou podobá spíše proudu vyhlazenému než tepavému. Když se nabíjí baterie např. ze soláru, nikdo nemění hladký proud na tepavý. A baterie si nijak nestěžují, pokud vím.
Takže pokud si chcete postavit desulfátor, nemusíte nikde nic shánět, kupovat, bastlit, prostě nepřipojíte baterku na nabíječku přímo, ale přes žárovku. A desulfátor je hotový! Pak vám už stačí jen voltmetr, hustoměr, a můžete křísit mrtvé.
Olověné baterie s tekutým elektrolytem (ostatním olověným se nevěnuju, když odejdou, jsou prostě mrtvé, nejdou navrátit do rozumně využitelného stavu) můžeme rozdělit na dvě základní skupiny:
- na ty, které mají rozpadlé desky,
- a na ty, které ještě rozpadlé desky nemají.
Těm prvním už nepomůžeme ničím, nikdy, nijak.
Ty druhé, pokud nejedou, vlastně stačí jenom nabít.
Jakékoli nabíjení, mimo extrémně vysokých proudů, odstraňuje sulfát.
Ještě jednou to raději zopakuji - každé nabíjení odstraňuje sulfát.
Jde jen o to jak moc.
Sulfát se rozpouští tím ochotněji, čím je kyselina řidší. Když se baterie nabíjí, kyselina houstne.
Jenže:
Většina náboje je uložena uvnitř desek, v jejich pórech. Ovšem v pórech kyselina proudí velmi pomalu, v pórech zanesených sulfátem proudí ještě hůře. Takže pokud budeme baterii nabíjet obvyklým proudem, kyselina v pórech velmi brzo zhoustne a sulfát už do ni moc nepoleze. Odstraní se pouze z povrchu desek, kde kyselina proudí téměř bez omezení. Pokud tedy chceme baterii dostat do kondice, musíme ji nabíjet velmi pomalu, tedy malým proudem, čím menším, tím lépe. Ideálně přerušovaně, přestávky by měly trvat asi 30 minut, přibližně za tuto dobu se vyrovná (klesne) koncentrace kyseliny v pórech na úroveň koncentrace kyseliny kolem desek.
No a toto je celé tajemství desulfatizace. Všelijaké pulzy a jiné nesmysly byly různě skoušeny a nepřinesly žádný prokazatelný výsledek.
Jedině snad, prý, ale kdo ví jestli, nabíjení usměrněným tepavým proudem je snad o něco účinnější než nabíjení proudem vyhlazeným. Osobně nevidím důvod, proč by to tak mělo být. V podstatě každá nabíječka napájená ze sítě nabíjí proudem tepavým. Nedělejte si iluze o tom, že by to bylo kvůli účinnosti. Nabíječka je tak prostě levnější. V autě se nabíjí různě, podle otáček motoru, výkonu alternátoru a velikosti odběru právě připojených spotřebičů. Průběh proudu se ale většinou podobá spíše proudu vyhlazenému než tepavému. Když se nabíjí baterie např. ze soláru, nikdo nemění hladký proud na tepavý. A baterie si nijak nestěžují, pokud vím.
Takže pokud si chcete postavit desulfátor, nemusíte nikde nic shánět, kupovat, bastlit, prostě nepřipojíte baterku na nabíječku přímo, ale přes žárovku. A desulfátor je hotový! Pak vám už stačí jen voltmetr, hustoměr, a můžete křísit mrtvé.
No, máš pravdu a nemáš. Protože ji máš jen částečně - v tom, že při nabíjení se "vytlačuje kyselina z desek do elektrolytu", ale už ji nemáš v tom, že tenhle proces by po krátký době skončil na tom, že se zvedne koncentrace síranovejch aniontů v roztoku uvnitř pórů a tím rozpouštění sulfátu skončí. Ty ionty jednak působením teploty, druhak působením přímo elektrickýho proudu jsou nucený k difúzi do okolí desek a tím i k "úniku" do okolního elektrolytu. A tím, že se na nabíjení podílí střídavě se obracející proud se vzájemnou nesymetrií složky obou polarit, se právě ta difúze elektrolytu a odplyňování pórů ve hmotě desek urychlujou.
To že to tak skutečně funguje, dokazujou jak patentový spisy přiznávající tenhle objev Vartě, tak i fakt, že nejrůznější impulsní kombinace generovaný jednočipákem dneska v nabíječkách na olovo používá kde kdo se jen o nabíjení otřel. Takže nabíjení malým proudem síran rozpouští = regeneruje baterky, ale impulsní regenerace střídavým asymetrickým proudem funguje líp a rychlejc. Obojí mám vyzkoušený a prověřený. Zásadní podmínkou samozřejmě je, že musí mít na čem fungovat - rozsypaný desky nebo uhnilý spojky mezi deskama/článkama jsou jasně diskvalifikační ...
To že to tak skutečně funguje, dokazujou jak patentový spisy přiznávající tenhle objev Vartě, tak i fakt, že nejrůznější impulsní kombinace generovaný jednočipákem dneska v nabíječkách na olovo používá kde kdo se jen o nabíjení otřel. Takže nabíjení malým proudem síran rozpouští = regeneruje baterky, ale impulsní regenerace střídavým asymetrickým proudem funguje líp a rychlejc. Obojí mám vyzkoušený a prověřený. Zásadní podmínkou samozřejmě je, že musí mít na čem fungovat - rozsypaný desky nebo uhnilý spojky mezi deskama/článkama jsou jasně diskvalifikační ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
V malych UPS sa mi osvedcilo zasulfatovanu bateriu vybit malym prudom - priamo v UPS s malou zatazou (v extremnom pripade, ak UPS neudrzi s bateriou ziadnu zataz, tak len samotnym odberom menica UPS). Potom nechat nabit (nabija to pomaly, kludne 8+ hodin).
Po prvom cykle byva vyrazne zlepsenie. Ked sa mi to nezda, ak urobim este druhy cyklus, tam uz byva zlepsenie mensie. Ak sa zacne vydrz zhorsovat, riesenie je jedine: bateriu vyhodit.
Po prvom cykle byva vyrazne zlepsenie. Ked sa mi to nezda, ak urobim este druhy cyklus, tam uz byva zlepsenie mensie. Ak sa zacne vydrz zhorsovat, riesenie je jedine: bateriu vyhodit.
Moment - KDO TVRDIL NĚCO O PROUDU 1/10C???Kremik píše:Ekkare, kdybys měl pravdu, pak by desulfatace ochotně probíhala i při nabíjení proudem o velikosti 1/10C. ....
Já píšu, že VYBÍJENÍ MALÝM REVERZNÍM PROUDEM ZÁROVEŇ PŘI POMALÝM NABÍJENÍ URYCHLUJE DESULFATACI - ale nic nepíšu o nějakým nabíjení desetinovým proudem! Navíc když si projdeš vlákno od začátku, najdeš tam i hodnoty, který jsem tam už před těma skoro 10 lety doporučil pro desulfátor - nebudu se opakovat, HLEDEJ A NAJDEŠ. Ale buď si jistej, že to C/10 není ani v jenom případě!
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Nic o malým proudu jsi v předchozím příspěvku nepsal. Zato jsi psal, že není pravda, že ten proces brzy skončí. Já nepsal skončí, ale výrazně spomalí. A to pravda je. Proto je potřeba ten malý proud.
Ale můj příspěvek nebyl určen k tomu, přesvědčovat Tebe. Ty jsi jeden z těch, co když jednou poznají svoji "pravdu", zůstane v nich nadosmrti zakořeněná a názor nikdy nezměníš. I kdyby se změnil celý svět, pořád budeš hlásat to svoje.
Já se snažím být k faktům otevřený, takže jsem ochoten přijmout např. i myšlenku, že tady vlastně třeba ani vůbec nejsme. Pokud k tomu objevím nějaký pádný argument.
Zatím o baterkách platí to co píšu. Až se změní fyzika, chemie, budu se snažit tomu přizpůsobit.
Můj příspěvek výše je určen především pro ty, kteří nějaký konkrétní postoj k baterkám nemají, přesto by si rádi nějakou starší nebo zanedbanou vypiplali.
Klidně můžu dodat, že i Ekkarovo zapojení bude fungovat, baterku nabije a i nějaký sulfát odstraní. Jen jsou v něm některé věci zbytečně navíc.
A Ekkare, Tobě se omlouvám, že jsem Ti sáhnul na desetiletou pravdu, ale ta pověra je prostě blbost. Pokud na ní něco je, musela by probíhat na mnohem nižší frekvenci. Zcela určitě pod 1 Hz. Protože to však nikdo nevyskoušel, není o čem diskutovat, můžem o tom vést pouze nekonečné babské tlachy. Nebo to skusit, a pak tu poreferovat výsledky. Posouvat toto vlákno někam dál. Jedině tak bude mít smysl.
Ale můj příspěvek nebyl určen k tomu, přesvědčovat Tebe. Ty jsi jeden z těch, co když jednou poznají svoji "pravdu", zůstane v nich nadosmrti zakořeněná a názor nikdy nezměníš. I kdyby se změnil celý svět, pořád budeš hlásat to svoje.
Já se snažím být k faktům otevřený, takže jsem ochoten přijmout např. i myšlenku, že tady vlastně třeba ani vůbec nejsme. Pokud k tomu objevím nějaký pádný argument.
Zatím o baterkách platí to co píšu. Až se změní fyzika, chemie, budu se snažit tomu přizpůsobit.
Můj příspěvek výše je určen především pro ty, kteří nějaký konkrétní postoj k baterkám nemají, přesto by si rádi nějakou starší nebo zanedbanou vypiplali.
Klidně můžu dodat, že i Ekkarovo zapojení bude fungovat, baterku nabije a i nějaký sulfát odstraní. Jen jsou v něm některé věci zbytečně navíc.
A Ekkare, Tobě se omlouvám, že jsem Ti sáhnul na desetiletou pravdu, ale ta pověra je prostě blbost. Pokud na ní něco je, musela by probíhat na mnohem nižší frekvenci. Zcela určitě pod 1 Hz. Protože to však nikdo nevyskoušel, není o čem diskutovat, můžem o tom vést pouze nekonečné babské tlachy. Nebo to skusit, a pak tu poreferovat výsledky. Posouvat toto vlákno někam dál. Jedině tak bude mít smysl.
Víš jakej je rozdíl mezi tím, co jsem sem před 10 lety po mnohonásobným použití pověsil já a co tady dnes hlásáš ty? Jednoduchej - já to mám VYZKOUŠENÝ, zatímco ty máš nějakou myšlenkovou hypotézu, kterou ale nemáš ani osobně, ani nikým jiným otestovanou.
Ale to třeba jen ZATÍM - máš totiž možnost to změnit: DOKAŽ NĚJAKÝM STATISTICKY VÝZNAMNÝM POČTEM POKUSŮ, že tvoje metoda je lepší - pak se můžem začít hádat o tom, kdo má pravdu. Třeba ji máš ty, ale nejdřív musíš svoje tvrzení něčím podepřít - třeba i popisem vlastních pokusů.
Ale to třeba jen ZATÍM - máš totiž možnost to změnit: DOKAŽ NĚJAKÝM STATISTICKY VÝZNAMNÝM POČTEM POKUSŮ, že tvoje metoda je lepší - pak se můžem začít hádat o tom, kdo má pravdu. Třeba ji máš ty, ale nejdřív musíš svoje tvrzení něčím podepřít - třeba i popisem vlastních pokusů.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Já Ti dám hypotézu! 
Autobaterkám se věnuju od roku 1999. Tedy ještě o něco dříve, ale od 99 jsem měl auto, takže jednak už byl pořádnej motiv, druhak podle startovacích schopností se už dal dobře posoudit jejich stav. To byly ještě baterky zalité asfaltem, daly se rozebírat a i tím jsem si prošel. Poznal jsem i svod v asfaltu nasáklého elektrolytem a odstraňoval jsem ho trafopájkou. Výsledný efekt byl docela dobrý. Úspěšně jsem provozoval baterky co už ostatní motoristé považovali za zcela nepoužitelné. Mám skušenosti i s vyléváním elektrolytu a desulfatizaci jenom v destilce. Úspěšné skušenosti. Ty hypotézo Vůbec mě neznáš, ale hlásáš s čím mám skušenosti a s čím ne. Poskládal jsi baterku ze záporných elektrod baterky, která měla kladné elektrody zcela rozsypané? A víš, jakou měla kapacitu? Bys padl na zadek! Tak nemachruj. Od r.99, kdy jsem si udělal řidičák, jsem koupil pouze jedinou autobaterii novou. No, moc jsem si ji neužil, ukradli mi ji s celým autem...
Ale docela by mě zajímalo, jak odlišuješ odstraněný sulfát pomalým nabíjením od odstraněného sulfátu tou Tvou zázračnou metodou. Můžu si asi hned odpovědět - nijak. Jak bys to dělal? Ale keců máš spoustu. Že to kdysi někde možná napsala Varta, no a? Už jsem četl věcí...
Ale ono to jde prokázat. Docela jednoduše, pokud Ti nevadí ušpinit si ručičky a chvíli to sledovat. Jak kápnu na vhodnou baterku ( momentálně mi všechny jedou), klidně to testnu a výsledky zveřejním.
Ty mi to na oplátku prokaž taky. Hned se uvidí, kdo mlátí prázdnou slámu.
Autobaterkám se věnuju od roku 1999. Tedy ještě o něco dříve, ale od 99 jsem měl auto, takže jednak už byl pořádnej motiv, druhak podle startovacích schopností se už dal dobře posoudit jejich stav. To byly ještě baterky zalité asfaltem, daly se rozebírat a i tím jsem si prošel. Poznal jsem i svod v asfaltu nasáklého elektrolytem a odstraňoval jsem ho trafopájkou. Výsledný efekt byl docela dobrý. Úspěšně jsem provozoval baterky co už ostatní motoristé považovali za zcela nepoužitelné. Mám skušenosti i s vyléváním elektrolytu a desulfatizaci jenom v destilce. Úspěšné skušenosti. Ty hypotézo
Vůbec mě neznáš, ale hlásáš s čím mám skušenosti a s čím ne. Poskládal jsi baterku ze záporných elektrod baterky, která měla kladné elektrody zcela rozsypané? A víš, jakou měla kapacitu? Bys padl na zadek! Tak nemachruj. Od r.99, kdy jsem si udělal řidičák, jsem koupil pouze jedinou autobaterii novou. No, moc jsem si ji neužil, ukradli mi ji s celým autem...Ale docela by mě zajímalo, jak odlišuješ odstraněný sulfát pomalým nabíjením od odstraněného sulfátu tou Tvou zázračnou metodou. Můžu si asi hned odpovědět - nijak. Jak bys to dělal? Ale keců máš spoustu. Že to kdysi někde možná napsala Varta, no a? Už jsem četl věcí...
Ale ono to jde prokázat. Docela jednoduše, pokud Ti nevadí ušpinit si ručičky a chvíli to sledovat. Jak kápnu na vhodnou baterku ( momentálně mi všechny jedou), klidně to testnu a výsledky zveřejním.
Ty mi to na oplátku prokaž taky. Hned se uvidí, kdo mlátí prázdnou slámu.
Ale božíčku, to jsou zas kecy v kleci na peci! Asfaltem zalívaný baterky DO AUT skončily v sériový produkci škodovek ještě během produkce "stodvacítek" neboli DÁVNO PŘED ROKEM 1988, kdy z brány boleslavskýho AZNP vyjel první veřejně prodejnej Favorit! Vůbec ti nevadí, že ses seknul tak odhadem o 20 let - protože ty celoplastovky se v Akumě produkovaly určitě už před rokem 1980....Kremik píše:Já Ti dám hypotézu!
Autobaterkám se věnuju od roku 1999. Tedy ještě o něco dříve, ale od 99 jsem měl auto, takže jednak už byl pořádnej motiv, druhak podle startovacích schopností se už dal dobře posoudit jejich stav. To byly ještě baterky zalité asfaltem, daly se rozebírat a i tím jsem si prošel. Poznal jsem i svod v asfaltu nasáklého elektrolytem a odstraňoval jsem ho trafopájkou. ....
Takže - pokud jsi teda dělal něco s baterkama s nádobama z ebonitu a se zálivkou z asfaltu, určitě to v roce 1999 nebyly obvyklý STARTOVACÍ autobaterie PRO OSOBNÍ AUTA - ale mohly to bejt nějaký staniční nebo trakční provedení, protože ty se "v ebonitu" produkovaly ještě v 90. letech - a taky protože na ně existovala servisní dokumentace včetně postupů a ND určený pro individuální výměnu článkovýho svazku. A u těch samozřejmě je kapacita odlišná od startovacího provedení - je podstatně vyšší, ovšem při násobně vyšším vnitřním odporu a tím i mnohem menším zkratovým proudu - to vše daný jinou konstrukcí elektrod... S takovou baterkou, rozpadlou na s prominutím sr.ačku po třech pokusech nastartovat škodovku, jsem se setkal několikrát už v roce 1979 - protože v tý době se "náhodou" mezi lidi dostaly staniční baterky z dodávky vezený vagónem ČSD z Pražský Akumulátorky do Bratislavy. "Někde po cestě" došlo k rozkradení nákladu (tehdá na ČSD poměrně častá věc) a mezi nádražákama v půlce republiky se najednou daly lacino sehnat "baterky do škodovky za dvě stovky!!!!" ... (A netvrď mi, žes v osobním autě jezdil s baterkou do náklaďáku/autobusu - jo, ty se taky dělají "se zálivkou" - a dokonce jsou dostupný i dneska. Ale v rozměrech a s kapacitou dalece mimo velikosti určený pro osobáky.)
No až teda na to, že to byly fakt staniční akumulátory s úplně odlišnou konstrukcí desek a po montáži do auta s nima čekalo případnýho kupce tvrdý dopadnutí na hubu v podobě destrukce článků nadproudem při pokusu nastartovat. Rozdíl byl samozřejmě v označení, ale na to samozřejmě za 200,- tehdejších Kčs (nová stála minimálně dvojnásobek) při prodeji někde v hospodě málokdo koukal ... ke svý škodě.
No a když už ses začal vytahovat historií, od kdy se zabejváš baterkama, tak já se kolem nabíjení a údržby olova motám už zhruba 40 let - ano, začínal jsem už jako kluk... Takže není moc typů a druhů Pb baterek, který byly za posledních 50 let v tomhle Kocourkovsku dostupný, ale se kterýma jsem se v životě ještě nesetkal. A ten desulfatační proces, kterej jsem tady popsal, používám už od 80. let, kdy jsem se o něm ještě bez možnosti hledat nebo konzultovat cokoliv na internetu dověděl. Triko si ale klidně honit můžeš dál ...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Nechci vám kazit rozohněnou debatu.....
Ubastlil jsem desulfátor ze strany 3. Trafo jsem použil TAH2 a telefonní žárovičku.
Zkoušel jsem desulfatovat 4 kusy. Ale asi měly všechny v háji desky nebo měly špatný elektrolyt a nebo nějaký jiný problém. Protože ani po měsíci desulfatování se nic nezlepšilo. Nejspíš to bude tím, že baterky už mají po životnosti. Byly v autech od 8 do 12 let.
Nebo Kremiku myslíš, že i tyto se dají oživit?
Ubastlil jsem desulfátor ze strany 3. Trafo jsem použil TAH2 a telefonní žárovičku.
Zkoušel jsem desulfatovat 4 kusy. Ale asi měly všechny v háji desky nebo měly špatný elektrolyt a nebo nějaký jiný problém. Protože ani po měsíci desulfatování se nic nezlepšilo. Nejspíš to bude tím, že baterky už mají po životnosti. Byly v autech od 8 do 12 let.
Nebo Kremiku myslíš, že i tyto se dají oživit?
Hledám ideální řešení...