[BETA] Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zas cestou dolů shoří zaručeně

Ale ta hanba, ta hanba ! až ji zachytí mimozemšťané, pokročili
od dob Gagarina a plechového sudu k bedně z překližky inu krize
růstu

Nech bejt - náhodou překližka je vynález, za kterej by měla bejt Nobelofka. Umožňovala (a dál umožňuje) vytvářet (samozřejmě za dodržení určitejch podmínek) pouhým lisováním za tepla vytvářet prostorový (dneska by se řeklo 3D) konstrukce lehčí a přitom stejně pevný nebo pevnější, než kovový z přepážek, žeber, podélníků a potahu. Je to v podstatě jeden z prvních kompozitních materiálů, kombinující osově omezenou tahovou pevnost materiálu jeho vrstvením se zkřížením originální struktury s pevností pojiv - ať už jsou použitý jakýkoliv lepidla. Ano, dneska jsou modernější struktury ze sklolaminátu nebo karbonu, ale dřevo/překližka spotřebovává při výrobě daleko míň energie než stejná konstrukce ze skla/uhlíku. Problémem může bejt při nedostatečný impregnaci proti vodě malá odolnost proti vlhkosti nebo hnilobě dřeva, ale správně ošetřená je překližka překvapivě dobrej matroš i dneska. K jejímu použití doplním jen "Lockheedovy překližkové střely" = letadla firmy Lockheed z období před WW II, který získávaly světový rekordy díky dobrý aerodynamice, kterou jinak dosáhnout nešlo - plátno vytvářelo kvůli menší tuhosti větší aeroodpor a nebylo nosný, kov byl těžší. To samý platí pro deHavillandovo druhoválečný dvojmotorový "Mosquito" = lehkej bombardér a noční stíhač, zase rychlej a odolnej, s trupem poskládaným ze sendviče balza + překližka, nebo třeba Lavočkinovy druhoválečný La-3, La-5/La-5FN, La-7 až po LaGG-9 - ty měly taky trupovej potah z (bakelizovaný = nasycený fenolplastovou pryskyřicí a vyrvrzený za tepla pod tlakem) překližky, protože byl lehčí a lacinější než duralovej plech při srovnatelný konstrukční pevnosti ...

[quote="EKKAR" La-3, La-5/La-5FN, La-7 až po LaGG-9 - ty měly taky trupovej potah z (bakelizovaný = nasycený fenolplastovou pryskyřicí a vyrvrzený za tepla pod tlakem) překližky, protože byl lehčí a lacinější než duralovej plech při srovnatelný konstrukční pevnosti ...[/quote]
Ale prdlajs, všechny Lavočkiny měly holej trup skoro o třetinu těžší než podobný letadlo z duralu. Ta překližka byla jen nouzovej materiál, protože dural prostě nebyl. Tak se použilo čeho bylo dost, Betula Maximovičova a Betula Medvěděvova, tedy různý sibiřský břízy. Moskyto do toho netahej, balza má objemovou hmotnost 6-7 x nižší než Betula. Bříza je tak těžká, že pokud je čerstvě poražená, tak jako snad jedinný dřevo ve sladký vodě neplave.

Protože ho měly doplněnej o pancéřovou desku pod pilotem a za pilotem. A jinak už tenkrát ovládali rychlosušení dýhy před (pře)klížením - v opačným případě by jim ty výsledný preglejky bobtnaly a boulovatěly - čerstvost poražení nehrála roli.

Celeron píše:Tak čtu že ekologie proniká i do vesmíru. Finové chtějí vyslat družici slepenou z březový překližky.

Jawohl, jako správná ekologie i zde vysoce manifestačně a samoúčelně, a v souhrnu celé "aktivity" je to naopak zátěž jak svině.
https://kosmonautix.cz/2021/06/druzice-ze-dreva/
Ve skutečnosti je to hraní si s hračkou, snad s nějakým určitým efektem výukovým. Jinak bez významu. Problematická čistota, problematická těsnost, nic moc tepelné a mechanické vlastnosti. Kdyby "ekologové" zrealizovali zrušení jednoho parkoviště a vysadili park, ale to není tak efektní jako tohle sebechvalné hraní.

Hned vedle najdeme prostou LED diodu a fotorezistor, který zaznamená její rozsvícení. Na tom by na první pohled nic nebylo, ale energie k LED diodě projde skrz 3D tištěný elektricky vodivý plast PEEK (polyether-ether-keton). Tím se otevře cesta k budoucímu tištění elektrických (nebo dokonce datových) spojů přímo do těl družic).

EKKAR píše:Protože ho měly doplněnej o pancéřovou desku pod pilotem a za pilotem.

Pancéřovou desku za pilotem měly všechny stíhačky z II. W.W. LA-7 a vejš už byly kovová stavba, takže si to oprav. Překližkovej LA-5 - 3270kg, kovovej LA-7 - 2600kg, přitom stejnej motor a o jeden kanón více.

Dnes si osmdesátiletá penzistka a pár mladších odskočilo na krátkej vejlet do vesmíru s rachejtlej New Shepard s lodí Blue Origin. Prý nemuseli smáčknout jedinnej čudlík. To by Allan koukal, že to co byl v roce 1961 vrcholnej výkon tehdejší techniky, je dnes obyčejnej vejlet za pár mega USD.

No řekl bych, že i s předchozím vývojem a pokusy, šlo spíš o pěkných pár giga, ne mega..
A proč jim to přes deset minut nešlo otevřít, ta kapsle s lidma?
Kdyby se uvnitř cokoliv nepovedlo? Otvíralo se to přeci dovnitř, takže asi nezajištěný zvenku.
A ten booster je vážně opakovatelně použitelný? Všiml jsem si, jak to bylo po tom přistání zespod očouzený, ten materiál přece musí dostat hrozně zahulit.

V další verzi už to očouzený nebude, raketa bude elektrická a na solární energii

ani Jurij (1961) svůj Vostok neřídil, byl pasažérem ale ne pilotem
kapsle letěla sama, jak podle partesu, jenom v nouzi přepnout na
manual (klíček a kod v zalepený obálce měl)
dnes bych ho tam nahoru nepustil (Boris Čertok, konstruktér)

sinclair píše:A ten booster je vážně opakovatelně použitelný? Všiml jsem si, jak to bylo po tom přistání zespod očouzený, ten materiál přece musí dostat hrozně zahulit.

Asi opakovatelnej je. NS1 letěl jen jednou a havaroval. NS2 letěl úspěšně 5x a pak byl zrušenej. NS3 letěl zatím 7x a ten dnešní je NS4 a letěl už třetí let.
Ovšem co vše se v rámci "opakovatelnosti" musí vyměnit, je otázka druhá.
STS byl taky "opakovatelnej" a prý se toho po letu měnilo mnohem, ale mnohem víc, než bylo na začátku projektu naplánovaný.

Ještě větší problém byl, že i to, co se neměnilo, se muselo komplet prověřit. Takže to vyžadovalo spoustu práce a tím i peněz navíc.

to bola Jankelova tazka konkurecna raketa tusim ss-9(200t) predchodca satanu ss-18,rada UR-100 bola zaradena ako lahka ICBM od V.Celomeja.A rada UR-500 su protony.

Celeron píše:To by Allan koukal, že to co byl v roce 1961 vrcholnej výkon tehdejší techniky, je dnes obyčejnej vejlet

Ono to tehdy hlavně byl závod v demonstrování technologických prvenství a to zas mělo motivaci v nutnosti zapůsobit vojensky. Dneska jsou priority jiné, když se na oběžnou dráhu dostane kdekdo, technologie si koupí nebo ukradne.
Na co jsem zvědav, jestli kvůli komerčním zhovadilým letům taky budou řvát ekologisti a různé Gréty.